Ropa a plyn

Odpovědět
Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 23 srp 2023, 21:20

https://ekonomickydenik.cz/vitez-bere-v ... u-gdansku/
Vítěz bere vše. Orlen si zajistil celou kapacitu plánovaného LNG terminálu u Gdaňsku
Naděje, že by v chystaném LNG terminálu v Gdaňsku zůstala kapacita pro zájemce z České republiky či Slovenska, je aspoň prozatím marná. Celou kapacitu terminálu si totiž v minulém týdnu zarezervovala energetická a ropná skupina Orlen. Jak Orlen uvedl v tiskové zprávě, přes gdaňský terminál bude moci přijmout až 58 zásilek zkapalněného zemního plynu (LNG) ročně.

Kapacita plovoucího terminálu pro dovoz zkapalněného zemního plynu v Gdaňském zálivu bude činit 6,1 miliardy metrů krychlových ročně. Smlouva o rezervaci kapacity, která reaguje na výsledek soutěže typu Open Season, byla uzavřena na 15 let. Vlastníkem bude provozovatel sítě plynovodů Gaz-System, který spuštění terminálu plánuje na leden roku 2028.

„Polská palivová a energetická bezpečnost pro nás byla a nadále bude prioritou. Potřeba posílit toto zabezpečení byla jedním z důvodů pro vybudování robustní skupiny. Díky fúzi se společnostmi Lotos, PGNiG a Energa máme potenciál zapojit se do dalších projektů důležitých pro energetickou nezávislost země a regionu. Jedním z takových projektů je plovoucí LNG terminál v Gdaňském zálivu, ve kterém si Orlen rezervoval celou kapacitu zpětného zplynování,“ uvedl Daniel Obajtek, generální ředitel a předseda představenstva Orlenu.

Podle vyjádření společnosti Gaz-System umožnil zájem o terminál přistoupit k přípravě dalšího projektu. Druhý plovoucí terminál v Gdaňsku, který zahájí provoz o něco později, má nabídnout kapacitu pro dovoz 4,5 miliardy m3 plynu ročně. O jeho využívání měla nedávno zájem slovenská plynárenská společnost SPP. Uvidíme, zda aspoň v druhé etapě dostanou šanci také uchazeči z jiných zemí včetně Česka.

Když něco zbude, pošleme to dál
Pořízení plovoucího LNG terminálu dále posílí energetickou bezpečnost Polska. Od konce roku 2015 je v provozu terminál ve Svinoústí poblíž polsko-německé hranice. Původně měl kapacitu pro dovoz 5 miliard m3 plynu ročně, po letošním rozšíření se jedná už o 7,5 miliardy m3 za rok.

Když sečteme kapacitu terminálů ve Svinoústí, Gdaňsku, potrubního dovozu z Norska a vlastní těžby na polském území, tak se dostáváme na hodnotu převyšující polskou spotřebu. Přebytek by Poláci chtěli vyvážet do sousedních zemí (a vydělávat na tom). „Toto množství komodity nám umožní nejen plně uspokojit potřeby polských zákazníků, ale také nabídnout plyn na sousedních trzích. Orlen tak bude garantem palivové a energetické bezpečnosti nejen pro Polsko, ale i pro další země v regionu,“ doplnil šéf Orlenu.

Pro připomenutí: Polská a slovenská plynovodní soustava je propojena od loňského srpna. Kapacita plynovodu ve směru na Slovensko je 5,1 miliardy metrů krychlových plynu ročně, což zhruba odpovídá slovenské spotřebě plynu. Aspoň zatím je tok plynu novým propojením minimální. Velkokapacitní plynovod z Polska do Česka, známý pod označením Stork 2, se zatím teprve připravuje a jeho spuštění je reálné nejdříve v roce 2026.

Skupina Orlen už dnes není pouze majitelem ropných rafinerií a čerpacích stanic, ale také zásadním hráčem v plynárenství. Při loňské megafúzi totiž pohltila dominantního dodavatele plynu v Polsku – společnost PGNiG.

Celý koncern Orlen/PGNiG od roku 2016 do letošního srpna převzal ve Svinoústí 241 lodních dodávek v celkovém objemu 19,06 milionu tun LNG (26,3 miliardy m3 v plynném stavu). Nejvíce zásilek pocházelo z Kataru (123) a USA (98). V menší míře Poláci dováželi kapalný zemní plyn také z Norska (13), Nigérie (3), Trinidadu a Tobaga (3) a Egypta (1).

Od loňského jara skupina Orlen využívá také část kapacity terminálu v litevské Klaipedě. Zatím zde převzala 10 zásilek o celkovém objemu zhruba 655 tisíc tun LNG. Po opětovném zplynování je plyn dodáván do Polska, menší část směřuje na trhy pobaltských zemí.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 24 srp 2023, 00:47

https://echo24.cz/a/HBXiv/zpravy-domaci ... bezpecnost
Šest zásobníků plynu odkoupí státní ČEPS. Cenu zveřejní vláda později
Vláda Petra Fialy (ODS) schválila nákup šesti zásobníků plynu od RWE. Informoval o tom premiér Fiala. Zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Podle Fialy krok pomůže k dalšímu prohloubení české energetické bezpečnosti. Cenu vláda zveřejní ve čtvrtek, kdy by měla být podepsána smlouva. Návratnost investice bude podle Fialy do deseti let.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že ruská invaze na Ukrajinu změnila svět v řadě aspektů, především ale o energetické bezpečnosti. „Jen málokdo se do té doby zajímal o to, odkud bereme plyn či jaderné palivo a co s nimi pak děláme,“ řekl Síkela s tím, že nákup zásobníků Česku pomůže ve snaze dospět k energetické nezávislosti.
První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro deník Echo24, že stát by se měl snažit získat kritickou infrastrukturu. „Ze své předchozí praxe oceňuji, že třeba v oblasti vodárenství v našem regionu na Vysočině nedošlo k privatizaci infrastruktury v devadesátých letech. To byl důležitý strategický krok, za který jsem velmi rád. Já principiálně s tou politikou souzním, tedy že by to stát měl držet ve vlastních rukou. Když se podíváme, tak je dobře, že stát je vlastníkem ČEPSu, má kontrolu a je to ziskové,“ uvedl Vlček.

„Není to věc, kterou vymyslíte za den, jde o věci, o kterých uvažujete dlouhodobě. My to říkáme už léta, že tu strategickou infrastrukturu by stát měl vlastnit. My tento názor propisujeme do činů. Jak to technicky bude provedeno je věc druhá, my otevíráme témata, která jsou pro stabilitu soustav a pro energetickou bezpečnost klíčová. Pak samozřejmě je jasné, že vždy ty věci něco stojí,“ dodal Vlček.

Energetický expert Michal Kocůrek z EGÚ Brno pro deník Echo24 uvedl, že stát má aktuálně dobrou příležitost znovu nabýt aktiva kritické energetické infrastruktury, která jsou nezbytná pro zajištění dodávek plynu do ČR a také pro vnitrostátní přepravu. „Na rozdíl od soukromých společností nemusí být k nákupu motivován pouze vidinou budoucího zisku. Vlastnictví státu může dodat celému plynárenskému sektoru více jistoty ohledně jeho budoucí existence a umožnit investice do modernizace a dalšího rozvoje spojeného s postupným nahrazováním fosilního zemního plynu plynem obnovitelným,“ uvedl Kocůrek.
Mimochodom - minulá rok ich vláda RWE predala...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 24 srp 2023, 00:51

https://echo24.cz/a/HaNYz/zpravy-ekonom ... slu-sikela
Stát chce koupit provozovatele plynovodů Net4Gas. Cena je maximálně koruna, říká expert
Stát chce do svých rukou získat společnost provozující plynovody na českém území Net4Gas. Konkrétně se o firmu zajímá státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS, v němž vykonává akcionářská práva ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle expertů by stát ale neměl za výrazně zadluženou firmu utrácet miliardy, její reálná hodnota je podle nich v současnosti téměř nulová. ČEPS i MPO v této věci mlčí. Ve vzácné shodě s koalicí je přitom i opozice, podle exministra Karla Havlíčka (ANO) by stát neměl příležitost prováhat.

O koupi firmy Net4Gas jedná podle dostupných informací správce elektrické rozvodné sítě ČEPS. Net4Gas provozuje téměř 4000 kilometrů plynovodů a také kompresní a předávací stanice. Státní ČEPS by tak v případě odkupu ovládal páteřní sítě pro elektroenergetiku a nově i pro plynárenství. Důvodem jednání je vládní snaha získat kontrolu nad plynárenskou infrastrukturou.

Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal pro deník Echo24 řekl, že otázka na cenu nákupu je v této chvíli předčasná. „Dosud není rozhodnuto o případném nákupu ani o případné výši a formě platby. Primárně se jedná o agendu spadající pod MPO, které má sekci energetiky a rovněž vykonává akcionářská práva státu ve společnosti ČEPS, která je ve veřejném prostoru v souvislosti s případným nákupem zmiňována,“ uvedl pro Echo24 Běhal.

„Průběžně provádíme kroky pro posílení české energetické bezpečnosti a budeme v nich nadále pokračovat. K této konkrétní záležitosti se ale nebudeme vyjadřovat,“ uvedlo na dotaz deníku Echo24 MPO k jednáním mezi ČEPS a Net4Gas. Podobně na dotaz deníku Echo24 reagoval i ČEPS s tím, že stanovisko v této věci neposkytuje. Druhá zmíněná firma pro Echo24 řekla, že zásadně „nekomentuje svou akcionářskou strukturu“. Sám ministr Jozef Síkela (STAN) na otázku redakce nereagoval, podle dostupných informací má brzy představit návrh vládě.

Majitelem je Net4Gas Holdings, kterou napůl vlastní konsorcium společností Allianz Infrastructure Luxembourg I S.à r.l. a Borealis Novus Parent B.V. Dříve Net4Gas fungoval pod názvy Tranzitní plynovod, Transgas a RWE Transgas Net. Původním vlastníkem byl stát, po privatizaci v roce 2002 pak německý koncern RWE.

Nyní je společnost značně zadlužená. Dluh z bankovních úvěrů a dluhopisů překračuje 33 miliard korun a je postupně splatný do roku 2031. Podle serveru Seznam Zprávy není jasné, z čeho by ho firma mohla hradit, pokud se plynový export přerušený válkou na Ukrajině znovu nerozjede. Stát by tak kromě samotného výdaje musel platit i úvěry společnosti. Podle energetického experta Pavla Janečka by stát měl v této situaci firmu koupit za symbolickou částku jedné koruny.
Státní rozpočet to zatíží, říká expert

Zásobníky i plynovody jsou v současnosti přísně regulovaný byznys, že ho vláda podle expertů nepotřebuje vlastnit. Má právo soukromým vlastníkům v rámci současné regulace nařídit, jak se mají chovat, kolik plynu musí být v zásobnících a kolik ho mají přepravovat. Není tedy žádný důvod dávat miliardy do nákupu plynové infrastruktury (více se dočtete v komentáři Lenky Zlámalové zde).

Energetický expert Michal Kocůrek z EGÚ Brno pro deník Echo24 uvedl, že stát má aktuálně dobrou příležitost znovu nabýt aktiva kritické energetické infrastruktury, která jsou nezbytná pro zajištění dodávek plynu do ČR a také pro vnitrostátní přepravu. „Na rozdíl od soukromých společností nemusí být k nákupu motivován pouze vidinou budoucího zisku. Vlastnictví státu může dodat celému plynárenskému sektoru více jistoty ohledně jeho budoucí existence a umožnit investice do modernizace a dalšího rozvoje spojeného s postupným nahrazováním fosilního zemního plynu plynem obnovitelným,“ uvedl Kocůrek.

Zátěž pro státní rozpočet se podle něj nebude ani tak vztahovat na samotný nákup, ale spíše na následné vypořádání závazků společnosti, které pravděpodobně nebude možné plně hradit z provozního zisku. „Zadlužení ve výši 21 miliard se splatností do roku 2026 by muselo být z nějaké části hrazeno ze státního rozpočtu,“ řekl Kocůrek.

Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor pro deník Echo24 poukázal, že plynárenská přepravní soustava patří mezi základní infrastruktury státu. „Proto zájem ze strany státu vítám a podporuji. Komerční hodnota Net4Gas se v důsledku odchodu od ruského plynu významně snížila, objem mezinárodní přepravy a výnosy s ní spojené prudce poklesly. Nákup by tedy neměl být příliš drahou investicí,“ uvedl Gavor. „Určitě nesrovnatelně nižší než uvažované zestátnění části ČEZ a také nižší než případný nákup plynárenské distribuční sítě,“ dodal.
Exministr Havlíček: Bude to za symbolickou cenu

Poslanec a člen podvýboru pro energetiku Michal Kučera (TOP 09) deníku Echo24 řekl, že státní vlastnictví kritické infrastruktury dává smysl zejména v době krize. "Ta poslední energetická to jednoznačně potvrdila. Z důvodu energetické bezpečnosti se i stát zajímá o společnost Net4Gas. Zda by státní nákup byl i ekonomicky výhodný, závisí i na následných propočtech nákladů na provoz a investice, firma má totiž velký vnitřní dluh. V tuto chvíli však jsou úvahy o nákupu společnosti Net4Gas správné," míní Kučera.

Vzácně se s vládní koalicí shodne i bývalý šéf MPO Karel Havlíček (ANO). „Podle mého názoru by stát měl využít příležitost a jít do toho. Ideálně přes společnost ČEPS. S ohledem na dluh Net4Gas a výnosy, které se v důsledku války zásadně změnily, je to nyní možné, firma bude za symbolickou částku,“ uvedl pro Echo24 Havlíček. „Je pravdou, že by se musel stát v čase vypořádat se závazkem přes 33 miliard, ale je zde šance po válce na tranzit ukrajinského plynu a stát má v rukou cenu regulované složky plynu,“ dodal Havlíček.

Dalším obchodem, o němž se podle stejných zdrojů z plynárenských kruhů jedná, je možný prodej distribuční společnosti GasNet. O tu se má ucházet pro změnu státem kontrolovaná společnost ČEZ. I v tomto případě je Havlíček pro. „ČEZ by měl usilovat o distributora plynu GasNet. To je jiný příběh, nikdo jiný než ČEZ nepřipadá v úvahu, ale je to návratná investice. Vláda má možnost napravit zbrklou privatizaci energetické infrastruktury,“ řekl pro Echo24 Havlíček.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 24 srp 2023, 20:26

https://sputnikglobe.com/20230824/us-in ... 33727.html
USA rokujú s Venezuelou o dočasnom zmiernení sankcií - zdroj
WASHINGTON (Sputnik) - Spojené štáty rokujú s Venezuelou o možnom dočasnom zmiernení sankcií, potvrdil v stredu Sputniku zdroj oboznámený s touto záležitosťou.
Začiatkom dňa americké médiá informovali, že Bidenova administratíva rokuje s vládou prezidenta Nicolása Madura o možnom zrušení sankcií uvalených na Venezuelu výmenou za to, že Caracas uskutoční spravodlivé voľby.
Podľa tohto zdroja Bidenova administratíva o svojom pláne informovala venezuelskú opozíciu, ktorá však túto myšlienku odmietla s tým, že Madurova vláda neponúkla žiadne ústupky.
Zdroj však uviedol, že tlak zo strany Európskej únie na zrušenie sankcií je silný, čo odhaduje, že Spojené štáty môžu svoj plán uskutočniť do januára alebo skôr.

Spojené štáty čiastočne zrušili sankcie, ktoré uvalili na Venezuelu, po tom, ako vláda prepustila z väzenia sedem občanov USA a obnovila rozhovory s opozíciou, ktorých výsledkom bolo dosiahnutie dohody o riešení humanitárnej krízy v krajine a pokračovanie rozhovorov zameraných na konanie volieb v roku 2024.

Bidenova administratíva opakovane vyhlásila, že poskytne ďalšie zmiernenie sankcií, ak Venezuela podnikne ďalšie významné kroky, ako napríklad uskutočnenie slobodných a spravodlivých volieb.
Arabové se cukají s uhlovodíky, RF je fuj, ze Střední Asie není logistika tak zbývá Venezuela/Iran. Vůbec nevadí, že uhlovodíky přeprodává firma registrovaná v RF.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 07 zář 2023, 18:11

https://casopisargument.cz/?p=52306
Evropa je největším odběratelem ruského zkapalněného plynu
31.8.2023
EU se sice chce zbavit závislosti na Rusku, ale nové údaje ukazují, že dovozy LNG vzrostly na rekordní úroveň.

Od ledna do července 2023 státy EU dohromady nakoupily 22 milionů metrů krychlových ruského LNG. To představuje nárůst o 40 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy EU nakoupila z Ruska 15 milionů metrů krychlových LNG, uvedly německé noviny Handelsblatt.

Nové údaje vyplývají ze studie nevládní organizace Global Witness, která se specializuje na surovinový sektor. Studie ilustruje, jak obtížné je pro Evropany zbavit se energetické závislosti na Rusku a odříznout Kreml od zahraniční měny. EU nyní dováží více než polovinu ruských dodávek zkapalněného zemního plynu. Podle studie je Rusko po USA druhým největším dodavatelem LNG do Evropy. Hlavními přístavy, do kterých lodě s ruským LNG zajíždějí, jsou přístavy ve Španělsku a Belgii.

EU na konci loňského roku uzákonila zákaz dovozu ruské ropy. Evropané rovněž zastavili dovoz uhlí z Ruska. Naopak obchody s plynem jsou stále povoleny – z obavy, že by se mohla opakovat loňská energetická krize.

Evropané by se měli stát zcela nezávislými na ruských energetických dodávkách v roce 2027.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 12 zář 2023, 10:28

https://sputnikglobe.com/20230911/myanm ... 64736.html
Mjanmarsko používa jüan na platenie za ruské ropné produkty
VLADIVOSTOK (Sputnik) - Mjanmarsko používa na platenie za dodávky ruských ropných produktov jüan, uviedol pre Sputnik minister investícií a zahraničných ekonomických vzťahov Mjanmarska Kan Zaw a dodal, že strany pripravujú dohodu o vzájomnej konverzii národných mien.
"V tejto chvíli používame jüany a [neplatíme] rubľami. Snažíme sa však uzavrieť dohodu [o vzájomnej konverzii] kyátu a rubľa... [Dohoda] bude [podpísaná] veľmi skoro," povedal Kan Zaw na okraj Východného ekonomického fóra (EEF) vo Vladivostoku.
Kan Zaw okrem toho vyjadril nádej, že Mjanmarsko uzavrie s Ruskom dohodu o cestovnom ruchu na okraj EEF.
V septembri minulého roka predseda mjanmarskej vlády Min Aung Hlaing pre Sputnik uviedol, že krajina začala nakupovať ruské ropné produkty.
Mjanmarsko začne v októbri prijímať karty ruského platobného systému Mir, povedal Kan Zaw.
"Dúfam, že karty Mir by sa mohli používať od októbra," povedal Kan Zaw na okraj Východného ekonomického fóra (EEF) vo Vladivostoku a dodal, že v tejto veci bola podpísaná dohoda medzi centrálnou bankou a šiestimi komerčnými bankami.
V poradí 8. EEF sa koná na pôde Ďalekovýchodnej federálnej univerzity v ruskom meste Vladivostok od 10. do 13. septembra. RIA Novosti je oficiálnym mediálnym partnerom fóra.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 18 zář 2023, 10:18

Jeden graf - a jeho desivé súvislosti
1694988320_2023-09-18-00.06.39[1].jpg
Objem strategický rezerv bol za Trumpa 700 mil. barelov, aktuálne klesol na 347 mil. barelov.

Význam: USA už nemôžu zraziť svetové ceny ropy "rozpredajom" strategických rezerv.
Teda ceny ropných palív teraz už porastú aj v USA...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
jura-p
Sponzor fóra
Příspěvky: 3259
Registrován: 07 úno 2017, 19:46

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od jura-p » 19 zář 2023, 06:00

Bacha na ty nuly v nadpisu obrázků. Je toho o tři řády víc. Sory za zprávu bez zdroje, ale ten zdroj je v tom obrázku.
Takže v nasem počítání jde o miliardy barelů, v amickém o biliony bareiů

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 21 zář 2023, 00:09

https://svobodny-svet.cz/ruska-ropa-uz- ... opa-brent/
Ruská ropa už je na světovém trhu dražší než „západní“ ropa Brent
Západní sankce přitom měly vést k opaku – k tomu, že ruská ropa bude citelně levnější než Brent, aby se tak Kremlu ztížilo financování války na Ukrajině.

Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu.

Dokonce tedy Rusko nyní nejen vymazalo efekt sankcí, ale svoji ropu prodává nad cenou Brentu, byť zhruba jen o 50 centů na barel.

Za zdražování ruské ropy z Dálného východu může zejména akce, kterou Rusko koordinuje se Saúdskou Arábií, spočívající ve výrazném omezení vývozu ropy z obou zemí na světové trhy. A také ruská hrozba, že zcela přestane vyvážet vlastní motorovou naftu.

Svět se nyní kvůli tomu obává největšího nedostatku ropy za posledních minimálně šestnáct let a také souvisejícího, podobně kritického nedostatku motorové nafty.

Ruská ropa z Dálného východu – známá pod zkratkou ESPO – je díky svému chemickému složení obzvláště příhodná právě pro výrobu motorové nafty. Tato ropa je v těchto dnech dražší než Brent vůbec poprvé od uvedení sankcí na ruskou ropu na přelomu loňska a letoška.

V rámci sankcí Západ uvedl také strop na námořně vyváženou ruskou ropu, ale ani to tedy nevede k jejímu plošnému zlevnění pod cenu Brentu. Česká republika patří společně se Slovenskem a Maďarskem a několika dalšími zeměmi Západu k těm státům, jež mají se sankcí výjimku a ruskou ropu tedy dovážet stále mohou. V prvním letošním pololetí Česko dovezlo 2,34 milionu tun ruské ropy, což odpovídá 16,7 milionu barelů. To je největší množství dovezené ruské ropy za všechna první pololetí celého období od roku 2010.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 26 zář 2023, 10:32

https://sputnikglobe.com/20230925/eu-to ... 50822.html
EÚ sa bude spoliehať na skvapalnený zemný plyn z USA "celé desaťročia" v situácii, keď sa proti Rusku uplatňujú sankcie
Po minuloročnom prerušení dodávok ruského plynu v dôsledku sprísnených západných sankcií voči Moskve sa kontinent musí vyrovnávať s ohromujúcimi účtami za energie a zrýchlenou infláciou. Rekordne vysoké náklady na dovoz skvapalneného zemného plynu (LNG) z USA sa tiež prejavili na napätých rozpočtoch európskych domácností.
Toľko skloňovaný sebazničujúci zámer Európskej únie diverzifikovať dodávku ruského zemného plynu znamená, že bude nútená spoliehať sa na americký skvapalnený zemný plyn (LNG) aj v nasledujúcich desaťročiach, priznal najvyšší predstaviteľ bloku pre energetiku.
Ambiciózne ciele EÚ v oblasti klímy a záväzok postupne sa zbaviť fosílnych palív budú pravdepodobne tiež odsunuté na vedľajšiu koľaj, keďže Ditte Juul Jorgensenová, generálna riaditeľka pre energetiku v Európskej komisii, v správe pre médiá uviedla, že závislosť bloku od vývozu amerického LNG sa v dohľadnom čase nezmení.
Úradníčka síce vyzdvihla "šetrenie" a viac obnoviteľných zdrojov energie, ako sú veterná a solárna energia, ako "nástroje", ktoré má EÚ k dispozícii a ktoré jej umožnia prežiť ďalšiu energetickú krízu v nadchádzajúcej zime, dodala:

"V najbližších desaťročiach budeme v systéme potrebovať nejaké fosílne molekuly. A v tejto súvislosti bude potrebná americká energia," povedala Jorgensenová v rozhovore v New Yorku.
Keď Brusel minulý rok pripravoval jeden balík sankcií proti Rusku v súvislosti s Ukrajinou, každý, kto dobre pozná energetické potreby 27-členného bloku, mohol predvídať, že sa dostáva do kúta. Vyhlásené rozhodnutie EÚ odkloniť sa od ruského plynu spolu s cieľmi "nulových čistých emisií uhlíka do roku 2050" bolo ťažkým orieškom. Je isté, že teraz bude Brusel vo všetkých ohľadoch pokračovať v spotrebe drahého amerického skvapalneného zemného plynu aj po skončení tohto desaťročia, čo vyvoláva frustráciu politikov a aktivistov za ochranu životného prostredia.
Brusel v marci 2022 uzavrel dohodu s administratívou amerického prezidenta Joea Bidena, že "bude pracovať na dosiahnutí cieľa zabezpečiť minimálne do roku 2030 dopyt po ďalších približne 50 miliardách kubických metrov (m3) amerického LNG". Pakt bol vtedy uzavretý na základe toho, že je v súlade so spoločnými klimatickými cieľmi EÚ a USA.

"Naším cieľom je znížiť túto závislosť od ruských fosílnych palív a zbaviť sa jej. To sa dá dosiahnuť len prostredníctvom... dodatočných dodávok plynu vrátane dodávok LNG," povedala vtedy šéfka Európskej komisie Ursula von der Leyenová na spoločnej tlačovej konferencii s Joeom Bidenom.
Jorgensenove nové vyhlásenia pomôžu európskym kupujúcim "vyjasniť si cestu vpred", dodáva sa v správe, pričom sa uvádzajú prvé dôkazy o neochote podpísať dohody s dodávateľmi z USA po termíne do roku 2030.
Americký vývoz LNG do členských štátov EÚ sa vlani zvýšil viac ako dvojnásobne a v roku 2022 dosiahne 56 mld. m3 . Len rok predtým sa ročne prepravilo 22 mld. m3 . Z úst niektorých európskych politikov sa ozývali frustrované hlasy, ktoré sa sťažovali, že zmluvy o americkom LNG sú plné rizík pre klimatické ciele EÚ. V skutočnosti však americké spoločnosti LNG podpisujú s Európou čoraz viac dlhodobých zmlúv o dodávkach. Najväčší americký vývozca LNG - spoločnosť Cheniere Energy - tak uzavrel dve zmluvy s európskymi spoločnosťami Equinor a BASF na dodávku 2,55 mil. ton ročne až do roku 2040.
V júni spoločnosť Venture Global LNG údajne podpísala zmluvu na 20 rokov na dodávku 2,25 mil. ton ročne nemeckej štátnej spoločnosti Securing Energy For Europe (SEFE).
V minulom roku Európu sužovala prudko rastúca inflácia spôsobená energetickou krízou, ktorú si do značnej miery spôsobila sama, keďže sankcie proti Rusku sa minuli účinkom. USA, Európska únia a Veľká Británia uvalili na Rusko celý rad hospodárskych obmedzení. V decembri, keď EÚ prijala svoj deviaty balík sankcií, sa pripojila k rozhodnutiu skupiny G7 stanoviť cenový strop na ruskú ropu na úrovni 60 USD za barel. Tento strop sa mal prehodnocovať každé dva mesiace, aby zostal o 5 % nižší ako referenčná hodnota Medzinárodnej agentúry pre energetiku. Moskva však tento cenový limit odmietla akceptovať s tým, že ruská ropa sa bude krajinám predávať len na trhovom základe.
Sankcie prispeli k veľkej kríze v oblasti pohonných hmôt v Európe, rekordne vysokej inflácii a prudkému nárastu cien energií, v dôsledku čoho boli občania európskych krajín nútení žiť na hranici palivovej chudoby v dôsledku prudko rastúcich cien.
Medzitým ruská ekonomika napriek západným sankciám predbehla Nemecko, Spojené kráľovstvo a Francúzsko. Podľa augustovej správy v médiách sa navyše EÚ chystá tento rok doviezť z Ruska rekordný objem skvapalneného zemného plynu, a to napriek cieľu bloku vzdať sa ruských fosílnych palív do roku 2027. Podľa analýzy Global Witness sa na konci prvých siedmich mesiacov tohto roka Belgicko a Španielsko stali druhým a tretím najväčším odberateľom ruského prechladeného plynu po Číne.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 06 říj 2023, 01:39

https://casopisargument.cz/?p=53027
Saúdská Aramco plánuje vstoupit na globální trh s LNG
Ropa je stále důležitou součástí saúdské ekonomiky, zemní plyn se však nyní stává významnou součástí jejích investičních plánů.

Společnost Saudi Aramco se dohodla na koupi podílu ve společnosti MidOcean Energy za 500 milionů dolarů a poprvé tak investovala do zkapalněného zemního plynu (LNG). Saúdská společnost se tak snaží diverzifikovat své aktivity mimo hlavní ropný byznys.

Dohoda odráží snahy o to přimět saúdské firmy k větším mezinárodním investicím spolu s odklonem od závislosti na ropě, který je součástí rozvojového plánu Vize 2030 korunního prince Mohammeda bin Salmána.

Celosvětová poptávka po tomto palivu prudce vzrostla, zejména v Evropě, kde nahrazuje snížené dodávky plynu a ropy z Ruska potrubím.

MidOcean Energy právě získává podíly ve 4 australských projektech LNG a tuto společnost řídí EIG Global Energy Partners, která byla součástí konsorcia, jež v roce 2021 získalo 49% podíl ve společnosti Aramco Oil Pipelines Co.

Společnost Aramco se již několik let snaží o zavedení dodávek LNG. Konkrétně před pěti lety jednala s ruskou společností PJSC Novatek jako s potenciálním partnerem projektu LNG.

Nejbližším sousedem země je Katar, který má obrovské zásoby plynu v podobě LNG a je významným vývozcem LNG.

Ropa je stále důležitou součástí saúdské ekonomiky, zemní plyn se však nyní stává významnou součástí jejích investičních plánů.

Konkrétně například společnost Saudi Aramco vynakládá 110 miliard dolarů na rozvoj nekonvenčního plynového pole Džafurah, které má do roku 2030 zdvojnásobit těžbu a poprvé učinit z království vývozce plynu.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
martanus
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 14642
Registrován: 01 úno 2017, 10:16

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od martanus » 07 říj 2023, 14:37

Vladimir Putin společně s vedoucími představiteli Uzbekistánu a Kazachstánu Šavkatem Mirzijojevem a Kasymem-Jomartem Tokajevem zahájili dodávky ruského plynu do Uzbekistánu přes Kazachstán.
https://t.me/vestiru24/91429
Nikdy není pozdě udělat správnou věc.
Albert Einstein: „Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“
Konfucius: " Můžete obětovat vojsko, hospodářství či blahobyt, ale nesmíte obětovat zdravý rozum!"

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 16 říj 2023, 20:28

https://casopisargument.cz/?p=53223
EU: Je ázerbajdžánský plyn dostatečně “demokratický”?
V roce 2022 se EU v zájmu diverzifikace dodávek plynu obrátila na Ázerbájdžán. Plány na zdvojnásobení dodávek tamního plynu do Evropy však byly pozastaveny.

Dohoda EU s Ázerbájdžánem o plynu byla podepsána loni v červenci v důsledku války na Ukrajině a rostoucích obav, že ztráta ruského dovozu plynu v objemu až 180 miliard metrů krychlových ročně způsobí, že Evropa bude mít nedostatek plynu a bude trpět rozsáhlými výpadky elektřiny. Cílem bylo, aby tato země na pomezí Evropy a Asie do roku 2027 zdvojnásobila svůj vývoz plynu do EU, přičemž jde minimálně 20 miliard metrů krychlových ročně (oproti 8 miliardám v roce 2021). Podíl ázerbajdžánského plynu na evropském dovozu tak vzrostl z 2 % na 3 % a tento kontrakt vynesl Baku v loňském roce 15,6 miliardy eur. TANAP, který vlastní Ázerbájdžán (58 %), Turecko (30 %) a BP (12 %), je jedním ze sekvence tří plynovodů, které tvoří Jižní plynový koridor, plynový koridor podporovaný EU, který byl plánován již v 90. letech a který nakonec v roce 2020 začal dodávat do Evropy až 10 miliard metrů krychlových plynu ročně. Turecký ministr energetiky Alparslan Bayraktar v září 2022 potvrdil, že jeho ministerstvo dalo pokyn provozovateli plynovodu TANAP, kterým se přepravuje ázerbájdžánský plyn přes Turecko do Řecka, aby se připravil na rozšíření plynovodu na plnou kapacitu 31 miliard metrů krychlových ročně, aby bylo možné přepravit dalších 10 miliard metrů krychlových ročně. Plány z loňského roku jsou však nyní pozastaveny a evropští odběratelé plynu zatím nepotvrdili, že budou plyn odebírat.

EU je totiž nyní v situaci, kdy je na ni vytvářen tlak na přehodnocení dohody s Ázerbájdžánem. Důvodem je bleskový útok Ázerbájdžánu na etnickou arménskou enklávu Náhorní Karabach. Minulý týden Ázerbájdžán donutil ozbrojené síly separatistického regionu k faktické kapitulaci. To vyvolává obavy z možných etnických čistek v Náhorním Karabachu, kde žije přibližně 100 000 etnických Arménů. Na Brusel je z tohoto důvodu vytvářen tlak, aby přehodnotil svou lukrativní dohodu o dodávkách plynu s Ázerbájdžánem. Dohoda byla dokonce osobním projektem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která po ruské invazi na Ukrajinu odletěla do Baku na jednání s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzdvihla tuto zemi jako “spolehlivého a důvěryhodného partnera” v závodě o odklon od ruských fosilních paliv. Tato dohoda je nyní některými Evropany kritizována právě kvůli ázerbájdžánské ofenzivě v Náhorním Karabachu. “Je nákup plynu z Baku méně odsouzeníhodný než nákup z Moskvy?” ptal se před hlasováním François-Xavier Bellamy, jeden z vůdců francouzské pravicové strany Les Républicains (Republikáni) a zastánce Arménie. Ve čtvrtek 5. října přijal Evropský parlament velkou většinou hlasů návrh zákona, který požaduje “pozastavení” dohody o plynu a vyzývá k “cíleným sankcím” proti ázerbájdžánskému státu.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 17 říj 2023, 22:06

https://www.pokec24.cz/politika/konstan ... zpecnosti/
https://dzen.ru/a/ZSvtS2U08zN1s8Uh?referrer_clid=1400
Konstantin Dvinskij: Hamás skoncoval s evropskou plynovou bezpečností
Arabsko-izraelský konflikt má ještě jeden důležitý aspekt. Totiž energie. V izraelském segmentu povodí Levanty (tj. ve východní části Středozemního moře) jsou slušné zásoby „modrého paliva“.

Některé z nich se však k nelibosti Tel Avivu nacházejí v pobřežních vodách pásma Gazy. Izrael se nikdy nechtěl s nikým dělit o tohle bohatství a neustále se snažil získat výhradní kontrolu nad palestinským šelfem.

Už v roce 1999 objevil British Gas (nyní pohlcený společností Shell) velké mořské plynové pole “Marine”. Tehdejší šéf palestinské samosprávy Jásir Arafat to nazval „darem od Boha“, který by měl regionu nejen poskytnout topivo, ale také mu umožnit vydělávat na jeho vývozu. Zpočátku Tel Aviv souhlasil s vrtáním. Navíc se vedly rozhovory o dodávkách palestinského plynu do Izraele.
scale_12002.png
O několik let později však izraelská strana vypověděla všechny dohody s tím, že prostředky plynoucí do Palestiny mohou být použity „na podporu terorismu“. Samotného plynu se však nikdo neplánoval vzdát. Izrael za zády Palestiny zahájil vyjednávání s British Gas a trval na tom, že Palestina nebude placena v penězích, ale ve zboží a službách. V té době už moc v pásmu Gazy převzal Hamás, který byl mimochodem svého času „živen“ samotným Izraelem na rozdíl od Fatahu Jásira Arafata:

Syn požírá otce. Jak Izrael vytvořil a sponzoroval Hamás
https://dzen.ru/a/ZSknBV5gzHyWBjt2

V důsledku toho, aniž by se na něčem dohodli, byla smlouva zrušena. Izrael se nechtěl dělit ani o jedinou molekulu plynu a na konci roku 2008 zahájil operaci “Lité olovo” (Krycí název pro izraelskou vojenskou operaci v pásmu Gazy, která začala 27. prosince 2008. Účelem operace bylo zničit vojenskou infrastrukturu islámského radikálního hnutí Hamás vládnoucího v Gaze, pozn.red.). V důsledku izraelské invaze byla ložiska de facto zabavena. Jejich rozvoj však kvůli spornému stavu nezačal.

Dlouhodobým cílem Izraele bylo zabránit Palestincům ve využívání jejich vlastních zdrojů. A to není jen rétorika, to je fakt, mimo jiné potvrzený zprávami mezinárodních organizací. Nehledě na dobrý potenciál tyto zdroje nikdo nevyužívá. Ze zprávy UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji) z roku 2019:

Celkové ztráty Palestiny z nevyužití těchto zásob se odhadují na 4,6 miliardy USD plus 63,3 miliardy USD, tzn. na 67,9 miliardy dolarů.

Mezitím Izrael samozřejmě podporoval pouze rozvoj zdrojů ve své ekonomické zóně. Před několika lety začal vývoj poměrně velkých polí „Tamar“ a „Leviathan“ (můžete se podívat na výše uvedenou mapu).

Navíc Tel Aviv dokonce začal dodávat „modré palivo“ do sousedního Egypta a Jordánska. V přepočtu na kubické metry za rok 2022 je situace následující: při těžbě 21,3 mld. m3 činil export 9,2 mld. m3. V celosvětovém měřítku samozřejmě nic moc, ale na tak malou zemi, jako je Izrael, to nejsou špatné objemy.

A brzy se začalo mluvit o příštím „zachránci“ Evropy. Byl vypracován projekt plynovodu EastMed – plynovodu, který by měl vést přes Kypr do pevninské Evropy.
scale_12001jpg.jpg
Víra v něj byla zpočátku malá, protože realizace je složitá a nákladná. Proto o pár let později byl předložen návrh adekvátnější varianty – prodloužit potrubí pouze na Kypr, tam postavit LNG terminál, odkud by „modré palivo“ v tankerech plulo do EU ve zkapalněné formě. Investiční rozhodnutí chystali učinit do konce letošního roku. Zdá se však, že nyní ani tyto plány nejsou předurčeny k uskutečnění.

Kvůli nepřátelství je navíc na týden uzavřena těžba na poli “Tamar”, která zajišťovala přibližně polovinu celkové produkce. To znamená, že export na nějakou dobu skončil (na domácí spotřebu by to stačilo). Což mimochodem okamžitě vedlo k prudkému skoku cen plynu na evropských trzích. Co s tím má zase Evropa společného? Jak je napsáno výše, jedním z odběratelů izraelského plynu byl Egypt, ale ten pro sebe tolik plynu nepotřeboval, a tak přebytky zkapalnil a prodal do Evropy ve formě LNG.

Ano, můžeme říci, že objemy jsou malé. Egypt má kontrakt s Izraelem na 4,7 miliardy metrů krychlových ročně. Evropa z toho dostala jen část. Nicméně „kapka ke kapce…“. Pokud EU byla ráda, že Ázerbájdžán zvýšil dodávky až o 25 % (což jsou ve skutečnosti jen 4 miliardy metrů krychlových), pak v podmínkách nedostatku je ztráta byť malého podílu rána. A na tomto místě připomenu, že Rusko na konci roku 2021 dodalo do EU (jen plynovody) přibližně 150 miliard metrů krychlových plynu.

Hlavní však není ani tak momentální škoda, jako nedostatek naděje do budoucna. Vzhledem k tomu, že konflikt na Blízkém východě přesahuje regionální hranice a postupuje po cestě eskalace, jsou vyhlídky plynových (a jakýchkoli jiných) projektů neutěšitelné. Na mapě můžeme věnovat pozornost nalezištím na šelfu sousedního Libanonu, která byla také velmi obtížně koordinována, protože teritoriální vody jsou sporné. Ale nakonec společnost Total slíbila, že na konci roku začne vrtat. Ovšem teď faktor “Hizballáhu” ještě více odstraší všechny investory.

Takže další plynová naděje EU opět není předurčena k tomu, aby se naplnila. Brusel svého času se svými energetickými balíčky hodně pil krev Gazpromu. Snažil se z něho udělat „nespolehlivého dodavatele“. Zato teď pracuje se „spolehlivými“. Hodně se líbí? Mimochodem, dalším příkladem evropské energetické fata morgány je “Transsaharský plynovod”, jehož realizace byla ukončena převratem v Nigeru:

Sladká pomsta. Rusko narušilo největší evropský projekt
https://dzen.ru/media/id/5d433d12f73d9d ... 6efe5bc3d3

Rusko, když se na to všechno podíváme, potřebuje co nejvíce aktivně rozvíjet projekty LNG. Naštěstí se to děje. Nejúplnější zpráva o tom vznikla v návaznosti na výsledky Východního ekonomického fóra, kde jak Gazprom, tak zejména Novatek shrnul vynikající průběžné výsledky své práce. Více podrobností naleznete zde:

Rusko nebylo možné zrušit. Naše země se vrací na světový trh
https://dzen.ru/media/id/5d433d12f73d9d ... 2e99ab7d7c

Turbulence ve světě budou v příštích letech jen sílit. A pokud budou v zónách zdrojů, pak by bylo dobré, kdyby Rusko mělo možnost toho využít. Musíme být připraveni stát se „ostrovem energetické bezpečnosti“.

Hlavní věcí je neostýchat se tuto páku vlivu používat. Včetně pro politické účely.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 21 říj 2023, 20:58

https://ekonomickydenik.cz/ukrnafta-zve ... 21-polich/
Ukrnafta zve zahraniční partnery ke společnému rozvoji ložisek ropy a plynu. Nabízí spolupráci na 21 polích
Ukrajinský těžařsko-petrochemický podnik Ukrnafta nabízí 21 polí ke společnému rozvoji a zve ke spolupráci zahraniční investiční a těžební společnosti. Jedná se o 10 polí na západě a 11 na východě Ukrajiny, jak informovala společnost. Ukrnafta je největší ropnou společností na Ukrajině. Podíl společnosti na národní produkci ropného a plynového kondenzátu v roce 2021 činí 62,7 procent, zatímco podíl na celkové produkci plynu je 5,8 procent.

Společnost Ukrnafta plánuje plně využít potenciál stávajících polí s dostatečnými zásobami, ale nízkou produkcí, a proto očekává, že její partneři budou připraveni investovat do průzkumu a těžby.

„Pokud hovoříme o zásobách 2P – tedy prokázaných a pravděpodobných zásobách – jedná se o více než 12 milionů tun ropy a více než 31 miliard metrů krychlových plynu,“ uvedl Sergej Koreckij, generální ředitel společnosti Ukrnafta.

Společnost už připravila návrhy smluv na základě osvědčených mezinárodních postupů. Přednost mají dohody o sdílení produktů.

Vkladem společnosti Ukrnafta bude stávající ložisko a právo využívat stávající těžební infrastrukturu, zatímco vkladem partnera bude plán rozvoje ložiska s cílem zintenzivnit těžbu a financovat příslušné práce.

Ukrnafta je největší ropnou společností na Ukrajině. Podíl společnosti na národní produkci ropného a plynového kondenzátu v roce 2021 činí 62,7 procent, zatímco podíl na celkové produkci plynu je 5,8 procent.

Společnost zahrnuje dvě obchodní jednotky Ukrnafta-východ a Ukrnafta-západ se šesti ředitelstvími těžby ropy a zemního plynu a třemi závody na zpracování plynu, dále divizi Oilfield Services, která poskytuje celou řadu služeb pro ropný a plynárenský průmysl, a divizi Ukrnafta Drilling, která zajišťuje průzkumné a těžební vrty.

Ukrnafta je držitelem 85 zvláštních povolení k těžbě (komerčnímu rozvoji) uhlovodíků. Společnost vyrábí v Sumské, Poltavské, Černigovské, Lvovské, Ivano-Frankivské, Černovické, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti Ukrajiny.

Společnost má 1 791 ropných vrtů a 147 plynových vrtů, které jsou aktivní. Síť UKRNAFTA má 537 čerpacích stanic téměř ve všech regionech Ukrajiny.
Koľko z tých ropných a plynových polí má ukrajina skutočne pod kontrolou?

12 milionov ton ropy je asi tak 7-8 dňová ťažba Saudskej Arábie :smich:
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 24 říj 2023, 00:44

https://ekonomickydenik.cz/polsky-orlen ... kasiewicz/
Polský ORLEN pustí na vodu další dva tankery na zkapalněný zemní plyn. Jmenují se Svatá Barbora a Ignacy Łukasiewicz
Tankery Svatá Barbora a Ignacy Łukasiewicz jsou novými přírůstky, které se brzy připojí k flotile plavidel skupiny ORLEN na zkapalněný zemní plyn (LNG). Slavnostní pojmenování lodi se konalo v loděnici Hyundai Samho Heavy Industries v jihokorejském Mokpo. Nová plavidla, která mají zahájit námořní provoz do konce letošního roku, mají posílit kapacitu skupiny ORLEN pro nákup zemního plynu, a tím posílit energetickou bezpečnost Polska i zemí střední Evropy. Oznámila to společnost ORLEN.

„Nejnovější přírůstky do flotily přepravců plynu skupiny ORLEN představují významný milník v posilování energetické nezávislosti Polska a rozšiřování naší působnosti na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem. Náš rozhodný závazek diverzifikovat dovoz plynu, především prostřednictvím dodávek LNG, byl obrovským úspěchem. Tento strategický přístup usnadnil náš odklon od ruského plynu, což nám umožnilo překonat výzvy evropské energetické krize. Během tohoto období jsme zdokonalili schopnosti, které podpoří naše pokračující úsilí o diverzifikaci zdrojů nákupu plynu a uspokojování potřeb našich zákazníků v Polsku a širším regionu. Zemní plyn jako strategická surovina hraje zásadní roli při poskytování služeb domácnostem a podpoře chemického průmyslu, ale zůstává také základním pilířem účinné a bezpečné transformace energetiky. Vlastní flotila LNG plavidel rozšířila logistické kapacity skupiny ORLEN, posílila spolehlivost dodávek a zároveň snížila náklady na dopravu,“ řekl Daniel Obajtek, generální ředitel a předseda představenstva ORLENu.

Nové lodě na přepravu plynu byly pokřtěny významnými názvy: Svatá Barbora vzdává hold patronce horníků, pracovníků v ropném a plynárenském průmyslu, zatímco Ignacy Łukasiewicz vzdává hold průkopnické postavě světového ropného průmyslu, proslulému vynálezci, průmyslníkovi a zastánci nezávislosti Polska.

Plavidla, která vyrobila jihokorejská společnost Hyundai Samho Heavy Industries, budou provozována na základě dlouhodobé smlouvy o pronájmu s majitelem lodi Knutsen OAS Shipping.
Po integraci do vozového parku budou lodě plynu sloužit dvojímu účelu, a to jak dlouhodobým, tak spotovým smlouvám, a to na základě dodacích podmínek Free-On-Board (FOB), přičemž skupina ORLEN jako kupující bude odpovědná za sběr a přepravu nákladu.

Vozový park skupiny ORLEN sestavený na zakázku bude hrát klíčovou roli při efektivním odbavování zásilek LNG směřujících do Polska. Vypuknutí války na Ukrajině spolu se zastavením dodávek plynu do Evropy z východního směru vedlo k výraznému nárůstu poptávky po LNG v regionu.

V první polovině roku 2022 dosáhl dovoz zkapalněného zemního plynu do EU 54,6 miliardy metrů krychlových, což představuje výrazný nárůst oproti 34,3 miliardy metrů krychlových ve stejném období roku 2021. Tento vzestupný trend pokračoval i v roce 2023 a v první polovině letošního roku byly zaznamenány dodávky LNG v celkovém objemu 61,3 miliardy metrů krychlových, což představuje 79procentní nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2021.

Rostoucí poptávka po LNG vedla ke snížení dostupnosti přepravců plynu na trhu, což zvýšilo náklady na dopravu. V této souvislosti se subjektům, jako je skupina ORLEN, která je vybavena vlastními specializovanými přepravními zařízeními, podařilo získat konkurenční výhodu.

Celkový počet plavidel ve flotile skupiny ORLEN se tak zvýší na osm. Každé plavidlo bude mít kapacitu přibližně 70 000 tun LNG, což odpovídá zhruba 100 milionům metrů krychlových zemního plynu v plynném stavu. Pokud jde o velikost, byly tankery navrženy tak, aby se pohybovaly prakticky v jakémkoli terminálu LNG po celém světě. Kromě toho byla všechna plavidla vybavena řešeními, která zlepšují jejich energetickou účinnost a zmírňují dopad na životní prostředí. Patří mezi ně integrované řízení spotřeby elektřiny a systém zpětného zkapalňování pro zpětné získávání LNG, který se během přepravy přirozeně odpařuje.

Pokud jde o probíhající provoz, v letošním roce již byly nasazeny dvě lodě flotily skupiny ORLEN: Lech Kaczyński a Grażyna Gęsicka, které dodaly své první dodávky LNG do Polska v březnu, respektive v červnu. Očekává se, že nadcházející zásilka – od Grażyny Gęsicke – dorazí koncem října nebo začátkem listopadu tohoto roku.

LNG představuje klíčový prvek strategie skupiny ORLEN, jejímž cílem je diverzifikovat směry a zdroje zemního plynu pro Polsko. Podíl námořních dodávek na dovozu skupiny se postupně zvyšuje. V roce 2021 tvořily pouze 24 procent z celkového objemu, což činilo 3,94 miliardy metrů krychlových. Během pouhého jednoho roku se podíl LNG na dovozu skupiny vyšplhal na 43 procent a objem se vyšplhal na 6,04 miliardy metrů krychlových. Tento pozoruhodný nárůst o 50 procent jednoznačně etabluje zkapalněný zemní plyn jako převažující zahraniční zdroj energie pro skupinu ORLEN.

Hlavní vstupní branou pro LNG pořízenou společností ORLEN zůstává terminál prezidenta Lecha Kaczyńského ve Svinoústí. Dosud bylo dodáno 254 zásilek v celkové výši přibližně 20 milionů tun LNG.

Většina těchto nákladů pocházela z Kataru (127) a Spojených států (106), s dodatečnými příspěvky z Norska (13), Nigérie (3), Trinidadu a Tobaga (3), Egypta (1) a Rovníkové Guineje (1).

Skupina ORLEN také od května 2022 rozšířila svou kapacitu využíváním terminálu Klaipėda v Litvě. K dnešnímu dni dorazilo do litevského přístavu deset zásilek v souhrnném objemu téměř 655 000 tun zkapalněného zemního plynu pro skupinu ORLEN. Po zpětném zplyňování se plyn dostává do Polska plynovodem Polsko-Litva, zatímco část paliva je určena pro pobaltské trhy.

Kromě rozšíření vozového parku skupina ORLEN také zvyšuje svou kapacitu pro příjem zkapalněného plynu na vnitrostátních terminálech. Srpnová dohoda se společností GAZ-SYSTEM představuje významný krok, který zajišťuje kapacitu pro zpětné zplyňování v připravované plovoucí skladovací jednotce pro zpětné zplyňování (FSRU), která má být umístěna v Gdaňském zálivu. Očekává se, že rozvoj infrastruktury zvýší roční počet dodávek zkapalněného zemního plynu, které skupina ORLEN obdrží, až o 58.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 25 říj 2023, 15:33

https://sputnikglobe.com/20231024/devel ... 51581.html
Rozvíjajúce sa ázijské ekonomiky môžu do roku 2050 dovážať až 60 % svetovej ropy - IEA
MOSKVA (Sputnik) - Rozvíjajúce sa ázijské krajiny môžu do roku 2050 predstavovať až 60 % svetového dovozu ropy, uviedla v utorok Medzinárodná agentúra pre energetiku (IEA).
"Rozvíjajúce sa trhové a rozvojové ekonomiky v Ázii sa v súčasnosti podieľajú na celosvetovom dovoze ropy niečo vyše 40 %. Silnejší dopyt a obmedzený potenciál domácej produkcie spôsobia, že tento podiel sa vo všetkých scenároch v roku 2050 zvýši na 45 - 60 %," uviedla IEA v čerstvej správe World Energy Outlook.

Blízky východ zostane najväčším dodávateľom ropy do ázijských krajín. Podiel vývozu zo Severnej Ameriky, Latinskej Ameriky a Karibiku sa v roku 2050 zvýši z 23 % na 30 %.

Existuje možnosť, že sa v najbližších rokoch zvýši kapacita rafinérií ropy, predovšetkým v rozvojových ekonomikách Ázie a Blízkeho východu; to sa však môže stať poslednou vlnou zvyšovania kapacity, keďže IEA očakáva od roku 2030 len mierny nárast kapacity rafinérií ropy. Dopravné palivá s najväčšou pravdepodobnosťou prestanú byť kľúčovým faktorom rastu dopytu po rafinácii ropy, pričom podiel benzínu na celkovom dopyte by mal klesnúť z 25 % v roku 2050 na 17 %, uvádza sa v správe.

Pokles spotreby plynu v EÚ
Dopyt po zemnom plyne v Európskej únii môže do roku 2030 klesnúť na 305 miliárd kubických metrov (m3), teda o 15 % v porovnaní so spotrebou v roku 2022, uviedla v utorok Medzinárodná agentúra pre energetiku (IEA).
"Európska únia v roku 2022 znížila svoj dopyt po zemnom plyne o historických 55 mld. m3 , čo zodpovedá 13 % celkového dopytu v roku 2021. V scenári STEPS [Stated Policies Scenario] prináša pokračujúce úsilie o zníženie dopytu ďalšie zníženie o 50 mld. m3 do roku 2030," uviedla IEA vo svojej čerstvej správe World Energy Outlook.
Dopyt po zemnom plyne v EÚ v roku 2021 predstavoval 413 mld. m3 , v roku 2022 sa znížil na 358 mld. m3 a v roku 2030 by mohol dosiahnuť 305 mld. m3 . Svetový dopyt po zemnom plyne sa podľa tabuľky môže zvýšiť o 140 mld. m3 zo 4,159 bilióna kubických metrov (tcm) v roku 2022 na 4,299 tcm v roku 2030.

"V STEPS je rast dopytu po zemnom plyne v rokoch 2022 až 2030 oveľa nižší ako priemerné tempo rastu 2,2 % zaznamenané v rokoch 2010 až 2021. Vrchol dosiahne do roku 2030, pričom si udrží dlhé plató a potom sa postupne zníži o približne 100 mld. m3 do roku 2050," uvádza sa v správe.
Ústup od rekordne vysokých cien zemného plynu v Európe podľa správy neviedol k zvýšeniu spotreby plynu v priemysle.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 25 říj 2023, 21:34

https://ekonomickydenik.cz/zapadni-evro ... ske-firmy/
Západní Evropa začíná podepisovat dlouhodobé smlouvy o nákupu plynu. Podobný krok zvažují i české firmy
Nejistá doba si žádá sázku na jistotu. Mnohé evropské energetické společnosti pochopily, že se nelze spoléhat pouze na nákup zemního plynu na burzách a obchodních platformách. Dlouhodobý nákup plynu přímo od těžařů zvažují i některé české společnosti, jmenovitě ČEZ a Pražská plynárenská. Vyplývá to z odpovědí energetických firem na dotazy Ekonomického deníku.

Zájem o dlouhodobé kontrakty na nákup zkapalněného zemního plynu (LNG) v posledních měsících vzrostl. Třeba německý koncern BASF v srpnu podepsal smlouvu o odběru 800 tisíc tun LNG ročně od americké Cheniere Energy, a to až do roku 2043. Jak připomíná deník Financial Times, o něco dříve podepsaly smlouvy o dlouhodobém nákupu plynu ze Spojených států také společnosti SEFE (2,25 milionu tun ročně) a EnBW (2 miliony tun za rok).

V minulém týdnu se přidal ropný a plynárenský koncern Shell, který s katarskou státní společností podepsal smlouvu o odběru 3,5 milionu tun LNG ročně (cca 4,8 miliardy m3 v plynném stavu, tj. víc než půlka roční spotřeby ČR). Dodávky budou směřovat do rotterdamského přístavu, a to po dobu 27 let. Jen o týden dříve podepsal smlouvu s Katarem o odběru stejného množství plynu také TotalEnergies; tyto dodávky budou směřovat do Francie.

Zájem máme, počkejte na podpis
A co hlavní dodavatelé zemního plynu na českém trhu? Podle odpovědí na dotazy Ekonomického deníku to vypadá, že se jim do uzavírání dlouhodobých smluv přímo s producenty plynu moc nechce. Mezi výjimky patří Pražská plynárenská, tedy druhý největší dodavatel na trhu s plynem. „Zájem uzavřít dlouhodobé kontrakty máme a průběžně o nich jednáme. Bližší informace bohužel nemůžeme podat, protože jsou obchodně citlivé,“ odpověděl mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.

Zájem o dlouhodobé smlouvy má i ČEZ, avšak jeho odpověď je neméně tajemná. „V rámci naší snahy posílit energetickou bezpečnost se zajímáme i o dlouhodobé dodávky plynu z některých států a vedeme o tom jednání. Detaily teď nemůžeme sdělovat,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Největší dodavatel plynu innogy ČR nakupuje prostřednictvím sesterské velkoobchodní společnosti ze skupiny MVM. „Skupina MVM vlastní také podíl v LNG terminálu na chorvatském ostrově Krk,“ připomněl mluvčí innogy Pavel Grochál bez dalších podrobností. Ani E.ON Energie nechce strategii nákupu plynu příliš komentovat; pouze uvedla, že většinu plynu nakupuje bilaterálně na českém virtuálním obchodním bodu.

Nevydařené celoevropské nákupy
Některé z oslovených společností se též vyjádřily k výsledkům společného nákupu zemního plynu, které organizuje Evropská komise. Dvě kola nákupu již proběhla, třetí bylo odstartováno v září. Z českých firem se jich zúčastnila například MND. „Jeden menší kontrakt jsme uzavřeli. Ale protože to byl obchodník, nelze definovat původ plynu. Platforma jako taková bohužel neplní původní záměr vytvořit obchodní místo pro dlouhodobé kontrakty, které by přilákalo zámořské producenty,“ upozornila mluvčí MND Dana Dvořáková.

Podle MND je výhodnější nakupovat přes jiné obchodní platformy, burzy nebo přímo od jiných společností na trhu s plynem. Podobně zklamaná je z průběhu společných unijních nákupů také Pražská plynárenská. „AggregateEU jsme se zúčastnili, obdrželi jsme nabídku, ale předložené nabídky neodpovídaly našim požadavkům. Žádná nová obchodní spolupráce zde zatím uzavřena nebyla,“ řekl Miroslav Vránek.

Ceny zemního plynu začaly od 7. října znovu šplhat nahoru. Stačily k tomu tři negativní zprávy – útok extremistů z Hamasu na Izrael, tajemné poškození plynovodu mezi Finskem a Estonskem a nové obavy ze stávky těžařů plynu v Austrálii. Jen během prvního týdne vzrostla cena plynu s dodáním v roce 2024 na nizozemské burze TTF o 28 procent.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 31 říj 2023, 13:06

https://sputnikglobe.com/20231030/escal ... 01611.html
Eskalácia konfliktu na Blízkom východe by mohla stlačiť ceny ropy na 157 dolárov za barel - Svetová banka
WASHINGTON (Sputnik) - Eskalácia súčasného palestínsko-izraelského konfliktu v prípade rozsiahleho narušenia by mohla zvýšiť svetové ceny ropy až na 157 USD za barel, varovala v pondelok Svetová banka.
"V scenári "rozsiahleho narušenia" - porovnateľnom s arabským ropným embargom v roku 1973 - by sa globálne dodávky ropy znížili o 6 až 8 miliónov barelov denne. To by spôsobilo nárast cien spočiatku o 56 % až 75 % - na 140 až 157 USD za barel," uviedla Svetová banka vo svojom výhľadovom dokumente o komoditných trhoch.
Scenár "malého narušenia" by mohol zvýšiť svetové ceny ropy na 93 až 102 USD za barel, zatiaľ čo scenár "stredného narušenia" by ich mohol zvýšiť na 109 až 121 USD.
Svetová banka varovala, že hoci je svetová ekonomika v súčasnosti v lepšej situácii ako v 70. rokoch minulého storočia, konflikty na Blízkom východe a na Ukrajine by mohli posunúť svetové komoditné trhy do neznámych vôd.
Svetová banka tiež uviedla, že vyššie ceny ropy budú mať negatívny vplyv na ceny potravín.
Ceny ropy a plynu - ako pre koho...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43128
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ropa a plyn

Příspěvek od Alchymista » 02 lis 2023, 22:09

https://ekonomickydenik.cz/evropska-kom ... -spustilo/
Evropská komise dokončila notifikaci podpory biometanu v Česku. Prvních sedm stanic již výrobu spustilo
Evropská komise schválila v tomto týdnu českou státní podporu pro výrobce biometanu v objemu až 2,4 miliardy eur (59 miliard korun). Podpora bude mít formu zeleného bonusu k ceně zemního plynu, vyplácena bude po dobu 20 let. Určena je jak na výstavbu nových zařízení, tak na konverzi starších bioplynových stanic zaměřených na výrobu zelené elektřiny.

Jak dále Evropská komise uvedla ve svém rozhodnutí, podpora je určena zejména pro malé a střední podniky nebo společenství pro obnovitelné zdroje, a sice na projekty s instalovaným výkonem do 6 MW. Předpoklad je, že podporu z programu budou čerpat zařízení s celkovou výrobou až 337 milionů metrů krychlových biometanu. Proces notifikace v Bruselu byl poměrně zdlouhavý, zabral dva roky.

Biometan představuje obnovitelnou náhradu za zemní plyn, s jeho využíváním se počítá v řadě oblastí od dopravy po vytápění budov. „Mám radost, že Evropská komise schválila český program na podporu výroby udržitelného biometanu. Pomůže nám s přechodem z bioplynových stanic, které vyrábí elektřinu s účinností 40 procent na biometanové, které produkt vtláčí zpátky do plynárenské sítě a mají tak mnohem větší účinnost,“ vítá rozhodnutí Evropské komise ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL),

Schválení podpory Evropskou komisí předpokládal dopředu Energetický regulační úřad, který bude určovat výši zeleného bonusu – tedy příplatku k běžné ceně zemního plynu na velkoobchodním trhu. Podle odhadu ERÚ vyjde v příštím roce podpora biometanu na 779 milionů korun. Zájem o novou technologii je totiž poměrně velký.

Jak Ekonomický deník zjistil z udělených licencí na výrobu plynu, povolení k provozu od ERÚ má již sedm producentů biometanu (a osmý je ve správním řízení). Jedná se o zemědělské bioplynové stanice, ale také zpracovatele biologicky rozložitelného odpadu a čistírny odpadních vod. Jako první v Česku zahájila výrobu biometanu v Česku firemní skupina EFG, a to v Rapotíně na Šumpersku. První biometan do veřejné plynovodní sítě dodala před čtyřmi lety.
Přehled výrobců biometanu v ČR
firma lokalita (okres) kapacita
EFG Green gas Rapotín (Šumperk) 1,6 mil. m3
Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl 1,72 mil. m3
Compag Mladá Boleslav Mladá Boleslav 1,28 mil. m3
Organic technology Horní Suchá (Karviná) 2,89 mil. m3
GASEA Herálec (Havl. Brod) 1,2 mil. m3
Pražské vodovody a kanalizace Praha-Bubeneč 1,22 mil. m3
Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod 0,76 mil. m3
zdroj: ERÚ (udělené licence)
Produkce sedmi realizovaných zařízení dosáhne v součtu zhruba 10 milionů m3 biometanu ročně, což není mnoho. Jak připomněla oborová asociace CZ Biom, potenciál výroby biometanu je mnohem větší. Asociace uvádí, že v roce 2030 by se mohlo v Česku vyrobit až 700 milionů m3 zeleného metanu. Ten by mohl nahradit zhruba sedm procent budoucí spotřeby zemního plynu.

Technologie čištění bioplynu na biometan v kvalitě zemního plynu jsou v zemích EU zaváděny již od roku 2011. Od té doby roční produkce biometanu v Evropské unii vzrostla na 3,5 miliardy m3, uvedl CZ Biom. Podle plánu REPowerEU je biometan jedním z podporovaných opatření, jež snižují závislost EU na dovoz zemního plynu. Plán počítá s zvýšením produkce biometanu na 35 miliard m3 do roku 2030.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Odpovědět