Elektřina obecně

[Alchymista]

Poviem to inak: viete si predstaviť podobný stroj s hydraulickými alebo mechanickými pohonmi - a zveriť ho VZS? Prípadne ho nasadiť v ZIME spôsobom "mesiac státia a do desiatich minut plný výkon"? Nevydržal by ani dva roky...
Jedna pre armádu nie celkom nepodstatná vec - generátor sa dal využiť na hodne výkonné zváranie a rezanie elektrickým oblúkom.

[petrp]

Dodavatelé elektřiny začínají zdražovat, jako první cenu zvedne Pražská energetika
Cenu elektřiny už nemůžeme udržet, proto od 1. září navýšíme. Dopis s tímto neradostným sdělením rozeslala svým odběratelům z řad domácností Pražská energetika. Vzhledem k vysokému růstu cen elektřiny na burzách – o 70 procent za poslední rok – je jen otázkou času, kdy zdraží i další dodavatelé.
https://ekonomickydenik.cz/dodavatele-e ... nergetika/

[petrp]

Elektřina v Německu je nejdražší v dějinách. Znamená to velký problém i pro český průmysl
Tuzemská průmyslová výroba dopadla v červenci o něco lépe, než se čekalo. V očištěném vyjádření vzrostla meziročně o sedm procent. Skončilo tak období dvojciferného meziročního růstu průmyslové produkce, které trvalo letos od března do června. Bylo výsledkem extrémně ponížené srovnávací základny loňského roku, kdy v právě v měsících březnu až červnu na tuzemský průmysl nejtíživěji dolehla propuknuvší pandemie.
https://moneymag.cz/ekonomika/elektrina ... l.c183db69

[petrp]

Čím dále víc přemýšlím o vybudování ostrovního systému v kombinaci soláry + větrná turbína.
Myslím, že se to velmi brzo vyplatí, ale je třeba vše vybudovat včas...

[Grif]

Doplnil bych to akumulací teplé vody.Spěchej.V panelácích jsme v rukou těch magorů.

[petrp]

Ta akumulace je až podružná, doplňková funkce - přebytky energie ukládat do vody + navíc si ji můžu ohřát klasickým kotlem. Ale mít nezávislý zdroj 12V a 24V vystačí na základní potřeby v domě - tj. světlo a rychlé vaření. Klasické kuchyňské spotřebiče totiž existují i ve verzích na 24V pro kamiony, alternativně se samozřejmě dají použít měniče - tam je vyšší napětí na vstupu velká výhoda. S takovou sestavou, by se evidentně dalo v budoucnu docela dost ušetřit za předražené energie...

[kenavf]

Musíš ale nakúpiť akumulátory a tie budú stáť cca toľko čo panely možno aj viac.

[petrp]

Aku musí být trakční, takže to úplně levné nebude, v "normálních" podmínkách je návratnost takového systému zhruba 10 let, pokud ale začne úřadovat Green Deal, doba se zcela jistě výrazně zkrátí...

[kenavf]

Nemusí byť trakční.
Možno by bola aj vhodná varianta za pár euro odkúpiť od kamionistov(majiteľov) dvoj až troj ročné štartovacie akumulátory ktoré už majú v zime problém s naštartovaním ale na také nezáťažové ukladanie by ešte mohli fungovať mnoho rokov. 1kus... 125Ah x 14V=1,75kWh

[Alchymista]

Počítaj ale s tým, že u starých olovených akumulátorov sa na dne článku usadzuje "kal" z platničiek a časom rastie samovybíjanie.
Preto tiež staré "zálohové" akumulátory z rozvodní (alebo i pôšt a od železnioce) mali nádoby článkov sklené, viečka zalievané asfaltom len "pro-formo" a vývody skrutkované na zbernicu. Článok sa totiž dal z bloku vyňať, vyliať, rozobrať, vypláchnuť od kalu na dne, v kyseline prepláchnuť platničky od ďalšieho kalu a vymeniť separátory. Údržba sa takto robila raz za tri alebo za päť rokov a článok vydržal 20-30 rokov i viac. Ak platničky vypadali príliš, tak sa vymenili - dobre uložené suché akumulárové články vydržali v sklade aj desaťročie i viac. Sklená nádoba sa používala opakovane - najstaršiu čo som videl, bola ešte rakúsko-uhorská (cca v 1985) na baniach.

[petrp]

Pro začátek mám jiný plán - ve skladě mi leží 3 kompletní bloky louhových baterií, nebude problém je oživit a použít. Pak se uvidí. Ale to je prozatím detail, větší problém bude vybrat vhodné panely a větrný generátor...

[kenavf]

Starší akumulátor z kamionu by sa dal možno zohnať za pár desiatok euro i keď by trpel vyšším samovybíjaním tak v porovnaní s nákupnou cenou nového akumulátoru by sa to malo ešte oplatiť. Pretože kapacitu by si volil cca tak aby večer/v noci boli na tretinovom nabití takže už by si nemal toľko strácať samovybitím.

[petrp]

Ejhle...

Zbyněk Fiala: Elektřina? Udělej si sám!
Ceny elektřiny šplhají vzhůru, mnohem rychleji než mzdy. Když se na to podíváme z opačného konce, vlastní výroba elektřiny ze solárního panelu na střeše domu bude stále výhodnější. Poslanci to teď mohou usnadnit. Na svém posledním řádném zasedání mohou také zásadně ovlivnit šance pro obnovu českých lesů.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/n ... sam-676443

[riho]

Alebo zbehnúť do Pakistanu, nech ho ten šikula, čo tu raz mal video, zrepasuje.

Inak u nás sa už na rozvodniach komplet menili akumulátory za bezúdržbové. Keď som bol prvý krát na rozvodni vo Varíne, tak tam bola akumulátorovňa plná. Keď som bol naposledy pár rokov dozadu, tuším v Sučanoch, tak sa v rohu krčilo pár sád batérií.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/stat-by-mel- ... y-miliard/
Stát by měl podle studie Deloitte podpořit velkotovárnu na baterie. Na daních vybere desítky miliard

Velkovýrobna baterií pro elektromobily na českém území přinese celkem až 33 tisíc přímých či nepřímých pracovních míst a desítky miliard korun daňových výnosů. Současně zabrání tomu, aby zánik výroby spalovacích motorů a jejich dílů nebyl pro Česko čistě ztrátovou záležitostí.

Možná vznikne jedna, možná dvě. Nebo také žádná. Řeč je o plánované výstavbě takzvané gigafactory na baterie v České republice. Podle studie, kterou pro Svaz moderní energetiky zpracovala poradenská společnost Deloitte, je ideální takovou továrnu získat. A umístit ji v Ústeckém či Karlovarském kraji. Tedy v oblastech, kde zaniká staromódní průmysl a kde je dostatek brownfieldů – pozemků po zavřených dolech, továrnách či elektrárnách.

Studie Deloitte se zaměřila na případ, že v Česku vznikne jedna továrna na baterie pro elektromobily o produkční kapacitě 40 GWh ročně. V takovém případě by vzniklo zhruba 6 tisíc přímých pracovních míst a 33 tisíc nepřímých pracovních míst. Provoz bateriové gigafactory by zvedl český HDP o 172 miliard korun jen během prvních šesti let (2026 až 2031). Životnost továrny by samozřejmě byla mnohem delší.

I když by stát v první fázi poskytl investiční pobídky či dotaci z Fondu spravedlivé transformace, ve výsledku by na tom vydělal. Jen za zkoumané období do konce roku 2031 by si veřejné finance podle analýzy Deloitte polepšily celkem o 48,6 miliardy korun. Jak dodal hlavní ekonom Deloitte David Marek, analýza je spíše konzervativní a nepočítá s ekonomickým přínosem těžby lithia u Cínovce, kterou připravuje ČEZ spolu s australskou EMH.

„Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok, protože naše ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Hrajeme však o čas a ten, kdo bude schopen rychle postupovat, bude mít v rukou všechny trumfy. Musíme si uvědomit, že pokud kapacita nevznikne u nás, vznikne jistě jinde v Evropě. Pak se ale i pracovní místa a přidaná hodnota přesunou mimo naše území,“ upozorňuje Josef Kotrba, ředitel a vedoucí poradenského týmu pro energetiku společnosti Deloitte.

Plánované gigafactory (modré) a zprovozněné (zelené) v regionu střední Evropy. Zdroj: tisk. zpráva Deloitte

Něco získáme, něco ztratíme
Za velmi potřebnou považuje továrnu na baterie v Česku také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Podle jeho slov je prakticky jisté, že Evropská unie prosadí konec výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Můžeme tak škrtnout všechny motorárny a jejich dodavatele. Tento výpadek by Česko mělo nahradit přilákáním aspoň jednoho výrobce baterií. Podle dřívějších informací jsou ve hře investice koncernů Volkswagen a LG.

Pro připomenutí: automobilový průmysl v Česku tvoří 10 procent HDP, čtvrtinu průmyslové produkce a zaměstnává i s navazujícími obory zhruba půl milionu lidí. Pokud nezískáme aspoň jednoho investora do výroby baterií pro elektromobily, bude dekarbonizace dopravy pro Česko ztrátovou záležitostí. Baterie budeme muset dovážet z jiných zemí, pravděpodobně z chystaných závodů v Německu, Polsku či Maďarsku.

Šance na úspěch tu každopádně je. Odhadovaná poptávka v Evropě v roce 2030 bude podle Josefa Kotrby na úrovni 450 až 630 GWh, v roce 2040 dokonce na úrovni 1000 až 1400 GWh. Odhadem lze říct, že jen v zemích střední Evropy (V4 a Německo) by k pokrytí poptávky po bateriích v roce 2030 bylo zapotřebí 13 až 17 velkých výrobních závodů.

[homer]

Rána zelené energii. Nefoukalo a Němci se opět musí spoléhat na uhlí

Větrná energie tvořila v první polovině loňského roku 29 procent německého energetického mixu. Letos však její podíl klesl na 22 procent, což je nejméně od roku 2018. Na pozici nejvýznamnějšího zdroje ji tak vystřídalo uhlí, jehož podíl meziročně stoupl z 21 na 27 procent. Celková produkce elektřiny z konvenčních zdrojů meziročně stoupla o více než pětinu, informoval statistický úřad.

Vysoký podíl uhlí znamená, že nesplníme naše klimatické cíle a že to způsobí značné škody na klimatu a životním prostředí. Místo uhlí potřebujeme více obnovitelných energií,“ komentovala nejnovější data Claudia Kemfert z Německého institutu pro ekonomický výzkum.

Podle statistiků je propad větrné energie částečně způsoben počasím, píše server stanice Deutsche Welle. Nedostatek větru v prvních třech měsících letošního roku totiž významně snížil výkon německých větrných turbín. Naopak v prvních kvartálech let 2019 a 2020 byla výroba rekordní kvůli mnohým bouřkám

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... nicni_mato

[Alchymista]

https://roklen24.cz/perfektni-boure-na- ... ace-firem/
„Perfektní bouře“ na trhu s elektřinou. Zdražování o desítky procent a možné likvidace firem

Trh s elektřinou zažívá perfektní bouři. Rozpoutalo ji dění u všech hlavních parametrů, ze kterých se ceny elektřiny odvozují. Pro firmy to může být výhledově značně prekérní situace, pro některé dokonce likvidační. Domácnosti by se měly připravit na zdražování až o desítky procent. Dlouhodobý cenový výhled je přitom značně pesimistický. Vypadá to, že z této pasti není úniku, řekl v rozhovoru specialista na trh energií finanční skupiny Roklen Dušan Vaškovic.

Co se aktuálně děje na trhu s elektřinou?
Jednoduše řečeno „perfect storm“. Ceny elektřiny se odvozují v zásadě ze tří až čtyř parametrů. Je to cena uhlí, cena zemního plynu, cena CO2 povolenky a meteorologická situace. Snad mimo ceny uhlí jsou všechny ostatní parametry kriticky napjaté. Cena plynu je na historickém maximu pro toto roční období z důvodu nedostatečné nabídky od hlavního dodavatele – Ruska. Ceny povolenek CO2 jsou na historických maximech z důvodu nákupů investičními fondy. Meteorologická situace je nepříznivá. Zejména chybí větrná energie, která je poměrně hojná v tuto roční dobu, ale letos není.

Co z toho plyne pro firmy a domácnosti?
Pro firmy to je poměrně prekérní situace, jelikož v současné době většina z nich zajišťuje ceny na dodávky v příštím roce. Do konce roku si musí zafixovat cenu, která je na historickém maximu 100 EUR/MWh. Pokud tak učiní, může to pro mnohé z nich znamenat likvidační situaci, minimálně prudké snížení konkurenceschopnosti. Do konce roku zbývají necelé čtyři měsíce. Z této pasti není úniku, pokud se nestane zázrak. K přecenění ceníků pro domácnosti dochází na začátku kalendářního roku, i když to není pravidlo. Domácnosti mohou touto dobou očekávat zvýšení tarifů o desítky procent.

Lze trh s elektřinou považovat za „indikátor“ budoucího ekonomického vývoje?
Ceny elektřiny jsou vzhledem ke své „všudypřítomnosti“ jednoznačně indikátorem stavu ekonomiky a zároveň aktivním faktorem ekonomiku ovlivňujícím. Dislokace na trhu, které jsme svědky, je důkazem značných nerovnováh v současném ekonomickém systému. Z části můžeme hodit vinu na covid, avšak ne úplně. Pandemie pouze odhalila křehkost a podinvestovanost současného evropského energetického systému.

Velkým rizikem je cenový šok, který může ovlivnit část zpracovatelského průmyslu a spotřebu domácností – podobně jako utažení měnové politiky cestou zvýšení úrokových sazeb. Ceny energií jsou obecně velmi volatilní a stejně rychle, jak stoupají, mohou i padat. Co je zvláštní na současné situaci, je, že i když dojde k následnému poklesu ceny, značná škoda je již neodvratná.

Porostou podle tebe ceny ještě výš? A co by se muselo stát, aby spadly?
Krátkodobý výhled: spotové ceny elektřiny se pohybují na úrovni 130-140 EUR/MWh. Je to cena, za kterou vyrobí 1MWh nejdražší (tzv. marginální) zdroj, kterým je v současné době plynová turbína. Tato cena může okamžitě klesnout, pokud klesne cena plynu, což se nedá v dohledné době předpokládat, nebo klesne cena povolenky, což je o něco pravděpodobnější. Další možností je, že větrná energie vytlačí drahé plynové zdroje.

Dlouhodobý výhled je značně pesimistický, jelikož i při příznivém vývoji se dá očekávat pouze pokles zhruba na úroveň 80 EUR/MWh.

[stetula]

Všem doporučuji fiksaci ceny na co nejdelší dobu. Mě končí v 11 měsíci a dnes jsem podepsal další od 1.12 na 3 roky zvýšení je pouze o 400 Kč za rok při stejné spotřebě . Takže na 3 roky klid

[martanus]

Unijní vnitřní trh s elektřinou nefunguje, myslí si francouzský ministr financí

Le Maire připomněl, že Francie elektřinu získává převážně z jaderných a vodních elektráren a její výroba je relativně levná. Unijní trh ale její cenu stanovuje podle ceny zemního plynu.

„Co se týče výroby elektřiny, jsme nezávislí, ale zvýšení ceny zemního plynu nás zásadně poškodilo,“ řekl Le Maire.

https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou ... tr-financi

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/trakcni-elek ... ut-nemelo/
Trakční elektřina v příštím roce zdraží o desítky procent. Do ceny jízdného by se to zatím promítnout nemělo

Sdružení železničních nákladních dopravců odhaduje, že díky novele zákona o podpoře obnovitelných zdrojů by dopravci mohli ročně ušetřit asi devět set milionů korun za rok.

Zdražení elektrické energie budou muset, kromě domácností, podniků a dalších subjektů, začít řešit také železniční dopravci. Pro příští rok se totiž očekává zdražení trakční energie. Aktuální odhady se pohybují okolo třiceti procent směrem nahoru. Zatímco od roku 2019 se cena za silovou trakční energii postupně snižovala, aktuálně je na svém dvanáctiletém maximu.

„Dovolujeme si Vás touto cestou informovat o nepříznivém cenovém vývoji komodity silová elektřina na energetických trzích, kdy došlo dokonce k překročení hranice 70 €/MWh, tím bylo dosaženo dvanáctiletého cenového maxima v rámci ročních obchodovaných produktů, stanovených k nákupu silové trakční elektřiny na komoditních burzách.“ Tak zní začátek dopisu, se kterým už před letními prázdninami obeslala Správa železnic jednotlivé železniční dopravce.

Současného maxima bylo dosaženo v polovině května a konkrétně šlo o částku 71,040 eur za jednu megawatthodinu, v přepočtu tedy něco málo přes 1810 korun, a to bez započítané marže obchodníka, která představuje 144 korun za megawatthodinu.
Konec levné elektřiny

Správa železnic proto předpokládá, že dosavadní sestupný cenový trend již není možné očekávat.

„Na energetickém trhu byla pokořena maximální cena z roku 2008 zhruba 91 eur za megawatthodinu. Aktuálně je cena ročního kontraktu dodávky na období 2022 na úrovni 107 eur za megawatthodinu K této částce je nutné přičíst obchodní přirážku dodavatele silové elektřiny,“ uvádí Nela Friebová ze Správy železnic.

Správa železnic proto při letošní aukci na dodavatele trakční silové elektřiny na období 2022 zůstala u hodnotícího kritéria ve formě přičítacího koeficientu, v případě použití násobného koeficientu by byla pozice železnice ještě o něco horší.
Miliarda navíc

České dráhy odhadují, že pokud bude tento trend nadále pokračovat i v závěru letošního roku, zvýší se náklady dopravce v této oblasti zhruba o jednu miliardu korun.

Podle společnosti RegioJet by navyšující se ceny silové trakční energie neměly její hospodaření nijak zásadně ohrozit. „Podle aktuálních informací zatím nepředpokládáme, že by se cena trakční energie pro nás vyvíjela tak, že by to znamenalo nějaký zásadní zásah do našeho hospodaření,“ uvádí za RegioJet Aleš Ondrůj. Případné zdražení jízdného společnost nekomentovala.

České dráhy předpokládají, že cestujících by se vyšší ceny za elektřinou prozatím dotknout neměly. „Aktuálně se ceny energií do jízdného nepromítnou. Cenu stanovuje objednavatel a zvýšení se do jízdného promítá s ročním zpožděním. Náklady, které nemůžeme ovlivnit, jako jsou právě ceny energií, jsou předmětem úhrady ze strany objednatelů veřejné dopravy,“ vysvětluje mluvčí Českých Drah Petr Šťáhlavský.
Úspora díky novele

O něco hůře situaci vnímají železniční nákladní dopravci. Dle jejich vyjádření představuje určitou kompenzaci za nárůst ceny trakční elektřiny novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, která nedávno prošla senátem a díky které by mohli železniční dopravci ušetřit. Žádnou další veřejnou podporu však nepředpokládají.

„Očekává se nárůst trakční energie v řádech desítek procent. Odhady se nyní pohybují okolo třiceti procent. Stát nebude nic kompenzovat, to je jasné,“ uvádí prezident sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD Martin Hořínek.

Sdružení odhaduje, že díky novele zákona o podpoře obnovitelných zdrojů by dopravci mohli ročně ušetřit asi devět set milionů korun za rok. „Tímto krokem si tedy zmírníme dopady na růst cen trakční elektřiny. Cílem však bylo zlevnit ekologickou železniční dopravu, a to zdražením trakční energie bohužel nenastane,“ dodává Martin Hořínek.

Ze strany Správy železnic jsou dopravci o situaci informováni. Aktuální průběh nákupu ceny elektřiny jim úřad zveřejňuje na webových stránkách.

S Green EK Na věčné časy a nikdy jinak...