Ekologia a životné prostredie

[IgorT]

Bulharská konštanta sa používa tam, kde korektne nevychádza potrebný výsledok. po jej použití vychádza!

[andrej]

Vďaka za upresnenie, ja som si potom spomenul že to začínalo bulharským metrom ale už som to neriešil, a áno je to bradatá srandička.

[IgorT]

Trpká správa pre ochranu klímy: Nemci opäť vracajú do hry hnedouhoľné elektrárne!

Nemecké elektrárne spaľujúce hnedé uhlie sa môžu vrátiť na trh s elektrickou energiou, aby zabezpečili dodávky počas blížiacej sa zimy.

Vládny kabinet v Berlíne schválil predĺženie platnosti tzv. zásobovacej rezervy v stredu. Ministerstvo hospodárstva označilo rozhodnutie za preventívne opatrenie. TASR o tom informuje na základe správy agentúry DPA.

Hnedouhoľné elektrárne budú súčasťou trhu s elektrinou od začiatku októbra 2023 do 31. marca 2024. Cieľom je ušetriť plyn pri výrobe elektriny, a tým predísť problémom s jeho dodávkami v nadchádzajúcej vykurovacej sezóne. Elektrárne spaľujúce hnedé uhlie boli aktivované už od októbra 2022 do konca júna 2023.

https://openiazoch.zoznam.sk/energetika ... lektrarne/

[kenavf]

Ano jedine pomoci mustru ve stejnych podminkach ,treba pri vymene nove tabule hned vedle . Ale furt to nebude o vakuu neb se jedna jen o vyrobni technologii kdy jsou na tesneni pritlacovany skla pomoci vyvevy.
Okna maji mezi skly jen inertni plyny typu argon.A mnohdy je mezi skly pretlak ne podtlak a to proto aby se mezi ne nedostavala vlhkost,ktera jak je znamo neizoluje neb molekuly vody dobre prenasi teplo.
Izoluje proste sucho. To je principem.

Kedysi dávno som sa pýtal dodavatela okien že ako veľké vákum je medzi tými dvomi sklami "vákouvého okna"(nie argonového)
. A on mi povedal že to nie je o vákuu. Že sa len dve sklá, s tesniacim rámikom medzi nimi, dajú pod infražiarič, tým sa nahreje vzduch medzi nimi a teda sa vztlačí a po následnom ochladení sa tie dve sklá pritlačia k sebe(scucnú)(ako viečko na zavareninový pohár). A veľké percento tej zníženej tepelnej vodivosti je spôsobené tým že v tej úzkej medzere medzi sklami nedokáže ten vzduch cirkulovať a prenášať teplo z jedného skla na druhé a to mierne vákum tomu bráni ešte viac.

P.S. Ak by medzi tými sklami bolo vákum. Atmosferický tlak je cca 0,1MPa=100000Pa=100000N/m2=10000kg/m2
Takže na plochu skla o rozmere 1m x 1m by pôsobila váha 10000 kilo.
Udržalo by sklo rodinného domu váhu 10000kg alebo som sa niekde kopol?

[Polite]

Ono mierny podtlak pritahuje platne k sebe a tym pritlaca lepiace tesnenie na hlinikovom profile s absorberom vlhkosti no a silikon po obvode spolahlivo vsetko utesni na roky.
Cim menej vzduchu tym horsi prenos tepla ...menej molekul-nosicov tepla
Inertne plyny maju tazsiu a teda pomalsiu jednoatomovu molekulu, ktora prenesie menej energie ako lahsia a rychlejsia dvojatomova molekula kysliku.

[HONZIK11]

Mas to dobre. Podle atmosferickeho tlaku ,ktery se meni, samozrejme i s vyskou .
Me vyslo cca 100kg na ctvrtec 10x10cm .
Uvnitr beznych tabuli skel by tedy musela byt nejmin takova mrizka aby to vytrzelo kdyby tam bylo udrzitelne vakuum.

[mzprx]

Tlak v izolacnom dvoj/troj-skle musi byt vyrovnany s okolitym atmosferickym tlakom, inak by sa skla spravali ako sosovky. Cize vakuum tam nemoze byt, musi tam byt inertny plyn. Tlak v oknach sa nastavuje podla miesta instalacie.
https://glassolutions.sk/sk/prevencia-p ... eter-alebo

[Ekolog]

Mám dvojsklo (v jedné místnosti), 2 x 12,5 mm. Vyplněno hexafluoridem sírovým o tlaku 760 mm Hg sloupce. Jedna tabule váží 48 kg. Blbě to izoluje teplo, ale má to neprůzvučnost Rw´53 dB.

[kenavf]

Tlak v izolacnom dvoj/troj-skle musi byt vyrovnany s okolitym atmosferickym tlakom, inak by sa skla spravali ako sosovky. Cize vakuum tam nemoze byt, musi tam byt inertny plyn. Tlak v oknach sa nastavuje podla miesta instalacie.
https://glassolutions.sk/sk/prevencia-p ... eter-alebo

Znova, treba rozlišovať.
1.-To čomu sa u nás hovorilo "vákuové okná"(o ktorých som písal vyššie) boli len dve sklá zlepené k sebe s dištančným rámikom v ktorom je nasypaný materiál ktorý absorbuje vlhkosť(vyzerá to že tam nie je žiadna snaha vytvoriť podtlak, a vákum už vôbec nie(prasklo by)).

Kedysi mi boli ponúkané okná ktoré neboli trojsklá, ale to stredné sklo bolo nahradené fóliou, takže to bola snaha obmedziť tú vnútornú cirkuláciu medzi vrstvami. V dvoch polovičných vrstvách vznikne cirkulácia(a teda prenos tepla) niekoľko násobne ťažšie ako v jednej širokej vrstve.
2. -Druhá kategoria sú sklá plnené argónom, kryptonom, xenonom, alebo nejakým iným inertným plynom. Ten sa tam naplní ale asi len s veľmi miernym pretlakom(skoro nulovým).
3. A našiel som aj tretiu kategoriu vákuové sklá medzi ktorými je skutočne skoro vákum. Medzera je tam niekoľko desatin milimetra ale musia tam byť husto rozmiestnené rozperky.
https://theconstructor.org/building/vac ... es/564350/

[Ekolog]

O takovém přínosu Rw´bych si dovolil pochybovat. Je tam mnoho rozpěrek, které podle mého přenesou bez problému zvuk na druhé sklo a následně do místnosti. 10 dB se mi zdá opravdu moc. Takovou neprůzvučnost má např sádrokartonová deska s min. 50 mm minerální vaty, ale spíše s 100 mm se 100 mm m. vaty.

[false_flag]

Potíž s okny je ta, že většina lidí se kouká na koeficient průchodu tepla.. sklenených tabulí, ale vlastní instalace skončí špatně. Teplo těsní a kolem rámu duje.
Mám s tím vlastní zkušenost. Perfektní a řekl bych ideální okna. A realizační firma ze mne byla na šrot, protože jsem trval na absolutních technolofických detailech osazení okna.. Povedlo se..
Zato když mám tu čest v domech a bytech, kde to odflákli.. Okna vyhozené peníze.. meluzína../Hlavne v RF, tam je vrchol vystříkání pěnou..stejně jako před lety v Česku/.

[Ekolog]

Je to přesně tak. Okno má perfektní parametry, montuje jej zkrachovalý číšník či kuchař a utěsnění rámu a jeho ustavení není schopen realizovat dle platné technologie. nerozumí tomu a nechce se mu to dělat. Kdysi mi zkurvila okna jedna firma ze Říkova, bylo to na zabití majitele ... Dal jsem si to do pořádku raději sám.
Pokud použiji zvukotěsná okna, musím rámy utěsnit akrylátovým tmelem a hutněnými provazci. a průzvučnost konstrukce zdiva musí být vyšší než oken. Pak to má cenu. Stávající technologie s pěnou není k ničemu, ale jsou to rychlý prachy... A pěna má vysokou průzvučnost. Veškerý hluk vniká do místnosti okolo rámu.
Bohužel tu chybí Řemeslníci s velkým Ř.
Přichází doba, kdy budou dražší než právnici.
Ale silně odbíháme od tématu ekologie a za to se omlouvám.
Ale za to máme spoustu mladých a odhodlaných odborníků na změnu klimatu.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/pred-15-lety ... ho-nebylo/
Před 15 lety začali v Německu testovat zachytávání a ukládání emisí. Fungovalo to dobře, ale nic z toho nebylo

Německo se mohlo stát světovým lídrem v technologii zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CCS), ale tuto šanci jaksi promarnilo. Právě před patnácti lety zahájilo provoz testovací zařízení v uhelné elektrárně Schwarze Pumpe. Navzdory nadějným výsledkům nové technologie bylo úsilí zmařeno kvůli nezájmu politiků, odporu aktivistů i tehdy nízké ceně emisní povolenky.

Začalo to jako velká událost. Slavnostní položení základního kamene se v elektrárně Schwarze Pumpe u Sprembergu konalo v květnu 2006 za účasti kancléřky Angely Merkelové a premiéra spolkové země Braniborsko Matthiase Platzecka. Dodávku technologií zajistila řada německých společností – Siemens, Linde, Bilfinger a další. Zkušební provoz unikátního zařízení spustil koncern Vattenfall koncem března 2008, na podzim téhož roku začal běžný provoz.

Pilotní zařízení mělo tepelný výkon 30 MWt a náklady na jeho výstavbu se pohybovaly kolem 80 milionů eur. Nevyrábělo elektřinu, ale zajišťovalo procesní páru pro briketárnu v nedalekém průmyslovém parku Schwarze. Unikátní bylo tím, že spalování hnědého uhlí probíhalo nikoli v běžné atmosféře, ale s využitím stoprocentního kyslíku. Tím se usnadňovalo následné zachytávání oxidu uhličitého. Během více než pěti let provozu se takto podařilo zachytit 10 650 tun CO2.

Na komerční využití už nedošlo

Zkušenosti z provozu malého zařízení v elektrárně Schwarze Pumpe chtěl švédský koncern Vattenfall využit v komerčním provozu. Měl připravený projekt na stavbu 250megawattového uhelného bloku v elektrárně Jänschwalde včetně příslibu financování z evropských fondů. Jenže nakonec z toho nebylo nic. V prosince 2011 oznámil německý šéf Vattenfall Tuomo Hatakka, že se tento projekt nebude realizovat.

Co se pokazilo? „Odehrály se pro mne nepochopitelné věci, kdy Evropská unie pozastavila možnost ukládání CO2 do podzemí do roku 2024. Vattenfall musel dané zařízení odstavit z provozu. Rozhořčení bylo tak velké, že se rozhodl všechny elektrárny v Německu prodat a německé teritorium opustil,“ vzpomíná docent Karel Ciahotný, vedoucí Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší na pražské Vysoké škole chemicko-technologické.

„Rozhodnutí EU o pozastavení ukládání CO2 do podzemí znamenalo také omezení podpory výzkumných projektů CCS u nás. Pocítili jsme to i na našem pracovišti, kdy najednou naše projekty zaměřené na tuto problematiku přestaly být finančně podporovány. Bohužel nikdo z lidí, kteří by to mohli v dané době ovlivnit, proti rozhodnutí EU neprotestoval,“ doplnil Karel Ciahotný.

Ciahotný navštívil unikátní zařízení v elektrárně Schwarze Pumpe v roce 2011, aby domluvil výzkumnou spolupráci v oblasti testování koroze konstrukčních materiálů v daném prostředí. Zařízení vydrželo v provozu do roku 2014, kdy jej Vattenfall postupně odstavil z provozu. V roce 2016 švédský vlastník prodal hnědouhelné lomy a elektrárny v Braniborsku a Sasku českým podnikatelským skupinám EPH a PPF.

Nepřející politici a levné povolenky
Opatrným Švédům se nelze divit, že se z „divokého“ německého trhu stáhli. Po celou dobu museli čelit zuřivému odporu ekologických a lokálních aktivistů. Těm vadilo například to, že zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (tzv. technologie CCS) je příliš drahé a odklání pozornost od výstavby větrných a solárních elektráren, které podle aktivistů mají mít přednost.

Také politická podpora postupně vyprchala. Nešťastný návrh zákona o CCS z roku 2011 možnosti pro využití technologie CCS v Německu značně ztížil a navíc se jeho schvalování „zaseklo“ ve Spolkovém sněmu. „Musíme bohužel akceptovat, že v současné době není v německé federální politice dostatečná vůle implementovat evropskou směrnici tak, aby bylo možné realizovat projekt CCS v Německu,“ reagoval tehdy country manager Vattenfallu v Německu Tuomo Hatakka.

Aby těch problémů nebylo málo, tak se v té době zhroutila cena emisních povolenek. Podle odborných studií v té době potřebovala technologie CCS ke své životaschopnosti cenu povolenky okolo 30 eur za tunu CO2. V létě roku 2011 cena povolenky spadla pod 10 eur a vydržela tam až do května roku 2018. Pro srovnání: aktuální cena povolenky EU ETS se pohybuje kolem 85 eur.

Podle Karla Ciahotného je ironií, že emisní povolenky byly původně zavedeny i proto, aby podporovaly zavádění technologie CCS do praxe. „Když se podíváte na to, k čemu jsou ty peníze dnes používány, zjistíte, že tomu tak vůbec není. U nás slouží z velké části na podporu obnovitelných zdrojů. V takto ekonomicky pokřiveném systému různých dotací nemají CCS technologie šanci,“ doplnil Karel Ciahotný.

Neslavné pokračování v Kanadě
Levné či nulové platby za emise skleníkových plynů poškodily také navazující projekt v Kanadě, kde chtěl Vattenfall uplatnit zkušenosti získané v Německu. Navázal partnerství se společností SaskPower, která nainstalovala technologii CCS na třetím bloku uhelné elektrárny Boundary Dam v Saskatchewanu. Zařízení je v provozu od konce roku 2014 a podle zprávy z dubna 2021 zachytilo celkem 4 miliony tun CO2.

Také zde provozovatele pronásledovaly potíže všech druhů. Vedle mizerné ekonomiky provozu (cena vyrobené elektřiny byla až dvojnásobná oproti uhelným blokům bez CCS) se zde objevil problém s kompresorem a další technické potíže, které omezovaly provoz třetího bloku. Značná část zachyceného CO2 navíc unikala do ovzduší při využití, tedy vtláčení do podzemí s cílem zvýšit množství vytěžené ropy. Záměr instalovat CCS i na dalších blocích elektrárny Boundary Dam padl.

Navzdory všem potížím zájem o využití technologie CCS dodnes trvá. Příkladem může být aktuální projekt na zachytávání oxidu uhličitého při využívání geotermální energie na Islandu. Speciální kompozitní trubky pro přepravu zachycených emisí do podzemí vyrobí a dodá český závod nizozemského podniku Huisman.

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/vystavka-uspec ... nsformace/
Výstavka úspěchů zelené transformace

Přehled dosažených milníků zelené transformace může čtenáři, který by se probudil po dvaceti letech spánku, připadat jako moskevská výstava úspěchů národního hospodářství v dobách dávno minulých. Tady je náhodně vybrané zelené desatero.

Výstava úspěchů národního hospodářství neboli „Vystavka dostiženij narodnovo chozjajstva” je výstavní areál v Moskvě. Své jméno dostal v roce 1959. Na jeho území lze najít architektonické památky doby minulé, například monumentální pomník „Dělník a kolchoznice”. V roce 1992 byl areál přejmenován na „Všeruské výstaviště”, ale v roce 2014 se vrátil ke svému původnímu názvu.

Subjektivní výběr dostiženij zelené transformace:

(1) Soláry a vítr produkují méně než 2 % energie
Podle tabulek mezinárodní energetické agentury tvoří obnovitelné zdroje 16 % světové produkce energie. Přitom většina vyprodukované energie, která spadá do kolonky obnovitelné zdroje energie, vzniká spalováním dříví. Větrné elektrárny a soláry vygenerují celosvětově méně než 2 % energie. O jedno procento před nimi je energie z vodních elektráren.

(2) Spalování dříví je ekologické?
Spalování dřeva produkuje více skleníkových plynů než spalování plynu. Přesto například britská vláda dotuje výrobu energie ze spalování dřeva stamiliony liber. Ekonomika spalování dřeva s dotacemi umožňuje firmám, aby kácely původní zdravé lesy v Kanadě a dovážely z nich vyrobenou štěpku ke spalování ve Velké Británii.

(3) Náročná výroba
Materiálové vstupy na instalaci jednotky výkonu jsou násobně větší pro obnovitelné zdroje než pro tradiční fosilní elektrárny. Podle ředitele divize větrných elektráren firmy Siemens potřebují větrné elektrárny desetkrát více materiálových vstupů na jednu jednotku instalovaného výkonu, než kolik by společnost musela investovat do tradičních elektráren.

(4) Králíček Duracel nestačí
Největší bateriové úložiště v Evropě bylo instalováno na konci roku 2022 ve Velké Británii. Jeho cílem je ukládat elektřinu vyrobenou větrnými elektrárnami a soláry a dodávat ji do energetické sítě v době špičky. Jeho kapacita je 300 tisíc domácností na dvě hodiny.

Aby byla Británie schopná pokrýt spotřebu poloviny svých domácností na dva dny při výpadku energie z větru a slunce, musela by postavit takových úložišť 1 120. Plus nějaké další na pokrytí eventuálních potřeb průmyslu.

(5) Závislost na Číně
Výstavba zdrojů obnovitelné energie je vysoce závislá na dodávkách z Číny, která kontroluje polovinu produkce lithia a 80 % zpracovatelských kapacit kovů vzácných zemin. Známé zásoby klíčových vstupních surovin, lithia, kobaltu nebo niklu nejsou dostačující pro dosažení plánováných klimatických cílů. Upozornila na to i německá tajná služba.

(6) Nestabilní síť
Šéf německé společnosti řídící rozvodnou síť prohlásil, že Německo by potřebovalo alespoň 30 nových plynových elektráren, aby rozvodná síť zůstala stabilní po plánovaném navýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů. Podle něj ale zatím nevidí snahu investorů se do jejich výstavby pustit.

(7) Větrné elektrárny mohou být problém
Provozovatelé větrných parků požadují po vládách, tedy občanech, další a další dotace. Divize větrných elektráren německého Siemensu oznámila v létě rekordní ztrátu. Podle jejího ředitele „jdou kvalitativní problémy daleko za hranici toho, co bylo doposud známo.” Wall Street Journal vyjádřil obavu, že se může jednat o problém v samotném designu větrných eletráren.

Německo dokonce umožní developerům větrných parků vycouvat z již uzavřených kontraktů z důvodu stoupajících nákladů.

(8) Eletrická auta si nekupují správní lidé
To píše agentura Bloomberg. Elektroauta si většinou kupují bohaté rodiny jako druhé auto do domácnosti na popojíždění. Protože s ním jezdí pouze občas a na krátké vzdálenosti, je jejich přínos spíše záporný díky ekologicky náročné výrobě elektrických aut.

(9) Cenzurovaná studie
Firma Deloitte připravila studii o možných dopadech globálního oteplování na českou ekonomiku. Musela ji po tlaku kritiků stáhnout, protože dospěla k závěru, že by vliv na ekonomiku byl spíše kladný.

(10) Vývoz uhlíkové stopy
Podle studie z počátku tohoto roku staví Čína šestkrát více uhelných eletráren než celý svět dohromady.
Vůdce čínské komunistické strany prohlásil na sjezdu v říjnu minulého roku: „Čína nepřestane spalovat fosilní paliva, dokud si nebude jista, že je čistá energie může spolehlivě nahradit.”

Pozn. redakce:
Celosvětové emise skleníkových plynů zůstanou stejné nebo vzrostou, neboť o co je Evropa sníží, Čína násobně překoná. Průmyslová základna Evropy se přesune do země největšího geopolitického protivníka a Západ bude spoléhat na to, že se soudruhům bude chtít posílat penicilin a kobalt na baterky.

Ideologie se pozná podle toho, že nikomu nevadí, že to nedává smysl. To, že se blíží diktatura, se zase pozná podle toho, že se nikdo neodváží říci, že to je nesmysl a že mediálně průmyslový komplex propaguje jen a pouze vládní názory.

[petrp]

Pokles hladiny Amazonky odhalil starověké rytiny
Lidské tváře vytesané do kamene před 2000 lety se objevily na skalním výchozu podél řeky Amazonky poté, co hladina vody klesla na rekordně nízkou úroveň během největšího sucha v oblasti za posledních více než sto let. Některé skalní rytiny byly spatřeny již dříve, ale nyní jich je vidět více. Vědcům to pomůže určit jejich původ, uvedl archeolog Jaime de Santana Oliveira. V jedné oblasti jsou ve skále patrné hladké rýhy, o nichž se předpokládá, že zde domorodí obyvatelé brousili své šípy a oštěpy dávno před příchodem Evropanů.
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3623 ... eke-rytiny

Jak je vidět, žádné "rekordní sucho" se tedy nekoná, jen se opět opakuje a není tudíž "rekordní". Doba po kterou člověk zaznamenává počasí je, vzhledem k dějinám klimatu, nicotná až směšná a vyvozovat z ní jakékoliv závěry absolutně zbytečné...

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/zelene-dekarbo ... i-z-prstu/
Zelené dekarbonizační studie si data cucají z prstu

Evropa do roku 2030 může fungovat jen díky elektřině z občasných zdrojů energie. A stačí jí na to 980 miliard euro. Tvrdí to německá studie.

Doposud se v EU počítalo, pokud se u zcela nepřipraveného Green Dealu dá s něčím počítat, že jeho náklady budou do roku 2030 bilion euro ročně. Podle nové studie Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu (zde) však stačí do roku 2030 investovat ročně 140 miliard eur do občasných zdrojů energie (OZE), aby mohla energetika evropských států fungovat bez fosilních paliv. Takže najednou místo sedmi bilionů euro (2023 – 2030) stačí za stejnou dobu pouze 980 miliard, především do větrníků na pevnině?

Někde něco skřípe!
Společným neduhem většiny studií o energetice, které především média předkládají lidem je skutečnost, že je nedělají energetici. Platí to i v tomto případě, který na SeznamZprávy s odkazem na Reuters dostal pěkný prostor. Skutečný energetik totiž nemůže prohlásit, že za sedm se dá v prostoru EU postavit tolik OZE a potřebných vedení, že tyto zdroje dokážou nejen samy vyrábět dostatek elektřiny při příznivém počasí, ale při tomto počasí ještě stihnou vyrobit dost zeleného vodíku, který zachrání situaci až OZE nebudou dodávat elektřinu, nebo jen v malém množství. Třeba jen proto, že ví, že velkokapacitní elektrolyzéry na výrobu velkého množství zeleného vodíku teprve vznikají… Nebo proto, že ví, že instalovaný výkon větrných a fotovoltaických elektráren musí být čtyř až pětinásobný, oproti výkonu, který by měly dodávat. A zároveň ví, že ani tento výkon (bez vyřešení akumulace) nebude při bezvětří či v noci nebo velké oblačnosti stačit. Což je typické pro zimní měsíce, ve kterých je zároveň, minimálně ve střední a severní Evropě, nejvyšší spotřeba elektřiny.

„Odborné studie“ zpracovávají neodborníci
Nejspíš právě proto všechny možné „odborné studie“ zpracovávají společnosti a spolky, ve kterých pokud možno energetici nejsou vůbec. Což je, mimochodem, i případ společnosti Seepia (zde), která pro vládu připravuje podklady a modely pro Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu i novou Státní energetickou koncepci. V ní fungují pouze zástupci fotovoltaiky. Když se podíváte po studiích na téma dekarbonizace, předkládají je buď profesní svazy OZE, environmentalistické spolky a organizace, někdy i velké poradenské firmy. Ovšem ani u nich už nemusí být či není záruka. Z tuzemska je třeba známý případ nadnárodní poradenské společnosti Deloitte, jejíž studie konstatovala, že oteplování bude pro Českou ekonomiku většinou přínosné (zde). Ovšem po mediálně-ekologistickém lynči se společnost posypala popelem a svoji studii stáhla. A to šlo jen o dopady oteplování, ne ten obrovský kšeft s elektřinu jen někdy dodávající fotovoltaikou a větrníky.

Standardně však v těchto společnostech nejsou zástupci například ČEPS, nebo lidé s podobnou odbornou erudicí. Přesto si i český stát u takových subjektů objednává zásadní materiály, podle kterých pak řídí další směřování republiky. Přitom tyto studie svorně ignorují závěry studií ČEPS, jež opakovaně upozorňují na rychle se blížící české i evropské problémy se zdrojovou přiměřeností. I na to, že nebude odkud do Česka dovážet elektřinu.

To jsou ovšem fakta, která se nehodí ministrovi průmyslu Jozefu Síkelovi, ani ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi, nejhlasitějším vládním zastáncům odstavení uhlí do roku 2033 či rovnou 2030. A zdá se, že se nehodí ani Petru Fialovi, který by jinak jako premiér měl své ministry, plácající veřejně zcela nereálné termíny, umravnit. Co ho k tomu vede?

Odborníci staví na faktech, bojovníci proti uhlí na přáních
Nikdo soudný, kdo porovná studie energetiků z ČEPS (zde) se „studiemi“, jež tvrdí, že do roku 2030, nebo 2033 může Česko (nebo celá EU) fungovat bez uhlí v energetice si nemůže nevšimnout, že ČEPS staví na faktech a likvidátoři uhlí na přáních. A stát bere tyhle snůšky přání a odhadů vážně. Pár vysvětlení se pro tento iracionální a pro Česko velmi nebezpečný vládní přístup nabízí. Ovšem ani jedno z nich neukazuje vládu a především motivaci jejích hlavních „dekarbonizátorů“ v dobrém světle…

[kenavf]

Pokud by se uhelné elektrárny plně nahradily atomovými, chladicí věže by produkovaly víc vodní páry coby významného skleníkového plynu.

https://www.stoplusjednicka.cz/zeptej-s ... ovat-klima
A nie je to tak že v čase keď sa vodná para šíri smerom od chladiacej veže, tak zospodu síce zabráni tepelnému žiareniu Zeme odletieť do kozmu ale zase na druhú stranu zvrchu biela para odrazí podstatne viac slnečného žiarenia naspäť do vesmíru. Takže konečné bilancia by mohla byť pozitívna(znižuje oteplovanie)

P.S.
Kedysi som čítal o takom experimente kde v rámci testu/snahy znížiť množstvo dopadnutej energie na povrch Zeme loď na mori rozprašovala vodnú mlhu a tá biela mlha nad hladinou oceánu mala odrážať slnečné žiarenie viac ako by to odrazila hladina oceánu.

[Kolja]

Vodní pára je skleníkový plyn? Tak potom bych, být EU nebo jiná pošahaná organizace, zakázal mraky.

[Alchymista]

Isteže je, a v bilancii dokonca najvýkonnejší ... a Skúšali...
Ale vieš, dať pokutu alebo donútiť oceán kupovať povolenky sa im nepodarilo...
Neboli v podobných aktivitách prvý - prvý historicky doložený je nejaký peržan Xerxes

[Kolja]

Pára v první řadě není plyn. V druhé řadě jsou mraky z chladících věží oproti přirozeným mrakům jako prd do Šumavy.