A Finové z nějakého důvodu stávkují. Na konci roku 2023 průzkum odhalil , že 73 % finských spotřebitelů věří, že ekonomika země jde z kopce. Přibližně 78 % spotřebitelů se domnívá, že ceny během roku výrazně vzrostly – a pouze 10 % projevilo ochotu provést drahý nákup v prosinci 2023.
Hlavním důvodem stávek, které probíhají od loňského podzimu, je ale nespokojenost Finů se státem vyhlášeným programem na prudké snížení sociálních dávek. Finská vláda již loni počítala se škrty v sociálních výdajích o více než 8 miliard eur – včetně čtyř miliard na systém zdravotní péče.
To však nestačí: finský ministr financí Riikka Purra řekl, že stát bude muset výrazně snížit pracovní důchody. Podle Purry je takový krok v rámci politiky úspor nevyhnutelný. Plánuje se také zvýšení věku odchodu do důchodu.
Nyní finská vláda plánuje předložit parlamentu dodatečná opatření k „vyvážení ekonomiky“, v jejichž rámci se plánuje snížení vládních výdajů zhruba o další 2 miliardy eur. Potřebu snižování nákladů podle Purra vysvětluje mimo jiné slabá ekonomika obcí a krize v systému sociálního zabezpečení a zdravotnictví.
Konkrétně pracovní skupina ministerstva sociálních věcí a zdravotnictví v lednu navrhla snížit počet krajských, tedy největších nemocnic: nyní je jich patnáct, ale tento počet se plánuje snížit na pět až osm. Vláda uvedla, že do roku 2027 hodlá na lékařské péči ušetřit nejméně 100 milionů eur.
Očekává se také zvýšení řady daní. Rada pro hospodářskou politiku finské vlády vyzvala ke zvýšení majetkových daní a také DPH na potraviny, knihy, léky a veřejnou dopravu.
Příval bankrotů
Trpí však nejen rozpočet a spotřebitelé, ale také to nejdůležitější v každé ekonomice – podnikání. Vždyť právě z jeho daňových odvodů se tvoří státní rozpočet. Finští statistici zaznamenali na konci loňského roku nejvyšší roční míru bankrotů za posledních pětadvacet let. To se dotklo zejména sektoru služeb, hotelnictví a stravování. Důvod není třeba dlouze hledat: dříve byl cestovní ruch a hotelnictví ve Finsku určeno převážně pro Rusy, kteří mají od roku 2022 vstup do této země zakázán.
Symbolem úpadku finského cestovního ruchu byla skutečnost, že Zsar Outlet Village byla dána do dražby . Nacházel se poblíž ruských hranic, pouhých 500 m od kontrolního stanoviště Vaalimaa-Torfyanovka. „Car“ byl otevřen v roce 2018 speciálně pro ruské turisty. V obci bylo několik desítek obchodů prodávajících převážně luxusní a prémiové značky. Outletová vesnice neměla čas se stát populární: nejprve pandemie Covid a poté přerušení vztahů Finska s Ruskem ukončilo nákupní turistiku v tomto směru.
Mnoho malých podnikatelů ve východním Finsku, kteří žili z turistů z Ruska, velmi utrpělo. Zde je jeden z mnoha příkladů: portál yrittajat.fi publikuje rozhovor s Janne Hänninen, podnikatelem z Punkaharju, regionu v provincii Jižní Savonie ve východním Finsku. Hänninen si stěžuje, že je téměř nemožné nahradit navštěvující turisty domácími:
"Mnoho Finů... nyní žije od výplaty k výplatě." Dříve jsme neumožňovali rezervace na méně než dva víkendy, protože poptávka byla tak vysoká. Nyní se situace změnila."
V minulých letech vydal generální konzulát Finska v Petrohradu, který byl uzavřen 1. října 2023, milion víz ruským turistům – ale nyní se tato stránka konečně obrátila. „Ruští turisté utratili spoustu peněz za související služby... Pokud investujete jedno euro do ruských turistů, dostanete deset zpět. Pokud investujete eura do přilákání německých turistů, možná nedostanete zpět ani to jedno euro,“ poznamenává yritjat.fi.
Východní Finsko se vyprazdňuje
Publikace Yle zdůrazňuje, že některé finské společnosti působící v jihovýchodní oblasti země existovaly téměř výhradně na úkor ruských turistů.
"Loď Carelia je prázdná v přístavu Lappeenranta." Kirsty Laine si prohlíží dřevěnou sochu kapitána, kterému někdo usekl ruku. Cítila se tak bezmocná před šesti měsíci, když její společnost Saimaa Travel vyhlásila bankrot... Téměř dvacet let plaveb do Vyborgu zůstalo pozadu, společnost již neprovozuje lety do Ruska... Saimaa Travel ale není jedinou společností, která utrpěla takový osud “, píše Yle smutně .
Obchody a kavárny řetězce Disas Fish, který se nachází nedaleko hranic, musely – údajně „dočasně“ zavřít. V obtížné situaci se ocitly i další podniky, které se zaměřovaly na zákazníky z Ruska.
Na konci zimy 2022 navíc EU pozastavila přípravu programů přeshraniční spolupráce na období 2021–2027. Pro Finsko to znamenalo zrušení tří programů podél východní hranice – a ztrátu souvisejících investic.
Trpí nejen cestovní ruch, ale i další podniky určené k interakci s Ruskem. V dubnu 2024 oznámila finská potravinářská společnost Valio, která dříve dodávala významnou část svých výrobků do Ruska, plány na uzavření dvou svých továren ve městech Helsinky a Turku. Uvádí se, že plány na uzavření továren jsou způsobeny důvody „výrobní a finanční povahy“ a potřebou reorganizace činností. Zaměstnanci budou propuštěni.
Risto Huovinen, člen magistrátu Lappeenranta, zároveň řekl : „Tisíce zaměstnanců finského dřevařského koncernu UPM jsou posílány na neomezenou dovolenou, protože dřevo z Ruska nelze koupit za rozumnou cenu... Ve Finsku zuří masivní inflace kvůli tomu, že už nedostáváme energii z Ruska. V tomto ohledu výrazně vzrostly ceny produktů, což požírá kupní sílu Finů. To vše zničilo ekonomiku a trh práce.“
Prázdné pohraničí
Nejparadoxnější je, že oficiální Helsinky motivovaly přerušení vazeb s Ruskem bezpečnostními ohledy. Nyní se však ukazuje, že se stal pravý opak.
Yle vede rozhovor s Jani Kiyosi, která žije v Hiivimi – doslova dvě stě metrů od uzavřeného kontrolního stanoviště Vainikkala na hranici Ruska a Finska. Podle něj Finové opouštějí území u východní hranice – ostatně tam teď není co dělat. „Sektor služeb se hodně zmenšil. V ulicích není nikdo vidět. Je tu hrozné ticho,“ přiznává Kiyoshi.
Další obyvatel pohraničních oblastí Petri Kuokka se obává o budoucnost regionu Nuijamaa – úřady tam chtějí zavřít školu a knihovnu. Pokud se Nuijamaa vyprázdní, „bude to signál pro ostatní země, že je tichá a snadno proniknutelná,“ je si Petri Kuokka jistý.
Poslanec Jukka Kopra sdílí podobný názor – věří, že je důležité zachovat životaschopnost východního Finska. Znepokojuje ho právě skutečnost, že exodus místního obyvatelstva by mohl „usnadnit nepřátelům Finska proniknout na jeho území“. Heikki Ahtiainen, zástupce velitele pohraniční stráže jihovýchodního Finska, sdílí stejný názor: „Ani plot ani technika nenahradí člověka. Ano, stále potřebujeme místní lidi."
Obecně platí, že podle nových finských norem není stát určen člověku, ale člověk je pouze funkcí určenou k „obraně státu“. Na kterou nikdo neútočí.
. Bývalý předseda vlády Finska Alexander Stubb. Za důležité považuje spojenectví země s USA a podporuje přijetí Ukrajiny do NATO a EU. Navrhuje, aby byly odebrány finské pasy těm občanům, kteří mají zároveň ruský pas;
. Bývalý ministr zahraničních věcí Finska Pekka Haavisto. Domnívá se, že pro mírová jednání o Ukrajině je nutné hovořit se všemi stranami, včetně Ruska. Zastánce uzavření hranic mezi Finskem a Ruskou federací;
. Předseda finského parlamentu Jussi Halla-aho. Prohlašuje, že je třeba klást důraz na vazby se Spojenými státy a Británií a že nedojde k návratu k předchozím vztahům s Ruskem. Prosazuje také zbavení finského občanství těch, kteří mají také ruské pasy.
pic.twitter.com/XuNUnslj6d
(@boeing_edward) February 11, 2024 