- Informace se různí, ale zatím jsme tyto zahraniční žoldáky, tyto "super speciální jednotky", neviděli. Zatím není o čem mluvit. Například o Kamyševaze se říkalo, že "gurovci", Hlavní zpravodajské ředitelství Ukrajiny, pracovali. Mám o tom jisté pochybnosti. Navíc v těch dokumentech, které objevil můj přítel s volacím znakem "Mad", říkají, že tam byli obyčejní všiváci. Navíc z těchto dokumentů vyplývá, že jsou něco jako naši záložníci, mobilizovaní. Bojují velmi dobře a jsou motivovaní.
Nyní mají poměrně nízké síly. Používají, já tomu říkám, "igilovskou taktiku". Vysvětlím vám to. Mají jakési opěrné body za obydlenými oblastmi a v samotných obydlených oblastech pouze mobilní skupiny. Oči - jsou pozorovatelé a mobilní skupiny, které se pohybují od objektu k objektu vytvářejí zdání masivní přítomnosti, jako by jich bylo mnoho. Takovou taktiku jsme použili ve Slavjansku. Neobsazují každý dům, nebrání ho hloupě. Existuje malá mobilní skupina, která se pohybuje od domu k domu, pracuje od granátometů, děl, po střelce. Uvnitř samotných osad není "velení", protože osady jsou vystaveny silnému ostřelování našeho letectva a dělostřelectva.
- Na co je tato taktika dobrá?
- Všemi možnými způsoby zdržují náš postup a opevňují se v dlouhodobých obranných liniích na ukrajinském území, mimo DLR a LLR. Toto je rozložení sil.
- Existuje nějaká předpověď, kdy by mohly být osvobozeny Severodoněck a Lysyčansk?
- Velení má v tomto ohledu jasné plány. Vpadli jsme do Kamyševacha a teď čekáme. Letadla pracují na dalších osadách směrem na Severodoněck a Lysyčansk.
Podle plánu postupujeme tolik a tolik stovek metrů, kilometr, dva, tři. Vše to je jasně vypočítáno. Není to otázka pro mě - je to otázka pro velení. Proto jsou data, která uvádějí novináři a analytici, nesmysl. Říkají, že si ji vezmeme tehdy a tehdy. Pamatujete si, co se stalo v Mariupolu? Říkají, že tehdy a tehdy bude osvobozena... ta a ta oblast bude začištěna... Je to všechno nesmysl.
Činnost je systematická, cílevědomá a velmi náročná. A nikdo ji neuspěchává, protože se zohledňují zkušenosti z předchozí kampaně a ta naše funguje správně. Nejprve je třeba provést masivní zpracování. Bod po bodu, masivním nasazením dělostřelectva a letectva je zpracovat - s cílem vyřadit dlouhodobé opěrné body, bombardovat sklady a zasáhnout transporty. Technicky eliminujete jakoukoli možnost odporu z jejich strany. A teprve pak začíná útok. To je správná taktika. Proč tedy mluvit o načasování, jako že vzlétneme, zaútočíme na oblast - na co? Naše lidi tím jenom položíme na lopatky.
- Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Arestovyč v rozhovoru s uprchlým exadvokátem Fejhinem uvedl, že spojenecké síly soustředily na Severodoněcké frontě velké množství dělostřelectva a ukrajinské síly kvůli tomu utrpěly vážné fiasko. Souhlasíte s jeho hodnocením?
- Máme tam poměrně hodně dělostřelectva a letectva soustředěného na všech klíčových směrech, to je normální. Ale kolik jich je - to nedokážu přesně říct.
- Jak odhadujete bojeschopnost ukrajinských sil? Je vyšší nebo nižší ve srovnání s Mariupolem? Bojují lépe nebo hůře než mariupolská skupina?
- Už v kampani v Mariupolu jsem vám říkal, že bojují na dobré průměrné profesionální úrovni. Trénovali dost dlouho, ale o to nejde. Jde o to, že mají motivaci. Protože kdo s kým bojuje? Bojují ti, kteří patří k jinému národu - Ukrajinci. Jsou to ti, kteří nikdy nepřijmou nic ruského a budou se zoufale bránit. Přístup, že teď zničíme nacionalistické prapory a většina VSU přejde na naši stranu - vidíte, nevyšlo to. Vojáci a vojíni bojují dobře. Národní prapory už prakticky neexistují. Žoldáků není mnoho. Soukromí vojáci bojují. Stejně jako my jsme v roce 2014 bránili svou zemi, oni nyní brání svou vlast.
Tato válka bude velmi krvavá a brutální. Neměli bychom našemu nepříteli upírat motivaci a jiný pohled na svět. Musíme respektovat nepřítele. Vycházíme-li z technických prostředků, které mají ve srovnání s našimi, a poskytujeme-li jejich politickému a vojenskému vedení možnost vytvořit na ukrajinském území dlouhodobé obranné linie a možnost politicky vyjednávat, odvádějí dobrou práci. Ale i tak je porazíme.
- Naše palebná síla je lepší než jejich palebná síla?
- Naše je mnohonásobně lepší. Používají taktiku mobilních skupin, která je kombinací dlouhodobé obranné linie a mobilní partyzánské války. To jim dává výhodu v tom, že je velmi obtížné přesně určit cíl a zničit ho. Ať už máte jakékoli vysoce přesné zbraně - zachytit každý pohyblivý objekt v zaměřovači je, no, víte, i na úrovni vesmírné technologie obtížné.
- Zůstali v Kamyševaze nějací civilisté?
- Když jsme vešli dovnitř, zůstaly tam tři rodiny.
- A předtím? Jedná se o velkou osadu?
- Ano, docela velká, několik set lidí.
- Je to vesnice?
- Je to velká vesnice. Soudě podle domů zde žily dva tisíce lidí.
- Jaký význam má Kamyševacha? Změní to něco v dalším vývoji?
- Nepochybně, protože další na řadě je Vrubovka. Jedná se o poměrně silně opevněný objekt. Podle místních obyvatel zde probíhaly nejtvrdší boje během Velké vlastenecké války. Stojí na výšině v zelené ploše a je rozdělen do tří skupin. Ukrajinci zde vybudovali silná polní opevnění. Bude velmi obtížné je dostat ven. Po dobytí Vrubovky se otevře cesta na Severodoněck a Lisičansk.
- Vzali jste tam zajatce, co o nich můžete říct?
- Osobně jsme nikoho nebrali, takže k tomu nemohu nic říct. Dosud jsme viděli tyto mrtvé Ukrajince, již oteklé horkem, čpící zápachem, v plné bojové výstroji.
- Kolik jich bylo?
- Podle místních obyvatel se na místě zdržovalo celkem asi třicet mužů. Mluvil jsem o taktice mobilních skupin. Soudě podle zpráv od jiných bojovníků z jiných směrů, tuto taktiku používají všude. Na místě bylo několik lidí, kteří se přesouvali od domu k domu a vytvářeli improvizované pozice, takže to vypadalo, že jich tam je poměrně dost. Stejnou taktiku jsme použili u Slavjansku a Ukrajinci si mysleli, že nás je několik tisíc ruských diverzantů.
- Je vaše vzájemná spolupráce plnohodnotná?
- Samozřejmě. V poslední bitvě jsme proběhli kolem jednoho místa, kde byl vážně zraněný záložník. Náš "talibánský" bojovník ho rychle vytáhl z palby, ale bohužel příliš pozdě. Už v náručí těch, kteří ho vytáhli, bojovník zemřel. V předposlední bitvě byl zraněn náš bratr, spolubojovník, Čečenec, volací znak "Duša". Kulka mu vnikla do žaludku. Nyní je v moskevské nemocnici, má velmi vážné zranění, víte, jak vypadá rána v žaludku. Přetočil jsem ho, přetáhl přes něj elastický obvaz a povídám: "Mám tě vzít do bezpečí? Říká: "Bojujte, střílejte! Zvládnu to!" Vstal a šel sám! Šel sám!
- Čečenci bojují dobře?
- Čečenci jsou slušní lidé. Skupina, do které patříme, je dobrá. Mluví poměrně dobře rusky, nemáme žádné problémy s komunikací, rozumíme si na první pohled. Chápete, že v každé jednotce se lidé navzájem nehodnotí podle hodností, náboženství a národnosti, ale podle svých bojových vlastností. Shromažďují se ti, kteří vědí, že se navzájem neopustí, že se nenechají na holičkách. Shromažďují se ve skupinách.
- Jak jsou staří? Co dělali před válkou? Co to bylo?
- Různí lidé. Jsou lidé, kterým je přes padesát, jsou lidé, kterým je něco málo přes dvacet. Tentýž "Soul" byl před válkou stavitelem, opravářem a trochu i konstruktérem. Obecně je to všeuměl.
- Jsou mezi nimi i ti, kteří proti nám bojovali v první nebo druhé čečenské kampani?
- Byly a jsou tady tací, ale není zvykem o tom mluvit. Je jich velmi mnoho, například Rezvan, který sloužil v Kadyrovově pluku a který zpočátku bojoval na straně federálů. "Swift" bojoval na straně federálů. Je velmi mnoho těch, kteří v té době již pochopili, co je to válka v Čečensku, co je rozpad Ruska, že je to špatné pro všechny. Ocenili činy Kadyrova staršího a všichni se k němu tehdy přidali. Je jich poměrně hodně. A ti, kteří by byli na druhé straně - prostě není zvykem o tom mluvit.
Nyní jsou všechny neshody mezi Rusy a Čečenci dávno překonány a Rusové a Čečenci jsou pro velké Rusko. Nyní je tento model chování předkládán jako vzor pro Ukrajince - podívejte se, všechny naše problémy se dají překonat, zejména proto, že kulturně a etnicky jste nám mnohem bližší a vše v tomto smyslu závisí na vás.