Energetika

[Skeptik]

Nemyslím,že by si to Němci úplně vybrali,bylo jim to vybráno.

A to jako kým???
Co vím, tak EnergieWende je čistě a jen jejich "vynález".
A ještě se nám chechtali, jak oni budou mít tu levnou "zelenou" elektriku.

[kenavf]

Tých 43% dovozu energie do Nemecka je nejaká hlúposť. Myslím že je to cca 5% dovoz/saldo. ( viewtopic.php?f=59&t=432&p=339066#p339066 )

https://www.energy-charts.info/charts/i ... rval=month
Zaujimave aky je tam pomer dovoz/vyvoz CZ/AT. Rakušáci z Česka sosajú asi čo sa dá.

[Grif]

Někdo (Soros) podporuje německé Zelené celé roky.I Makrela musela jít s nima do voleb,aby vyhrála.To je to co jsem myslel.

[vytrezvitel]

Tých 43% dovozu energie do Nemecka je nejaká hlúposť. Myslím že je to cca 5% dovoz/saldo. ( viewtopic.php?f=59&t=432&p=339066#p339066 )

https://www.energy-charts.info/charts/i ... rval=month
Zaujimave aky je tam pomer dovoz/vyvoz CZ/AT. Rakušáci z Česka sosajú asi čo sa dá.

To jsou jen výsledná salda. Zajímavější je sledovat dovoz-vývoz v reálném čase. Tam je jak jojo: https://www.energy-charts.info/charts/i ... rval=month

[kenavf]

No samozrejme je to ako Jo-Jo, ale nie je to 43%

Napríklad toto:

Za prvních 163 dnů letošního roku Němci importovali 8657 gigawatthodin elektrické energie, což znamená, že 70 ze 163 dnů letošní roku využívali Němci dovezenou elektřinu.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... ntent=main

Z toho možno vzniklo tých 43% 70 versus 163
Ale to len znamená že 43% doby dovážali energiu ale nezohladňuje to objem tej energie.(bolo to cca 5%)

polrok 2023 230TWh https://www.energy-charts.info/charts/e ... &year=2023
Ročná spotreba 490TWh...2022
https://www.energy-charts.info/charts/e ... &year=2022

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HPCqr/zpravy-svet-n ... v-historii
Němci po vypnutí jádra dováží nejvíce elektřiny v historii

V první polovině roku 2023 se Německo z pozice třetího největšího vývozce elektřiny v Evropě stalo dovozcem elektřiny. Zdálo se, že po ukončení provozu jaderných elektráren se v porovnání s předchozími lety nic nezměnilo. Ovšem opak je pravdou. Německo importuje elektřinu jako nikdy předtím. V červenci to podle německého síťového regulátora Bundesnetzagentur bylo 5783,4 gigawatthodiny, což je historický rekord. Informoval o tom deník Bild.

„Každý rok jsou období, kdy nakupujeme elektřinu z jiných zemí,“ odpověděl kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek na debatě s občany v Erfurtu na otázku, proč Německo nahrazuje jadernou energii dovozní elektřinou. A to má svou cenu: 469 milionů eur je vývozní saldo, které muselo Německo v červenci zaplatit za obchod se zahraničními sousedy v EU.

Trotz Rekordhoch beim Stromimport, produziert Deutschland dank #Energiewende natürlich auch selbst...

...zum Beispiel mit Kohle‍♀️ pic.twitter.com/4gxyHV38Gf
— Niell (@TinkerNelli) August 10, 2023

Vývozní cena byla pouhých 38,60 eura za megawatthodinu (MWh), zatímco dovozní cena byla 97,20 eura. Protože německé společnosti musely zaplatit přibližně 59 eur více za megawatthodinu, než platí jeho sousedé za německou elektřinu, vzniká rozdíl ve výši 340 milionů eur, který Německo platí svým sousedům za dovoz elektřiny, upozorňuje Bild.

Od uzavření jaderných elektráren se Německo stalo čistým dovozcem elektřiny a množství dovozu neustále stoupá. To je způsobené tím, že ačkoliv je dovozní elektřina dražší než vývozní elektřina, stále je levnější než uhlí nebo plyn. Scholz naznačil, že na dovozní elektřině stát rozhodně není závislý: „Celkový pohled na situaci je úplně jiný.“ Jako náhrada podle něj ještě existuje hnědé uhlí. Ale Německo raději vsadilo na „větrnou energii z Dánska a jadernou energii z Francie“, protože je levnější.

Německo teď musí kvůli nedostatku energie spoléhat na pomoc jiných evropských zemí, protože nikdo nechce uhlí jako zdroj budoucí energie a obnovitelná energie zatím není k dispozici v dostatečné míře, konstatuje Bild. Francouzská ministryně energetiky Agnès Pannier-Runacherová dokonce obviňuje německou vládu z pokrytectví: „Je to rozpor, masivně dovážet francouzskou jadernou energii a zároveň odmítat každé evropské zákonodárství, které uznává hodnotu jaderné energie jako zdroje s nízkým obsahem uhlíku,“ řekla Pannier-Runacherová deníku „Handelsblatt“.

Leonhard Birnbaum, předseda představenstva německého energetického dodavatele E.ON, řekl deníku Financial Times, že „Německo by mělo přestat zkoušet vnutit zbytku EU své názory na jadernou energii“. Prezident průmyslu Siegfried Russwurm řekl, že elektřina v zahraničí je levnější také proto, že Německo kvůli politickým důvodům opouští zdroje energie, které jsou k dispozici sedm dní v týdnu a 24 hodin denně.

[kenavf]

▲ https://www.energy-charts.info/charts/i ... ?l=de&c=DE
6TWh je asi od začiatku roka. Je to možno 13% nemeckej spotreby, nemci si to môžu dovoliť zaplatiť.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ceska-energe ... s-klesaji/
Česká energetika v útlumu: výroba, spotřeba i export elektřiny letos klesají

Klesající spotřeba elektřiny u všech typů zákazníků, menší využití uhelných elektráren a mizející export. Tak lze shrnout hlavní letošní trendy v české elektroenergetice. V květnu dokonce import elektřiny do Česka přesáhl export, což se stalo poprvé od roku 2003, kdy začal Energetický regulační úřad (ERÚ) zpracovávat reporty o provozu elektrizační soustavy.

Podle údajů zveřejněných ERÚ dosáhlo kladné saldo vývozu elektřiny v celém prvním pololetí výše 3,59 TWh. O rok dříve to bylo ještě 5,26 TWh. Tento pokles však nesouvisí s odstavováním uhelným bloků bez patřičné náhrady, před čímž varují konzervativní energetici. Je to dáno hlavně přílivem přebytečné elektřiny z větrných a solárních parků v Německu (ovšem jen v některých dnech či hodinách) a také klesajícím exportem elektřiny na Slovensko (o tomto jevu a jeho příčinách Ekonomický deník informoval před měsícem).

Netto spotřeba elektřiny (nezahrnuje vlastní spotřebu energetického sektoru) za první letošní pololetí dosáhla 29,85 TWh. V meziročním srovnání je to o 5,3 procenta méně. Spotřeba se snížila u všech hlavních kategorií odběratelů; pokles u domácností (o 4,4 procenta) byl o trochu nižší než u podnikatelského maloodběru (-5,6 %) a velkoodběratelů (-4,7 %).

Podle informací ERÚ nastalo ve druhém čtvrtletí mírné oživení. Konkrétně spotřeba domácností se meziročně snížila už „jen“ o 1,4 procenta, u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí dokonce spotřeba o 0,9 procenta vzrostla.

„Při meziročním srovnávání je klíčové zmínit válku na Ukrajině a její důsledky na ceny energií. Domácnosti svou spotřebu snížily už ve druhém čtvrtletí loňského roku, a to o bezprecedentních 12,6 procenta. Vzhledem k nízkému srovnávacímu základu z loňského roku jsou tak jejich meziroční úspory pro letošní druhé čtvrtletí nižší, byť se u nich spotřeba dále snížila o více než procento,“ upozornil předseda ERÚ Stanislav Trávníček.

Netto výroba v České republice se od začátku ledna do konce června dosáhla 35,4 TWh, což bylo o 9,8 procenta méně než za stejné období minulého roku. Meziroční pokles netto výroby se týkal hlavně parních (tedy vesměs uhelných) elektráren, ty meziročně vyrobily o 20 procent elektřiny méně. V samotném druhém čtvrtletí dokonce o 26 procent méně. To by vysvětlovalo až 50procentní propad těžby hnědého uhlí v posledních měsících.

Vysoké ceny zemního plynu dál limitovaly provoz paroplynových elektráren, ty za celé první pololetí vyrobily sotva 1 TWh. Zajímavostí může být propad výroby fotovoltaických elektráren (meziročně o 13 procent), kterým v prvním pololetí zkrátka nepřálo počasí. To bylo naopak příznivé pro vodní elektrárny, které vyrobily o 31,5 procenta víc elektřiny než v loňském prvním pololetí.

Pokud se současné trendy udrží, tak v letošním roce prvně v historii české energetiky překoná výroba v jaderných elektrárnách objem elektřiny pocházející z uhelných elektráren.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/trh-s-elektr ... -minutach/
Trh s elektřinou se výrazně změní. Co přinese v praxi obchodovaní po 15 minutách?

Obchodování s elektřinou se během příštího roku výrazně změní. Na počátku července nastane přechod z hodinové zúčtovací periody na čtvrthodinovou. S přechodem na 15minutovou periodu souvisí i změna podoby obchodování na velkoobchodním trhu s elektřinou; na krátkodobém neboli spotovém trhu nahradí čtvrthodinová pásma ta současná hodinová. Upozornila na to státem vlastněná společnost OTE.

Společnost OTE, která provozuje spotový trh s energiemi v České republice, přechod na 15minutovou zúčtovací periodu intenzivně připravuje. Již od letošního prosince začne testovat výměnu informací s účastníky trhu v 15minutovém režimu. V první fázi se změna dotkne pouze vnitrodenního trhu, kde dočasně budou k dispozici hodinová i čtvrthodinová pásma. Na denním trhu se změna projeví až v lednu roku 2025.

Co na tuto změnu říkají velcí obchodníci s elektřinou? Jiří Mlynář, vedoucí nákupu energií ve společnosti E.ON Energie, od zavedení kratšího období očekává nákladů na řízení a vyvažování systému. „Jedna hodina je dlouhá perioda a těžko se při ní cílí na rovnováhu v celém jejím trvání,“ říká Jiří Mlynář. Například výkon větrných nebo solárních elektráren se během jedné hodiny může výrazně změnit, totéž platí pro spotřebu elektřiny.

Oslovení obchodníci se shodují, že dopad této změny na domácnosti bude v první fázi minimální. „Větší dopad lze v počátku očekávat u velkých odběratelů elektřiny, kteří jsou obsluhováni individuálně a již dnes mají průběhové měření spotřeby. S rozvojem chytrých elektroměrů se ale budou 15minutové intervaly více projevovat i u menších odběratelů,“ odpověděl mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka.

Samotní obchodníci budou muset investovat do upgradu zákaznických a fakturačních systémů, ale také systémů predikování spotřeby a výroby a do komunikace se společností OTE. Patnáctiminutové obchodování rozšíří možnosti využití flexibility a akumulace energie, což je pozitivní zpráva pro firmy, které budou schopny tyto služby nabídnout.

Povinnost přechodu na tuto zúčtovací periodu stanovilo nařízení Evropské komise z roku 2017. Většina zemí střední a severní Evropy přitom již 15minutový režim obchodování zavedla. Naopak země jižní Evropy a Francie nikam nespěchají a novinku zavedou nejdříve v lednu 2025.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/rozvoj-komun ... ho-centra/
Rozvoj komunitní energetiky může paradoxně zvýšit poplatky za elektřinu. Vlivem posílení sítě i provozu datového centra

Úspora z hlediska spotřeby ze sítě na jedné straně a možný růst poplatků za distribuci na straně druhé. To je podle odborníků jeden z očekávaných jevů spojených s rozvojem komunitní energetiky po jejím ukotvení v české legislativě. Pro fungování energetických společenství totiž bude nutný vznik datového centra. Potřebné bude také posílení tuzemské sítě, která aktuálně kvůli růstu počtu fotovoltaik čelí vysoké zátěži. Tyto výdaje se tak podle expertů přesunou na samotné spotřebitele.

Čeští poslanci koncem srpna schválili v prvním čtení novelu energetického zákona, často nazývanou jako Lex OZE II. Novela má umožnit rozvoj komunitní energetiky, zásadní je tak především pro uživatele fotovoltaiky, kterým umožní vzájemně sdílet elektřinu. Pro reálný rozvoj komunitní energetiky bude podle odborníků zásadní i navazující legislativa, především novela vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou.

Fungování energetických komunit by mělo přispět k tomu, že uživatelé díky sdílení elektřiny ušetří na nákladech za spotřebu. Otázkou však zůstává, jak se tyto změny v energetice promítnou do distribučních poplatků.

„Pokud lidé mezi sebou sdílí elektřinu, zpravidla na distribučních poplatcích ušetří. Lex OZE II s tím ale nepočítá. Distribuční poplatky by se měly týkat nejen těch, kteří elektřinu nakupují ze sítě, ale i těch, kteří ji sdílí mezi sebou. K úsporám tak bude docházet spíše z hlediska elektřiny spotřebované ze sítě,“ uvedl Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie, která je předním externím prodejcem energií pro firmy v České republice.

Nárůst poplatků za distribuci

Podle některých odborníků pak lze dokonce v souvislosti s rozvojem komunitní energetiky očekávat nárůst distribučních poplatků. Zmínil to například člen představenstva společnosti Columbus Energy Petr Částek, podle něj by se mohlo jednat o nárůst 10 – 20 procent, a to vlivem nutnosti posílení distribuční sítě. Možný nárůst distribučních poplatků pak zmiňují i jiní aktéři.

„Lze předpokládat, že cena za distribuci elektrické energie se bude zvyšovat postupně s tím, jak by provozovatelé distribučních sítí měli rozšiřovat a především posilovat kapacity svých sítí, a to bez ohledu na rozvoj komunitní energetiky,“ doplnil Rostislav Krejcar ze skupiny Amper. Důležitým aspektem z hlediska plateb za elektřinu pak do budoucna bude i založení a provoz datového centra, které je pro rozvoj komunitní energetiky klíčové.

„To samozřejmě vyvolá náklady, které budeme muset zaplatit všichni v ceně elektřiny. Návrh zákona počítá s takzvaným poplatkem za nesíťovou infrastrukturu, ve kterém se tyto zvýšené náklady projeví. Podle jednoho z distributorů by cena za provoz datového centra měla činit maximálně desítky korun ročně za jedno odběrné místo. Náklady na sdílení elektřiny ale ukáže až praxe,“ řekl Krejcar. V aktuálním období podle něj cenu distribuce nejvíce ovlivňuje rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména těch, které jsou, případně brzy budou připojovány na hladině nízkého napětí.

Provozovatelé distribučních soustav takto každý měsíc připojují v průměru 5 tisíc nových fotovoltaických elektráren. Tuto skutečnost potvrzuje i předseda představenstva společnosti EG.D Marian Rusko.

„Za celý loňský rok jsme do sítě připojili 11 500 OZE a jen za první polovinu letošního roku dalších více než 16 500 obnovitelných zdrojů – vesměs solárních elektráren,“ uvedl.
Extrémní zátěž pro přenosovou soustavu

Současný boom fotovoltaiky má však aktuálně za následek také velkou zátěž pro tuzemskou síť.

„Zejména pro přenosovou soustavu. Její průměrné zatížení se pohybuje mezi 7 a 8 tisíci MW, ve špičce pak mělo Česko zatížení něco přes 12 tisíc MW. Aktuálně jsou ale uzavřené smlouvy o připojení na vznik fotovoltaických elektráren o výkonu 22 tisíc MW elektřiny,“ řekl Jan Šmíd. Mohou proto vyvstávat obavy, zda komunitní energetika, která by měla popularitu instalace fotovoltaických elektráren dále podpořit, nepřinese pro tuzemskou síť další zátěž.

„Stabilitu sítě ohrožují především megaparky fotovoltaických elektráren. Domácnosti i firmy, které si vyrobenou elektřinu spotřebovávají samy, zásadnějším problémem nejsou. Rozvoj komunitní energetiky z hlediska stability sítě jako velké riziko nevidím. Samozřejmě ale bude nutné určité posílení, ale to už provozovatelé distribuční sítě deklarují a realizují,“ sdělil Jan Šmíd. Podle Krejcara mají v současné době daleko více práce se stabilitou provozovatelé distribučních soustav, v některých místech je neformálně vyhlášen takzvaný stop stav z důvodu nedostatku kapacity sítí.

Odborníci se zároveň snaží mírnit očekávání spojené s případným rychlým rozvojem energetických komunit po schválení Lex OZE II. Rostislav Krejcar ze skupiny Amper očekává spíše rozvoj modelu takzvaného aktivního zákazníka – tím je v praxi například odběrné místo s vlastní fotovoltaickou elektrárnou. Takové místo bude moci sdílet v něm vyrobenou elektřinu napříč deseti dalšími odběrnými místy v rámci republiky, zatímco sdílení elektřiny v rámci komunit bude zatím legislativně omezeno na území maximálně tří míst.

[petrp]

Trh s elektřinou se výrazně změní. Co přinese v praxi obchodovaní po 15 minutách?

Nezmění se vůbec nic - velkoodběratelé už dávno pracují v režimu sledování odběru v 15 min. intervalu a hlídají si 15min. maxima...

[bacil]

Účtování po 15 min je ale novinka pro maloodběratele. U nás máme v podstatě Smart Grid od 80 let, kdy se začaly v domácnostech nasazovat HDO přijímače.

Co je ale zásadní novinka, je sdílení energie nikoli se sousedama, ale do vzdálených míst, tedy mám FVE a "pošlu" elektřinu rodičům v druhé půlce česka. Proto se platí ty distribuční popatky.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/podnikova-sp ... i-benzinu/
Podniková spotřeba zemního plynu loni klesla téměř o pětinu. Podle statistiků stoupla spotřeba hnědého uhlí i benzínu

Spotřeba černého uhlí u jednotek s více než 20 zaměstnanci v roce 2022 v Česku meziročně klesla, zatímco spotřeba hnědého uhlí stoupla. O téměř 12 procent vzrostla v případě motorového benzinu, kdežto u nafty se mírně snížila. Nejvýraznější meziroční změnou byl pokles spotřeby zemního plynu. Podrobné údaje přináší nově vydaná publikace Českého statistického úřadu (ČSÚ) Spotřeba paliv a energie – 2022.

V roce 2022 spotřeba černého uhlí klesla o 10,6 %, ale u hnědého uhlí stoupla o 13,0 %. Spotřeba tak přibližně kopírovala vývoj tuzemské těžby uhlí. Koks byl z 91,9 % spotřebován na výrobu základních kovů, v hutním zpracování kovů a ve slévárenství. Meziročně jeho celková spotřeba poklesla o 8,9 %.

Celková spotřeba motorového benzinu vzrostla v roce 2022 o 11,6 %, naproti tomu u motorové nafty klesla o 1,7 %. V sektoru průmyslu ale spotřeba nafty mírně vzrostla. Zhruba polovinu nafty užívá sektor dopravy.

Spotřeba zemního plynu se loni snížila o 19,6 %. Byl zde patrný vliv geopolitické situace a s tím související růst cen na trzích. Spotřeba se snížila ve všech odvětvích, kde je plyn nejvíce užíván.

Největším uživatelem byla odvětví energetika a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, tedy například skla. Celková spotřeba elektrické energie klesla o 0,8 %, přičemž v sektoru služeb se naopak zvýšila.

Publikace Spotřeba paliv a energie (Fuel and Energy Consumption) poskytuje data o spotřebě elektrické energie a nejběžněji používaných paliv v členění podle převažující ekonomické činnosti podniků dle klasifikace CZ-NACE. Prezentuje výsledky zpracování statistického výkazu EP 5-01, který vyplňují statistické jednotky s 20 a více zaměstnanci bez ohledu na převažující ekonomickou činnost. Údaje slouží mimo jiné jako podklad pro vyplňování mezinárodních statistických dotazníků.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HV6pU/zpravy-ekonom ... ce-priznat
Vláda nechce přiznat zdražení elektřiny i plynu. Zlevnění u dodavatelů nic nezachrání

Členové vlády se snaží popřít nebo alespoň mírnit slova ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že elektřina příští rok zdraží. Zvýšení koncové ceny pro spotřebitele je ale nevyhnutelné. Že výsledné číslo na fakturách za elektřinu poroste, potvrdil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Cena silové elektřiny na trzích klesá a dodavatelé zlevňují, oproti letošnímu roku ale na účtech podstatně naroste regulovaná složka, a to i vinou vlády a jejího rozhodnutí o přehození zeleného poplatku zpět na domácnosti a firmy. Znamená to tedy i další nepřímé zvýšení daní.

Konečná faktura za elektřinu je složena ze dvou částí. Z regulované, tedy distribuční složky, a neregulované, tedy obchodní složky. Její součástí je silová elektřina, tedy samotný odebraný produkt, díky kterému je doma možné například svítit nebo topit. Spotřeba se počítá v kilowatthodinách a odvíjí se od toho, zda lidé elektřinu používají jen na svícení a provoz běžných spotřebičů, nebo zda elektřinou i topí a ohřívají vodu. Poté mají nárok na dvoutarifní distribuční sazbu a po část dne mohou čerpat levnější nízký tarif. Do neregulované složky pak spadá také roční fixní poplatek dodavateli.

Cena silové elektřiny na trhu oproti závratným výškám z loňska podstatně klesla, s dodávkou na příští rok se nyní prodává pod 120 eur za MWh. Na ceně zhruba 100 eur za MWh se pohybovala i předloni, je to tedy výrazný pokles oproti loňskému srpnu, kdy cena elektřiny na burze vystřelila až na 1000 eur za MWh. V extrémně levných dřívějších dobách se přitom obchodovala i za 20 eur.

Co se týče regulované složky elektřiny, je výše poplatků předem daná podle toho, od kterého distributora lidé elektřinu odebírají. I distributoři jsou předem daní podle území. Většinu území pokrývá ČEZ Distribuce, část také PRE distribuce a EG.D (bývalý E.ON). Kromě distribučního poplatku, do kterého se propisuje odebrané množství elektřiny, spadají do regulované složky také poplatky pro regulátora trhu, poplatky za obnovitelné zdroje a platby za jistič. Zde platí, že čím větší je jistič, tím větší je příkon a také cena.

Regulovaná složka je určována ERÚ a roste meziročně vlivem inflace. Na konečné faktuře tvoří nyní zhruba čtvrtinu z celkové ceny. Stát rozhodl o tom, že u plateb za elektřinu převede zpět na spotřebitele poplatek za obnovitelné zdroje. Za každou spotřebovanou MWh elektřiny tedy budou odběratelé od příštího roku znovu platit poplatek 599 korun.

Jedna část faktury tedy klesá, u druhé části, té regulované, však dojde k výraznému růstu. Podle ERÚ se tedy regulovaná cena vzhledem k redukcím dotací ze státního rozpočtu z letošních cca 60 miliard na cca 9 miliard může příští rok zvýšit o desítky procent.

V regulované složce totiž nebudou zpět jen poplatky za zelené zdroje, ale vzrostou i výdaje například na krytí technických ztrát v soustavách a na služby výkonové rovnováhy, které jsou ovlivněny cenou silové elektřiny a které pro letošní rok stát zastropoval na loňské úrovni a dotoval ze státního rozpočtu. Ceny za distribuci by pak mohly vzrůst o dalších třicet procent. Přesná výše regulované složky bude známá až po listopadovém rozhodnutí regulačního úřadu.

Jak připustil sám ministr Síkela, distribuce zdraží i u plynu. Regulovaná složka ovšem u konečné ceny plynu pro spotřebitele tvoří mnohem menší část, než je tomu u elektřiny, proto účet více ovlivňuje cena samotné energie. A cena plynu šla na trzích podstatně dolů, obchoduje se nyní zhruba za 40 eur za MWh.

Podle analytiků je nutné počkat na rozhodnutí ERÚ o zvýšení distribučních poplatků. Analytik investiční společnosti XTB Jiří Tylečka uvádí, že je nicméně jasné, že situaci se zdražením faktur za elektřinu nezvrátí ani případné další zlevňování u dodavatelů energií, protože to vymaže právě vrácený poplatek za obnovitelné zdroje a možné zvýšení distribučních poplatků. Zvýšení celkové ceny elektřiny o deset procent, jak o něm mluvil ministr Síkela, považuje za velmi pravděpodobné.

Vláda rozhodla o tom, že od ledna již nebude lidem přispívat na náklady na energie. Letos na pomoc s vysokými cenami energií vynaložila 125 miliard korun ze státního rozpočtu. Z toho 27 miliard tvoří náklady na kompenzaci poplatků za OZE, 28 miliard stát vynaložil na dotace společnosti ČEPS a distributorům na ztráty v elektroenergetických a plynárenských distribučních soustavách a na zajištění systémových služeb. Až 60 miliard korun stát vydá na zastropování cen energií.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ceny-plynu-i ... plynovodu/
Ceny plynu i elektřiny letí nahoru. Hlavní podíl na tom má blízkovýchodní krize a exploze na dalším plynovodu

Někdy stačí deset dní a vše je naopak. Několikatýdenní pokles cen elektřiny a plynu na evropských burzách se po 7. říjnu obrátil vzhůru nohama a ceny se vrátily na původní, méně příznivé hodnoty. Stačily k tomu tři negativní zprávy – útok extremistů z Hamasu na Izrael, tajemné poškození plynovodu mezi Finskem a Estonskem a nové obavy ze stávky těžařů plynu v Austrálii.

Nadějný trend klesajících cen zemního plynu lze sledovat od konce srpna a vydržel do pátku 5. října, kdy na nizozemském trhu TTF vyšla jedna megawatthodina (MWh) s dodáním v roce 2024 na 44 eur. V pátek 13. října již cena dosahovala 56,50 eura/MWh, což znamená růst o 28 procent během jediného týdne. Spolu s plynem šla nahoru i elektřina, základní roční pásmo 2024 na německé energetické burze EEX zdražilo ze 115 na 138 eur/MWh (tedy o 20 procent).

Podle analytiků S&P Global Commodity Insights se sešlo několik negativních vlivů současně. V citlivé době před začátkem zimní topné sezóny vzrostla geopolitická rizika, která převážila nad pozitivními zprávami. Mezi ně patří třeba fakt, že podle údajů Gas Infrastructure Europe jsou zásobníky plynu v zemích EU zaplněny z téměř 98 procent.

Geopolitická rizika vzrostla po útoku ozbrojenců Hamasu z pásma Gazy na území Izraele. Očekávaný izraelský odvetný vpád na území Gazy může spustit lavinu dalších konfliktů na Blízkém východě. Izrael navíc preventivně zastavil těžbu zemního plynu z podmořského ložiska Tamar. Jedná se o druhou největší produkční oblast v izraelském sektoru Středozemního moře, v první polovině letošního roku dodala 4,9 miliardy m3 plynu.
Výbuch na dně Baltu. Už zase

Jen o den později, v neděli 8. října, došlo k zatím nevysvětlenému poškození a úniku plynu z podmořského plynovodu, který spojuje Finsko a Estonsko. Ten je teď mimo provoz. Finský prezident Sauli Niinistö označil za pravděpodobnou příčinu poškození plynovodu sabotáž zásahem „vnější činnosti.“ Konkrétního viníka neuvedl, ale hlavním podezřelým je logicky Rusko. To bylo podezřelé už k loňského zničení plynovodu Nord Stream, kde je však podezřelých více.

Jak uvedl zpravodajský web The Conversation, tento plynovod s kapacitou 2,6 miliardy m3 ročně zahájil provoz teprve v roce 2020. V posledním roce sloužil hlavně k reexportu plynu z LNG terminálu ve finském přístavu Inkoo do Estonska. Díky dodávkám z Finska a litevského LNG terminálu v Klaipedě dosáhlo Estonsko nezávislosti na dodávkách ruského plynu; ten nedováží již od loňského dubna.

Napětí na trhu zvyšují také dezinformace, třeba na síti X (dříve Twitter) hojně sdílený příspěvek o tom, že Katar na protest proti bombardování Gazy zastaví dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy. Není to však pravda.

Aby těch problémů nebylo málo, tak vzrostly také ceny černého uhlí dodaného do západoevropských přístavů. Jak uvádí S&P Global Commodity Insights, během minulého týdne vzrostla jeho cena o 18 procent na 141 dolarů za tunu. Růst byl tažen doplňováním zásob v elektrárnách a výrobních závodech před blížící se zimou.

Cena emisní povolenky na burze EEX v minulém týdnu vzrostly o téměř 7 procent na 85,20 eura. S&P Global Commodity Insights k tomu dodává vysvětlení, že růst cen plynu zvýšil ziskové marže uhelných elektráren. Nákup povolenek ze strany elektrárenských společností se tudíž pravděpodobně zvýší.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vladni-plan- ... ukovanech/
Vládní plán pro energetiku prošel úpravami. Brněnská lobby prosadila dva nové reaktory v Dukovanech

Vláda sice sídlí v Praze, ale místy se zdá, že hlavní slovo má Brno. Ukázalo se to i během připomínkování návrhu Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP). Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem se tázalo, zda bude zajištěno zásobování města Brna teplem z jaderné elektrárny Dukovany. Upozornilo, že jsou k tomu zapotřebí aspoň dva nové bloky. Ministerstvo průmyslu a obchodu slíbilo, že bloky opravdu budou dva. Ekonomický deník to zjistil z vypořádání připomínek k návrhu NKEP.

Původní návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) počítal s výstavbou jaderných reaktorů o celkovém výkonu až 4000 megawattů. Jednat se má o tři velké a jeden menší blok se spuštěním v letech 2035 až 2041. Dva velké bloky měly vyrůst v Temelíně a jeden v Dukovanech. Ministerstvo spravedlnosti považovalo jeden blok za nedostatečný. „Požadujeme vysvětlit, jak s ohledem na výsledky modelování a závěrů NKEP bude zajištěn bezpečný provoz horkovodu a naplněno usnesení vlády č. 1059 ze 14. prosince 2022,“ uvedlo v připomínkovém řízení.

Starost o budoucí zásobování jihomoravské metropole „jaderným“ teplem projevil i další účastník připomínkového řízení, a sice Úřad vlády vedený Janou Kotalíkovou. Ministerstvo průmyslu tudíž do návrhu NKEP přidalo čtvrtý velký jaderný blok, aby podpořilo „bezpečný a spolehlivý“ provoz horkovodu z Dukovan do Brna. Zmíněný druhý blok má zahájit provoz nejpozději v roce 2047, kdy má být odstaven poslední blok stávající jaderné elektrárny z 80. let minulého století.

Samotné vypořádání připomínek má podobu obrovské tabulky o délce 143 stran. Ekonomický deník z této záplavy vybral několik zajímavostí a relevantních připomínek.

Kde sehnat tuny zeleného vodíku
Jako obvykle šly nejvíc do detailu a kritikou nešetřily podnikatelské svazy, tedy Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora. Průmyslníci mají dojem, že jejich náměty nebrali na ministerstvu dost vážně. „Připomínky nebyly průběžně vypořádávány, proto nelze tvrdit, že byl dokument řádně prodiskutován s občanskou společností a zástupci průmyslu. Toto je nicméně podmínka podle příslušného nařízení EU,“ tvrdí ve svém vyjádření Svaz průmyslu a dopravy.

Průmyslníci upozornili třeba na fakt, že NKEP nepočítá s dekarbonizací hutního a chemického průmyslu, která si vyžádá velké množství zeleného vodíku. A ten se bude muset někde vyrobit. „Jen pro sektor hutnictví by zachování stávajícího objemu výroby při přechodu na redukci vodíkem znamenalo roční spotřebu bezemisní, cenově dostupné elektřiny v objemu 15 až 20 TWh. Podobná čísla platí pro chemický průmysl,“ zní jedna z připomínek.

Stejně tak Svaz průmyslu upozornil, že návrh MPO nijak neřeší možný dovoz vodíku. „Nejpozději od roku 2030 budou k dispozici dva vodíkové plynovody, které se vybudují konverzí stávajících plynovodů přepravní soustavy. Každý z těchto plynovodů bude mít počáteční importní kapacitu kolem 1,5 mil. t vodíku/rok (50 TWh/rok). Tato kapacita je více než dostatečná pro pokrytí očekávané spotřeby v ČR a lze ji v případě potřeby dále navyšovat,“ upozornil Svaz průmyslu a dopravy.

Svaz průmyslu dále požadoval doplnit, že plánovaný přírůstek výkonu 10 100 MW fotovoltaických elektráren a 1500 MW větrných elektráren do roku 2030 není maximálním stropem, ale minimální potřebnou hodnotou. Stejnou připomínku měl také úřad ministra pro legislativu Michala Šalomouna. K tomu MPO dodalo, že „výsledný podíl OZE je nutné vnímat jako minimální závazek a bude snaha dosáhnout vyššího podílu.“

Ministr Šalomoun uspěl také s návrhem nahradit větu, že stát má usilovat o „soběstačnost v dodávkách elektřiny trvale na úrovni nejméně 90 %“ jinou formulací. Ta zní, že Česko má mít „dostatek zdrojů v elektroenergetice odpovídající očekávané dostupnosti dovozu elektřiny.“

Překlep roku: uhlí skončí v roce 2023
Další účastníci připomínkového řízení upozorňovali spíše na četné chyby a překlepy v textu. Ministerstvo pro místní rozvoj jemně upozornilo na pikantní chybu v úvodním shrnutí ve větě: „Scénář také potvrzuje předpoklad úplného odstoupení od využití uhlí pro výrobu tepla a elektřiny do roku 2023 s významným poklesem už mezi lety 2025 až 2030.“ Správně má být „do roku 2033“. Ukončení provozu uhelných elektráren a tepláren již letos by si nedovolil navrhnout snad ani ten nejradikálnější ekologický aktivista.

Když jsme u ekologů – četné připomínky k návrhu NKEP poslalo i jejich sdružení Zelený kruh. To mimo jiné chce změnit odhadované investiční náklady u velkých jaderných bloků z 5400 eur/kW na 8800 eur/kW a u středních reaktorů z 5400 na 9600 eur/kW a podle toho upravit výsledky modelování. Za nereálné považuje i spuštění prvního nového bloku v roce 2036. Tyto i jiné připomínky Zeleného kruhu MPO neakceptovalo.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR měla zásadní připomínku k tomu, že „materiál je jednostranně ideologicky zaměřen proti uhlí a snaží se ospravedlnit politicky motivovaný cíl vlády ČR ukončit využívání uhlí v roce 2033.“ K tomu MPO napsalo jen tolik, že „výrok, že materiál je ideologicky zaměřen proti uhlí, není podložen.“

Více o podobě návrhu Národního klimaticko-energetického plánu se dočtete ve zprávě Vládní plán pro energetiku a klima je hotový. Sází na nové jaderné bloky a záplavu solárních panelů, kterou Ekonomický deník vydal v září.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HTKJW/zpravy-ekonom ... ckeho-stat
Gigant Siemens Energy krachuje a žádá pomoc od německého státu

Akcie německého zeleného giganta Siemens Energy ve čtvrtek klesly téměř o 40 % poté, co se potvrdily informace, že jedná s německou vládou ohledně státních záruk. Společnost táhne ke dnu divize větrných elektráren a jejich nekvalitní výroba. Hodnota společnosti spadla za den o více než 3 miliardy eur, uvedla agentura Reuters.

Německá média WirtschaftsWoche a Spiegel dříve uvedla, že globální lídr Siemens Energy se obává, že bude mít potíže se zajištěním záruk od bank. Později ve čtvrtek potvrdilo i německé ministerstvo hospodářství své jednání se Siemens Energy ohledně státních záruk. Situaci to však neuklidnilo. Akcie společnosti ztratily za den 39 %, což v přepočtu na hotovost znamená pokles hodnoty společnosti o 3,3 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Problémy Siemens Energy strhly s sebou celou německou burzu.

Jednání o zárukách jsou výsledkem špatné situace ve větrné divizi Siemens Gamesa. Ta vznikla poté, co se objevily problémy s kvalitou rotorových listů a ozubených kol u celé řady větrných turbín postavených v pobřežních vodách.

Ztráty jsou tak velké, že se Siemens Energy obává, že bude mít potíže s bankovními zárukami, proto se firma obrátila na vládu a na mateřský Siemens (hlavní akcionář vlastní 25,1 % akcií SE) se žádostí o získání záruk.

Podle německých médií se jedná 15 miliard eur. Návrhy stanoví dvě tranše záruk. Za první ve výši 10 miliard eur by byl z většiny odpovědný německý stát a za zbytek banky. Zbývajících 5 miliard by poskytl mateřský Siemens.

Mírný náznak záchrany ze strany státu znamenal, že v pátek dopoledne posílily akcie SE o přibližně čtyři procenta.

[homer]

Modulární reaktory nepotřebujeme, obnovitelné zdroje budou stačit, tvrdí odborníci

Podle experta Komory obnovitelných zdrojů energie Martina Bursíka je především třeba se soustředit na zvýšení podílů větrné i sluneční energie, než upírat oči k jaderným technologiím. „Malé modulární reaktory a naprostá uhlíková neutralita se navíc v čase míjejí. My chceme výrazněji spoléhat na obnovitelné zdroje již v roce 2030 a to výstavba malých jaderných reaktorů ještě ani nebude realizovatelná,“ uvedl Bursík.

„Že není možné postavit energetiku ze sta procent na obnovitelných zdrojích, to je mýtus,“ dodal Bursík s tím, že Česká republika kvůli svému vnitrozemskému postavení bude možná muset do budoucna zelenou energii kupovat. Přesto se podle něj obejde bez jádra.

https://www.obnovitelne.cz/clanek/2778/ ... -odbornici

[martanus]

↑ Jestli to není proto

Studená sprcha pro malé modulární reaktory: ekonomicky nevycházejí

Odhady výrobních nákladů malých modulárních reaktorů jsou příliš optimistické a žádný jejich koncept není ani ziskový, ani konkurenceschopný v porovnání s obnovitelnými zdroji. To jsou hlavní závěry ekonomické analýzy, kterou prezentovali vědci ze dvou německých a jedné dánské univerzity.

Drastický nárůst odhadovaných nákladů na výrobu SMR zásadně mění pohled na cenu vyráběné elektřiny a na ekonomickou návratnost těchto projektů.

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... anicni_blp

[Skeptik]

100% přechod na OEZ do roku 2030 nebo 2050?
Netušíte někdo jak tito noví Utopisté chtějí zajistit dostatek elektrické energie 24 hodin denně ... zvláště pak v zimě, kdy Slunce moc nesví a několik dní nebude foukat vítr?