Doprava a dopravné systémy

[kenavf]

No, vyzerá to že na tej prvotnej fotke je táto rada lokomotív a vyrábajú ju dokonca v štvor sekciovej variante i keď je to len Bo-Bo a nie (Co-Co ako Sergej). Jedna skcie cca 98 ton. Sergej je 120ton.

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%AD5%D ... %A15%D0%9A

P.S. Rusi "vsjo balšoje"
(i keď na amerického Big Boy sa nechytajú. (600ton))
https://en.wikipedia.org/wiki/Union_Pacific_Big_Boy

[kenavf]

https://www.autoforum.cz/predstaveni/se ... ou-znacky/

Šéfdesignéra Jaguaru na hodinu vyhodili, z firmy ho vyvedla eskorta. Stál za absurdní proměnou značky

IMHO"
"Tá hodina mešká dva roky!"

[bacil]

Přechody pro chodce se nemalují, ale nasvítí pomocí projekční soustavy
https://t.me/marina_meteleva_uhta/241

jasné projekce učiní přechody pro chodce mnohem viditelnějšími i za špatných viditelných podmínek a při brzkém soumraku.

[kenavf]

Unikátní vlakotramvaj LENKA dorazila na trať Kopidlnka.

https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/ ... ntent=main

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260609/china ... 87888.html
Čína začala s realizáciou najväčšieho projektu vnútrozemského plavebného kanála v histórii

Čína zahájila rozsiahlu výstavbu vodnej cesty na priehrade Tri rokliny v hodnote 11,3 miliardy dolárov, ktorá by mohla zmeniť logistiku na rieke Jang-c'-ťiang – hospodárskej tepne krajiny.
Na priehrade Tri rokliny pribudne nový päťstupňový dvojkolejový plavebný kanál, navrhnutý na manipuláciu s plavidlami s nosnosťou až 10 000 ton.

Projekt takmer zdvojnásobí ročnú nákladnú kapacitu oproti súčasnej úrovni, čím sa celková priepustnosť zvýši na 336 miliónov ton ročne. Nákladná doprava už preťažila existujúci systém, pričom objem nákladu dosiahne v roku 2025 173 miliónov ton.

Tento megaprojekt v oblasti infraštruktúry posilňuje hospodársky pás rieky Jang-c'-ťiang, ktorý už teraz generuje takmer polovicu čínskeho HDP, znižuje logistické náklady, zmierňuje prekážky v dodávateľskom reťazci a posilňuje prepojenie medzi vnútrozemskými regiónmi a globálnymi trhmi.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260612/china ... 99635.html
Čínske prístavy dominujú v globálnom rebríčku efektívnosti – údaje Svetovej banky

Čínske prístavy opäť obsadili prvé miesto v rebríčku výkonnosti kontajnerových prístavov (CPPI) Svetovej banky a S&P Global za rok 2025, pričom podľa výročnej správy sa sedem z desiatich najefektívnejších obchodných uzlov na svete nachádza práve v Číne.
Prvé miesto v celosvetovom rebríčku obsadil prístav Fuzhou v juhovýchodnej provincii Fujian, na druhom mieste sa umiestnil Dalian v severovýchodnej Číne. Hongkong sa umiestnil na deviatom mieste. Prístav Salalah v Ománe bol jediným nečínskym zariadením v prvej trojke, keď obsadil tretie miesto.
Index CPPI, ktorý bol zavedený v roku 2020, meria rýchlosť, s akou prístavy odbavujú lode, pričom dlhšie časy obratu naznačujú vyššie riziko meškaní a prekážok v dodávkach. Index pokrýval viac ako 400 prístavov po celom svete.
Správa prichádza v čase, keď globálne dodávateľské reťazce čelia intenzívnemu tlaku v dôsledku krízy v Červenom mori a pretrvávajúcich dôsledkov vojny USA a Izraela proti Iránu. Kým mnohé prístavy po celom svete zápasili s preťažením a meškaniami, čínske zariadenia si udržali stabilnú výkonnosť vďaka kombinácii automatizácie, robustnej kapacity a prevádzkovej disciplíny.
Podľa Svetovej banky a S&P Global zostávajú prístavy vo východnej a južnej Ázii na čele svetového rebríčka vďaka silnému zameraniu na export, intenzívnej konkurencii medzi prístavmi a trvalým investíciám do infraštruktúry.
Správa uviedla mesto Ningbo vo východnej provincii Če-ťiang ako príklad toho, ako ázijské prístavy zvládli kolísavé tlaky v dodávateľskom reťazci. Vďaka svojej veľkej kapacite, automatizácii a disciplinovanému prevádzkovaniu sa tomuto zariadeniu podarilo udržať stabilné časy obratu lodí.
Tieto výsledky podčiarkujú rastúcu logistickú výhodu Číny v čase, keď geopolitické konflikty narúšajú tradičné námorné trasy. Kým západné krajiny zápasia s udržaním toku tovaru, čínska sieť prístavov naďalej stanovuje globálny štandard efektívnosti.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/71177
Čína otevírá nové železniční spojení se Střední Asií

Čína otevřela nové železniční spojení mezi západní Čínou a Turkmenistánem, které má 5 420 kilometrů a posiluje její obchodní síť ve Střední Asii.

První vlak vyjel z města Si-ninga veze běžné spotřební zboží; do Turkmenistánu má dorazit za zhruba dva týdny. Provincie Čching-chaj se od roku 2016 stala důležitou bránou pro čínsko‑eurasijský obchod a díky nové trase rozšiřuje spojení do Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu, informují noviny South China Morning Post.

Nová linka vede přes hraniční přechod Horgos a zapadá do širší strategie Pekingu budovat pozemní dodavatelské řetězce, které snižují závislost na zranitelných námořních trasách. Čína v rámci iniciativy Pás a cesta dlouhodobě investuje do přeshraniční železniční infrastruktury.

Podle analytika Boba Savice železnice snižují zranitelnost Číny vůči námořním úzkým místům, jako je Malacký průliv, a zároveň vytvářejí síť vzájemných ekonomických zájmů se státy na trase. Přínosy má i Evropa, například německý Duisburg, který se stal hlavním uzlem pro čínskou nákladní dopravu.

Provincie Čching-chaj uvádí, že nová trasa sníží logistické náklady a poskytne stabilnější vývozní kanál pro místní průmysl. Linka navazuje na další nové spojení z Čcheng‑tu do Turkmenistánu a doplňuje rychle se rozvíjející síť, kterou přes Horgos projelo už více než 46 000 nákladních vlaků mezi Čínou a Evropou. V dubnu byla navíc spuštěna chladírenská nákladní linka z Thajska přes Laos do Kunmingu.

Celý článek je k dispozici zde. https://www.scmp.com/economy/global-eco ... ping-risks

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/71296
Švýcaři chtějí převést kamiony pod zem

Síť autonomních vozidel převážejících zboží desítky metrů pod zemí bez řidičů a dopravních kolon. Takovou budoucnost plánuje Švýcarsko v projektu Cargosousterrain.

Soukromá iniciativa slibuje revoluci v logistice i výrazné odlehčení přetíženým silnicím. Po letech příprav však ambiciózní plán naráží na vysoké náklady i otázky, zda se vůbec ekonomicky vyplatí. Představa připomíná spíše vědeckofantastický film než dopravní projekt. Místo tisíců kamionů na dálnicích by se zboží mezi největšími švýcarskými městy pohybovalo v podzemních tunelech pomocí autonomních elektrických vozidel. Bez řidičů, bez dopravních zácp a téměř nepřetržitě.

Právě na tomto principu stojí projekt Cargosousterrain (CST), který se ve Švýcarsku připravuje už více než deset let. Přestože získal podporu významných firem i potřebný legislativní rámec, jeho realizace se komplikuje. Zahájení stavby se odkládá a první etapa, která měla být dokončena kolem roku 2031, se zřejmě opozdí.Projekt počítá s vybudováním přibližně pětisetkilometrové sítě tunelů propojujících nejvýznamnější průmyslové oblasti a města od St. Gallenu přes Curych, Basilej a Bern až po Lausanne a Ženevu. První úsek má spojit logistické centrum Härkingen s Curychem. Tunel dlouhý 67 kilometrů by vedl 20 až 100 metrů pod zemí a vzniklo by na něm přibližně deset překladišť.

Systém se má spolehnout na automatizaci
Fungování systému má být plně automatizované. Zboží bude v logistických centrech naloženo do speciálních kontejnerů nebo na palety, výtahem dopraveno do podzemí a následně převzato autonomními elektrickými vozidly. Ta se budou pohybovat konstantní rychlostí přibližně 30 kilometrů za hodinu až do cílového terminálu, odkud zásilky zamíří běžnými rozvozovými vozy ke konečným zákazníkům.Pod zemí se mají přepravovat především běžné zásilky určené pro obchodní řetězce, průmyslové podniky nebo distribuční centra, nikoli cestující.Hlavním argumentem zastánců projektu je rostoucí zatížení švýcarské dopravní infrastruktury.Podle odhadů švýcarského Spolkového úřadu pro silnice vzroste objem nákladní dopravy v zemi mezi lety 2010 a 2030 přibližně o 40 procent.

V hustě osídlené alpské zemi přitom možnosti dalšího rozšiřování silniční sítě narážejí na geografické i ekologické limity.Převedení části nákladní dopravy do podzemí by podle autorů projektu mohlo výrazně ulevit přetíženým dálnicím, snížit emise i hluk a zároveň zajistit plynulejší zásobování měst.Další výhodou má být předvídatelnost dopravy. Na rozdíl od kamionů nejsou autonomní vozidla v tunelech ovlivňována počasím, kolonami ani dopravními nehodami.

Soukromá iniciativa
Jedním z nejzajímavějších aspektů projektu je jeho financování. Cargosousterrain nevzniká jako státní investice, ale jako iniciativa soukromého sektoru. Mezi investory patří například Švýcarská pošta, Swisscom, letiště v Curychu, SwissRailCargo, stavební společnost Implenia, cementářská skupina Holcim nebo obchodní řetězce Coop a Migros. Celkové náklady na vybudování celé sítě se odhadují na 30 až 35 miliard švýcarských franků, tedy v přepočtu přibližně 800 až 930 miliard korun. Švýcarská vláda projekt podporuje především legislativně. Opakovaně však zdůraznila, že jeho financování musí zůstat výhradně na soukromých investorech. Politici zároveň trvají na tom, aby většinový podíl zůstal po celou dobu ve švýcarských rukou. Důvodem jsou obavy, že strategická dopravní infrastruktura by se mohla dostat pod kontrolu zahraničních investorů.

Projekt ale budí i obavy
Právě ekonomická stránka představuje největší slabinu celého projektu. Někteří představitelé logistického sektoru upozorňují, že současná silniční i železniční infrastruktura stále nabízí prostor pro efektivnější využití a budování zcela nové podzemní sítě považují za zbytečně nákladné. Otázkou zůstává také návratnost investice. Logistika patří mezi odvětví s velmi nízkými maržemi a není jisté, zda budou přepravní společnosti ochotny platit vyšší ceny za využívání podzemního systému.

Další obavy se týkají možného růstu nákladů během výstavby. U podobně rozsáhlých infrastrukturních projektů nejsou rozpočtové překročení ničím neobvyklým. Kritici proto požadují záruky, že případné finanční problémy neponese stát ani daňoví poplatníci. Přestože přípravy pokračují a projekt má podporu řady velkých švýcarských firem, jeho harmonogram se posouvá. Stavba první části měla začít už v příštím roce, nyní je ale zřejmé, že původní termíny nebude možné dodržet. To však neznamená konec celé myšlenky.

Cargosousterrain zůstává jedním z nejodvážnějších logistických projektů na světě a zároveň testem toho, zda lze část nákladní dopravy přesunout z povrchu pod zem.Pokud se projekt podaří dokončit, mohl by se stát inspirací i pro další hustě osídlené státy, které hledají nové způsoby, jak zvládnout rostoucí objem přepravy bez dalšího zatěžování silnic.Zatím ale zůstává především vizí, která musí přesvědčit investory, že technologická revoluce v logistice bude zároveň dávat ekonomický smysl