Čína

[tiger]

Čina vstupuje na scénu?
https://t.me/bbbreaking/227543

Čína a Pakistan predložili päťbodovú spoločnú iniciatívu na obnovenie mieru a stability v Perzskom zálive a na Blízkom východe.

Prvým bodom je okamžité zastavenie nepriateľských akcií. Čína a Pakistan vyzvali na okamžité zastavenie nepriateľských akcií a konfliktov a na opatrenia na zabránenie šíreniu konfliktu. Okrem toho strany vyjadrili potrebu zabezpečiť dodávku humanitárnej pomoci do všetkých oblastí postihnutých konfliktom.

Druhým bodom je skorý začiatok mierových rokovaní. Strany zdôraznili, že dialóg a diplomacia sú jedinými účinnými prostriedkami riešenia konfliktu. Odsek poznamenáva, že všetky strany sa musia zaviazať k mierovému urovnaniu. Čína a Pakistan tiež vyjadrili potrebu zabezpečiť suverenitu, územnú celistvosť, národnú nezávislosť a bezpečnosť Iránu a štátov Perzského zálivu.

Tretí bod je zabezpečiť bezpečnosť nevojenských zariadení. Strany vyzvali všetky strany konfliktu, aby okamžite zastavili útoky na civilné obyvateľstvo a nevojenské zariadenia, najmä energetické a mierové jadrové zariadenia, ako sú jadrové elektrárne.

Bod štyri – zabezpečenie bezpečnosti lodných trás. Čína a Pakistan vyzvali strany, aby čo najskôr zorganizovali bezpečný prechod civilných a obchodných lodí cez Hormuzský prieliv a zároveň obnovili normálnu plavbu v prielive čo najskôr. Strany zdôraznili, že Hormuzský prieliv a jeho okolitá voda sú kľúčovými medzinárodnými obchodnými trasami pre tovar a energiu.

Bod päť – zabezpečenie priority Charty OSN. Tento odsek zdôrazňuje, že Čína a Pakistan podporujú dosiahnutie dohody o vytvorení komplexného rámca pre trvalý mier založeného na cieľoch a princípoch Charty OSN a medzinárodného práva.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cin ... a-na-iran/
Čína zabrala ostrov, zatímco se světová pozornost soustředila na Írán

Zatímco světoví lídři sledovali dění v Perském zálivu, Čína fakticky anektovala území v Jihočínském moři tím, že vybudovala umělý ostrov asi 400 km od Vietnamu.

Na místě, kde dříve ležel útes, vyrostla plnohodnotná základna – více než 50 budov a přistávací dráha dlouhá asi 2,7 km, která je dostatečně dlouhá i pro vojenská letadla.

Zatímco svět sleduje ostrovy v Perském zálivu, Čína obsadila ostrov v Jihočínském moři, aniž by padl jediný výstřel.

Ještě šokující je, že svět k tomuto čínskému kroku z velké části mlčí. První silný oficiální protest Vietnamu přišel až v březnu, více než pět měsíců po zahájení bagrovacích prací.

Stejně jako tomu bylo po léta na Filipínách, Čína vede právní válku a nacvičuje kinetickou válku přímo před očima všech.

Mezinárodní společenství by mělo čelit čínským akcím u útesu Antelope Reef, aby se zabránilo další krizi v Jihočínském moři – a aby se zabránilo Číně získat vojenskou převahu v konfliktu o Tchaj-wan.

[Alchymista]

https://www.regionalninovinky.cz/zpravy ... proti-usa/
Čínský podvodní výzkum ji připravuje na válku proti USA

Čína provádí rozsáhlý podvodní výzkum. Podle řady shodných ukazatelů se nejedná pouze o vědeckou kuriozitu, ale o seriózní přípravu na totální ponorkovou válku proti Spojeným státům.

Jak důležité jsou pro tuto ponorkovou konfrontaci hydrologie a hydroakustika?

Čína aktivně mapuje své mořské dno a zavádí systém pro monitorování teploty a slanosti vody, informuje agentura Reuters . Uvádí se, že čínská výzkumná loď Dong Fang Hong 3 se v letech 2024 a 2025 plavila ve vodách poblíž Tchaj-wanu, Guamu a strategicky důležitých oblastí Indického oceánu.

Tyto aktivity přímo souvisí s čínskými přípravami na válku proti Spojeným státům. Oceánografie a hydrologie jsou klíčové pro moderní námořní válčení a čínský podvodní výzkum do značné míry kopíruje to, co Američané dělají po celá desetiletí. To platí zejména vzhledem k intenzivnímu vědeckému úsilí, které je v podvodním prostředí nutné.

Pro lidi je těžké si představit, jak odlišné je vodní prostředí od všeho, co znají. Například při potápění do velkých hloubek ztrácí ponorka svou akustickou nenápadnost a stává se slyšitelnější, než kdyby zůstala blíže hladině.

Důvod je následující: čím menší je hloubka, tím více se mísí vodní vrstvy a proudy s různou hustotou a teplotou a hranice mezi těmito vrstvami brání šíření zvukových vln. Navíc je rychlost zvuku, i tam, kde prochází, výrazně nižší než za jiných podmínek.
Rychlost zvuku se může měnit různými způsoby: snižuje se s klesající teplotou a zvyšuje se s rostoucím tlakem. Vzhledem k tomu, že kombinace hloubky a teploty vody se mohou v jednotlivých oblastech světových oceánů lišit, liší se i šíření zvuku.

Dále se ve velkých hloubkách nachází takzvaný podmořský akustický kanál (Sofarův kanál), vrstva vody, ve které je zvuk prakticky utlumen. Nad touto vrstvou je voda teplejší a rychlost zvuku je v důsledku teploty vyšší. Pod ní je voda pod větším tlakem a rychlost zvuku je v důsledku tlaku také vyšší. Výsledkem je přirozený „vlnovod“, kterým se zvuk může šířit tisíce kilometrů bez útlumu.

Spojené státy, které věděly, jak tento efekt využít, detekovaly ponorky ve vzdálenosti přes 6.000 km.

Všechny tyto informace jsou nezbytné pro plánování ponorkové války. Obsluha hydroakustických systémů ponorek musí znát podmínky, za kterých bude muset bojovat, a odpovídající parametry prostředí musí být uloženy v paměti hydroakustických systémů.

Po mnoho desetiletí, dokonce i během studené války, Američané studují světové oceány, zejména v souvislosti s ponorkovou válkou.

Výsledek tohoto úsilí je dobře známý: vzdálenost, na kterou dokáží americké ponorky detekovat protivníky, je obecně několikanásobně větší než u jejich soupeřů. Navíc disponují funkčním systémem pro záznam podvodního hluku, který pokrývá celé světové oceány.

To vše má pro Čínu zásadní význam. Číňané chápou, že právě americké jaderné ponorky budou představovat primární prostředek k ničení čínských lodí na moři.

Čína aktivně investuje do svých protiponorkových sil: staví se lodě schopné pokrýt rozsáhlé oblasti proti ponorkám a také protiponorkové bojové letouny, kterým se ponorka nemůže vyhnout. Čína vypustila dva průzkumné satelity vybavené lasery schopnými sondovat hloubku vody a detekovat pomocí poruch ve vodním prostředí polohu pohybu ponorky. Číňané také aktivně pracují na radarové detekci povrchových stop zanechaných objekty pohybujícími se pod vodou.

Ve skutečnosti jsou v současnosti všechny vědecké publikace na toto téma dostupné online čínské. To ale nestačí: je třeba studovat i samotné podvodní prostředí. A přesně to se také dělá.

Čína začíná ve vodách přiléhajících k jejímu území dělat to, co Američané dělají v Severním ledovém oceánu: monitoruje teplotu a slanost vody v různých hloubkách a v různých mořských zónách. Tato data pomohou čínským vědcům lépe pochopit zákony, které řídí šíření akustických signálů v těchto oblastech.

Z hlediska přípravy války dává tato aktivita dokonalý smysl. Čínská ambice studovat oceánské dno je stejně logická, už jen proto, že topografie mořského dna ovlivňuje šíření zvukových vln ve vrstvách blízko dna, kde mohou operovat ponorky. Přesné pochopení konfigurace mořského dna umožní Číně zintenzivnit jejich hlubokomořské aktivity.

Jsme tedy nepopiratelně svědky příprav Číny na vážný, možná i rozhodující konflikt proti protivníkovi s významnou ponorkovou flotilou: Spojeným státům. Studium podmořského světa, hydrologie a hydroakustiky není rozmarem ani pouhým vědeckým výzkumem, ale naléhavou vojenskou nutností.

Čína pácha aj iné zverstvá - napríklad vypláca rybárom a námorníkom odmeny $500 - $10 000 za akékoľvek elektronické zariadenie vylovené z mora alebo nájdené na čínskom pobreží a odovzdané čínskym úradom. V roku 2024 údajne dosiahla vyplatená suma takmer desať milionov a korisťou sa stali aj tchajwanské terčové drony aj americké a austrálske hydroakustické bóje.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260414/china ... 86107.html
Čína predkladá návrhy na urovnanie situácie na Blízkom východe

Štvordielnu iniciatívu na podporu mieru a stability v regióne predstavil prezident Si Ťin-pching na stretnutí s korunným princom Abú Zabí.
Kľúčové body:

• Mierové spolunažívanie: malo by sa presadzovať komplexná, spoločná, kooperatívna a udržateľná bezpečnostná architektúra v Perzskom zálive a na Blízkom východe.
• Národná suverenita: bezpečnosť, suverenita a územná celistvosť krajín regiónu by mali byť plne rešpektované a mala by byť zaručená bezpečnosť personálu, zariadení a inštitúcií všetkých krajín.
• Medzinárodná právna istota: autorita medzinárodného práva by mala byť dodržiavaná, aby sa zabránilo návratu k právu džungle.
• Podpora priaznivého prostredia: rozvoj a bezpečnosť by mali byť prepojené, pričom všetky strany by mali spolupracovať na vytváraní podmienok pre rozvoj Blízkeho východu a Perzského zálivu.

Výsledky rokovaní vysielajú pozitívny signál na posilnenie energetickej udržateľnosti Indonézie „na pozadí nestabilnej globálnej situácie“, uviedol minister a poznamenal, že partnerstvo s Ruskom by sa mohlo „stať dôležitou možnosťou vzhľadom na rozsah jeho energetickej produkcie a skúsenosti v ropnom a plynárenskom priemysle“.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/70053
Čína má nová ucelená pracovní pravidla pro „gig“ ekonomiku

Nová pravidla od platforem požadují standardizované smlouvy, férové odměňování a silnější ochranu pracovníků a také povinnost předkládat algoritmy ke kontrole.

Čína poprvé zavedla ucelený rámec pracovních pravidel pro tzv. „nové formy zaměstnání“, kam patří kurýři, řidiči či livestreameři, napsala agentura Bloomberg ohledně nové čínské regulace tzv. gigové ekonomiky.

Nová směrnice požaduje standardizované smlouvy, férové odměňování a silnější ochranu pracovníků, přičemž cílem je do roku 2027 sjednotit pracovní podmínky napříč platformami.

Velké technologické firmy jako Meituan, Alibaba nebo JD.com budou muset upravit výši provizí, zlepšit pracovní podmínky a zvýšit transparentnost svých algoritmů.

Součástí politiky je také povinnost předkládat algoritmy ke kontrole, konzultovat změny s pracovními zástupci a zpřísnit dohled nad obchodními modely platforem. Dokument s novými pravidly zároveň podporuje využívání umělé inteligence a internetu věcí k optimalizaci algoritmických systémů.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260501/china ... 69803.html
Čína protestuje proti novým americkým obmedzeniam v telekomunikačnej sfére

PEKING (Sputnik) – Čínske ministerstvo obchodu v piatok uviedlo, že reštriktívne opatrenia USA v oblasti testovania, certifikácie a telekomunikácií narúšajú stabilitu obchodných vzťahov medzi oboma krajinami a Peking sa dôrazne stavia proti krokom Washingtonu.
„Tieto reštriktívne opatrenia ohrozujú ťažko vybojovanú stabilitu v čínsko-amerických obchodných a hospodárskych vzťahoch... Čína vyjadruje hlboké znepokojenie nad touto záležitosťou a dôrazne odmieta takéto kroky,“ uvádza sa vo vyhlásení.

V apríli navrhla Federálna komisia pre komunikácie USA reštriktívne opatrenia, vrátane zrušenia akreditácie testovacích a certifikačných orgánov z krajín, ktoré nepodpísali so Spojenými štátmi osobitnú dohodu, uviedlo ministerstvo. Tieto opatrenia by tiež zakázali subjektom na zozname obmedzených subjektov vykonávať telekomunikačné činnosti v USA, dodalo ministerstvo.
Komisia sa vzdala princípu technologickej neutrality a „neoprávnene rozšírila výklad pojmu národnej bezpečnosti“, dodalo ministerstvo. Ak sa tieto opatrenia nakoniec zavedú, povedú k vážnemu narušeniu medzinárodného obchodného a hospodárskeho poriadku a destabilizujú globálne výrobné a dodávateľské reťazce v telekomunikačnom, elektronickom a súvisiacich odvetviach, uviedlo ministerstvo.

Ak USA budú naďalej konať bez ohľadu na názory ostatných, Čína rozhodne prijme všetky potrebné opatrenia na dôrazné zabezpečenie legitímnych práv a záujmov čínskych spoločností, dodáva sa vo vyhlásení.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260503/chine ... 75639.html
Čínske ministerstvo obchodu zakazuje uplatňovanie amerických sankcií voči čínskym ropným spoločnostiam

Čínske ministerstvo obchodu vydalo nariadenie, ktoré zakazuje uplatňovanie amerických sankcií voči piatim čínskym ropným spoločnostiam.
V apríli Spojené štáty v rámci operácie „Economic Fury“ zameranej proti Teheránu uvalili sankcie na päť ropných spoločností so sídlom v Číne, vrátane spoločnosti Hengli Petrochemical, za to, že údajne nákupom ropy podporovali iránsku ekonomiku a armádu. Spoločnosť Hengli Petrochemical tieto obvinenia odmietla s tým, že s Iránom nikdy neobchodovala.
Čínske ministerstvo obchodu tento krok odsúdilo ako nezákonné a extrateritoriálne reštriktívne opatrenia.
„Príslušné sankcie USA … nebudú uznané, implementované ani dodržiavané,“ uvádza sa vo vyhlásení.
Hovorca čínskeho ministerstva zahraničných vecí Lin Jian v komentári k zaradeniu spoločnosti Hengli Petrochemical na čiernu listinu USA uviedol, že Čína bude rozhodne brániť zákonné práva a záujmy svojich spoločností.
13. apríla nadobudli v Číne platnosť predpisy proti neoprávneným extrateritoriálnym opatreniam zo strany cudzích štátov. Peking opakovane uviedol, že dôrazne odmieta nezákonné jednostranné sankcie a extrateritoriálne opatrenia uplatňované niektorými krajinami.

[Alchymista]

https://www.regionalninovinky.cz/zpravy ... uli-iranu/
Čína mění kurz. Trump může narazit kvůli Íránu

Peking podle nových signálů přitvrzuje vůči Washingtonu. Summit Trumpa se Si Ťin pchingem může padnout kvůli válce proti Íránu.

Vztahy mezi Spojenými státy a Čínou vstupují do další fáze nejistoty a tentokrát nejde jen o obchod, Tchaj wan nebo cla. Podle analýzy amerického publicisty Johna Helmera, zveřejněné na serveru Naked Capitalism, vysílá Peking mimořádně silný signál směrem k Washingtonu: pokud Donald Trump nepřestane s tlakem na Írán a nepřejde zpět k diplomacii, očekávaný summit se Si Ťin pchingem se vůbec nemusí uskutečnit. Čína tak podle všeho poprvé od začátku letošní eskalace otevřeně naznačuje, že není ochotna sloužit jako diplomatická kulisa americké síly v Perském zálivu.

Celý spor se přitom symbolicky točí kolem několika setin sekundy. Právě detail ze setkání čínského ministra zahraničí Wang I a íránského ministra zahraničí Abbáse Aráqčího vyvolal pozornost analytiků. Záběry čínské státní televize CCTV totiž zachytily nejen formální podání rukou, ale i krátké objetí obou politiků. A právě tento moment byl podle Helmera následně z oficiálních záznamů vystřižen. Západní agentury následně pracovaly téměř výhradně s fotografiemi formálního podání rukou.

Helmer upozorňuje, že podobné detaily v čínské diplomacii nebývají náhodné. Naopak. V prostředí, kde je veřejná symbolika pečlivě řízena stranickým aparátem, může mít i drobný gestický moment význam strategického sdělení. Podle Helmera tak Peking nejprve vyslal signál podpory Teheránu a následně se jej pokusil mediálně zmírnit, aby nevypadal jako otevřený spojenec Íránu proti Spojeným státům.

Právě tato opatrnost ukazuje, jak složitou hru dnes Čína rozehrává. Na jedné straně potřebuje stabilní obchodní vztahy se Spojenými státy a nechce přímou konfrontaci s Washingtonem. Na druhé straně ale stále výrazněji odmítá americkou vojenskou strategii založenou na tlaku, sankcích a blokádách. Írán je pro Peking důležitým energetickým partnerem a zároveň klíčovým bodem projektu nové Hedvábné stezky.

Jak dále upozorňuje John Helmer, čínské vedení nyní zřejmě dospělo k závěru, že další otevřená podpora amerického postupu proti Íránu by mohla poškodit čínskou pozici v celém globálním jihu. Původní článek

Trumpův summit v Pekingu se může rozpadnout

Zásadní moment přišel po telefonátu mezi Wang I a americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem z 30. dubna. Tehdy ještě čínská strana signalizovala ochotu pokračovat v přípravě summitu mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin pchingem plánovaného na polovinu května. Čínské ministerstvo zahraničí tehdy zdůrazňovalo především otázku Tchaj wanu a potřebu strategické stability mezi dvěma největšími mocnostmi světa.


Jenže během několika dnů se tón Pekingu výrazně změnil. Po jednání s íránskou delegací začala čínská diplomacie používat mnohem tvrdší formulace. Mluvčí ministerstva zahraničí například prohlásil: „Zastavení bojů je nejvyšší prioritou a návratu k bojům je třeba zabránit.“ Další výrok šel ještě dál: „Čína podporuje Írán při ochraně jeho národní suverenity a bezpečnosti.“

To je mimořádně silná formulace. Zvláště v čínském diplomatickém jazyce, který bývá extrémně opatrný. Peking tím podle řady analytiků fakticky sděluje, že pokud Washington obnoví vojenské operace nebo dále eskaluje tlak v Hormuzském průlivu, nebude Trump v Pekingu vítán.

Právě tato interpretace je na celé situaci nejzajímavější. Čína totiž nevystupuje jen jako obránce Íránu. Především se snaží zabránit tomu, aby byla vnímána jako pasivní přihlížející americké vojenské strategie. Peking velmi dobře chápe, že mnoho zemí Asie, Afriky i Latinské Ameriky sleduje konflikt kolem Íránu jako další test americké dominance.

A zde začíná širší problém Spojených států. Washington v posledních letech stále častěji předpokládá, že ekonomická síla automaticky znamená i politickou poslušnost partnerů. Jenže realita se mění. Saúdská Arábie rozšiřuje vztahy s Čínou. Indie lavíruje mezi Západem a vlastním zájmem. Turecko sleduje vlastní geopolitickou linii. A nyní i Peking naznačuje, že existují hranice, za které už nepůjde.

Velmi zajímavé je také to, jak opatrně se k celé věci staví západní média. Podle Helmera například agentury Bloomberg, Reuters nebo AP nezveřejnily některé důležité odpovědi čínského ministerstva zahraničí týkající se nejistoty kolem Trumpovy návštěvy Pekingu. Pokud je to pravda, ukazuje to další problém dnešní mediální krajiny. Veřejnost často dostává jen zjednodušenou verzi geopolitického konfliktu, zatímco klíčové diplomatické nuance zůstávají stranou.

Svět vstupuje do nové éry mocenských bloků

Celá kauza zároveň ukazuje hlubší proměnu světového řádu. Ještě před deseti lety by bylo téměř nepředstavitelné, aby Čína tak otevřeně spojovala summit s americkým prezidentem s podmínkou změny americké vojenské politiky. Dnes se však situace mění. Peking už nevystupuje pouze jako ekonomická velmoc. Začíná se stále sebevědoměji profilovat i jako geopolitický rival Spojených států.

To je mimochodem velmi nebezpečný vývoj. Každá velká mocnost totiž začíná v určitém okamžiku věřit, že musí demonstrovat svou sílu i symbolicky. Spojené státy dlouhodobě používají sankce, vojenské základny a kontrolu námořních tras. Čína nyní odpovídá vlastním jazykem diplomatických gest, ekonomických vazeb a strategických partnerství.
Přitom nejde jen o Írán. V pozadí stojí mnohem širší boj o podobu budoucího světa. Peking opakovaně zdůrazňuje, že země Perského zálivu si mají „vzít svůj osud do vlastních rukou“. To je jasný vzkaz nejen Saúdské Arábii nebo Spojeným arabským emirátům, ale i celému regionu. Čína tím říká, že americký bezpečnostní deštník už nemusí být jedinou možnou cestou.

Donald Trump navíc vstupuje do této situace se svou tradiční osobní diplomacií založenou na spektakulárních summitech a mediálních obrazech. Jenže právě zde může narazit. Čína funguje jinak. V Pekingu nejsou gesta improvizací jednoho politika. Jsou výsledkem kolektivního rozhodnutí stranického vedení. Pokud tedy čínská diplomacie dnes mluví o nutnosti zabránit „návratu k bojům“, nejde o náhodnou formulaci.

Ironií celé situace je, že spor se nakonec může symbolicky zlomit právě na onom krátkém objetí čínského a íránského ministra. Několik setin sekundy totiž odhalilo něco podstatného. Čína už nechce být jen ekonomickou továrnou světa. Chce být samostatným mocenským centrem s vlastními podmínkami a vlastní představou o globálním pořádku.

A Washington začíná zjišťovat, že éra automatické poslušnosti spojenců i partnerů pomalu končí.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260511/trump ... 09848.html
Trump vykoná štátnu návštevu Číny v dňoch 13. – 15. mája – čínske ministerstvo zahraničných vecí

Americký prezident Donald Trump vykoná v dňoch 13. – 15. mája štátnu návštevu Číny, oznámilo v pondelok čínske ministerstvo zahraničných vecí.
„Na pozvanie prezidenta Si Ťin-pchinga vykoná prezident Spojených štátov amerických Donald J. Trump v dňoch 13. – 15. mája štátnu návštevu Číny,“ uviedlo ministerstvo vo svojom vyhlásení.
13. apríla nadobudli v Číne platnosť predpisy proti neopodstatneným extrateritoriálnym opatreniam zo strany cudzích štátov. Peking opakovane vyhlásil, že dôrazne odmieta nezákonné jednostranné sankcie a extrateritoriálne opatrenia, ktoré uplatňujú niektoré krajiny.