OZE - Obnovitelné nebo jen Občasné zdroje energie?

[petrp]

Samosebou - odvezou je do afrických nebo jiných pouští, kde s nima budou "ekologicky" zabraňovat písku v pohybu. Případně z nich ve Finsku udělají plováky....

[Ekolog]

Ano. Listy rozdrtí a převezou do ČR. A uskladní to tam, kde na to není moc vidět.

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/nezarazene/uz-je ... nic-delat/
Už je v tom tolik peněz, že se s tím nedá nic dělat!

Tohle se neustále omílá, když přijde na děsivé větrné elektrárny, které se mají postavit ne tam, kde je nevyužitá a nevyužitelná půda, jak o tom mluví směrnice EU, ale v lokalitách zajímavých pro investory. Když už tedy vůbec něco takového stavět, protože to nepotřebujeme – stačí nezavírat uhelné elektrárny a dál těžit uhlí.

Přesně proto si lidé zvolili novou vládu v čele s Babišem, aby vše zůstalo tak, jak to naplánovala a prováděla Fialova vláda.

Shrneme: Důchody se nebudou valorizovat podle původního vzorce – nejsou peníze (pro lidi)

Muniční inciativa zůstává – velký tlak z USA, zřejmě

F-35 se koupí, protože USA – Trump je opravdu velký kamarád!

Green Deal pojede dál – protože investoři

Německo už Green Deal ničí, k nám to dojde s minutovým zpožděním. A k tomu si přičtěte stožáry velké jako Eiffelova věž, 270 m, které produkují hluk, a co horšího, infrazvuk, lidským uším neslyšitelný, ale ničivý nejen pro lidské zdraví.

Výzkum problému ničivých účinků nízkofrekvenčních vibrací probíhal na přelomu tisíciletí v ČSA po vedením pilota a lékaře capt. MUDr Tomáše Kostroucha. Podíl počtu letových hodin, které za svůj profesní život odlétá dopravní pilot, byl přepočten na průměrnou délku života myší. Hlodavci pak na základě dohody z kolektivní smlouvy létali v přepravkách v kokpitech letadel a po odkroucení celé túry byli pitváni na Karlově univerzitě. Výsledky vysvětlovaly, proč je nejčastější číslovkou na parte pilota 65 let. Tedy hluboce pod průměrem české populace. Pitvy ukázaly zničená srdce, ledviny a játra. Z druhé poloviny výzkumu – působení nízkofrekvenčních vibrací na zemí s vyloučením jiných faktorů, které mohly na myši působit ve vzduchu, poté Karlova univerzita vycouvala. Podle tehdejšího prezidenta pilotní profesní organizace CZAPLA capt. Radomila Kratochvíla údajně pod hrozbou zrušení jiných grantů. Univerzita vrátila pilotům i ČSA peníze, které do projektu investovali. Někomu to asi hodně stálo za to, dostat ty informace do trezoru.

Bydlet pod takovým blikajícím a zvučícím monstrem vám, kromě zničeného zdraví, báječně zhodnotí dům, kdybyste náhodou pod tím výdobytkem bydlet nechtěli. Nemluvě o škodách na zvířatech a ptácích, což už jsou věci dokázané, jen u nás nepublikované.

Tak proč se to nezruší? Protože je „nainvestováno“. To uznávají i Macinka s Turkem. Nedá se prý s tím nic dělat. Možná mají sponzoři Motoristů také „nainvestováno“. Takže ty peníze, o kterých se neustále mluví jako o důvodu, že už to nejde zastavit, jsou peníze na úplaty a ideology. Na nic jiného. Úplatky politikům, starostům, úředníkům – a předpokládám, že zelení aktivisté také nepracují zadarmo.

To nemám ze své hlavy, o tom mluví energetik Beran, o tom mluví i ekologický patriot Jakub Svoboda z oblasti Ralska. Rozhovory jsou k přečtení v Parlamentních listech:

„Investoři hledají pouze jednotlivé lokality, které by mohli uplatit, mnohdy chudé nebo i v našem kraji sociálově vyloučené. Když si vybrali nějakou lokalitu, obcházejí obce v její blízkosti a hledají zájemce o úplatu, takže když najdou jednu sociálně vyloučenou osadu a kolem ní deset prosperujících obcí, chodí jim obvykle slibovat peníze. Jde mnohdy o vyšší částky, než jim dává sociální péče. Oni žádnou argumentaci – krom té ideologie a úplaty – nemají. Ale pokud bychom to měli opravdu normálně posuzovat, jde především o kumulaci vlivu více elektráren, dlouhodobé působení, psychickou zátěž a obtěžování obyvatel, Tyto problémy jsou v odborné literatuře v zahraničí už běžně popsány a diskutovány. S námi nikdo ani takovou diskusi začínat nechce.“

Oni investoři a aktivisté pod těmi Eiffelovkami ale žít nebudou.

Větrné elektrárny neslouží primárně k výrobě elektřiny, ale k těžbě peněz. Investor totiž nic neriskuje – v případě jakékoli nepříznivé situace mu předpokládaný zisk hradí stát, tedy všichni občané ze svých daní.

Investoři nemají hodnověrnou studii o dopadech na zdraví, nemají vůbec žádnou, říká pan Svoboda: „Asi se obávají, že bychom něco takového mohli nechat odborně oponovat, a tak se raději omezují na sliby, slogany a tvrzení. Často si vezmou na pomoc „odborníky“ z různých ekologických neziskovek. Tito jejich „energetici“ ale ve skutečnosti v žádné elektrárně nepracovali, když pomineme skutečnost, že občas někde lezli s transparenty na komín. Někteří z nich dokonce z minula známí jako odpůrci dostavby jaderných reaktorů, to byla tehdy jejich hlavní energetická praxe. Oni ale hlásají pouze ideologické fráze prezentované často agresivní formou. Překřikují nás a volají, že je to neškodné, ekologické a vyhrožují našim občanům, že pokud nesvolíme, zavřou nám uhlí a že jako na Ukrajině nebudeme míst dost elektřiny. Když to přeženou, vypadá to spíše, že do vsi přijely Zelené brigády.

Zásadní fakta v mediálních textech i v tuzemské odborné literatuře opakovaně chybí. V konkrétních lokalitách investoři větrných elektráren dosud nepředložili veřejnosti ani jedinou nezávislou studii, která by jednoznačně a bez podmínek prokázala, že plánované větrné elektrárny vliv na zdraví nás a našich rodin nemají.“

Takoví lidé jako pan Svoboda jsou nazýváni „ruskými agenty“.

Skutečný energetický expert Hynek Beran hodnotí „ekologičnost“ větrných elektráren:

„Globální kapitál je bezohledný. Princip, kterým ničí krajinu, je všude podobný. Ve skutečnosti ti, kteří kácí deštné pralesy, jsou ti samí, kteří u nás i na tom Slovensku, kde to není potřeba, chtějí vysázet svoje větrné lesy, aby na tom vydělali. Je to těžba virtuální hodnoty peněz za strašlivou cenu bezohlednosti vůči planetě a jejímu prostředí. Je to globální jev.

Banka pak vydělá na úroku, lichvě, kterou si u toho v ceně elektřiny zaplatíme jako přirozenou vlastnost investice, i když není potřebná. Proto to dělají, pokud by se jim povedly plány u nás i na Slovensku, platíme dvacet lez úroky z nejméně tří čtvrtí bilionu korun. To je jako kdybychom si u bank vypůjčili významnou část státního rozpočtu, abychom si tohle místo jádra mohli postavit. Je to srovnatelné se třemi novými reaktory.

I u nás v Novohradských horách, konkrétně v Pohoří na Šumavě, se mají stavět tato monstra. Musí prý být tak veliká, aby zachytila vítr i přes pohraniční hory, konkrétně tady přes Šumavu. Místní z Čech i Rakouska podepisují petici, protože předchozí vláda zákonem vyloučila obyvatele ze stavebního řízení, v rámci „akcelerace“. Prostě se to na nás má snést a my to musíme strpět pro zisky investorů. Nechceme to strpět. Proč Babišova vláda nezrušila alespoň speciální stavební zákon pro výstavbu těchto oblud? Není jiné vysvětlení, než že nechce. Možná byla náležitě „motivována“ a kdoví, v čem všem má Babiš „nainvestováno“. Stejně jako sponzoři ostatních vládních stran. Macinka s Turkem se tak budou prsit, jak vyzráli na Green Deal tím, že budou rušit a omezovat CHKO, aby tam jejich sponzoři mohli stavět. Na rušení ETS bych si také nevsadila.

Vypadá to, že u nás volili jen investoři. A my jejich zisky garantované státem zaplatíme ve zvýšených cenách a poplatcích.

Je nějaká naděje? Hynek Beran říká:

„V případě, že naši politici nemají korupční nebo jiné závazky vůči investorům, můžeme postupovat plně podle evropského práva, které zákon Fialovy vlády zákon částečně dezinterpretuje a popírá. Česká republika tedy stále může mít vlastní cestu k obnovitelné energetice, stačí jen odstranit podjaté výpočty minulé politické scény a zmapovat plochy, které jsme zdevastovali už v minulosti. Technicky je to velmi jednoduché a v plném souladu s evropskou směrnicí

Složitý je jenom extrémní tlak zahraničních lichvářů na naší politickou scénu. Jedinou možnou obranou proti tomu je informovanost voličů a vůle lidu, samotné doufání v osvícenost politiků nestačí. To jsme viděli v minulé koalici na cenách lipské burze, které jinde v Evropě ani neměli. Nechtějme to tedy nyní vidět ještě v dalším dějství na české krajině. Většina z nás volila vládu, která tohle napraví, a ne která by nám dál vykládala takovýto předem domluvený a zmanipulovaný proces jako naše závazky.

Ve skutečnosti se nemusíme totiž bouřit proti evropské směrnici, ale jenom proti způsobu, jakým se ji u nás někdo pokouší manipulovat.

Ano, lidičky, nikdo to za nás neudělá. A kdo by si myslel, že se ho to netýká – jednak bude také platit, a za druhé – ty obludy jsou vidět do 50 km, a kam až škodí, to nám nikdo nechce říct, ale výsledky testů z kokpitů letadel jsou výmluvné.

Předchozí vláda nás prodala, a současná nás utěšuje, že to bude „zmírňovat“. Asi na ty věže dají tlumiče či co.

Kód: Vybrat vše

Naši petici můžete podepsat zde: https://www.petice.com/windpark_sandl_czech?fbclid=IwY2xjawQIBFpleHRuA2FlbQIxMQBzcnRjBmFwcF9pZBAyMjIwMzkxNzg4MjAwODkyAAEe76DJ1CkH9xIhia2_EA8mezkmLfwVj1meCiCCmorWj0MDTaoUZb8vOBMjFRY_aem_RGllrD9KRYCnM4GWnp_6iw

A všímejte si petic ve vašem okolí. Spoléhat se můžeme pouze sami na sebe.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Nejsme-dezinformatori-Jsme-lide-kteri-chrani-sve-zdravi-a-krajinu-787434

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Valka-lichvaru-Hynek-Beran-ukazal-kam-jdou-penize-787406

[Grif]

Tak to může dopadnout.Větrná elektrárna Mravenečník v Jeseníkách pod Medvědí horou.

[Dragon]

Jo, a teď to chtějí stavět Rakušáci na Šumavě hned vedle hranice. Fakt SUPER !!!
https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/78 ... na-sumave/

[Skeptik]

Jen k tomu videu ... toto v žádném případě není běžný zvuk větrné elektrárny (nejsem příznivec větrníků). Je evidentně v poruše ... vysypané ložisko nebo tak něco.
Což neznamená, že negenerují žádný hluk.

[Grif]

Jak jsem psal.Tak to může dopadnout.Otázka je proč se někdo evidentně o ty větráky nestará?

[zmiri]

Proč by měl? Stejně do deseti let (u pobřeží výrazně méně) přestanou fungovat a jdou dolů. A bez recyklace. Nějaký hučení ložiska je drobnost...

[Skeptik]

Z jiného soudku ... solárního

Měl jsem minulý týden schůzku se spolumajitelem velké firmy na fotovoltaické elektrárny (FVE). Dostali jsme se i k diskusi ohledně smysluplnosti budování dalších FVE. Překvapilo mne, že přiznal, že už v tom moc smyslu není ... jediné co ještě dává smysl jsou FVE s panely nasměrovanými ne na Jih, ale na Jihovýchod a Jihozápad ... čistý Jih se vědomě vypouští.
Důvodem má být, že elektřinu vyráběnou kolem poledne již prakticky nikdo nechce ... cena je nulová resp. záporná.
FVE s panely na JV a JZ má sice nižší účinnost, ale má dvě výrobní špičky ... ranní a večerní ... tedy v době, kdy je po elektřině ješte jakž takž poptávka.
To prý ještě trochu smysl dává, ale jinak

Jako mnohem větší problém ale vnímá FVE ze solárního boomu 2009-2010 ... to byl ten státem dotovaný nesmysl, aby se udělalo dobře soudruhům v Bruseli (a tak tak trochu odlehčilo státní kase).
Dotovaný výkup elektřiny (za 14-18 Kč/kWh, při prodejní ceně 3-3,50 Kč/kWh) je garantován na 20 let. Tj. Do roku 2029-2030.
Technologie těchto FVE je poplatná době, což znamená za za míň jak 10 Kč kWh nevyrobí ... navíc v době, kdy se její cena limitně blíží NULE.

Kolega vznesl zajímavý dotaz ... kolik z těchto FVE asi bude fungovat v roce 2031???
Podle něj žádná.

Druhý dotaz ... kolik majitelů těchto FVE nepotřebnou technologii ekologicky zlikviduje, a kolik z nich raději vyhlásí bankrot nebo FVE "prodá" černému koni, který pak zbankrotuje?
Podle něj to bude 0% vs 100%
Takže likvidovat (a platit) bude Stát (my)!!!

[homer]

Německá vláda se po dlouhých jednáních ohledně úpravy zákona o transformaci německého sektoru vytápění rozhodla pro zásadní změnu spočívající ve zrušení požadavku na alespoň 65% podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v nových topných systémech. Majitelé domů a bytů tak budou moci i nadále instalovat kotle na zemní plyn či topné oleje, přičemž povinnost "ozelenit" vyráběné teplo přejde na dodavatele paliv. Ti budou muset postupně od roku 2029 zvyšovat podíl "zelených" paliv v dodávané energii. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.

https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko- ... ne-systemy

[lasib]

Ešte pred pár rokmi sa zdalo, že fotovoltika je neprehliadnuteľnou vstupenkou do budúcnosti. Solárne panely na strechách rodinných domov aj firiem symbolizovali moderné, ekologické myslenie, prísľub nižších účtov a pocit, že človek prispieva k čistejšiemu svetu.
Vo Švédsku, ktoré bolo dlhé roky dávané za príklad, sa však tento príbeh začína lámať. Nie preto, že by sa panely pokazili alebo prestali vyrábať energiu, ale preto, že sa mení prostredie, v ktorom sa takáto investícia oplatí – od štátnej podpory až po ceny elektriny.
A hoci ide o severskú krajinu stovky kilometrov od nás, to, čo sa deje tam, je veľmi pravdepodobne predobrazom toho, čo môže o pár rokov čakať aj ďalšie štáty – vrátane nášho.
https://sita.sk/byvaniehrou/coskoro-sa- ... iech-dole/

[mzprx]

V spominanom clanku sa vsak aj pise:
Naozaj Švédi vo veľkom demontujú panely?
V titulkoch sa miestami objavuje predstava, že Švédi začínajú vo veľkom dávať solárne panely zo striech dole. Skutočnosť je však oveľa triezvejšia. Väčšina už nainštalovaných systémov normálne funguje a ďalej vyrába elektrinu.
Pre majiteľov, ktorí ich inštalovali za lepších podmienok, stále dávajú ekonomický aj ekologický zmysel.
K demontážam dochádza skôr v jednotlivých prípadoch – napríklad pri problémoch so strechou, pri rekonštrukcii alebo keď išlo o zle navrhnutú či nekvalitne urobenú inštaláciu.
Hlavný problém teda nie je v tom, že by sa panely „hromadne strhávali“ dole. Ťažisko sa presúva inde:
-do neistoty okolo nových inštalácií,
-do poklesu dôvery voči niektorým dodávateľom,
-do otázky, či sa nové projekty za nových podmienok oplatia rovnako ako kedysi.

Ak si niekto mysli, ze dotacie sluzia na to, aby mal lacnejsiu instalaciu, je to prejav naivity. Dotacie na obstaravanie sluzia predovsetkym na udrzanie vysokych cien. Dotaciu vzdy absorbuju rozni sprostredkovatelia, realizacne firmy a aj vyrobcovia. To plati u FVE instalacii aj u elekrickych aut. Co sa tyka navratnosti, je zrejme, ze pri inflacii a zvysovani cien elektriny a suvisiacich poplatkov a zaroven pri stale sa znizujucich cenach fotovoltickych panelov, striedacov a baterii sa doba navratnosti skracuje. Inteligentne riadenie spotreby a coraz viac dostupne baterie skracuju dobu navratnosti.
V praxi, pri roznych uvahach, je treba rozlisovat medzi FV instalaciami urcenymi pre vlastnu spotrebu energie a instalaciami sluziacimi na obchodnu cinnost, t.j. vyrobu elektriny za ucelom jej predaja. Pri instalacii urcenej primarne na uspokojovanie energetickych potrieb vlastnika, dochadza zaroven s usporou platby za samotnu elektricku energiu aj k uspore na variabilnych distribucnych poplatkoch. Casom, ked sa viac rozsiria baterie a inteligentne riadenie spotreby, pride aj na usporu na stalych distribucnych poplatkoch za MRK, tzv. platbam za istic. Napriklad on-grid instalacia FVE prinasa priblizne 50% usporu nakladov na elektrinu, Pripojenie baterie zdvihne tuto usporu na 75-85% z variabilnych nakladov. Pri zapojeni inteligentneho managementu spotreby spolu s riadenim baterioveho uloziska je mozna dalsia uspora na stalych poplatkoch za MRK, ked sa znizi kapacita pripojenia do verejnej siete a s tym suvisiace poplatky Bude mozne znizit hodnotu hlavneho istica rodinneho domu z 3x25A na 1x16A, pricom pripojenie do siete bude primarne sluzit na nabijanie domoveho uloziska elektriny. Pre taketo vyuzitie je vsak potrebne, aby ulozisko malo uloznu kapacitu aspon dvojnasobku priemernej dennej spotreby domu. Postupne, s prebytkom lacnej energie v letnom obdobi, klesa vyznam uctovnych rieseni typu virtualnej baterie. Ta bude casom nahradena tepelnymi uloziskami, kde sa budu skladovat prebytky energie z letneho obdobia na mesiace, ked je potrebne vykurovanie.
Naproti tomu, komercne instalacie FVE maju pri stale sa zhorsujucich podmienkach pripojenia vyznam len pre velkych vyrobcov, ktori prevadkuju aj iny zdroj elektriny. V sucasnosti je na trhu velka nerovnovaha a zaporne ceny elektrny su bezne. Zaporne ceny vsak niesu dostupne pre beznych odberatelov a distribucne poplatky su dnes uz hlavnou castou celkovej ceny energie. To vsetko vyrazne vplyva na navratnost takychto zdrojov.

[Grif]

Velmi dlouhý článek.Dám jen část.
Konflikt zájmů a podezření na další trestný čin hejtmana Půty? Rozhovor ParlamentníchListů.cz s Jakubem Svobodou, lídrem hnutí za udržení krajiny v oblasti Ralsko. Plánovaná výstavba větrníků v chráněné oblasti podle něj hrubě porušuje evropské směrnice a nevratně ohrožuje strategické zásoby pitné vody. Jde o miliardový byznys, jemuž má ochrana přírody ustoupit.
Obyvatelé Ralska si stěžují na další porušování evropských zákonů. O co tu jde?
Developerské projekty, které jsou nám na našem území v rozporu s evropskou směrnicí RED III vnucovány, představují velké riziko zhoršení stavu podzemních vod. Podle evropského práva je toto velmi přísně zakázáno, je to v Evropě nepřekročitelné a tvrdě stíhané pravidlo. Pitná voda je ještě více ceněnou nedostatkovou komoditou, než je energie. Česká republika je vázána evropskou Rámcovou směrnicí o vodách 2000/60/ES a souvisejícími předpisy včetně Směrnice o podzemních vodách 2006/118/ES.
Neobchází Vlčkův zákon i ochranu podzemních vod?
Evropské právo není tak jednoduché obejít krajským kulatým razítkem. Kdyby ho vykládal nějaký podjatý místní orgán, je to klidně možné, jsme na takováto rizika zvyklí. Klíčový princip a povinnost v Evropě je ale zabránit zhoršení stavu vodních útvarů. Soudní dvůr EU ve slavné věci C-461/13 potvrdil, že povinnost zabránit zhoršení má samostatnou závaznost a musí se uplatnit při povolování projektů, pokud mohou zhoršit stav. Tedy by tam asi s takovým názorem asi docela smůlu. Problém je ale, že i kdyby nám soud dal zapravdu, když ne u nás, tedy v Evropě, a někoho za to pak zřejmě zavřeli, zničené vodní zdroje nám to nenahradí.
V České republice jsme na evropském rozvodí, na jakési „střeše Evropy“; pokud jeden rezervoár zničíme, odteče ostatní voda do Hamburku do moře. Země také stále častěji vysychá. Podle českého práva jde v takovém případě o trestný čin, který zákon o akceleračních zónách naštěstí nezrušil. Zákon doslova říká, že pokud někdo spáchá takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. bude pachatel potrestán odnětím svobody až osm let. Příjmy z jednoho takového parku mohou být 10 a více miliard korun, o rozsahu takového prospěchu nelze vůbec pochybovat.
Jak je to v Ralsku ve skutečnosti s podzemními vodami?
Ralsko není jen místo na mapě. Je to území, které Česká republika dlouhodobě považuje za strategickou oblast přirozené akumulace podzemních vod. Právě proto spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, vyhlášené nařízením vlády č. 85/1981 Sb. V takovém území je třeba uvažovat obráceně, než jak to nabízí část politiků investorům. U nás není developerská parcela, ale studna České republiky. Část již zničili komunisté chemickým louhováním uranu a sovětská okupační armáda; tu druhou část, kterou jsme od takového osudu uchránili, si odmítáme dát zničit.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... ody-787730

[petrp]

Beran po drtivé porážce větrníků: Lidé se přestali bát
Větrné projekty narážejí na odpor. Energetik Hynek Beran po referendu v Pečicích, kde lidé jasně odmítli větrníky, mluví o tlaku na obce, o „lžích“ kolem energetiky i o tom, jak se mohou lidé bránit.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... bat-788828

[petrp]

Dvetisíc veterných turbín a osem miliárd eur. Nemecko pritvrdilo v boji s klimatickou zmenou

...inu, je obecně známo, že němci nedělají malé chyby.

[Alchymista]

https://protiproud.info/zelena-lez-se-t ... nou-a-pro/
Zelená lež se točí: Obří vrtule melou krajinu. Neviditelný tlak drtí hlavy. Ticho, které není ticho. Zabíjení bez krve. Ptáci padají. Netopýři praskají zevnitř. Moře umlká. Krajina vysychá a mění se v poušť. Vesnice chudnou. Ale propaganda jede dál

[Alchymista]

https://realisticka.cz/2026/04/02/bdew/
Podíl OZE na hrubé výrobě elektřiny v Německu v letech 1990 až 2025

Analytické shrnutí komentáře mluvčího think-tanku PhDr. Milana Smutného

Komentář mluvčího think-tanku Smutného pro necenzurované Epoch Times představuje komplexní kritickou analýzu makroekonomických a systémových dopadů německé energetické transformace. Autor identifikuje fatální tržní selhání determinovaná asymetrickou dotační podporou občasných zdrojů energie. Na bázi empirických dat je prokazováno, že politicky motivovaná eliminace stabilního výkonu základního zatížení (baseload) generuje exponenciální růst nákladů na stabilizaci přenosové soustavy a drasticky navyšuje koncové ceny elektřiny (Bundesrechnungshof, 2024; Hirth, 2013). Komentář silně akcentuje riziko deindustrializace evropského hospodářství a ztráty globální konkurenceschopnosti, jež je prohlubována iracionální zátěží systému emisního obchodování ETS a masivním mimorozpočtovým zadlužováním (Sinn, 2025).

Z textu vyplývá hospodářská nutnost rehabilitace stabilních jaderných i tepelných zdrojů jakožto primární premisy pro zajištění energetické bezpečnosti (Osorio et al., 2017).

...

[kenavf]

turbínový syndrom

https://www.obcasnik.eu/francouzsky-sou ... otn%C3%ADm
Francouzský soud přiznal odškodnění za „turbínový syndrom“ z větrné elektrárny

[Alchymista]

Asi sem, aj keď mám dojem že v propagande by o bolo presnejšie...
https://ekonomickydenik.cz/vetrne-elekt ... cely-svet/
Zelené bláznovství? Nikoliv, je to dobrý byznys. Větrné elektrárny staví celý svět

„Větrné elektrárny jsou ekonomický nesmysl, kromě ideologicky zaslepené Evropy je nikdo jiný nestaví,“ tvrdí různí rádoby odborníci. Ve skutečnosti nikdo není tak mimo realitu, jako tito zuřiví odpůrci větrníků. Větrné elektrárny přibývají po celém světě a pouze 12 procent z loňského přírůstku se nachází v Evropě.

Jak ve své roční zprávě uvedla Světová rada pro větrnou energii (GWEC), loni po celém světě přibyl nový výkon v rozsahu 164,6 gigawattu. To představuje dosavadní rekord a také 40procentní skok oproti roku 2024. Hlavní podíl na tom má Čína, která postavila úctyhodných 120 gigawattů nového výkonu. Tři čtvrtiny loňského přírůstku se tak odehrály v jediné zemi – v Číně.

Raději na zemi než na moři
Když země seřadíme podle loni zprovozněného výkonu větrných turbín, druhé místo patří Spojeným státům a třetí Indii. Až na čtvrté pozici skončilo Německo. Na dalších pozicích se střídají evropské země se státy, jako jsou Brazílie, Turecko a Saúdská Arábie. Na všech hlavních trzích nabírá stavba větrníků na intenzitě s výjimkou Brazílie, která loni vykázala nejslabší výsledek od roku 2020.

Jak ukazuje následující tabulka, větrný boom se odehrává hlavně na pevné zemi. Zájem o offshore větrné parky na mořských mělčinách je menší a roste pomalejším tempem. Loni na mořích přibylo 9,2 gigawattu nového výkonu, což je 16procentní zvýšení oproti předminulému roku. Polovina z tohoto množství vyrostla u pobřeží Číny, o zbytek se dělí Británie, Německo, Nizozemsko, Francie, Tchaj-wan a Jižní Korea. Vázne výstavba u pobřeží Spojených států, kde ji sabotuje prezident Donald Trump a jeho administrativa.
Které země staví a provozují nejvíc větrných elektráren?


Faktor energetické bezpečnosti
GWEC ve své zprávě upozornila ještě na jeden nový rekord. Číňané v listopadu zprovoznili větrnou turbínu o výkonu 26 megawattů (MW). Vyrobila ji místní společnost Dongfang Electric Corporation. Pro srovnání: Běžné větrné elektrárny, které můžeme potkat při cestách po Česku, mají nejčastěji výkon okolo dvou megawattů. Nové projekty, které nedávno získaly stavební povolení, počítají s větrnými turbínami o výkonu od 4 do 7 megawattů.

Čína se s pomocí masivního rozvoje větrné a solární energetiky snaží pokrýt rostoucí spotřebu elektřiny a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Stejně podle GWEC postupují také další asijské země – Indie, Japonsko, Jižní Korea, Filipíny, Vietnam a další. Jedná se o země závislé na dovozu ropy, zemního plynu a černého uhlí. Silnou roli zde tedy hraje i faktor posilování energetické bezpečnosti.

Větrníky se točí i v Africe
Do větrné energetiky ze stejného důvodu investují také některé africké země. Například Egypt má 1663 MW výkonu větrných elektráren v provozu a dalších 1300 MW ve výstavbě. Další větrné parky buduje také Keňa, která má energetiku založenou na unikátním mixu vodních a geotermálních, větrných a solárních elektráren. Příhodné podmínky pro větrníky nabízí hlavně okolí jezera Turkana.

Do stavby větrných elektráren se však pouštějí i země, které to zdánlivě nemají zapotřebí. Jmenovitě třeba Saúdská Arábie. Pouštní království si stanovilo cíl dosáhnout 50procentního podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v roce 2030. Podílet se na něm mají i nové větrníky o výkonu až 16 gigawattů. Největší brzdou rozvoje zde nejsou peníze, ale nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Zpomalení rozvoje větrné energetiky v Brazílii podle zprávy GWEC souvisí s potížemi, které masivní rozvoj zdrojů s nestabilním výkonem způsobil v tamní elektrické síti. Řešením má přinést instalace bateriových úložišť. Naopak se slibně rozjela výstavba větrníků v Chile, kde loni přibylo 1200 MW nového výkonu. Aby to nedopadlo jako v Brazílii, Chilané už dnes budují bateriová úložiště v rozsahu mnoha gigawattů výkonu.

Proč Česko zaostává?
Jak to vypadá s rozvojem větrné energetiky v Evropě? Jak Ekonomický deník informoval na počátku března, například Litva loni spustila do provozu nové větrné elektrárny o výkonu 759 megawattů. Ve Finsku přibylo 1023 megawattů, v Polsku 800. Přírůstek v Česku byl oproti tomu zcela zanedbatelný, pouhých 13 megawattů nového výkonu.

Koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS) byla rozvoji větrné energetiky vstřícná. Aktivační nařízení vlády z roku 2024 počítalo s podporou nového výkonu v rozsahu až 1000 megawattů. Po nástupu nové vlády Andreje Babiše (ANO) opět převládl skeptický, až odmítavý postoj. Důkazem mohou být jak výroky samotného premiéra, tak i velmi omezený rozsah akceleračních zón pro větrníky.

Čína... Kde Čína stavia veterníky? Aká je tam populácia a ako ďaleko odtiaľ sú "normálne" elektrárne?

[petrp]