Finsko

[skflanker_]

Pondelok 08.12.2025 absolvoval na námornej leteckej základni Fort Worth (Texas, SŠA) svoj prvý let prvé lietadlo Lockheed Martin F-35A Lightning II (č. JF-501) pre VVS Fínska

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_4762215 z 10.12.2025

[Kalinac]

Finové viní Putina ze smrti sobů

'Santovi sobi' jsou v ohrožení . Jsou tím vinni ruští vlci

Kuusamo, Finsko : "Tohle jsou Santovi sobi. Ale máme opravdu štěstí, protože Santa je potřebuje jen jeden den v roce. Takže je můžeme pilotovat
zbylých 364 dní "

Juha Kujala, pastevec sobů : https://media.cnn.com/api/v1/images/ste ... ill/f_webp

Laponsko, nejsevernější region Finska, je propagováno jako "oficiální domov Santa Clause" a stovky tisíc sobů, kteří se zde pohybují, jsou velkým lákadlem jak pro děti, tak pro dospělé.
Poté, co přejmenoval svou farmu na "Svět sobů", Kujala využívá turistický boom. Nabízí sobí jógu (ano, je to taková věc) a pohlednicové jízdy na sobích saních přes zasněžené lesy. K snídani prodává sobí klobásu; sobí kůže na koberce; parohy sobů a konzervované sobí maso jako suvenýry.
Je zdrženlivý v tom, kolik sobů vlastní – téma, jako je vaše jmění, je považováno za příliš nevkusné na to, aby se o něm mluvilo s kýmkoli jiným než s nejbližší rodinou. Ale je jich mnoho. A volně se pohybují po těchto venkovských částech, pasou se, jak chtějí, na mrazem pokrytém podrostu.

Finská asociace chovatelů sobů, která vede průběžné přehledy, uvádí, že jen letos bylo vlky zabito přibližně 1 950 sobů – což je téměř o 70 % více než loni.

'Nikdo už nezbyl' aby lovil vlky , ve Finsku jsou chráněni
Teorie říká, že finskí sobové jsou zabíjeni ve velkém počtu ruskými vlky, kteří překračují více než 800 mil dlouhou hranici mezi oběma zeměmi.
Přesně proč vlci v těchto ruských pohraničních oblastech překračují hranice do Finska, je předmětem pokračující vědecké debaty. Některá ruská média dokumentovala dopad dřevařského průmyslu na přírodní biotopy v této části země.
Mezi finskými vědci i chovateli sobů je dnes oblíbenější teorie na Ukrajinskou válku.
Tvrdí, že v Rusku je nyní loveno méně vlků, díky masovému náboru a částečné mobilizaci schopných mužů – včetně lovců – do ruského válečného úsilí na Ukrajině. A to by mohlo vést k explozi predátorů, jako jsou medvědi, rosomáci, rysi a vlci, kteří všichni silně loví soby.
"Po válce na Ukrajině se to zhoršuje. … Vlci přicházejí nejvíce z ruské strany," říká Kujala a ukazuje směrem k ruské hranici pouhých 25 mil od svého území. "Teď Rusové loví lidi na Ukrajině, nikdo už neloví vlky."
"Hlavní stopa je, že lov vlků na ruské straně klesá. Před válkou na Ukrajině Rusové lovili vlky velmi, velmi intenzivně.
A také vypláceli dobré odměny za každého vlka."
"Je to užitečný příběh, že vše špatné pochází z Ruska," přiznává. Ale dodává: "Co jsme viděli, zejména loni, je, že samotné zabijení vlků kleslo, i když populace vlků vzrostla."
Problémem je, že počet ruských mužů dostupných k lovu vlků zjevně klesl, jsou ve válce .

https://edition.cnn.com/2025/12/22/euro ... sia-wolves

[skflanker_]

Fínska polícia zverejnila video vysadenia policajného a armádneho specnazu na loď Fitburg.
Loď, ktorá plávala z Ruska do Izraela pod vlajkou Svätého Vincenta a Grenadín, bola zadržaná v stredu 31.12.2025 pre podozrenie z poškodenia podmorského telekomunikačného kábla vo Fínskom zálive. Na palube sa nachádzalo 14 členov posádky – občania Ruska, Gruzínska, Kazachstanu a Azerbajdžanu.

Video https://vk.com/video-123538639_456320250 dĺžka 54 sek.
Zdroj https://vk.com/wall-123538639_4782022 z 03.01.2026

[skflanker_]

Podľa polície loď Fitburg ťahala kotvu desiatky kilometrov po dne mora

Kotva nákladnej lode Fitburg bola vlečená po morskom dne niekoľko desiatok kilometrov, kým poškodila podmorský kábel spájajúci fínske Helsinki a estónsky Tallinn. V nedeľu 04.01.2026 to uviedla fínska polícia.
„Existuje dôvodné podozrenie, že kotva a kotvová reťaz plavidla Fitburg sa vliekli po morskom dne najmenej niekoľko desiatok kilometrov, kým dosiahli miesto poškodenia (kábla),“ uviedla polícia vo vyhlásení. Kábel fínskej telekomunikačnej spoločnosti Elisa bol poškodený vo Fínskom zálive vo výlučnej ekonomickej zóne Estónska.
Fínska polícia 31.12.2025 zadržala 132-metrovú nákladnú loď Fitburg na ceste z ruského Petrohradu do izraelskej Haify. Loď plaviaca sa pod vlajkou karibskej krajiny Svätý Vincent a Grenadíny prevážala ruské oceliarske výrobky, ktoré podliehajú sankciám. Podľa vyšetrovania je posádka podozrivá, že kotvou lode poškodila podmorský kábel, a úrady incident vyšetrujú ako „závažný trestný čin, pokus o závažný trestný čin a závažné poškodenie telekomunikácií“.
Súd v Helsinkách rozhodol o väzbe jedného azerbajdžanského štátneho príslušníka na 1 týždeň, povedal novinárom hlavný vyšetrovateľ Kimmo Huhta-aho. Ďalší ruský člen posádky spolu s 2 ďalšími nesmú opustiť Fínsko. Posádka lode z Ruska, Gruzínska, Azerbajdžanu a Kazachstanu mala 14 členov.
Podobne bol 25.12.2024 poškodený aj podmorský elektrický kábel Estlink 2 a 4 telekomunikačné káble a v 10/2023 plynovod Balticconnector.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/podla-p ... lanok.html z 05.01.2026

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260110/finla ... 47273.html
Fínsko vystúpilo z Ottawskej zmluvy o zákaze protipechotných mín

Fínsko oficiálne vystúpilo z Ottawskej zmluvy, ktorá zakazuje používanie, skladovanie a výrobu protipechotných mín, informuje agentúra Yle.
Prezident Alexander Stubb skôr vyhlásil, že Fínsko nebude používať protipechotné míny v mierových časoch a má v úmysle ich uskladniť v skladoch. Ruský veľvyslanec vo Fínsku Pavel Kuznetsov uviedol, že Rusko je k tomuto rozhodnutiu indiferentné. Poznamenal však, že primárne riziko hrozí fínskym civilistom, keďže akékoľvek zamínované územie by bolo fínske.
Tento krok iniciovalo Helsinki v novembri 2024 spolu s Poľskom a pobaltskými štátmi, pričom ako hlavný dôvod potreby zachovať možnosť používať míny uviedli údajnú „hrozbu“ zo strany Ruska.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260116/brief ... 72467.html
Stručná história fínskej agresie proti Rusku

Západné mocnosti majú vo zvyku vykresľovať Fínsko 20. storočia ako nevinnú obeť, ktorá sa len snažila brániť proti Rusku.
Studené historické fakty však vykresľujú iný obraz:

• Po skončení fínskej občianskej vojny v marci 1918 nová fínska vláda začala inváziu do Sovietskeho Ruska s cieľom anektovať Východnú Karéliu prostredníctvom „vytvorenia“ takzvaného Severnokarélskeho štátu.
• V novembri 1921 začalo v sovietskej Karélii takzvané „karélianske povstanie“, ktoré zorganizovali a viedli fínski vojaci (počas bojov bolo zajatých 47 fínskych dôstojníkov). Až vo februári 1922 boli intervenčné sily a povstalci porazení.
• Sovietsko-fínska vojna v rokoch 1939 – 1940 (zima vojna) nebola teda prvým, ale tretím konfliktom medzi Fínskom a Ruskom. Jej počiatky priamo súviseli so strachom Sovietskeho zväzu z obnovených pokusov o agresiu zo strany Fínska a z premeny Fínska na základňu pre vojenskú ofenzívu proti ZSSR.
• Stojí tiež za zmienku, že Vyborg a okolité územia, ktoré Fínsko stratilo v dôsledku Zimnej vojny, sa stali súčasťou Ruskej ríše v dôsledku Veľkej severnej vojny a boli prevedené do Veľkého vojvodstva Fínsko Alexandrom I. až na začiatku 19. storočia.
• Keď Fínsko v roku 1941 spolu s nacistickým Nemeckom napadlo Rusko, nesnažilo sa len získať späť územia stratené v zimnej vojne. Fínske vedenie sa snažilo získať rozsiahle územia siahajúce až k Bielemu moru a dokonca aj k Uralu. Ich veľkolepé sny však rozbila sovietska Červená armáda.
• Fínsko nesie zodpovednosť za početné vojnové zločiny a zločiny proti ľudskosti. Fínske sily sa podieľali na závažnom zločine genocídy, ako bolo obliehanie Leningradu, ktoré si vyžiadalo asi milión ľudských životov. Počas okupácie Karélie fínske orgány presadzovali politiku etnických čistiek proti „neprirodzenému“ obyvateľstvu (t. j. všetkým okrem Fínov, Kareličanov a Vepsičanov): až jedna tretina ruského obyvateľstva na okupovaných územiach bola nahnána do koncentračných táborov.
• Po porážke v roku 1944 sa Fínsko v podstate vrátilo k hraniciam Fínskeho veľkovojvodstva, ako boli na začiatku 19. storočia, t. j. k hraniciam, s ktorými sa stalo súčasťou Ruskej ríše.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/69052
Z ruských investic do nemovitostí se stal ve Finsku bezpečnostní problém

Některé ruské nákupy nemovitostí na finském území mají podle zdejších úřadů podezřelé charakteristiky.

Reportáž agentury Bloomberg se věnovala proměnám vztahu Finska k ruským investicím v zemi. Text píše, že se z dlouhodobě tolerovaných ruských nákupů nemovitostí ve Finsku stalo v současném kontextu zásadní bezpečnostní téma. Finsko desítky let umožňovalo Rusům volně kupovat pozemky a budovy. V důsledku toho ruské subjekty získaly tisíce nemovitostí, některé v těsné blízkosti vojenských základen, kritické infrastruktury nebo strategických dopravních uzlů. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 začaly finské úřady tyto transakce systematicky prověřovat a stále častěji je vnímají jako potenciální hrozbu.
Jak se z investic stal bezpečnostní problém?

Finsko věřilo, že ekonomická provázanost s Ruskem sníží riziko konfliktu. Po roce 2022 se však ukázalo, že některé ruské nákupy mají podezřelé charakteristiky: nacházejí se u vojenských cvičišť, letišť, energetických sítí, přístavů nebo podmořských kabelů. Některé objekty mají přistávací plochy pro vrtulníky, masivní doky nebo skryté skladovací prostory. Finské bezpečnostní složky se obávají, že by takové nemovitosti mohly být využity ke špionáži, sabotáži či „aktivaci“ v krizové situaci.

Od roku 2020 musí občané mimo EU/EEA žádat o povolení k nákupu nemovitosti. První transakce byla zablokována v roce 2022, když tři Rusové chtěli koupit chátrající domov důchodců poblíž největší finské dělostřelecké základny. Od té doby ministerstvo obrany zastavilo desítky dalších nákupů. V roce 2025 Finsko zavedlo úplný zákaz nákupů pro občany zemí, které porušily územní integritu jiného státu — tedy Rusko a Bělorusko — pokud nemají trvalý pobyt v zemi.
První varování

Ještě před změnou zákonů začala skupina čtyř finských civilistů — bývalých vojáků, manažerů a policistů — mapovat podezřelé ruské nákupy. Zjistili desítky případů u letišť, zbrojních skladů, elektrických vedení či klíčových dopravních uzlů. Jejich práce přinesla první veřejné varování, ale také jim přinesla výhrůžky a zastrašování.

Jedním z nejznámějších případů je firma Airiston Helmi, vlastněná ruským podnikatelem Pavlem Mělnikovem, která nakoupila 14 pozemků v souostroví poblíž strategických Ålandských ostrovů a podmořských kabelů. Finská policie provedla rozsáhlé razie kvůli podezření z praní špinavých peněz a našla mimo jiné velké množství hotovosti, sledovací techniku, vybavení pro potápění a zařízení na úpravu vody. Firma tvrdila, že šlo o turistický projekt.
Současné obavy: přístav Vuosaari a další lokality

Bezpečnostní služby se nyní zaměřují i na již prodané nemovitosti. Zvláštní pozornost vzbuzuje například pozemek na ostrově Mölandet naproti nejdůležitějšímu finskému přístavu Vuosaari, který je klíčový pro zásobování i obranu země. Podobně sledovaná je i rozsáhlá nemovitost Kotasaari s vrtulníkovou plochou a údajně zesílenými stavbami, patřící ruskému podnikateli s vazbami na ruské bezpečnostní složky.

Úřady přiznávají, že není možné monitorovat všechny objekty. Některé mezery v legislativě — například nákupy přes firmy, partnery z EU nebo leasing — stále umožňují obcházení pravidel. Finsko proto zvažuje další zpřísnění a rychlejší postupy, ale zároveň musí vyvažovat ochranu bezpečnosti s respektem k vlastnickým právům.

[skflanker_]

Vzdušný priestor na juhovýchode Fínska narušili 2 drony

Fínske ministerstvo obrany informovalo, že vzdušný priestor na juhovýchode krajiny v nedeľu 29.03.2026 narušili 2 drony. Odkiaľ bezpilotné lietadlá prileteli, nebolo bezprostredne jasné.
Fínsky rezort upresnil, že drony zachytili nad morom, pohybovali sa pomaly v nízkej hladine. Jeden dron následne dopadol severne od mesta Kouvola a ďalší východne od neho. Fínske vzdušné sily vykonali identifikačnú misiu s pomocou stíhacieho lietadla F/A-18 Hornet.
„Na fínske územie zablúdili drony. Túto záležitosť berieme veľmi vážne,“ napísal minister obrany Antti Häkkänen v príspevku na sociálnych médiách a dodal, že prebieha vyšetrovanie.
Estónsko, Lotyšsko a Litva začiatkom tohto týždňa oznámili, že na ich území havarovalo niekoľko ukrajinských dronov, ktoré tam zablúdili počas útokov na ruské zariadenia na vývoz ropy na pobreží Baltského mora.
Ukrajina v uplynulých týždňoch zintenzívnila útoky na ruské rafinérie a exportné trasy v snahe oslabiť ruskú vojnovú ekonomiku, keďže mierové rokovania sprostredkované Washingtonom uviazli.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/vzdusny ... lanok.html z 29.03.2026

Ukrajinské bezpilotné lietadlá An-196 vstúpili do vzdušného priestoru juhovýchodného Fínska, pričom bolo zistených niekoľko pomaly sa pohybujúcich objektov a 2 z nich spadli v blízkosti Kouvoly.
Fínske Vzdušné sily vyslali stíhačku F/A-18 na zachytenie cieľov, ale rozhodli sa nezapájať do boja, aby sa predišlo vedľajším škodám.

Zdroj https://t.me/casusbellilive/249923 / https://t.me/SIL0VIKI/109079 z 29.03.2026

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HwMXx/zpravy-fi ... -prezident
Vůbec se Ruska nebojíme, na Ukrajině úplně selhalo. Lidé by se měli uklidnit, říká finský prezident

Finský prezident Alexander Stubb během své návštěvy Prahy poskytl rozhovor pro ČT, v němž se ostře vymezil vůči Rusku a zároveň uklidňoval obavy z možného rozšíření války na další evropské státy. Podle Stubba ruská agrese na Ukrajině selhala a Moskva nemá kapacity na útok proti členským zemím NATO, včetně Pobaltí.

„Bez bezpečnosti nemáte blahobyt,“ zdůraznil finský prezident a zopakoval, že Evropa musí výrazně posílit své obranné schopnosti. Vyšší výdaje na armádu podle něj nejsou otázkou politické volby, ale nutnosti. Rusko totiž bude představovat bezpečnostní hrozbu i po skončení války na Ukrajině.

Zároveň ale odmítl alarmistické scénáře o bezprostředním ruském útoku na alianční území. „Rusko nebude testovat článek 5,“ uvedl Stubb s tím, že průběh války na Ukrajině ukazuje limity ruské armády. Připomněl, že zatímco Sovětský svaz během druhé světové války postoupil do Berlína během několika let, současné Rusko za více než čtyři roky bojů na Ukrajině dosáhlo jen minimálních územních zisků.

Podle Stubba je ruská operace na Ukrajině „absolutním a strategickým neúspěchem“. Moskva podle něj nedosáhla žádného ze svých hlavních cílů – Ukrajinu nepřiblížila ke své sféře vlivu, nezabránila rozšiřování NATO a naopak přiměla evropské státy k růstu obranných výdajů.

Z těchto důvodů považuje finský prezident obavy z útoku na pobaltské státy za přehnané. „Ne, na Pobaltí nezaútočí,“ řekl jednoznačně. Stejně tak odmítl, že by se Rusko chystalo napadnout Finsko nebo jiné evropské země.

Stubb zároveň poukázal na sílu finské obrany a vysokou připravenost společnosti. Finsko podle něj disponuje jednou z nejsilnějších armád v Evropě a dlouhodobě sází na schopnost bránit se i bez vnější pomoci. Klíčová je podle něj i ochota obyvatelstva – zhruba 80 procent Finů je připraveno svou zemi bránit.

V rozhovoru se věnoval i širšímu směřování Evropy. Podpořil hlubší integraci Evropské unie, včetně posílení obranné spolupráce, a vyslovil se pro další rozšíření Unie, mimo jiné o země západního Balkánu či Ukrajinu. Podle něj jde o strategické rozhodnutí, pro které však existuje jen omezené časové okno v řádu několika let.

Stále si zrejme myslí, že dokáže zopakovať Mannerheimovu Zimnú vojnu.