Čína

[tiger]

Čina vstupuje na scénu?
https://t.me/bbbreaking/227543

Čína a Pakistan predložili päťbodovú spoločnú iniciatívu na obnovenie mieru a stability v Perzskom zálive a na Blízkom východe.

Prvým bodom je okamžité zastavenie nepriateľských akcií. Čína a Pakistan vyzvali na okamžité zastavenie nepriateľských akcií a konfliktov a na opatrenia na zabránenie šíreniu konfliktu. Okrem toho strany vyjadrili potrebu zabezpečiť dodávku humanitárnej pomoci do všetkých oblastí postihnutých konfliktom.

Druhým bodom je skorý začiatok mierových rokovaní. Strany zdôraznili, že dialóg a diplomacia sú jedinými účinnými prostriedkami riešenia konfliktu. Odsek poznamenáva, že všetky strany sa musia zaviazať k mierovému urovnaniu. Čína a Pakistan tiež vyjadrili potrebu zabezpečiť suverenitu, územnú celistvosť, národnú nezávislosť a bezpečnosť Iránu a štátov Perzského zálivu.

Tretí bod je zabezpečiť bezpečnosť nevojenských zariadení. Strany vyzvali všetky strany konfliktu, aby okamžite zastavili útoky na civilné obyvateľstvo a nevojenské zariadenia, najmä energetické a mierové jadrové zariadenia, ako sú jadrové elektrárne.

Bod štyri – zabezpečenie bezpečnosti lodných trás. Čína a Pakistan vyzvali strany, aby čo najskôr zorganizovali bezpečný prechod civilných a obchodných lodí cez Hormuzský prieliv a zároveň obnovili normálnu plavbu v prielive čo najskôr. Strany zdôraznili, že Hormuzský prieliv a jeho okolitá voda sú kľúčovými medzinárodnými obchodnými trasami pre tovar a energiu.

Bod päť – zabezpečenie priority Charty OSN. Tento odsek zdôrazňuje, že Čína a Pakistan podporujú dosiahnutie dohody o vytvorení komplexného rámca pre trvalý mier založeného na cieľoch a princípoch Charty OSN a medzinárodného práva.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cin ... a-na-iran/
Čína zabrala ostrov, zatímco se světová pozornost soustředila na Írán

Zatímco světoví lídři sledovali dění v Perském zálivu, Čína fakticky anektovala území v Jihočínském moři tím, že vybudovala umělý ostrov asi 400 km od Vietnamu.

Na místě, kde dříve ležel útes, vyrostla plnohodnotná základna – více než 50 budov a přistávací dráha dlouhá asi 2,7 km, která je dostatečně dlouhá i pro vojenská letadla.

Zatímco svět sleduje ostrovy v Perském zálivu, Čína obsadila ostrov v Jihočínském moři, aniž by padl jediný výstřel.

Ještě šokující je, že svět k tomuto čínskému kroku z velké části mlčí. První silný oficiální protest Vietnamu přišel až v březnu, více než pět měsíců po zahájení bagrovacích prací.

Stejně jako tomu bylo po léta na Filipínách, Čína vede právní válku a nacvičuje kinetickou válku přímo před očima všech.

Mezinárodní společenství by mělo čelit čínským akcím u útesu Antelope Reef, aby se zabránilo další krizi v Jihočínském moři – a aby se zabránilo Číně získat vojenskou převahu v konfliktu o Tchaj-wan.

[Alchymista]

https://www.regionalninovinky.cz/zpravy ... proti-usa/
Čínský podvodní výzkum ji připravuje na válku proti USA

Čína provádí rozsáhlý podvodní výzkum. Podle řady shodných ukazatelů se nejedná pouze o vědeckou kuriozitu, ale o seriózní přípravu na totální ponorkovou válku proti Spojeným státům.

Jak důležité jsou pro tuto ponorkovou konfrontaci hydrologie a hydroakustika?

Čína aktivně mapuje své mořské dno a zavádí systém pro monitorování teploty a slanosti vody, informuje agentura Reuters . Uvádí se, že čínská výzkumná loď Dong Fang Hong 3 se v letech 2024 a 2025 plavila ve vodách poblíž Tchaj-wanu, Guamu a strategicky důležitých oblastí Indického oceánu.

Tyto aktivity přímo souvisí s čínskými přípravami na válku proti Spojeným státům. Oceánografie a hydrologie jsou klíčové pro moderní námořní válčení a čínský podvodní výzkum do značné míry kopíruje to, co Američané dělají po celá desetiletí. To platí zejména vzhledem k intenzivnímu vědeckému úsilí, které je v podvodním prostředí nutné.

Pro lidi je těžké si představit, jak odlišné je vodní prostředí od všeho, co znají. Například při potápění do velkých hloubek ztrácí ponorka svou akustickou nenápadnost a stává se slyšitelnější, než kdyby zůstala blíže hladině.

Důvod je následující: čím menší je hloubka, tím více se mísí vodní vrstvy a proudy s různou hustotou a teplotou a hranice mezi těmito vrstvami brání šíření zvukových vln. Navíc je rychlost zvuku, i tam, kde prochází, výrazně nižší než za jiných podmínek.
Rychlost zvuku se může měnit různými způsoby: snižuje se s klesající teplotou a zvyšuje se s rostoucím tlakem. Vzhledem k tomu, že kombinace hloubky a teploty vody se mohou v jednotlivých oblastech světových oceánů lišit, liší se i šíření zvuku.

Dále se ve velkých hloubkách nachází takzvaný podmořský akustický kanál (Sofarův kanál), vrstva vody, ve které je zvuk prakticky utlumen. Nad touto vrstvou je voda teplejší a rychlost zvuku je v důsledku teploty vyšší. Pod ní je voda pod větším tlakem a rychlost zvuku je v důsledku tlaku také vyšší. Výsledkem je přirozený „vlnovod“, kterým se zvuk může šířit tisíce kilometrů bez útlumu.

Spojené státy, které věděly, jak tento efekt využít, detekovaly ponorky ve vzdálenosti přes 6.000 km.

Všechny tyto informace jsou nezbytné pro plánování ponorkové války. Obsluha hydroakustických systémů ponorek musí znát podmínky, za kterých bude muset bojovat, a odpovídající parametry prostředí musí být uloženy v paměti hydroakustických systémů.

Po mnoho desetiletí, dokonce i během studené války, Američané studují světové oceány, zejména v souvislosti s ponorkovou válkou.

Výsledek tohoto úsilí je dobře známý: vzdálenost, na kterou dokáží americké ponorky detekovat protivníky, je obecně několikanásobně větší než u jejich soupeřů. Navíc disponují funkčním systémem pro záznam podvodního hluku, který pokrývá celé světové oceány.

To vše má pro Čínu zásadní význam. Číňané chápou, že právě americké jaderné ponorky budou představovat primární prostředek k ničení čínských lodí na moři.

Čína aktivně investuje do svých protiponorkových sil: staví se lodě schopné pokrýt rozsáhlé oblasti proti ponorkám a také protiponorkové bojové letouny, kterým se ponorka nemůže vyhnout. Čína vypustila dva průzkumné satelity vybavené lasery schopnými sondovat hloubku vody a detekovat pomocí poruch ve vodním prostředí polohu pohybu ponorky. Číňané také aktivně pracují na radarové detekci povrchových stop zanechaných objekty pohybujícími se pod vodou.

Ve skutečnosti jsou v současnosti všechny vědecké publikace na toto téma dostupné online čínské. To ale nestačí: je třeba studovat i samotné podvodní prostředí. A přesně to se také dělá.

Čína začíná ve vodách přiléhajících k jejímu území dělat to, co Američané dělají v Severním ledovém oceánu: monitoruje teplotu a slanost vody v různých hloubkách a v různých mořských zónách. Tato data pomohou čínským vědcům lépe pochopit zákony, které řídí šíření akustických signálů v těchto oblastech.

Z hlediska přípravy války dává tato aktivita dokonalý smysl. Čínská ambice studovat oceánské dno je stejně logická, už jen proto, že topografie mořského dna ovlivňuje šíření zvukových vln ve vrstvách blízko dna, kde mohou operovat ponorky. Přesné pochopení konfigurace mořského dna umožní Číně zintenzivnit jejich hlubokomořské aktivity.

Jsme tedy nepopiratelně svědky příprav Číny na vážný, možná i rozhodující konflikt proti protivníkovi s významnou ponorkovou flotilou: Spojeným státům. Studium podmořského světa, hydrologie a hydroakustiky není rozmarem ani pouhým vědeckým výzkumem, ale naléhavou vojenskou nutností.

Čína pácha aj iné zverstvá - napríklad vypláca rybárom a námorníkom odmeny $500 - $10 000 za akékoľvek elektronické zariadenie vylovené z mora alebo nájdené na čínskom pobreží a odovzdané čínskym úradom. V roku 2024 údajne dosiahla vyplatená suma takmer desať milionov a korisťou sa stali aj tchajwanské terčové drony aj americké a austrálske hydroakustické bóje.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260414/china ... 86107.html
Čína predkladá návrhy na urovnanie situácie na Blízkom východe

Štvordielnu iniciatívu na podporu mieru a stability v regióne predstavil prezident Si Ťin-pching na stretnutí s korunným princom Abú Zabí.
Kľúčové body:

• Mierové spolunažívanie: malo by sa presadzovať komplexná, spoločná, kooperatívna a udržateľná bezpečnostná architektúra v Perzskom zálive a na Blízkom východe.
• Národná suverenita: bezpečnosť, suverenita a územná celistvosť krajín regiónu by mali byť plne rešpektované a mala by byť zaručená bezpečnosť personálu, zariadení a inštitúcií všetkých krajín.
• Medzinárodná právna istota: autorita medzinárodného práva by mala byť dodržiavaná, aby sa zabránilo návratu k právu džungle.
• Podpora priaznivého prostredia: rozvoj a bezpečnosť by mali byť prepojené, pričom všetky strany by mali spolupracovať na vytváraní podmienok pre rozvoj Blízkeho východu a Perzského zálivu.

Výsledky rokovaní vysielajú pozitívny signál na posilnenie energetickej udržateľnosti Indonézie „na pozadí nestabilnej globálnej situácie“, uviedol minister a poznamenal, že partnerstvo s Ruskom by sa mohlo „stať dôležitou možnosťou vzhľadom na rozsah jeho energetickej produkcie a skúsenosti v ropnom a plynárenskom priemysle“.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/70053
Čína má nová ucelená pracovní pravidla pro „gig“ ekonomiku

Nová pravidla od platforem požadují standardizované smlouvy, férové odměňování a silnější ochranu pracovníků a také povinnost předkládat algoritmy ke kontrole.

Čína poprvé zavedla ucelený rámec pracovních pravidel pro tzv. „nové formy zaměstnání“, kam patří kurýři, řidiči či livestreameři, napsala agentura Bloomberg ohledně nové čínské regulace tzv. gigové ekonomiky.

Nová směrnice požaduje standardizované smlouvy, férové odměňování a silnější ochranu pracovníků, přičemž cílem je do roku 2027 sjednotit pracovní podmínky napříč platformami.

Velké technologické firmy jako Meituan, Alibaba nebo JD.com budou muset upravit výši provizí, zlepšit pracovní podmínky a zvýšit transparentnost svých algoritmů.

Součástí politiky je také povinnost předkládat algoritmy ke kontrole, konzultovat změny s pracovními zástupci a zpřísnit dohled nad obchodními modely platforem. Dokument s novými pravidly zároveň podporuje využívání umělé inteligence a internetu věcí k optimalizaci algoritmických systémů.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260501/china ... 69803.html
Čína protestuje proti novým americkým obmedzeniam v telekomunikačnej sfére

PEKING (Sputnik) – Čínske ministerstvo obchodu v piatok uviedlo, že reštriktívne opatrenia USA v oblasti testovania, certifikácie a telekomunikácií narúšajú stabilitu obchodných vzťahov medzi oboma krajinami a Peking sa dôrazne stavia proti krokom Washingtonu.
„Tieto reštriktívne opatrenia ohrozujú ťažko vybojovanú stabilitu v čínsko-amerických obchodných a hospodárskych vzťahoch... Čína vyjadruje hlboké znepokojenie nad touto záležitosťou a dôrazne odmieta takéto kroky,“ uvádza sa vo vyhlásení.

V apríli navrhla Federálna komisia pre komunikácie USA reštriktívne opatrenia, vrátane zrušenia akreditácie testovacích a certifikačných orgánov z krajín, ktoré nepodpísali so Spojenými štátmi osobitnú dohodu, uviedlo ministerstvo. Tieto opatrenia by tiež zakázali subjektom na zozname obmedzených subjektov vykonávať telekomunikačné činnosti v USA, dodalo ministerstvo.
Komisia sa vzdala princípu technologickej neutrality a „neoprávnene rozšírila výklad pojmu národnej bezpečnosti“, dodalo ministerstvo. Ak sa tieto opatrenia nakoniec zavedú, povedú k vážnemu narušeniu medzinárodného obchodného a hospodárskeho poriadku a destabilizujú globálne výrobné a dodávateľské reťazce v telekomunikačnom, elektronickom a súvisiacich odvetviach, uviedlo ministerstvo.

Ak USA budú naďalej konať bez ohľadu na názory ostatných, Čína rozhodne prijme všetky potrebné opatrenia na dôrazné zabezpečenie legitímnych práv a záujmov čínskych spoločností, dodáva sa vo vyhlásení.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260503/chine ... 75639.html
Čínske ministerstvo obchodu zakazuje uplatňovanie amerických sankcií voči čínskym ropným spoločnostiam

Čínske ministerstvo obchodu vydalo nariadenie, ktoré zakazuje uplatňovanie amerických sankcií voči piatim čínskym ropným spoločnostiam.
V apríli Spojené štáty v rámci operácie „Economic Fury“ zameranej proti Teheránu uvalili sankcie na päť ropných spoločností so sídlom v Číne, vrátane spoločnosti Hengli Petrochemical, za to, že údajne nákupom ropy podporovali iránsku ekonomiku a armádu. Spoločnosť Hengli Petrochemical tieto obvinenia odmietla s tým, že s Iránom nikdy neobchodovala.
Čínske ministerstvo obchodu tento krok odsúdilo ako nezákonné a extrateritoriálne reštriktívne opatrenia.
„Príslušné sankcie USA … nebudú uznané, implementované ani dodržiavané,“ uvádza sa vo vyhlásení.
Hovorca čínskeho ministerstva zahraničných vecí Lin Jian v komentári k zaradeniu spoločnosti Hengli Petrochemical na čiernu listinu USA uviedol, že Čína bude rozhodne brániť zákonné práva a záujmy svojich spoločností.
13. apríla nadobudli v Číne platnosť predpisy proti neoprávneným extrateritoriálnym opatreniam zo strany cudzích štátov. Peking opakovane uviedol, že dôrazne odmieta nezákonné jednostranné sankcie a extrateritoriálne opatrenia uplatňované niektorými krajinami.

[Alchymista]

https://www.regionalninovinky.cz/zpravy ... uli-iranu/
Čína mění kurz. Trump může narazit kvůli Íránu

Peking podle nových signálů přitvrzuje vůči Washingtonu. Summit Trumpa se Si Ťin pchingem může padnout kvůli válce proti Íránu.

Vztahy mezi Spojenými státy a Čínou vstupují do další fáze nejistoty a tentokrát nejde jen o obchod, Tchaj wan nebo cla. Podle analýzy amerického publicisty Johna Helmera, zveřejněné na serveru Naked Capitalism, vysílá Peking mimořádně silný signál směrem k Washingtonu: pokud Donald Trump nepřestane s tlakem na Írán a nepřejde zpět k diplomacii, očekávaný summit se Si Ťin pchingem se vůbec nemusí uskutečnit. Čína tak podle všeho poprvé od začátku letošní eskalace otevřeně naznačuje, že není ochotna sloužit jako diplomatická kulisa americké síly v Perském zálivu.

Celý spor se přitom symbolicky točí kolem několika setin sekundy. Právě detail ze setkání čínského ministra zahraničí Wang I a íránského ministra zahraničí Abbáse Aráqčího vyvolal pozornost analytiků. Záběry čínské státní televize CCTV totiž zachytily nejen formální podání rukou, ale i krátké objetí obou politiků. A právě tento moment byl podle Helmera následně z oficiálních záznamů vystřižen. Západní agentury následně pracovaly téměř výhradně s fotografiemi formálního podání rukou.

Helmer upozorňuje, že podobné detaily v čínské diplomacii nebývají náhodné. Naopak. V prostředí, kde je veřejná symbolika pečlivě řízena stranickým aparátem, může mít i drobný gestický moment význam strategického sdělení. Podle Helmera tak Peking nejprve vyslal signál podpory Teheránu a následně se jej pokusil mediálně zmírnit, aby nevypadal jako otevřený spojenec Íránu proti Spojeným státům.

Právě tato opatrnost ukazuje, jak složitou hru dnes Čína rozehrává. Na jedné straně potřebuje stabilní obchodní vztahy se Spojenými státy a nechce přímou konfrontaci s Washingtonem. Na druhé straně ale stále výrazněji odmítá americkou vojenskou strategii založenou na tlaku, sankcích a blokádách. Írán je pro Peking důležitým energetickým partnerem a zároveň klíčovým bodem projektu nové Hedvábné stezky.

Jak dále upozorňuje John Helmer, čínské vedení nyní zřejmě dospělo k závěru, že další otevřená podpora amerického postupu proti Íránu by mohla poškodit čínskou pozici v celém globálním jihu. Původní článek

Trumpův summit v Pekingu se může rozpadnout

Zásadní moment přišel po telefonátu mezi Wang I a americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem z 30. dubna. Tehdy ještě čínská strana signalizovala ochotu pokračovat v přípravě summitu mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin pchingem plánovaného na polovinu května. Čínské ministerstvo zahraničí tehdy zdůrazňovalo především otázku Tchaj wanu a potřebu strategické stability mezi dvěma největšími mocnostmi světa.


Jenže během několika dnů se tón Pekingu výrazně změnil. Po jednání s íránskou delegací začala čínská diplomacie používat mnohem tvrdší formulace. Mluvčí ministerstva zahraničí například prohlásil: „Zastavení bojů je nejvyšší prioritou a návratu k bojům je třeba zabránit.“ Další výrok šel ještě dál: „Čína podporuje Írán při ochraně jeho národní suverenity a bezpečnosti.“

To je mimořádně silná formulace. Zvláště v čínském diplomatickém jazyce, který bývá extrémně opatrný. Peking tím podle řady analytiků fakticky sděluje, že pokud Washington obnoví vojenské operace nebo dále eskaluje tlak v Hormuzském průlivu, nebude Trump v Pekingu vítán.

Právě tato interpretace je na celé situaci nejzajímavější. Čína totiž nevystupuje jen jako obránce Íránu. Především se snaží zabránit tomu, aby byla vnímána jako pasivní přihlížející americké vojenské strategie. Peking velmi dobře chápe, že mnoho zemí Asie, Afriky i Latinské Ameriky sleduje konflikt kolem Íránu jako další test americké dominance.

A zde začíná širší problém Spojených států. Washington v posledních letech stále častěji předpokládá, že ekonomická síla automaticky znamená i politickou poslušnost partnerů. Jenže realita se mění. Saúdská Arábie rozšiřuje vztahy s Čínou. Indie lavíruje mezi Západem a vlastním zájmem. Turecko sleduje vlastní geopolitickou linii. A nyní i Peking naznačuje, že existují hranice, za které už nepůjde.

Velmi zajímavé je také to, jak opatrně se k celé věci staví západní média. Podle Helmera například agentury Bloomberg, Reuters nebo AP nezveřejnily některé důležité odpovědi čínského ministerstva zahraničí týkající se nejistoty kolem Trumpovy návštěvy Pekingu. Pokud je to pravda, ukazuje to další problém dnešní mediální krajiny. Veřejnost často dostává jen zjednodušenou verzi geopolitického konfliktu, zatímco klíčové diplomatické nuance zůstávají stranou.

Svět vstupuje do nové éry mocenských bloků

Celá kauza zároveň ukazuje hlubší proměnu světového řádu. Ještě před deseti lety by bylo téměř nepředstavitelné, aby Čína tak otevřeně spojovala summit s americkým prezidentem s podmínkou změny americké vojenské politiky. Dnes se však situace mění. Peking už nevystupuje pouze jako ekonomická velmoc. Začíná se stále sebevědoměji profilovat i jako geopolitický rival Spojených států.

To je mimochodem velmi nebezpečný vývoj. Každá velká mocnost totiž začíná v určitém okamžiku věřit, že musí demonstrovat svou sílu i symbolicky. Spojené státy dlouhodobě používají sankce, vojenské základny a kontrolu námořních tras. Čína nyní odpovídá vlastním jazykem diplomatických gest, ekonomických vazeb a strategických partnerství.
Přitom nejde jen o Írán. V pozadí stojí mnohem širší boj o podobu budoucího světa. Peking opakovaně zdůrazňuje, že země Perského zálivu si mají „vzít svůj osud do vlastních rukou“. To je jasný vzkaz nejen Saúdské Arábii nebo Spojeným arabským emirátům, ale i celému regionu. Čína tím říká, že americký bezpečnostní deštník už nemusí být jedinou možnou cestou.

Donald Trump navíc vstupuje do této situace se svou tradiční osobní diplomacií založenou na spektakulárních summitech a mediálních obrazech. Jenže právě zde může narazit. Čína funguje jinak. V Pekingu nejsou gesta improvizací jednoho politika. Jsou výsledkem kolektivního rozhodnutí stranického vedení. Pokud tedy čínská diplomacie dnes mluví o nutnosti zabránit „návratu k bojům“, nejde o náhodnou formulaci.

Ironií celé situace je, že spor se nakonec může symbolicky zlomit právě na onom krátkém objetí čínského a íránského ministra. Několik setin sekundy totiž odhalilo něco podstatného. Čína už nechce být jen ekonomickou továrnou světa. Chce být samostatným mocenským centrem s vlastními podmínkami a vlastní představou o globálním pořádku.

A Washington začíná zjišťovat, že éra automatické poslušnosti spojenců i partnerů pomalu končí.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260511/trump ... 09848.html
Trump vykoná štátnu návštevu Číny v dňoch 13. – 15. mája – čínske ministerstvo zahraničných vecí

Americký prezident Donald Trump vykoná v dňoch 13. – 15. mája štátnu návštevu Číny, oznámilo v pondelok čínske ministerstvo zahraničných vecí.
„Na pozvanie prezidenta Si Ťin-pchinga vykoná prezident Spojených štátov amerických Donald J. Trump v dňoch 13. – 15. mája štátnu návštevu Číny,“ uviedlo ministerstvo vo svojom vyhlásení.
13. apríla nadobudli v Číne platnosť predpisy proti neopodstatneným extrateritoriálnym opatreniam zo strany cudzích štátov. Peking opakovane vyhlásil, že dôrazne odmieta nezákonné jednostranné sankcie a extrateritoriálne opatrenia, ktoré uplatňujú niektoré krajiny.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260514/china ... 23397.html
Čína a USA sa dohodli na budovaní strategických vzťahov – Si Ťin-pching

Čína a Spojené štáty sa dohodli na budovaní konštruktívnych, strategických a stabilných vzťahov ako na novom smerovaní vzájomných vzťahov oboch krajín, uviedol vo štvrtok čínsky prezident Si Ťin-pching.
„Spolu s prezidentom Trumpom sme sa dohodli na vytvorení ‚konštruktívnych, strategických a stabilných vzťahov medzi Čínou a Spojenými štátmi‘ ako nového smerovania čínsko-amerických vzťahov,“ povedal Si Ťin-pching na stretnutí s americkým prezidentom Donaldom Trumpom, ako citovala agentúra Xinhua.
Čína a Spojené štáty by mali efektívnejšie využívať kanály interakcie medzi ozbrojenými silami oboch krajín, dodal Si Ťin-pching.
Krajiny by mali tiež rozšíriť spoluprácu v oblasti obchodu, zdravotníctva, poľnohospodárstva, cestovného ruchu a presadzovania práva, povedal prezident.
Tiež povedal, že Spojené štáty „by mali k otázke Taiwanu pristupovať s mimoriadnou opatrnosťou“.
Americký prezident Donald Trump zo svojej strany zdôraznil, že jeho rokovania s čínskym prezidentom boli „skvelé“, a Čínu tiež nazval krásnou krajinou.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HvXvQ/zpravy-sv ... ch-gigantu
Elon Musk, Tim Cook, Larry Fink a další. Trumpa v Číně doprovází hvězdná sestava

Americký prezident Donald Trump odcestoval na návštěvu Číny v doprovodu mimořádně silné podnikatelské delegace. Součástí cesty do Pekingu jsou šéfové Nvidie, Applu či Tesly. A to v době, kdy jsou vztahy mezi zeměmi po krátké obchodní válce z minulého roku napjaté i kvůli obchodním sporům a soupeření o dominanci v oblasti umělé inteligence a polovodičů. Informuje například BBC.

Na palubě prezidentského speciálu Air Force One jsou například šéf Applu Tim Cook, zakladatel Tesly a SpaceX Elon Musk, šéf investičního gigantu BlackRock Larry Fink nebo generální ředitel Nvidie Jensen Huang. Delegaci doplňují také představitelé společností Meta, Boeing, Goldman Sachs, Visa, Mastercard, Citi či Cargill.

Právě účast Huanga je považována za mimořádně významnou. Nvidia se totiž stala jedním z hlavních symbolů technologického soupeření mezi Spojenými státy a Čínou. Americká administrativa v posledních letech výrazně zpřísnila export pokročilých AI čipů do Číny a Peking zároveň podporuje budování vlastního polovodičového průmyslu.

Washington sice stále umožňuje prodej některých čipů Nvidia H200 do Číny, ovšem za zvláštní přirážku odváděnou americkému ministerstvu financí. Nejvýkonnější modely čipů ale zůstávají pro čínské zákazníky zakázané. Huang, jehož osobní majetek podle amerických médií přesahuje 190 miliard dolarů, tak během cesty reprezentuje firmu stojící přímo v centru americko-čínského technologického konfliktu.

Podle BBC přitom Huang původně na seznamu delegace vůbec nebyl. Trump jej měl osobně telefonicky pozvat až krátce před odletem a šéf Nvidie následně nastoupil do Air Force One během mezipřistání na Aljašce. Prezident následně ostře reagoval na zprávy médií, podle nichž Huang pozvánku nedostal.

Vedle technologických firem reprezentuje delegace i americký finanční sektor a tradiční průmysl. Do Číny míří například šéf Boeingu Kelly Ortberg. Pro Boeing byla Čína v minulosti jedním z největších trhů. V současnosti i kvůli dopadům cel počty objednávek od čínských aerolinek výrazně poklesly. Součástí delegace je také generální ředitel Goldman Sachs David Solomon nebo šéf Mastercard Michael Miebach.

Zajímavá je také účast šéfa společnosti Micron Technology Sanjaye Mehrotry. Čína totiž už v roce 2023 omezila využívání některých čipů firmy Micron v kritické infrastruktuře s odvoláním na národní bezpečnost. Firma tehdy uvedla, že opatření negativně zasáhlo její byznys v zemi.

Čínský prezident Xi Jinping mezitím během setkání s americkými manažery ve Velké síni lidu prohlásil, že se čínská ekonomika bude dál otevírat zahraničním firmám. Podle státní agentury Nová Čína uvedl, že „dveře Číny se budou otevírat ještě více“ a americké společnosti zde mohou očekávat širší obchodní příležitosti.

Právě Musk patří mezi podnikatele, kteří mají na výsledku jednání mimořádný zájem. Podle analytiků se Tesla snaží získat v Číně licenci pro provoz robotických taxi a zároveň rozšířit prodej humanoidních robotů využívajících umělou inteligenci.

Trumpova návštěva představuje první cestu amerického prezidenta do Číny po téměř deseti letech. Setkání s Xi Jinpingem přichází po období obchodní války, během níž si obě země vzájemně uvalovaly cla přesahující v některých případech sto procent. Napětí mezi Washingtonem a Pekingem ale nezmizelo ani po loňském příměří v celní válce.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HM6yN/svet-zpra ... ych-zbrani
Trump: Si Ťin-pching je otevřený čínsko-americko-ruské dohodě o omezení jaderných zbraní

Americký prezident Donald Trump hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o možné jaderné dohodě mezi USA, Ruskem a Čínou. Si Ťin-pching je této myšlence otevřený, řekl Trump v pátek při svém zpátečním letu z Pekingu. „Dostal jsem velmi pozitivní odezvu,“ prohlásil americký prezident. „Toto je začátek.“ Za několik málo dní se do Pekingu za prezidentem Si Ťin-pchingem chystá i ruský prezident Vladimir Putin.

Trump navrhl, aby tyto tři země podepsaly dohodu omezující počet jaderných hlavic v každé z nich. Peking zatím ve své reakci zůstával zdrženlivý. Podle odhadů Pentagonu čínský arzenál zahrnuje více než 600 rozmístěných jaderných hlavic, což je výrazně méně než v USA a Rusku, které jich každá vlastní více než 5 000.

Jak připomínají americká média, poslední dohoda o jaderných zbraních mezi Ruskem a Spojenými státy, známá jako smlouva New START, vypršela v únoru a poprvé za více než půlstoletí tak byly zrušeny veškeré limity pro dva největší jaderné arzenály. Ještě něž platnost smlouvy měla vypršet, Trump odmítl ruskou výzvu k prodloužení dohody mezi zeměmi o další rok a vyzval k „nové, vylepšené a modernizované“ dohodě, která by zahrnovala i Čínu. Peking se k věci stavěl zdrženlivě, zatímco rusko-americké vztahy jsou i přes obnovené kontakty zatíženy pokračující válkou na Ukrajině.

Pentagon odhaduje, že Čína bude mít do roku 2030 více než 1 000 jaderných hlavic připravených k možnému úderu.

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/asie-a-pa ... -domu.html
Tchaj-wan zaútočil na Donalda Trumpa! Tchaj-pej bránil svou suverenitu a vzdoroval Bílému domu

Ačkoli USA oficiálně neuznávají Tchaj-wan jako nezávislý stát, Washington udržuje úzké vazby s ostrovem a dodává zbraně Tchaj-peji, což vyvolalo ostré reakce Pekingu.

Tchaj-wan bránil svou suverenitu poté, co americký prezident Donald Trump varoval před možnou nezávislostí ostrova po svém dvoudenním setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Pekingu.

"Tchaj-wan je suverénní a nezávislý demokratický stát a není podřízen Čínské lidové republice," uvedlo ministerstvo zahraničí Tchaj-wanu ve svém oficiálním prohlášení.

Toto prohlášení bylo rychlou reakcí na Trumpovy komentáře pro Fox News v pátek, kdy americký prezident uvedl, že nechce, aby Tchaj-wan vyhlásil nezávislost, a naznačil neochotu zatahovat USA do vojenského konfliktu s Čínou kvůli ostrovu.

"Nechci, aby někdo šel za nezávislostí. A máme cestovat 9 500 mil, abychom vedli válku. To nehledám," řekl Trump. Dodal, že chce, aby se obě strany "uklidnily".

Ačkoliv Spojené státy oficiálně neuznávají Tchaj-wan jako nezávislý stát, Washington udržuje úzké vazby s ostrovem a dodává zbraně Tchaj-peji, což vyvolává ostré reakce Pekingu.

Během jednání v Pekingu vyzval Si Ťin-pching Trumpa, aby přerušil dodávky zbraní na Tchaj-wan, uvedla čínská státní média. Čínský vůdce označil Tchaj-wan za "nejdůležitější otázku v čínsko-amerických vztazích" a varoval, že pokud nebude otázka řešena opatrně, může vést ke konfliktu mezi oběma mocnostmi.

Současně se Trump snažil zlehčit nebezpečí eskalace a řekl, že "Si nechce válku."

Zdroj: Tchaj-wan zaútočil na Donalda Trumpa! Tchaj-pej bránil svou suverenitu a vzdoroval Bílému domu ᐉ Zprávy z Fakti.bg - Svět | FACTS.BG https://fakti.bg/world/1054874-taivan-s ... -belia-dom

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HLRy9/zpravy-sv ... ohoda-plyn
Vladimir Putin přistál v Pekingu. S čínským prezidentem má jednat i o novém plynovodu

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vpodvečer SELČ přistál v Pekingu, kde bude ve středu jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. S odvoláním na čínská média to napsaly agentury Reuters a AFP. Putinova cesta následuje necelý týden poté, co Čínu navštívil americký prezident Donald Trump. Čína a Rusko jsou blízkými hospodářskými i politickými partnery a jejich vztahy se ještě více prohloubily po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Putinovo letadlo přistálo v Pekingu po 23:00 místního času a přivítal jej čínský ministr zahraničí Wang I, čestná stráž a skupina mladých lidí mávajících čínskými a ruskými vlajkami. Oba prezidenti podle Kremlu plánují projednat ekonomickou spolupráci mezi oběma zeměmi i „klíčové mezinárodní a regionální otázky“. Návštěva se koná u příležitosti 25. výročí čínsko-ruské smlouvy o přátelství podepsané v roce 2001.

Média dříve informovala, že Putin bude se Siem jednat mimo jiné o navrhovaném novém plynovodu Síla Sibiře 2. Hlavní překážkou realizace plynovodu, který by do Číny mohl z ruských polárních končin přes Mongolsko přepravit dalších 50 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, až dosud bylo, že se strany nedokázaly dohodnout na ceně ruského plynu. V Putinově delegaci by měli být šéfové plynárenských společností Gazprom a Novatek a ropné společnosti Rosněfť.

Ruský a čínský prezident se naposledy sešli loni v září v Pekingu, kdy Si Ťin-pching nazval Putina „starým přítelem“ a Putin čínského hostitele „drahým přítelem“. Oba politici spolu pravidelně komunikují, ať už na mezinárodních summitech, prostřednictvím telefonátů, narozeninových přání či kondolencí.

Trump pří státní návštěvě Pekingu mezi 13. až 15. květnem jednal se svým čínským protějškem o obchodu, Blízkém východu či Tchaj-wanu, který Čína považuje za své území a čínský lídr ho označil za nejdůležitější bod čínsko-amerických vztahů. Nepadla ale zmínka o tom, že by hovořili o snahách o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. Čína je největším odběratelem ruských fosilních paliv, včetně ropy, čímž přispívá k financování této války, napsala agentura AFP.

Trump byl prvním americkým prezidentem od roku 2017, který Čínu navštívil. Putin naproti tomu absolvuje už svou 25. návštěvu.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HvRNA/zpravy-sv ... y-obnoveni
Čína je ochotna obnovit zdravé vztahy s ČR, řekl mluvčí tamní diplomacie

Peking je ochoten co nejdříve vrátit česko-čínské vztahy na cestu zdravého a stabilního rozvoje, řekl dnes mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun. Informovala o tom agentura Reuters. Podle webu China Daily mluvčí uvedl, že Čína vítá závazek české vlády k politice jedné Číny a výzvy českého premiéra Andreje Babiše ke zlepšení vztahů s Pekingem.

"Udržení stabilních a zdravých čínsko-českých vztahů je v zásadním zájmu obou zemí a odpovídá společným snahám obou národů," prohlásil Kuo. "Čína je připravena spolupracovat s Českou republikou na posílení vzájemné politické důvěry, vedení dialogu a spolupráci v různých oblastech s cílem podpořit bilaterální vztahy a vrátit je na cestu zdravého a stabilního rozvoje," dodal mluvčí čínské diplomacie.

Český ministr zahraničí Petr Macinka oznámil záměr obnovit standardní úroveň vztahů s Čínou již na začátku letošního roku. V minulosti Peking často kritizoval Česko kvůli údajnému porušování principu jedné Číny, mimo jiné v souvislosti s návštěvami českých politiků na Tchaj-wanu či s loňskou návštěvou prezidenta Petra Pavla u dalajlamy při příležitosti jeho 90. narozenin.

Česká vláda minulý měsíc odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi vládní letoun k cestě s podnikateli na Tchaj-wan. Premiér Babiš rozhodnutí vlády zdůvodnil ekonomickými zájmy ČR v pevninské Číně, která považuje tento ostrovní stát za své území. Proti tomu se předseda Senátu ohradil s tím, že tchajwanské investice v Česku jsou vyšší a hodnotnější než ty čínské. Macinka však uvedl, že Tchaj-wan není pro český export příliš významným trhem.

Babiš minulý měsíc zároveň uvedl, že jeho vláda nebude dělat hodnotovou zahraniční politiku, nýbrž pragmatickou. Podle něj hodnotová politika Česku nic nepřinesla.

Prezident Pavel poté prohlásil, že spolupráce s Tchaj-wanem nevylučuje udržování korektních vztahů s Čínou. Česko je podle prezidenta suverénní stát a nemělo by si nechat od nikoho diktovat, s kým smí či nesmí spolupracovat. Čína v minulosti kritizovala Pavla za návštěvu dalajlamy loni 27. července. Podle Pekingu tím český prezident poškodil svrchovanost a územní celistvost Číny.

Vystrčil byl jedním z českých politiků, kteří již jednou Tchaj-wan navštívili, a to v září 2020 za doprovodu zástupců 36 českých firem. V reakci na rozhodnutí vlády mu neposkytnout vládní letoun Vystrčil oznámil, že senátní delegace spolu s ním poletí na Tchaj-wan běžnou linkou z Prahy do Tchaj-peje. Cestu plánuje uskutečnit na přelomu května a června.

[Alchymista]

https://www.infovojna.com/article/video ... -vyhlaseni
VIDEO: „Snahy Západu ovládať svetové dianie kolonialistickým štýlom zlyhali,“ skonštatovali Si Ťin-pching a Vladimir Putin v spoločnom vyhlásení. Prezidenti Číny a Ruska upozornili, že situácia vo svete sa stáva čoraz zložitejšou, a ostro odmietli prejavy hegemónie či politiky nátlaku. Obaja lídri sa zároveň zaviazali k ďalšiemu prehlbovaniu strategickej spolupráce medzi oboma krajinami
20.05.2026 11:00

Čínsky prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin vydali v stredu 20. mája 2026 spoločné vyhlásenie, v ktorom ostro skritizovali snahy vybraných štátov ovládať globálne dianie v duchu koloniálnej éry a varovali pred návratom k „zákonu džungle“. Dokument podpísali počas oficiálnej dvojdňovej návštevy Vladimira Putina v Číne, na ktorú pricestoval v utorok 19. mája 2026. Po prílete na letisko privítali šéfa Kremľa čínsky minister zahraničných vecí Wang I a vojenská čestná stráž.

Čínsky prezident Si Ťin-pching a jeho ruský náprotivok Vladimir Putin v stredu podpísali v Pekingu vyhlásenie, ktoré vyzýva na ďalšie prehĺbenie strategickej spolupráce a vzťahov medzi ich krajinami. Šéf Kremľa predtým vyhlásil, že vzťahy medzi Ruskom a Čínou sú na bezprecedentnej úrovni a majú pozitívny vývoj.

...
Mnoho vídeí z návštevy

[Alchymista]

V Číne sa dvere netrhnú...
https://sputnikglobe.com/20260521/pakis ... 67164.html
Pakistanský premiér navštívi Čínu v dňoch 23. – 26. mája – čínske ministerstvo zahraničných vecí

PEKING (Sputnik) – Pakistanský premiér Shehbaz Sharif uskutoční v dňoch 23. – 26. mája oficiálnu návštevu Číny, uviedol vo štvrtok hovorca čínskeho ministerstva zahraničných vecí Guo Jiakun.
„Na pozvanie predsedu Štátnej rady Li Qianga navštívi pakistanský premiér Shehbaz Sharif v dňoch 23. – 26. mája Čínu,“ povedal Guo na tlačovej konferencii.
Sharif by sa počas návštevy mal stretnúť s čínskym prezidentom Si Ťin-pchingom a s Li Qiangom, uviedol hovorca.
„Lídri oboch krajín si podrobne vymenia názory na bilaterálne vzťahy a otázky spoločného záujmu a načrtnú smer vývoja čínsko-pakistanských vzťahov za nových podmienok,“ dodal diplomat.
Hovorca tiež uviedol, že Sharif sa zúčastní recepcie pri príležitosti 75. výročia nadviazania diplomatických vzťahov medzi Čínou a Pakistanom a navštívi aj východnú provinciu Zhejiang.

[skflanker_]

Družicové snímky od americkej spoločnosti „Vantor“ (predtým „Maxar“) zachytávajúce rozsiahly čínsky jadrový objekt vo východnej časti Sin-ťiangu, juhozápadne od jadrového poľa šácht pre balistické rakety v Hami.
Zaznamenané stavebné práce sa sústreďujú okolo 2 veľkých objektov 8-uholníkového tvaru, ktoré sa stavali počas posledných 6 rokov a sú prepojené so širšou sieťou v púšti, zahŕňajúcou odpaľovacie rampy, bunkre vrátane tých pre mobilné odpaľovacie zariadenia pre medzikontinentálne balistické rakety, cesty, železničné trate a letiskovú infraštruktúru, maskované štartovacie pozície v púšti a aktívne pozície protilietadlových raketových komplexov na ochranu oblasti pred vzdušnými hrozbami.
Okrem toho bola v púšti zaznamenaná výstavba špeciálnych objektov na vedenie elektronického boja, satelitnej komunikácie a zabezpečenie chráneného velenia vojskami.
Na druhej strane, vojenské velenie SŠA a odborníci na zbrojenie poukazujú na to, že Čína modernizuje a rozširuje svoj jadrový potenciál najrýchlejším tempom na svete.
Podľa správy Pentagónu z 12.2025 plánuje čínsky vojensko-priemyselný komplex zvýšiť počet nasadených jadrových hlavíc na 1 000 kusov do roku 2030.
Súčasne Čína výrazne posilnila svoj systém včasného varovania pred raketovým útokom pomocou družíc série „Huoyan-1“. Táto vesmírna skupina je schopná zistiť odpálenie nepriateľskej medzikontinentálnej rakety do 90 sekúnd a odoslať signál na veliteľské stanovište za 3-4 minúty, čo dáva krajine čas na odpálenie vlastných rakiet pred dopadom.

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_4937927 z 31.05.2026