Tanky - všeobecně

[Skeptik]

Strela preletela tankom a nič sa mu nestalo.(Nepamätám si v akom tanku sedel, ale IV,V,VI to tuším nebol)

To bylo poměrně běžné u projektilů z protitankových pušek vs PzKpfw II, PzKpfw 38(z) případně prvních verzí PzKpfw III.

[zmiri]

I u protitankových střel. Nic překvapivého. Když to netrefilo nic důležitého, tak to prolítlo. Až v průběhu 2.sv.v. se objevili výkonnější způsoby. Nejdříve protipancéřová čepice, pak průbojná jádra, pak podkaliberní a kumulativní paprsek. A až po válce se objevili podkaliberní šípově stabilizované. A s jinou úsťovou rychlostí a tedy i úplně jiným ničivým účinkem.

[Skeptik]

No, dle vzpomínek tankistů v případě zásahu větší ráží (větší energie) uvnitř tanku létaly střepiny z pancíře ... a to i v případě, že střela neprošla dovnitř.

[zmiri]

Střepiny z vnitřní strany pancíře létaly u střel typu Hesh (https://cs.wikipedia.org/wiki/Tankov%C3%A1_munice) v případě klasického homogeního pancíře. Přišli až po válce. Kompozitní pancíře to pak změnili. Ale zjistilo se, že od jisté ráže (nad 120mm) není třeba protipancéřový. Samotný náraz, i když nedojde k probití pancíře, předá posádce takovou energii, že ji spolehlivě zabije. Např. jsem někde zachytil fotku Ferdinanda po zásahu od lovce koček (buď SU-152 nebo ISU-152). Pancíř neprobitý, jen u svarů na rozích popraskaný. Ale zároveň o pár metrů vzadu od místa zásahu, kam se toto monstrum okamžitě posunulo. Vevnitř všichni mrtvý....Jinak by se teoreticky mohlo něco uvolnit zevnitř tanku, nějaký držák, šroubky, nýty apod. Jo a také šlo u homogenního pancíře dosáhnout na "rezonanci". Třeba nízkorážovým vysoko kadenčním kanónem ala Ještěrka (30mm samohybný protiletadlový dvojkanón Praga PLDvK. 53/59). Jedna z nejoblíbenějších zbraní v balkánském konfliktu. Dávkou vyřadili tank. Neprobili, ale zevnitř se trhaly součásti tanku i pancíře.

[Alchymista]

Nielen HESH. To isté dokáže (v menšej miere) aj trieštivo-trhavý granát a pomerne spoľahlivo aj protibetonový granát. Nemci mali dokonca strelu pre 75mm kanon (7,5cm Pzgr 40 W), ktorá bola tvorená len ocelovým valcom a určená práve na vytvorenie výtrže z vnútornej strany pancieru.

BTW - granát HESH je celkom efektívny aj proti kompozitu. Kompozit má totiž nižšiu štrukturálnu pevnosť ako homogénny pancier.
Vtip je v tom, že šíp APFSDS aj kumulatívny lúč prebíja jednotlivé "keramické" prvky, ktoré sú samé o sebe veľmi pevné, kým HESH zasahuje oveľa väčší priemer a tlačí na nerozrušené keramické prvky a hlavné namáhanie je v matrici, ktorá drží keramické prvky pohromade - a tento spoj je výrazne slabší ako jednotlivý keramický prvok.

[Ekolog]

U HESH a kompozitního panciře by mne zajímal přenos rázových vln, na kterých je účinek munice založen. Pokud se střídají úseky pančíře s vysokou hustotou a nízkou hustotou, dochází mezi vrstvami k částečným odrazům se změnou fáze a tím oslabování výtžného účinku. Proto bych usuzoval, že kompozitní pančíř je zcela odolný či velmi odolný střelám HESH. Samozřejmě záleží na konstrukci pancíře.
Proto moc nerozumím formulaci, že HESH je celkem efektivní i proti kompozitnímu pancéři.
Předem děkuji za vysvětlení.

[PoloSVK]

Alchy, nemá HESH náhodou minimálny účinok na vrstvený pancier? Závisí predsa na prenose rázovych vĺn v homogénnom prostredí, čo vrstvený pancier eliminuje. Ako píše aj Ekolog.

[Alchymista]

ako som už uviedol - problém je v štrukturálnej pevnosti kompozitného pancieru.

poloSVK - predstava, že účinok HESH je založený len prenos tlakového rázu, nie je správna. Proti pancieru sa pohybuje aj niekoľko kilogramov materiálu s rýchlosťou ~3000m/s (zhruba polovica detonačnej rýchlosti trhaviny a zhruba polovica hmotnosti trhaviny). Tento materiál pôsobí na pancier s oneskorením, až po prechode a odraze rázovej vlny vyvolanej dopadom detonačnej vlny na pancier. Dôležité je, že "keramické" prvky, ktoré tvoria výplň kompozitného pancieru, sa prechodom rázovej vlny, práve v dôsledku rôznej rýchlosti zvuku v rôznych materiáloch uvolňujú z matrice, ktorá ich spája (ostanú "voľne vložené", nie spojené).

Kompozitné a vrstvené panciere majú množstvo rôznych riešení, takže aj rozsah vlastností je veľký. Existuje najmenej päť principiálne rôznych riešení.
A bohužiaľ, nemáme "jednotný slovník", respektíve každý si pod pojmom kompozitný či vrstvený pancier predstavuje niečo iné...

[El Diablo]

Uvnitř tanku T-34-85

T-34-85 byl nejvyráběnějším tankem druhé světové války a symbolem brutálních bojů na východní frontě. Jednalo se o konstrukci založenou na kompromisech mezi jednoduchostí, bojovou účinností a strategickou pohyblivostí. V tomto filmu se podíváme na tento sovětský střední tank z pozdní fáze války.

T-34-85 nebyl ani zdaleka pohodlný. Bylo obtížné s ním manipulovat a při jeho konstrukci se příliš nebrala v úvahu ergonomie posádky. V rukou silné a zkušené posádky však byl rychlý, mobilní a smrtelně účinný. Proč byl ale T-34-85 tak obtížně ovladatelný? Co z něj udělalo tak důležitý symbol mobilní války Rudé armády během druhé světové války? A jak Sověti využívali tanky tohoto typu k vyrovnání nedostatku obrněných transportérů?

Podívejte se na náš nový film a zjistěte, jak byl T-34-85 postaven, jak bojoval a co bylo zapotřebí k přežití uvnitř jednoho z nejznámějších tanků války.

Zdroje:

Kolomiets M. V., T-34. První kompletní encyklopedie. / Moskva: Yauza, 2009. (v ruštině)
T-34. Historie vzniku a použití. Část 2. „Východní fronta“, Moskva, 1996. (v ruštině)
T-34. Pravda o legendárním tanku. Moskva, Yauza, 2009. (v ruštině)
Steven Zaloga, Jim Kinnear, Sovětské tanky v boji 1941–1945. Concord, 1997.
Steven J. Zaloga, Richard Chasemore, T-34-85 vs M26 Pershing. Korea 1950 (Souboj). Osprey, 2010.
Ilya Moshchansky, Střední tank T-34-85. Druhé zrození stroje. Moskva, Veche, 2009. (v ruštině)
85 mm tankové dělo model 1944. Obecný servisní manuál, 5. vyd. Moskva, 1969. (v ruštině)
Technický manuál k tanku T-34. Moskva, 1949. (v ruštině)