Svět

[Kalinac]

Průměrný věk v Regionech Světa

[kenavf]

▲Medián, nie priemer.

[Gamajun]

Počet střelných zbraní na obyvatele v různých zemích světa V USA připadá na 100 obyvatel... více než 100 (120,5!) střelných zbraní! V Jemenu 52,8, v Kanadě 34,7, v ostatních zemích světa mnohem méně. U nás připadá na 100 obyvatel 12,3 střelné zbraně - zcela průměrná evropská úroveň!

https://t.me/selskyrozum/148554

[Alchymista]

https://cnn.iprima.cz/nejvice-obyvatel- ... ska-493895
Nejvíce obyvatel už nežije v Tokiu. Do nové nejlidnatější metropole světa se vejdou čtyři Česka

Hlavní město Japonska, Tokio, bylo nejlidnatějším městem světa více než dekádu. Letos se ale v žebříčku největších měst co do počtu obyvatel propadlo se 33 miliony obyvatel až na třetí místo, informuje CNN. Předběhly ho dvě asijské metropole. Do čela žebříčku se s téměř 42 miliony obyvatel vyšplhala Jakarta v Indonésii. Druhá skončila bangladéšská Dháka.

Tokio už není nejlidnatějším městem světa, se svými 33 miliony lidí se propadlo na třetí místo. CNN informuje, že za to může zejména stárnoucí populace Japonska, jdoucí ruku v ruce s klesající porodností v zemi. Zlatou a stříbrnou příčku v žebříčku měst s nejvíce obyvateli zaujala hlavní města jiných dvou asijských států, prvenství přitom Tokio drželo více než 10 let.

Na prvním místě se podle Organizace spojených národů (OSN) umístila indonéská metropole Jakarta. V její aglomeraci žije 41,9 milionu lidí, česká populace by se do ní tak vešla zhruba čtyřikrát.

Stříbrnou příčku obsadilo hlavní město Bangladéše Dháka. Tam v současné době žije necelých 40 milionů lidí. OSN ale upozorňuje, že vzhledem k rychle narůstající populaci Bangladéše Dháka pravděpodobně Jakartu v počtu obyvatel předběhne už v roce 2050.

Jen jediné město mezi 10 nejlidnatějšími sídly se nenachází v Asii. Jde o egyptskou Káhiru, která je domovem pro 25 milionů lidí a je momentálně na sedmém místě. V žebříčku se dále umístilo Nové Dillí, Šanghaj, Kanton, Manila, Kalkata a Soul. OSN informuje, že během posledních 75 let se počet obyvatel žijících ve městech zdvojnásobil. Další nárůst urbanizace lze podle organizace očekávat i v příštích letech, největší nárůst obyvatel zažijí města především v Africe a Asii.

Žebříček nejlidnatějších měst podle OSN:
1. Jakarta, Indonésie 41,9 mil. obyvatel
2. Dháka, Bangladéš 36,6 mil. ob.
3. Tokio, Japonsko 33,4 mil. ob.
4. Káhira, Egypt 32 mil. ob.
5. Nové Dillí, Indie 30,2 mil. ob.
6. Šanghaj, Čína 29,6 mil. ob.
7. Kanton, Čína 27,6 mil. ob.
8. Manila, Filipíny 24,7 mil. ob.
9. Kalkata, Indie 22,5 mil. ob.
10. Soul, Jižní Korea 22,5 mil. ob.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/67613
Ve kterých zemích se pěstuje nejvíce geneticky modifikovaných rostlin?

Největší plochy se nacházejí v USA a Brazílii, které dohromady představují více než 60 % celkové světové výměry geneticky modifikovaných rostlin.

Ukazuje to infografika portálu Statista, která vychází z aktuálního přehledu Global GM Crop Area Review. Dalšími významnými zeměmi, kde se GM plodiny pěstují, jsou Argentina, Kanada a Indie. V těchto zemích dominují GM sója, GM kukuřice, GM bavlna a GM řepka.

A jak si vede Evropa? Na regionální úrovni měla v roce 2024 nejmenší plochu geneticky modifikovaných plodin na světě, a to pouze 65 963 hektarů. Většina této plochy se nachází ve Španělsku, kde se pěstuje 98,5 % geneticky modifikované kukuřice. Historicky pěstovala GM kukuřici řada evropských zemí, nicméně v současnosti zůstává pouze Španělsko a Portugalsko (viz str. 32, Global GM Crop Area Review).

Plocha pěstování geneticky modifikovaných rostlin v jednotlivých zemích v roce 2024. Zdroj: Statista

Global GM Crop Area Review - https://gm.agbioinvestor.com/downloads/9 - poučné čítanie

[Alchymista_B]

https://casopisargument.cz/67978

Nikdy předtím nežilo tolik dětí ve válečných a krizových oblastech

Téměř každé páté dítě na světě vyrůstá v krizových a konfliktních oblastech, informuje Tagesschau.

Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) předkládá pro rok 2025 ponurý výhled. „Nikdy předtím nevyrůstalo v krizových a konfliktních oblastech tolik dětí jako dnes – téměř každé páté dítě, což je téměř dvakrát více než v polovině 90. let,“ uvedla humanitární organizace OSN.

Miliony dívek a chlapců tak v roce 2025 trpěly hladem, násilím, válkami, nemocemi a zhroucením základní péče.

Organizace spojených národů navíc zaznamenala v loňském roce rekordní počet závažných porušení práv dětí a útoků na humanitární pracovníky: pro rok 2024 bylo ověřeno 41 370 závažných porušení práv dětí za jediný rok. „To je nárůst o 25 % ve srovnání s předchozím rokem.“ Za tímto číslem se skrývají desítky tisíc dětí, které byly zabity, zmrzačeny, rekrutovány ozbrojenými skupinami, uneseny nebo se staly oběťmi sexuálního násilí. Neměly přístup ke vzdělání, ochraně, lékařské péči ani humanitární pomoci.

Čísla za rok 2025 ještě nejsou k dispozici, ale UNICEF předpokládá, že vzhledem k aktuálním válkám a krizím nedošlo k žádnému zlepšení.

premnoženie....

[Alchymista_B]

The Economist vydáva knihu The World Ahead 2025, v ktorej predpovedá rok neistoty a nestability v súvislosti s Trumpom, ktorý ovplyvňuje globálny obchod, ekonomiku a geopolitiku.

The Economist vydáva knihu The World Ahead 2026
https://www.economist.com/the-world-ahe ... ahead-2026

https://www.economist.com/the-world-ahe ... ch-in-2026
Desať trendov, ktoré treba sledovať v roku 2026 podľa Toma Standagea
List od redaktora publikácie The World Ahead

Tom Standage, redaktor publikácie The World Ahead 2026

Toto je svet Donalda Trumpa – my všetci v ňom len žijeme. Hlavný narušiteľ bol najväčším faktorom, ktorý formoval globálne dianie v roku 2025, a tak to bude, pokiaľ zostane v Bielom dome. Jeho prístup, ktorý porušuje normy, spôsobil v niektorých oblastiach (napríklad v obchode) nepokoj, ale priniesol aj diplomatické výsledky (napríklad v Gaze) a vynútil potrebné zmeny (napríklad v oblasti európskych výdavkov na obranu). Keďže Trumpnado bude pokračovať aj v roku 2026, tu je desať trendov a tém, ktoré treba sledovať v nadchádzajúcom roku.

1. 250. výročie Ameriky.
Očakávajte, že budete počuť veľmi rozdielne pohľady na minulosť, súčasnosť a budúcnosť Ameriky, keďže republikáni a demokrati opisujú tú istú krajinu nezlučiteľne odlišnými termínmi pri príležitosti 250. výročia jej založenia. Voliči potom vynesú svoj verdikt o budúcnosti Ameriky v novembrových voľbách v polovici volebného obdobia. Ale aj keby demokrati získali väčšinu v Snemovni reprezentantov, Trumpovo vládnutie prostredníctvom zastrašovania, ciel a výkonných nariadení bude pokračovať.

2. Geopolitický posun.
Analytici zahraničnej politiky sú rozdelení: nachádza sa svet v novej studenej vojne medzi blokmi vedenými Amerikou a Čínou, alebo Trumpova dohoda rozdelí planétu na americkú, ruskú a čínsku „sféru vplyvu“, v ktorej si každý môže robiť, čo chce? Nespoliehajte sa na žiadnu z týchto možností. Trump uprednostňuje transakčný prístup založený na inštinkte, nie na veľkých geopolitických paradigmách. Starý globálny poriadok založený na pravidlách sa bude ďalej posúvať a rozpadávať. Ale „koalície ochotných“ uzavrú nové dohody v oblastiach ako obrana, obchod a klíma.

3. Vojna alebo mier? Áno.
S trochou šťastia krehký mier v Gaze vydrží. Ale konflikty budú pokračovať na Ukrajine, v Sudáne a Mjanmarsku. Rusko a Čína otestujú oddanosť Ameriky svojim spojencom provokáciami v „šedej zóne“ v severnej Európe a v Juhočínskom mori. Ako sa hranica medzi vojnou a mierom stále viac stiera, napätie porastie v Arktíde, na obežnej dráhe, na morskom dne a v kyberpriestore.

4. Problémy pre Európu.
Všetko toto predstavuje pre Európu osobitnú skúšku. Musí zvýšiť výdavky na obranu, udržať si podporu Ameriky, stimulovať hospodársky rast a vyrovnať sa s obrovskými deficitmi, hoci úsporné opatrenia môžu podnietiť podporu krajne pravicových strán. Zároveň chce zostať hlavným zástancom voľného obchodu a ekologickej politiky. Nemôže však robiť všetko naraz. Rozsiahle výdavky na obranu môžu podporiť rast, ale len mierne.

5. Príležitosť pre Čínu.
Čína má svoje vlastné problémy, ako je deflácia, spomaľovanie rastu a prebytok priemyselnej výroby, ale politika „America First“ pána Trumpa otvára Číne nové príležitosti na posilnenie jej globálneho vplyvu. Čína sa bude prezentovať ako spoľahlivejší partner, najmä v globálnom juhu, kde uzatvára rad obchodných dohôd. Je ochotná uzatvárať s pánom Trumpom taktické dohody o sójových bôboch alebo čipoch. Trikom bude udržať vzťahy s Amerikou na transakčnej, nie konfrontačnej úrovni.
Keďže bohaté krajiny žijú nad svoje pomery, riziko krízy na trhu s dlhopismi rastie.

6. Ekonomické obavy.
Zatiaľ sa americká ekonomika ukazuje ako odolnejšia voči Trumpovým clám, než mnohí očakávali, ale tieto clá spomalia globálny rast. A keďže bohaté krajiny žijú nad svoje pomery, riziko krízy na trhu s dlhopismi rastie. Veľa bude závisieť od nahradenia Jeromea Powella na poste predsedu Federálneho rezervného systému v máji; politizácia Fedu by mohla vyvolať zúčtovanie na trhu.

7. Obavy z umelej inteligencie.
Nekontrolované výdavky na infraštruktúru umelej inteligencie môžu tiež zakrývať hospodársku slabosť Ameriky. Praskne bublina? Rovnako ako v prípade železníc, elektriny a internetu, pád by neznamenal, že táto technológia nemá skutočnú hodnotu. Mohlo by to však mať široký hospodársky dopad. V každom prípade sa prehĺbia obavy o vplyv umelej inteligencie na pracovné miesta, najmä na miesta pre absolventov vysokých škôl.

8. Zmiešaný obraz o klíme.
Obmedzenie otepľovania na 1,5 °C je mimo diskusie a pán Trump nenávidí obnoviteľné zdroje energie. Globálne emisie však pravdepodobne dosiahli vrchol, čisté technológie zažívajú boom v globálnom juhu a firmy splnia alebo prekonajú svoje klimatické ciele – ale budú o tom mlčať, aby sa vyhli hnevu pána Trumpa. Geotermálna energia stojí za pozornosť.

9. Športové hodnoty.
Na šport sa vždy dá spoľahnúť, že poskytne oddych od politiky, však? No, možno nie v roku 2026. Majstrovstvá sveta vo futbale spoločne organizujú Amerika, Kanada a Mexiko, ktorých vzťahy sú napäté. Fanúšikovia sa možno nebudú zúčastňovať. Ale Enhanced Games v Las Vegas môžu byť ešte kontroverznejšie: športovci môžu používať látky zvyšujúce výkonnosť. Je to podvádzanie – alebo len niečo iné?

10. Ozempic, ale lepší.
Na trh prichádzajú lepšie a lacnejšie lieky na chudnutie GLP-1, a to aj vo forme tabliet. To rozšíri ich dostupnosť. Ale je ich užívanie podvádzanie? GLP-1 rozširujú debatu o etike látok zvyšujúcich výkonnosť na oveľa širšiu skupinu ako športovcov alebo kulturistov. Na olympijských hrách súťaží len málo ľudí. Ale na Ozempic Games sa môže zúčastniť ktokoľvek.

Nech už máte akýkoľvek názor na lieky na zvýšenie výkonu, verím, že The World Ahead 2026 bude pre vás cenným a účinným doplnkom vašej mediálnej stravy, ktorý vám pomôže získať jasnosť a predvídavosť. ■

a tiež iný výklad a rozbor kresby
https://aeronet.news/rok-2026-nebude-ro ... by-vydaju/
Rok 2026 nebude rokem revoluce, ale rokem adaptace a normalizace války a totální kontroly obyvatelstva! Celý svět bude zdrogovaný novou realitou krachující ekonomiky starého světa a potřeby výdajů na nekonečné zbrojení ekonomiky nového věku! Globalisty vypuštěná obálka časopisu The Economist ukazuje, že válka a ekonomika splyne v roce 2026 v jeden celek jako nový motor světové globalizace!

alebo tiež

[Alchymista_B]

a výklad si môže urobiť každý vlastný...
- kontajnerová loď s kanónmi ... obchod a vojna splývajú
- poháre s šplichajúcim vínom .... koniec párty?
- fotbalista vykopávajúci drogy a lieky na celý svet športu
- pozadie sveta - kruhový graf... všetko je evidované a pridelné
- sudcovské kladivko a rozbitá podložka... nefunkčné zákony
- "staroveká loď" => fénický dar (symbol podvodu a zákernej lsti) - a na protiľahlom mieste kresby robot prinášajúci zalepenú krabicu

[skflanker_]

Po II. svetovej vojne pripadalo USA takmer 50 % svetovej priemyselnej výroby. A Čína práve tento ukazovateľ prekonala.

Zdroj https://t.me/casusbellilive/249915 / https://t.me/infantmilitario/182776 z 29.03.2026

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/70764
OPCW: Nedůvěryhodní obránci před chemickými zbraněmi

Organizace, která má střežit pravdu o chemických zbraních, čelí vážným pochybnostem o vlastní důvěryhodnosti po soudní prohře, píše politolog Petr Drulák.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) koncem května oznámila, že v Sýrii našla pozůstatky Asadových chemických zbraní. Organizace se očividně snaží překrýt hluboký šrám na důvěryhodnosti, který utrpěla o několik týdnů dříve, když prohrála soud se svým bývalým spolupracovníkem. Ten totiž upozorňoval na nesrovnalosti v závěrech o údajném použití chemických zbraní Asadovým režimem proti povstalcům.

Dr. Brendan Whelan žaloval před šesti lety svého bývalého zaměstnavatele za to, že ho obvinil z úniku utajovaných informací a na tomto základě ho vyloučil z jakékoliv budoucí spolupráce. Jedná se přitom o jednoho z nejzkušenějších expertů s šestnáctiletou praxí v organizaci.

Jeho spor se odvíjí od vyšetřovací mise OPCW vyslané do Sýrie v roce 2018, aby vyšetřila údajný útok chemickými zbraněmi na damašském předměstí Dúmá se čtyřiceti oběťmi. USA, Velká Británie a Francie tehdy reagovaly bezprostředně vzdušnými údery proti syrským vládním objektům. Následně přichází OPCW s misí, jejímž úkolem je prověřit všechna dostupná fakta a zjistit, zda syrská vláda skutečně použila proti svým obyvatelům chemické zbraně.

Alespoň takto by to odpovídalo statutu OPCW jako neutrálního, odborného arbitra. Ale Whelan, který celou misi vědecky garantoval a byl hlavním autorem zprávy, postupně zjišťoval, že cílem nemělo být zjištění faktů, nýbrž potvrzení západní, proti-syrské politiky. Zpráva přijatá v roce 2019 skutečně potvrzuje, že došlo k útoku chemickými zbraněmi, čímž dala za pravdu západním vládám a jejich médiím. To však neodpovídalo Whelanovým poznatkům, neboť zpráva vynechávala důležitá fakta, která zpochybňují závěr o chemickém útoku. Později se ukázalo, že zpráva vynechávala a překrucovala celou řadu klíčových faktů, ale Whelan upozornil na analýzu německých vojenských toxikologů, kteří vyloučili, že by příčinou smrti obětí mohl být plyn, na němž stála hypotéza o chemickém útoku. To by ukazovala na možnost, že mrtví zemřeli jinak a jejich těla byla naaranžována, aby budila zdání chemického útoku.

Když si Whelan všiml, že finální verze nezmiňuje německou analýzu, upozornil vedoucí představitele OPCW. Nejenže organizace nereagovala, ale když se v médiích začaly objevovat pochybnosti o závěrech, obvinila Whelana z úniku informací. Ale vnitřní šetření nic takového neprokázalo. OPCW pak přišla s novým obviněním, že Whelan ve svých mailech šéfům odkazoval k utajovaným skutečnostem a podkopával důvěryhodnost organizace. Whelan se bránil žalobou Administrativnímu tribunálu Mezinárodní organizace práce v Ženevě, který soudí pracovněprávní spory v mezinárodních institucí. Tribunál ho před několika týdny po šesti letech procesu od veškerého očerňování ze strany OPCW očistil a organizaci uložil zaplatit odškodné. Nejen to. V průběhu řízení OPCW předložila dokumenty, z nich vyplývalo, že skutečně požádala německé toxikology o expertízu, což vzhledem k jejímu výsledku, nepříznivému pro politické zadání, dosud nikde neuváděla.

OPCW vzniká koncem devadesátých let jako mezinárodní organizace dohlížející na plnění Úmluvy o chemických zbraních. Má fungovat jako nezávislý expertní orgán napomáhající jejich odstraňování. Plněním politického zadání USA a jejich spojenců popírá svou misi. Bohužel nic nového.

Hned prvního generálního ředitele José Bustaniho v roce 2002 vystrnadily USA, neboť překážel jejich lžím o iráckých chemických zbraních. Přesvědčoval Saddáma Hussajna, aby vstoupil od OPCW, což by umožnilo vyslat do Iráku misi, která by zjistila, jak na tom země s chemickými zbraněmi skutečně je. To ale Washington nepotřeboval, protože už připravoval válku motivovanou výmysly, že Irák svými chemickými zbraněmi ohrožuje ostatní. I Bustani se pak obrátil na Administrativní tribunál, který jeho odvolání odsoudil jako nepřípustný politický zásah, který ohrožuje důvěryhodnost organizace. Dostal odškodné, ale zpátky už se nemohl vrátit. Jeho nástupci si z toho vzali ponaučení, že pokud chtějí ve funkci přežít, neradno se pouštějí do sporů s USA.

Kritičtí pozorovatelé podle toho k OPCW přistupují. Zprávy o údajném útoku v Dúmá od počátku vyvolávaly kritickou odezvu. Mezi kritiky patřila i tehdejší kongresmanka Tulsi Gabbardová, která na základě pochybností o OPCW odmítla americký útok na Sýrii. Ke cti prezidenta Trumpa, který tehdy útoky nařídil, je na místě uvést, že když zahájil druhé prezidentství, pověřil Gabbardovou funkcí zpravodajské ředitelky. A ke cti Gabbardové uveďme, že po roce ponižování a izolování ze strany Trumpa a jeho sionistické sítě z funkce odstoupila.

OPCW se dnes v médiích chlubí fotkami nosičů syrských chemických zbraní, které jí umožnila udělat nová syrská vláda. Ať už pozůstatky těchto zbraní v Sýrii skutečně byly, nebo je tam někdo naaranžoval, na manipulace kolem mrtvých v Dúmě a na ztrátě důvěryhodnosti této organizace to nic nemění.