USA - Letectvo

[Skeptik]

Nevím, to se mi nezdá.

Aerobalistická střela, jako je Kinžál, útočí na stacionární cíle.

Útok na letadlo pohybující se rychlostí cca 800 km/h je přeci jen mnohem obtížnější úloha ... a to i bez ohledu na to, že v terminální fázi musí být schopna aktivně detekovat cíl a při rychlosti cca 8M manévrovat ... a to dost razantně, protože cíl se může nalézat v prostoru o poloměru víc jak 100 km ... tedy zhruba o velikosti Čech ... od polohy kde byl při odpalu.

Ale jo, technicky to asi řešitelné je, ale jsme opět u té ceny ... a otázky, zda existuje dostatečně lukrativní cíl, který nejde zničit jinými (levnějšími) prostředky.

Ostatně současně A-A střely velmi dlouhého doletu se "potácejí" někde kolem 400 km dostřelu. Tohle by mělo být 4,5 větší dostřel.
To trochu vyvolává otázky...

[kenavf]

AWACS, tanker, strategický bombardér sú slabo manérovateľné ciele(strelba na krocany).
PVO Kindžal by letel do vypočítaného bodu kde sa bude v čase zásahu to lietadlo nachádzať(metóda plného nadbehu). V terminálnej fazy sa aktualizácia pozície a vektor letu posielaný na raketu môže aktualizovať v sekundových intervaloch. V konečnej fázy sa už bude navádzať raketa sama. Ale "Kindžál" by asi musel spomaliť, aby mohol niečim snímať svoj ciel cez radom na špičke(nemôže byť žeravý).
Samozrejme je otázka či existujú družice ktoré dokážu dlhodobo sledovať daný ciel/lietadlo.

[skflanker_]

Ak ma pamäť neklame, Musk dostal zákazku na tieto družice na nízkej obežnej dráhe alá Starlink od Pentagonu = navádzanie teda bude aj na viac ako 1000 míľ. Ako písal Skeptik a Alchy = uvidíme na spôsobe "presunu" A-A rakety od nosiča k cieľu.

Našiel som: Space-Based Airborne Moving Target Indicator (SB-AMTI)
https://www.ssc.spaceforce.mil/Newsroom ... ator-progr

[Skeptik]

A ta konečná fáze bude trvat jak dlouho?

Pokud bychom připustili, že ta střela ASALM bude cosi jako "protiletadlový Kinžál", pak by jeho maximální výška letu byla cca 20.000 m při rychlosti 10-12 M.
Jeho cíl, letadlo, by se pohybovalo ve výšce cca 10.000 m při rychlosti cca 800 km/h (220 m/s).
Při rychlosti 10+ M bude střela obklopena plazmou, takže bude muset "zpomalit" na nějakých 5 M, spíše méně, aby začala fungovat samonaváděcí hlavice (radarová, IČ nemá dostatečný dosah) a současně sklesat o cca 10 km. Už to je problém, protože v těchto výškách není odpor atmosféry nic moc.

Jaký může být dosah radarové samonaváděcí hlavice? 20 km? 30 km?
30 km proletí střela pohybující se rychlostí 4,5 M za cca 20 vteřin (1.500 m/s). To není moc času v případě, že střela "zjistí", že se cíl nachází o 20 km jinde, než očekávala.

Nevím, mě to moc reálné nepřipadá.
Příliš drahá střela s příliš malou pravděpodobností zásahu.
To už mi "protiletadlový Tomahawk" (dron), který se pomalu "připlíží" do prostoru cíle a teprve tam začne vyhledávat svůj cíl, připadá smysluplnější.

[skflanker_]

"Příliš drahá střela" = podľa mňa, hlavne o to im ide = zarobiť
Existovalo strašne veľa projektov kde sa minuli sumy, z ktorých by celá Afrika prosperovala, a nakoniec nič z toho = zarobili tí, čo zarobiť mali.

[kenavf]

Čo je "drahá strela"?

AI píše: Legendárny stroj Boeing E-3 Sentry AWACS má odhadovanú aktuálnu cenu približne 500 miliónov dolárov

500mil je jeho "trhová" cena. K tomu treba pripočítať "strategicko taktickú" cenu.
Takže by som povedal že s cenou strely by nebol problém.
Problém je so získaním koordinátov a vektorov toho vzdialeného ciela.
Takže ako našiel skflanker, bude potreba ten:

Space-Based Airborne Moving Target Indicator (SB-AMTI)

Ruské zahorizontálne radary to asi nedokážu s dostatočnou presnosťou.

[kozlus]

U specialnich letadel, jako E-3, je dulezity jen jejich dostupny pocet. Ted jich maji ofiko 14 + 1 poskozene. Nahrada E-7 byla zrusena. Na tohle uz se vyplati pouzit i raketu v cene stihacky. Ruzne spojovaci letadla a letadla soudneho dne, jsou jeste v nizssich poctech a casove rozumna nahrada prakticky nemozna.

[Skeptik]

No, přiznám se, že úplně nechápu, proč by mělo USAF střílet střelou ultra dalekého dosahu na vlastní letouny E-3

Stejně tak mi není jasné, proč je nutné střílet na E-3, jehož radar má efektivní dosah cca 400-500 km střelou s dosahem 1.800 km.
Přeci by úplně stačilo přiletět blíž, ne?
A použít mnohem jednodušší a levnější střelu s dosahem 500-600 km.

Ne, fakt mne nenapadá smysluplné využití pro střelu s dosahem 1.800 km.

[kenavf]

No, přiznám se, že úplně nechápu, proč by mělo USAF střílet střelou ultra dalekého dosahu na vlastní letouny E-3
...

Samozrejme sa bavíme o kategoriách lietadiel.

A použít mnohem jednodušší a levnější střelu s dosahem 500-600 km.

Ty vieš o nejakej AA strele s dosahom 500-600km?

Ne, fakt mne nenapadá smysluplné využití pro střelu s dosahem 1.800 km.

Keď je E3 v činnosti niekde 300km od frontu tak je predpoklad že je aj v očakávaní prípadného protiútoku naň.
A prečo mu nechávať možnosť dostať sa do bojovej pozície a získať nejaké data, skúsim ho zostreliť o mnoho skorej keď to neočakáva a netuší.

[Skeptik]

Samozrejme sa bavíme o kategoriách lietadiel.

A kdo jiný než USA je má? Myslím ve smysluplném počtu.

Ty vieš o nejakej AA strele s dosahom 500-600km?

R-37M, KS-172, PL-17, PL-21, AIM-174B samozřejmě za optimálních podmínek.
A obdobné jsou ve vývoji - v Turecku, Indii a Japonsku (minimálně).

Keď je E3 v činnosti niekde 300km od frontu tak je predpoklad že je aj v očakávaní prípadného protiútoku naň.
A prečo mu nechávať možnosť dostať sa do bojovej pozície a získať nejaké data, skúsim ho zostreliť o mnoho skorej keď to neočakáva a netuší.

Ano, ale proč už 1.500 km ???
Jak jsi správně napsal dříve, tato letadla jsou "sedící kachny". Pokud působí proti rovnocenému protivníkovi, bude na pozici záchytný stíhač dříve než on.
Podřadný protivník nebude mít k dispozici takto sofistikovanou a drahou střelu.

Ne, opravdu nevidím žádný smysl (což neznamená, že není).

[bacil]

Při rychlosti 10+ M bude střela obklopena plazmou, takže bude muset "zpomalit" na nějakých 5 M, spíše méně, aby začala fungovat samonaváděcí hlavice (radarová...

Omyl, plazma není kompletní RF stínění, POUZE pro některá kmitočtová pásma dané teplotou a okolním materiálem.

[Skeptik]

Omyl, plazma není kompletní RF stínění, POUZE pro některá kmitočtová pásma dané teplotou a okolním materiálem.

OK, nemohu vědět vše.
Jaká metoda autonomního koncového navedení pomocí vnějších senzorů tedy při rychlosti 10 M přichází v úvahu?

[Alchymista]

Prečo 1500km? pretože je typická vzdialenosť operačného letiska od priestoru činnosti. Zostreliť ihneď po štarte...
A tiež - 1500-1800 km vzdialenosť dostatočná na dosah k ruským letiskám strategického letectva bez nutnosti vstupu do ruského vzdušného priestoru.

[bacil]

Jaká metoda autonomního koncového navedení pomocí vnějších senzorů tedy při rychlosti 10 M přichází v úvahu?

Základní pravidlo pro šíření rádiových vln v plazmatu je jednoduché:
Frekvence vysílání je NIŽŠÍ než fp (MUF): Plazma se chová jako zrcadlo nebo silný absorbent. Vlna neprojde, signál je ztracen.
Frekvence vysílání je VYŠŠÍ než fp (MUF): Plazma je pro vlnu transparentní (průhledná) a signál jí s minimálním útlumem prostoupí.

Maximum stínění (Peak): Nejkritičtější situace nastává kolem výšky 70–60 km. Zde kombinace stále extrémní rychlosti a narůstající hustoty atmosféry vytváří nejhustší plazmu. V této oblasti kolem Mach 20–25 může plazmová frekvence překročit 100 GHz.

Pozdější mise raketoplánů blackout eliminovaly tím, že antény nesměrovaly dolů k Zemi (přes tlusté plazma na břiše), ale nahoru na geostacionární družice TDRS. Ku-pásmo (cca 15 GHz) bez problémů prošlo slabým plazmatem na hřbetu raketoplánu směrem vzhůru.

ynteligentem udělaný vzorec

[Alchymista]

Zostupy raketoplánu boli v neskorších obdobiach plánované tak, aby sa spojovacie družice systému TDRS nachádzali v nejakom "kuželovitom" priestore "za a nad" raketoplánom - ideálne v "ose" najmenšieho útlmu plazmového kužela generovaného zostupujúcim raketoplánom. Je to samozrejme dynamická úloha, ktorá musí brať do úvahy, že zostupové dráha je dlhá niekoľko tisíc kilometrov a do značenej miery kopíruje zakryvenie povrchu Zeme

[Skeptik]

A není ten raketoplán, vysílající v tunelu "nad sebe" trochu jiná úloha než střela pronikající do atmosféry a vyhledávající cíl před sebou přes tu nejsilnější a nejhustší vrstvu plazmy.

[bacil]

100 GHz u tupého nosu raketoplánu M20. Já tam nevidím problém.

[homer]

22 generálů poslalo Kongresu drtivé varování: Letectvo nikdy nebylo tak staré, tak malé a tak nepřipravené

Poprvé v historii podepsalo všech 22 generálů, kteří velí stíhacím eskadronám Národní gardy Spojených států (Air National Guard), jeden společný dopis Kongresu, v němž varují, že americké letectvo je za svou 78letou historii nejstarší, nejmenší a nejméně připravené. Data to potvrzují. Tak proč tedy letectvo nakupuje méně stíhaček, ne více?

Poprvé se všech 22 generálů Národní gardy velících stíhacím eskadronám spojilo pod jedním dokumentem zaslaným Kongresu a jejich sdělení bylo nekompromisní. Americké letectvo, píší, je nejstarší, nejmenší a nejméně připravené, jaké bylo za svou 78letou historii. Nezávislá data to z velké části potvrzují. Stíhací síly se od konce studené války zmenšily o více než polovinu, zbývající letouny jsou desítky let staré a připravenost klesla na nejnižší úroveň za generaci. Přesto letectvo v současnosti nakupuje méně nových stíhaček, nikoliv více. Důvodem je, že letoun, který má nahradit stárnoucí flotilu – F-35 – má zpoždění v řádu let a překročil rozpočet o miliardy dolarů. Letectvo se navíc rozhodlo, že raději počká na plně schopný stroj, než aby dál nakupovalo letouny, které by muselo později drahocenně modernizovat.

Dopis datovaný 1. dubna, o němž jako první informoval časopis Air & Space Forces Magazine, byl zaslán vedením výborů pro přidělování prostředků (Appropriations committees) Sněmovny reprezentantů a Senátu a jejich podvýborů pro obranu.

Podepsali ho všichni 22 generálů-pobočníků (adjutants general) ze států, které provozují stíhací jednotky Národní gardy. Poprvé se tak tato skupina sjednotila na jednom dokumentu. Generálové vyzvali Kongres, aby financoval víceletý nákup 72 až více než 100 nových stíhaček ročně, přičemž minimální hranice by měla činit 48 kusů F-35A a 24 kusů F-15EX a cílový stav by měl být 72 kusů F-35A a 36 kusů F-15EX, celkem tedy 108 letounů ročně. „Musíme vybudovat bojové síly, které zvítězí,“ stojí v dopise.

Tento počet je klíčový, protože současné nákupy ho daleko zaostávají. Naposledy koupilo letectvo tolik stíhaček v jednom roce (72) v roce 1998, ještě před válkami po 11. září. Podle rozpočtových dokumentů činí požadavek na fiskální rok 2027 dohromady 62 stíhaček, což je stále o 10 méně, než je hranice, kterou letectvo dlouhodobě uvádí jako nutnou jen k tomu, aby flotila neustále nezmenšovala svou velikost. Brigádní generál Shannon Smith z idažské Národní gardy vyjádřil situaci jasně: varoval, že nákup méně než 72 strojů ročně znamená, že síly ani neudržují svou současnou velikost.

Generálové svou výzvu nepromovali jen jako rozpočtové přání. Jak to formuloval generálmajor Mark Morrell z Jižní Dakoty: když všech 22 velitelů s bojovým určením mluví jedním hlasem, zní to méně jako lobbing a spíše jako provozní zpětná vazba přímo z terénu. Tlak na gardu je konkrétní: podle vlastních slov generálů nemá 13 ze 24 stíhacích eskadron Národní gardy pevný harmonogram výměny svých starých letounů a jednotky gardy dlouhodobě dostávají „odpadní“ letouny z aktivní složky, která přechází na novější typy.

Rozsah úpadku je drastický. Na konci studené války mělo letectvo dobře přes 4 000 stíhaček; podle studie Institutu Mitchell (Mitchell Institute) tento počet klesl na zhruba 2 000, přičemž počet stíhaček plně připravených na boj je ještě nižší. Jeden z bývalých zástupců náčelníka štábu zachytil tento posun větou, kterou generálové gardy v podstatě jen opakují: letectvo nyní nemá 4 000 stíhaček, ale 2 000, jejichž průměrné stáří není 8 let, ale 28, a piloti létají šest až osm hodin měsíčně namísto dříve standardních 18 až 20 hodin.

Základní páteř flotily je ještě starší, než naznačuje průměr. Podle analýzy Institutu Mitchell jsou stroje A-10, F-15C a F-16, všechny navržené v 70. letech, nyní staré zhruba 32 až 40 let, tedy dlouho po době jejich plánované životnosti.

Letectvo před Kongresem tento problém neskrývá. Ve své zprávě zákonodárcům uvedlo, že jeho stíhací flotila kvůli podfinancování zchudla a je nyní dvakrát starší než námořnictva a třikrát starší než australské, přičemž si stanovilo cíl rozšířit bojovou flotilu z dnešních zhruba 1 271 letounů na 1 558 do roku 2035. Nadace Heritage Foundation zjistila, že požadavek na rozpočet na fiskální rok 2026 by zanechal letectvo s 1 706 stíhačkami o průměrném stáří 21,7 roku. Toto zlepšení by však bylo způsobeno výhradně vyřazením nejstarších A-10 a F-15C, nikoliv nákupem dostatečného počtu nových letounů.

Generál ve výslužbě David Deptula z Institutu Mitchell tvrdí, že podfinancování je strukturální: za poslední tři desetiletí dostala armáda o 1,3 bilionu dolarů více než letectvo a námořnictvo zhruba o 900 miliard dolarů více. Upozornil také, že poprvé v historii nalétávají čínští stíhací piloti více hodin než jejich americké protějšky.

Krize připravenosti, kterou letectvo přiznává

Staré letouny je těžké udržet ve vzduchu a čísla o bojové připravenosti to dokazují. Míra schopnosti plnit mise (mission-capable rates) v celém letectvu klesla ve fiskálním roce 2024 na zhruba 67 %, což je nejnižší hodnota za nejméně desetiletí (a podle některých měřítek za dvě), zatímco v roce 2012 to bylo přibližně 78 %.

Vážená analýza časopisu Defense News uvádí číslo bližší 62 %, což znamená, že v průměru bylo každý den nepoužitelných asi 1 900 letounů. U stíhaček je situace ještě horší. Podle dat časopisu Air & Space Forces Magazine za fiskální rok 2024 dosáhl F-35A pouze zhruba 51,5 %, F-22 asi 40 % a stárnoucí F-15C zhruba 52 %, zatímco zbrusu nový F-15EX, jehož je ve službě jen hrstka, dosáhl 83 %.

Příčiny jsou přesně ty, které generálové popisují: letouny v provozu dlouho po době jejich plánované životnosti, náhradní díly „kanibalizované“ z jednoho stroje pro let jiného a zmenšující se základna dodavatelů, kteří stále vyrábějí součásti pro draky z dob studené války.

Vedení letectva to samo přiznává. Náčelník štábu generál David Allvin řekl publiku z průmyslu, že letectvo je stále nejdominantnější na planetě, ale pak dodal, že nechce o rok později stát na stejném místě – nebo aby jeho nástupce říkal, že už dominantní není – a proto je nutné problém vyřešit. To je v podstatě stejné varování, které přednesli generálové gardy, tentokrát ale z nejvyšší úrovně aktivní složky.

Paradox F-35

Letoun, který měl vyřešit všechny tyto problémy, se sám stal jejich součástí. F-35A je stroj, po kterém generálové touží nejvíce a který je středobodem modernizačních plánů letectva, ale program se velmi zpozdil.

Hardwarová a softwarová aktualizace Technology Refresh 3, která je základem modernizace na tzv. Block 4, má zpoždění asi tři roky a plné schopnosti Block 4 se posunuly na začátek či polovinu 30. let, tedy alespoň šest let za původní plán. Pořizovací náklady na program překročily 485 miliard dolarů, s celkovými náklady na životní cyklus přesahujícími 2 biliony dolarů, a Úřad pro vládní odpovědnost (GAO) zjistil, že každý F-35 dodaný v roce 2024 přišel s prodlevou.

Tato historie vytvořila ústřední paradox celé debaty. Místo aby letectvo nakupovalo více F-35, jak o to generálové prosí, vlastní nákup F-35A na fiskální rok 2026 omezilo na pouhých 24 letounů, a to z původně plánovaných 48. Uvolněné peníze přesměrovalo na údržbu a na vývoj další generace stíhaček. Allvin to odůvodnil jako záměrné rozhodnutí: řekl portálu Defense One, že letectvo zvýší nákupy, až bude moci kupovat F-35 nejvíce relevantní pro současný boj, místo aby bralo stroje, které by později vyžadovaly drahé přestavby k dosažení plných schopností. Škrt odráží úsudek, že kupovat nyní nekompletní letouny je špatné využití omezených financí, což je sice obhajitelné, ale přímo to odporuje žádosti velitelů gardy, aby flotila rostla rychleji.

Sázka na F-47 a drony

Velká část peněz stažených z F-35 míří do budoucnosti. Společnost Boeing získala na začátku roku 2025 smlouvu na F-47, stíhačku šesté generace letectva v rámci programu Next Generation Air Dominance (NGAD), a Allvin potvrdil let prototypu v roce 2028. Očekává se, že F-47 bude stát více než čtyřikrát tolik co F-35 a přímo s ním bude soupeřit o financování, což je část důvodu, proč klesly počty objednávek staršího letounu. Naopak bombardér B-21 Raider postupuje relativně hladce a vyznívá jako vzácný jasný bod modernizačního úsilí.

Větší neznámá však jde proti hlavnímu požadavku generálů. Letectvo vyvíjí Collaborative Combat Aircraft (CCA) – bezpilotní drony „věrný křídelní společník“, které mají létat po boku posádkových stíhaček – a považuje je za doplněk, který se do počtů stíhaček vůbec nezapočítává.

Pokud tyto drony rychle dozrají, jeden F-35 spárovaný s několika stroji CCA by mohl dodávat více palebné síly než nákup šesti posádkových letounů. To je nejsilnější argument proti pouhému nákupu většího počtu pilotovaných stíhaček.

Dronová kampaň Ukrajiny proti Rusku ukázala, čeho všeho mohou dosáhnout levné, masově vyráběné bezpilotní systémy, a toto poučení visí ve vzduchu, když se řeší otázka, zda odpovědí na stárnoucí stíhací flotilu je 100 nových posádkových letounů ročně, nebo zcela jiná kombinace. Dopis gardy drony neodmítá, ale trvá na tom, že dnešní struktura sil je stále závislá na pilotovaných stíhačkách.

Proč je to důležité

Důvodem, proč je toto všechno naléhavé, je Čína. Letectvo Čínské lidově osvobozenecké armády se rychle rozšiřuje, modernizuje svou flotilu, zavádí vlastní nové stealthové stroje a těžce investuje do bezpilotních systémů – a to přesně v době, kdy americké počty stíhaček klesají a stárnou. Národní strategie obrany pro rok 2026, na kterou se generálové odvolávají, je postavena právě kolem této hlavní hrozby a jejich argumentem je, že menší, starší a méně připravené síly jsou špatným nástrojem k jejímu odstrašení.

Tento argument ale není bezchybný a protiargumenty jsou reálné. Staré draky stále vykonávají užitečnou práci a neustále se modernizují – od F-15EX až po nově vyvíjený B-52J s novými motory – a ti, kteří upozorňují, že F-15, F-16 a B-52 vydržely právě proto, že fungují, se nemýlí.

I kdyby Kongres zítra financoval celý požadavek, výrobní kapacity jsou napjaté a samotná Národní garda odhaduje, že přezbrojení jednotek létajících na nejstarších strojích by mohlo trvat 10 až 15 let. Už roky se vede debata o tom, zda by letectvo nebo námořnictvo mělo dostat větší díl z konečného rozpočtu, a existuje skutečná a otevřená otázka, zda drony nevyrovnají potřebu tolika pilotovaných stíhaček.

To, co 22 generálů udělalo, je, že pomalý, desítky let trvající úpadek (dokumentovaný v dřívějších zprávách o velikosti flotily) proměnilo ve sjednocený požadavek, který Kongres nemůže snadno ignorovat.

Rozdíl mezi 72 až 100 stíhačkami ročně, které podle nich země potřebuje, a 62 stroji v nejnovějším rozpočtovém požadavku, je podstatou celého sporu. A protože čínské letectvo roste každým rokem, generálové vsázejí na to, že si zákonodárci uvědomí, že si matematiku úpadku už nemohou dovolit

https://nationalsecurityjournal.org/22- ... s-unready/