EU obecně

[petrp]

Evropa zapomněla, jak se staví
Most Huajiang Canyon v Číně, nejvyšší most na světě, dokončený za tři roky a osm měsíců, v letech 2022–2025. Něco takového si Západ, zejména Evropa, neumí ani představit. „Západoevropská tradice velkých stavebních projektů, tradice, z níž vzešel tunel pod Lamanšským průlivem, železniční trasa přes Brenner a raná síť dálnic, byla ponechána chátrat.“

V roce 1969 byla po zhruba čtyřech letech výstavby uvedena do provozu švýcarská elektrárna Beznau. Francie vybudovala svůj jaderný park v 70. letech podle podobného harmonogramu. Rakousko dokončilo reaktor Zwentendorf ve stejném desetiletí, avšak muselo jej odstavit poté, co referendum v roce 1978 projekt zastavilo ještě předtím, než vyprodukoval jediný kilowatt. Dnes si letiště Berlín-Brandenburg vyžádalo čtrnáct let a dlouhou řadu odložených termínů otevření. V Německu trvá výměna jediného dálničního mostu za identickou konstrukci běžně šest let od uzavření po znovuotevření. Most A45 Talbrücke u Lüdenscheidu, uzavřený v roce 2021 a zbouraný v roce 2023, nebude znovu v provozu dříve než v roce 2027. V Číně se srovnatelná infrastruktura staví za osmnáct měsíců.

Evropané, kteří budovali poválečný kontinent, nebyli lépe vyškoleni než dnešní absolventi. Co se změnilo, je civilizační uspořádání. Západ, a zejména Evropa, se zorganizoval tak, že stavět je nyní téměř nemožné, zatímco regulace, přezkoumávání a hodnocení se staly dominantní činností politické třídy.
https://www.konzervativninoviny.cz/evro ... -se-stavi/

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/setba-ohroze ... ji-mexiko/
Podzimní setba v ohrožení: Ceny hnojiv neklesají. Unie sází na Mexiko

Farmáři v evropské sedmadvacítce možná nebudou moci na podzim zasít, protože ceny hnojiv raketově rostou. Bruselská exekutiva reaguje na krizi v oblasti hnojiv akčním plánem a novou obchodní dohodou s Mexikem. Evropský komisař Christophe Hansen přiznal, že rychlé a jednoduché řešení neexistuje.

Evropští ministři zemědělství bijí na poplach kvůli rostoucím cenám hnojiv. Zatím nejsou na trhu známky toho, že by se ceny měly v dalších měsících postupně snižovat. Ceny rostou nejen kvůli krizi v Perském zálivu a vysokým cenám zemního plynu, ale také kvůli výpadku hnojiv na evropském trhu z Ruska a Běloruska.

Zázračný lék není
Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen obhajoval akční plán Komise s tím, že Evropa potřebuje jak okamžitou pomoc, tak strukturální změnu, jež sníží dovoz hnojiv do evropského bloku. Možným řešením může být nová obchodní dohoda s Mexikem. „Na problém závislosti a vysokých nákladů, kterým v současné době čelíme, ale neexistuje žádný zázračný lék,“ přiznal nicméně evropský komisař.

Vyzval ke kombinaci krátkodobých a dlouhodobých opatření. Bezprostřední prioritou musí být nákup hnojiv pro zemědělce před podzimní sezónou. Unie ale musí také vyřešit strukturální problém. Roste objem dovozu hnojiv, protože výrobci své továrny v Evropě zavírají.

Mexiko a dlouhodobá strategie
Hansen zdůraznil význam stabilních obchodních vztahů v čím dál nestabilnějším geopolitickém prostředí. „Proto je zajištění stabilnějších a předvídatelnějších obchodních vztahů prostřednictvím silné sítě spravedlivých obchodních dohod důležitější než kdy jindy,“ prohlásil.

Přivítal podpis nové dohody mezi EU a Mexikem. Smlouva ruší vysoká cla na evropské zemědělské a potravinářské produkty dovážené do Mexika a otevírá nové obchodní příležitosti v zemi s více než 130 miliony spotřebitelů.

Hansen také oznámil, že se v listopadu uskuteční cesta zástupců Komise do Mexika s cílem posílit partnerství s touto středoamerickou zemí.

Zejména v oblasti zemědělských produktů a potravin.
„Spotřebitelé musí důvěřovat produktům, které kupují. A zemědělci musí věřit, že je konkurence spravedlivá a transparentní,“ vysvětlil.

Bruselská exekutiva také chystá lepší označování původu potravin. Cílem je zajistit lepší sledovatelnost produktů a zvýšit informovanost spotřebitelů. Nová pravidla mají také ochránit evropské producenty, kteří dodržují vyšší výrobní standardy před konkurenty, kteří to nedělají.

Podzimní setba v sázce
Pokud jde o zemědělský rozpočet pro tento rok, Hansen uvedl, že Komise musela čerpat ze zbývajícího objemu zemědělské rezervy. Částka se má zdvojnásobit. Komise 12. června předloží rozpočtovému orgánu opravenou verzi rozpočtu pro rok 2026.

Načasování je důležité, protože zemědělci potřebují čas na plánování před podzimním setím. Komisař také poukázal na flexibilitu společné zemědělské politiky a argumentoval, že by Unie měla přijaté úspory nasměrovat na podporu zemědělců. Brusel tvrdí, že jeho akční plán pro hnojiva zvýší domácí produkci výroby a sníží vstupní náklady.

Vďaka EU a eurokomisii sa možno dožijeme aj hladomoru.

[Alchymista]

https://necenzurovanapravda.cz/2026/05/ ... -novinare/
Sankce EU: Nyní zablokovali konto i matce disidentského novináře

EU v rámci vyhlášených sankcí cílí i na řadu novinářů. Většina z nich má dvojí občanství nebo pochází ze zemí mimo EU. O několika takových případech jste si zde již mohli přečíst.

Novinářům jsou bez jakéhokoli upozornění předem a bez soudu zablokována konta, která mají na území EU. Většina z nich má jedno společné: referovali o válce na Ukrajině jinak, než jak o ní informují korporátní média financovaná Bruselem.

EU již takto sankcionovala řadu novinářů. Někteří mají to štěstí, že mají konta i současný pobyt mimo EU, takže přišli jen o ten majetek, který mají na území EU.

Příkladem je třeba německá novinářka Alina Lipp, která má již 4 roky zablokováno konto v Německu. Totéž posléze provedli i její matce, která neměla s její prací nic společného.

Cílení na rodinu je totiž běžné. Zajímavé je, že tyto fašistické praktiky se nejčastěji prosazují v Německu a Belgii. Právě v Německu žije i novinář, který je již rok bez přístupu k penězům.

Ty byly zablokovány i jeho manželce. Soud však nakonec rozhodnutí zrušil, protože tím se od financí odřízla celá rodina, včetně dětí. Protože se EU nepovedla blokace účtu manželky, zablokovala jej jeho matce, která je v důchodu.

Téměř přesně rok je německý novinář turecko-kurdského původu Hüseyin Doğru odsunut na vedlejší kolej sankčním režimem Rady EU.

Dne 20. května 2025, v rámci 17. balíčku opatření proti Moskvě, bylo rozhodnuto přidat zakladatele „red.media“ na seznam těch opozičních členů a disidentů, kteří byli například vystaveni úplnému zmrazení majetku, uzavírání účtů, omezení práce a zaměstnání, zákazům cestování a faktickému zákazu jejich profese.

Je prvním známým občanem Evropské unie, kterému byla odebrána jeho základní základní práva mimo soud, tedy bez odsouzení nebo slyšení.

Obvinění spočívá v tom, že systematicky šířil nepravdivé informace prostřednictvím své platformy, aby vyvolal etnické, politické a náboženské napětí, podporoval ruské destabilizační strategie, zejména prostřednictvím reportáží o pro-palestinských protestech ve Spolkové republice, okupacích univerzit a kritice místní vlády.

Samotný nedostatek obsahu v definici jasně ukazuje, jak moc je za tím svévole.

Bizarní na tom je, že jeho činnost není podle vlastní evropské legislativy nelegální. Ani v EU, ani v Německu. Přesto je považován za nebezpečného nepřítele státu.

Jeho bankovní účty byly zablokované, což ho finančně úplně paralyzovalo. Supermarkety mu podle sankčních pravidel ani nemohou prodávat základní potraviny, což je opatření, které nyní někteří kritici přirovnávají k vyhlašování středověké civilní smrti.

Soudy zamítly naléhavé žádosti a jeho rodinná situace se stále dramaticky vyvíjí. Se dvěma novorozenci už teď vypadá, že je již nyní finančně zničený, nemá z čeho hradit zdravotní pojištění a hrozí mu bezdomovectví.

Brusel zatím poskytl pouze „důkazy“ z publikovaných příspěvků na sociálních sítích, psaných článků a chatrných závěrů. Neexistuje žádný zločin, který by mohl být 42letému muži připsán. Nepodporoval teror ani nepodněcoval nenávist.

Byl vytvořen skandální precedens, aby si už nikdo v Německu nedovolil psát o „horkých“ tématech jinak než podle pokynů mainstreamu. Cílem je tedy zastrašování, cenzura a izolace.

Dříve byl zmrazen i bankovní účet Dogrovy manželky. Soud však toto opatření prohlásil za nezákonné, což byl malý úspěch pro novináře, ale úřady se nevzdaly.

Krátce poté, co byla zahájena rozsáhlá solidární kampaň, během níž tisíce lidí podepsaly petici a významné osobnosti veřejně vyjádřily podporu, byl zahájen další útok. Tentokrát se zaměřil na jeho matku.

Důvody banky — a úřadů za ní — jsou přímo bizarní: účet matky může být „kontrolován“ jejím synem.

Obvinění bez důkazů, bez postupu, bez jakéhokoliv právního podkladu. To ukazuje, jak daleko už jde sankční stroj EU. Starší žena nyní díky EU nemá přístup ke svým vlastním úsporám a důchodu.

Kdokoli, kdo se odchýlí od šíření přijatelných příběhů, se může stát středem pozornosti mocných. Přízraky jsou strašidelné, tendence k jednostrannosti roste.

Jedním z nejaktivnějších podporovatelů protestu proti tomuto diktátorskému chování je Florian Warweg, redaktor „Ostdeutsche Allgemeine Zeitung“ od roku 2026, dříve autor „NachDenkSeiten“ a bývalý šéf online německé odnože „RT.“

Zveřejňuje kafkovské rysy administrativního obcházení ústavních práv institucemi, které se navenek chlubí svou liberálností, ve skutečnosti však ukazují ošklivou tvář tyranie.

Moderátor Flavio von Witzleben, který se zabývá osudem Doğrua, byl za svoji iniciativu také patřičně „odměněn.“ Ve „Sparkasse“ mu byl uzavřen jeho účet.

Případ Dogrua je lakmusovým papírkem důvěryhodnosti EU. Pokud může být novinář finančně zcela paralyzován bez trestního odsouzení — a pak dokonce jeho rodinní příslušníci či podporovatelé — pak je otázka, co jsou to vlastně ty „evropské hodnoty.“

Rétorika o „ochraně demokracie“ zní prázdně, když důchodkyně nemůže vybrat své úspory, protože její syn píše kritické články.

I přesto, že novinářů, kteří byli sankcionováni EU za názor, jsou již desítky, korporátní média mlčí. Jsou totiž s těmito fašistickými praktikami plně v souladu. Toto mlčení je samo o sobě poselstvím.

[petrp]

Jmenujte tři Číňany. Experti selhali
Na francouzském zpravodajském kanálu LCI probíhala diskuse o vnímání Číny na Západě. Moderátor David Pujadas se vybraných francouzských odborníků na geopolitiku dotázal na jednoduchou otázku – vyjmenujte tři žijící Číňany. Krátký dotaz pak odhalil zásadní problém v tom, jak Západ i část odborných kruhů o Číně přemýšlí. Protože ani jeden z odborníků si nevzpomněl na jiného Číňana než čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Moderátor Pujadas na této jejich odpovědi demonstroval neznalost Západu o Číně. „Žijeme v mentálních představách, které pocházejí z počátku 20. století… Čína představuje polovinu toho, na čem v geopolitice a ekonomice záleží. A tak je problémem to, že sečtělí a vzdělaní lidé, kteří se zajímají o mezinárodní dění a sledují média, nejsou schopni vyjmenovat ani tři Číňany,“ řekl moderátor.

Norský politolog Glenn Diesen na francouzský pořad reagoval se slovy, že je snadné nenávidět ty, neznáme, neznáme a uvedl, že právě to je jeden z důvodů, proč západní vlády cenzurují. „Proto naše vlády kriminalizují diplomacii, zakazují média, pomlouvají, cenzurují, ruší, omezují mezilidské kontakty, dělají z diskuse o bezpečnosti oponentů „kontroverzní“ téma, nahrazují diskusi emocionálními slogany a stereotypy atd.,“ dodal na X.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ali-792081

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HV4gg/ekonomika ... -bloomberg
Evropská unie zvažuje dočasné zrušení cenových stropů na ruskou ropu, píše Bloomberg

Evropská unie zvažuje dočasné zmrazení cenových stropů na ruskou ropu kvůli měsíce trvajícímu konfliktu v Íránu. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Cílem dosud trvajícího opatření EU bylo omezit příjmy Ruska z ropy a zároveň udržet ropu na trhu, aby nevzrostly ceny. Brusel by novým krokem chtěl Moskvě bránit ve vyšších příjmech z ropy.

EU loni přijala dynamický mechanismus, který zajišťuje, že cenový strop pro ruskou ropu Ural je každých šest měsíců automaticky stanoven o 15 % pod průměrnou tržní cenu. Současný strop by měl být přezkoumán koncem tohoto léta. Agentura Bloomberg připomíná, že tato omezení zakazují evropským společnostem poskytovat služby, jako je pojištění a přeprava ropy, jejíž cena překračuje stanovený limit. Západní firmy tedy nyní smějí přepravovat ruskou ropu jen pokud se prodává pod daným limitem.

Ceny energií prudce vzrostly po útoku USA a Izraele na Írán a uzavření Hormuzského průlivu. Při příštím přezkumu bude strop pravděpodobně zvýšen z 60 dolarů (stanovených skupinou G7) na 65 dolarů, tvrdí Bloomberg. Aby se tomu EU vyhnula, navrhuje dočasně zmrazit prahovou hodnotu na současné úrovni. Alternativními možnostmi je pozastavení automatického mechanismu do konce roku nebo omezení jakéhokoli zvýšení na 60 dolarů, v souladu s úrovní G7, uvádějí zdroje. Aktuální cenový práh je 44,10 USD za barel.

Koľko barelov ruskej ropy nakúpili štáty EU "pod cenovým prahom"?

[homer]

EÚ prestane po marci 2027 prijímať ukrajinských mužov vo veku 23-60 rokov ako utečencov, tvrdí šéf rakúskeho ministerstva vnútra

„Od marca 2027 už nebude automatický ochranný status pre ukrajinských mužov. Samotná Ukrajina potrebuje svojich občanov mužského pohlavia v brannom veku,“ povedal Gerhard Karner.
Tiež vyzval, aby sa s týmto rozhodnutím „konalo rýchlo“.
Uvádza sa, že túto myšlienku podporuje „mnoho vlád“. Ministři vnútra krajín EÚ ju dnes prvýkrát prerokujú na stretnutí v Luxemburgu.

Zdroj (https://t.me/RVvoenkor/116441): @RVvoenkor

https://t.me/casusbellilive/257938

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/eu-tajna-flo ... ve-sankce/
EU cílí na tajnou flotilu Moskvy a ruské vojáky. Nové sankce ochromí i další banky

Evropská komise představila návrh 21. balíku sankcí proti Rusku. Nový soubor opatření se zaměřuje na energetiku, bankovní sektor a námořní obchod. Brusel také poprvé přichází i s tvrdým personálním opatřením a navrhuje plošný zákaz vstupu do EU pro všechny, kteří sloužili v ruské armádě. Detaily oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Hlavním pilířem nového balíku je další izolace ruského finančního systému. Po přijetí opatření by mělo na sankční seznam přibýt více než 30 ruských bank. Podle šéfky unijní exekutivy mají tyto kroky za cíl stupňovat tlak na Moskvu a omezovat zdroje pro financování agrese.

Vliv sankcí je podle ní v ruském hospodářství již patrný. „Inflace roste, zvyšují se i daně,“ uvedla von der Leyenová. Kromě bank se nová omezení dotknou i obchodu se specifickými komoditami, konkrétně se navrhuje zákaz dovozu ruských a běloruských ryb.

Odstřihnutí „tajné“ flotily tankerů
Významná část sankcí cílí na příjmy z ropy, které Rusko získává díky tzv. stínové (či tajné) flotile. Jde o síť zahraničních plavidel, která netransparentně přepravují ruské energetické produkty a pomáhají Moskvě obcházet západní cenové stropy.

K aktuálně sankcionovaným 632 lodím by mělo na černou listinu přibýt dalších 30 plavidel. Tímto krokem chce EU zvýšit náklady na ruský export a omezit schopnost Kremlu zastírat původ a cenu vyvážené ropy.

Bezprecedentní stopka pro vojáky
Zcela novým prvkem, který balík přináší, je zákaz vstupu do EU pro každého, kdo sloužil v ruských ozbrojených silách od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Jde o první opatření tohoto typu, které plošně cílí na příslušníky armády a má sloužit jako jasná politická deklarace i praktické omezení pohybu osob spojených s invazí.

Čekání na jednomyslný souhlas
Aby mohl 21. balík vstoupit v platnost, musí jej nyní jednomyslně schválit všechny členské státy EU. Vyjednávání o předchozích balíčcích však ukázala, že proces může být zdlouhavý.

Například 20. balík sankcí, navržený 6. února, měl být původně schválen ke čtvrtému výročí invaze. Kvůli dlouhodobé maďarské blokádě se jej však podařilo definitivně schválit až na konci dubna. Očekává se, že i o nynějším návrhu povedou unijní diplomaté v nejbližších týdnech intenzivní debaty.

[homer]

Evropská unie by mohla využít pokračující obchod s Ruskem jako nový zdroj financování pomoci Ukrajině. Podle ekonomů z Kielského institutu by dovozní cla a vývozní poplatky mohly přinést až 16 miliard eur ročně na obranu, humanitární pomoc i poválečnou obnovu země.

Evropská unie by mohla získat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard korun) ročně, pokud by na zbývající obchod s Ruskem zavedla dovozní cla a vývozní poplatky ve výši 30 až 50 procent.

Studie zároveň upozorňuje, že výše cel musí být nastavena rozumně. V krátkodobém horizontu by podle autorů nejvyšší příjmy přinesla sazba kolem 90 procent, zatímco ve střednědobém období by bylo optimálních zhruba 45 procent. Naopak extrémní cla ve výši 300 procent a více by obchod prakticky zastavila a příjmy by podle ekonomů klesly na nulu.

Rusko loni vyvezlo do EU zboží za 27,2 miliardy eur, především minerální produkty včetně zbývajících dodávek ropy a plynu. Evropská unie naopak exportovala do Ruska zboží za 30 miliard eur, zejména chemické a farmaceutické výrobky, potraviny, stroje a dopravní prostředky.

https://www.hrot24.cz/clanek/eu-zdaneni ... nkce-H9XNM

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/0 ... -epidemii/
Ponurá zpráva z EU: Tisíce obětí předávkování a kokain dostupnější než kdykoliv předtím

Problém s drogami v Evropě se prohlubuje. Nová zpráva Agentury Evropské unie pro drogy (EUDA) vykresluje ponurý obraz: Drogy jsou stále silnější a zločinecké sítě násilnější. Jen v roce 2024 zemřelo v celé EU na předávkování nejméně 7 600 lidí. Unie se tak pouští do intenzivnějších opatření v oblasti zdraví i bezpečnosti.

EUDA a Evropská komise v úterý představily závěry Evropské zprávy o drogách 2026, která vychází z údajů členských států, Norska a Turecka. Zdůrazňuje, že největšími výzvami jsou syntetické opioidy, ketamin a kokain.

„Zpráva o drogách odhaluje lidské náklady na užívání drog. (…) Musíme odstranit všechny překážky, abychom zabránili zaplavení trhu nebezpečnými novými výrobky,“ uvedl komisař pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner.

Trh s drogami vytváří podle Brunnera vážné nebezpečí pro evropskou bezpečnost jako celek, ale také pro zdravotní politiku a sociální zranitelnost. „Látky jsou stále silnější. Zločinecké skupiny jsou stále aktivnější, inovativnější a násilnější,“ poznamenala výkonná ředitelka EUDA Lorraine Nolanová.

Kokain dostupnější než kdykoli před tím
Hlavní příčinou úmrtí vyvolaných drogami v Evropě zůstávají opioidy, obvykle užívané v kombinaci s jinými látkami. U drtivé většiny ze 7 600 úmrtí zaznamenaných v roce 2024 šlo o užití více drog současně. V EU se nadále objevují nové produkty na bázi konopí, roste i rozmanitost opioidů a stimulantů na trhu.

Kokain je nyní v celé Evropě dostupnější než kdykoli předtím. Objem kokainu zachyceného v Evropě se sice v roce 2024 snížil o více než 20 % ve srovnání s 419 tunami v roce 2023, počet jednotlivých zadržení však vzrostl z 95 na 97 tisíc. To naznačuje, že pašeráci přecházejí na menší, roztříštěnější zásilky.

Zásah bezpečnostních složek
Strategie EU v oblasti drog, zahájená v loňském roce, kombinuje opatření v oblasti veřejného zdraví, prevence a sociální léčby s koherentní politikou v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality s cílem „snížit jak nabídku, tak poptávku“.

Sítě organizovaného zločinu v důsledku zintenzivnění policejních operací v hlavních evropských přístavech diverzifikují své pašerácké trasy a metody. Stále více využívají menší přístavy a vyvíjejí sofistikovanější metody ukrývání. Vážným problémem zůstává také zastrašování a násilí související s drogami, včetně náboru zranitelných mladých lidí zločineckými skupinami.

Komise v boji proti obchodu s drogami spolupracuje s členskými státy, evropskými přístavy, obchodními sdruženími a agenturami EU v rámci Evropské aliance přístavů. Brunner zdůraznil potřebu bojovat proti zločineckým sítím v celém dodavatelském řetězci, od zemí produkce přes tranzitní trasy až po evropské trhy, se zvláštním důrazem na bezpečnost přístavů.

EU rovněž rozvíjí přístavní alianci s latinskoamerickými partnery a za prioritu považuje užší spolupráci se Spojenými státy.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HqNju/zpravy-sv ... i-ukrajiny
„To jsou naše peníze.“ Německo chce všechny miliardy poslat Kyjevu, Polsko odmítá změny financování

„To jsou naše peníze,“ vzkazuje Polsko Bruselu i Kyjevu. Varšava odmítá německý návrh, aby všech 6,6 miliardy eur z odblokovaného Evropského mírového nástroje zamířilo přímo na pomoc Ukrajině, a požaduje vrácení stovek milionů eur za zbraně, které Ukrajině dodala v prvních měsících války. Spor o peníze přichází v době, kdy se navzdory pokračující podpoře Kyjeva dál prohlubují nové neshody mezi Polskem a Ukrajinou. Informují například ukrajinský Kyiv Independent, RBC nebo polský RMF24.

Země Evropské unie se přou o miliardy eur určené na podporu Ukrajiny. Poté, co nová maďarská vláda odblokovala 6,6 miliardy eur z Evropského mírového nástroje (EPF), vznikl nový spor, a to o to, zda mají peníze zamířit přímo do Kyjeva, nebo zda mají být použity na kompenzace státům, které už Ukrajině poskytly vojenskou pomoc, tak jak bylo původně zamýšleno. Nejostřeji proti sobě stojí Německo a Polsko.

Evropský mírový nástroj (European Peace Facility, EPF) vznikl v roce 2021 jako mimorozpočtový fond financovaný přímo členskými státy EU. Jeho úkolem je podporovat obranné a bezpečnostní operace Evropské unie a poskytovat pomoc partnerským zemím. Po ruské invazi na Ukrajinu se stal hlavním mechanismem, prostřednictvím kterého Brusel částečně proplácí členským státům náklady na zbraně a vojenskou techniku dodanou Kyjevu.

Prostředky na refundace členským státům, o něž se nyní vede spor, byly po dlouhou dobu zablokovány kvůli odporu tehdejší maďarské vlády Viktora Orbána. Budapešť v různých fázích sporu spojovala svůj souhlas například s otázkami energetické bezpečnosti nebo s požadavky vůči ukrajinské vládě, která omezovala práva národnostních menšin. Po změně vlády v Maďarsku byly prostředky odblokovány a znovu se otevřela debata o jejich využití.

Varšava nyní požaduje, aby jí byla vrácena celá částka, na kterou má podle dosavadních pravidel nárok. Polsko usiluje o refundaci zhruba 450 milionů eur za výzbroj a techniku předanou Ukrajině v prvních fázích války. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk uvedl, že jeho země bude bojovat „o každé euro“ a odmítá jakoukoli změnu pravidel zpětně.

„Tyto peníze jsou naše peníze,“ prohlásil Tomczyk. „V praxi to znamená méně peněz pro armádu,“ dodal a vysvětlil proč změny odmítá. Náměstek zároveň obvinil Brusel, že se „snaží měnit pravidla během hry“.

Německo naopak prosazuje, aby byly všechny odblokované prostředky využity přímo ve prospěch Ukrajiny. Berlín nyní tvrdí, že Evropský mírový nástroj vznikl jako mechanismus solidarity a jeho prioritou by mělo být posílení ukrajinské obranyschopnosti.

Německé ministerstvo obrany uvedlo, že nevyužité prostředky by měly být bez ohledu na původní systém refundací převedeny na další podporu Kyjeva. Německo, které patří mezi největší přispěvatele do fondu, zároveň upozorňuje, že samo letos plánuje vynaložit na pomoc Ukrajině přibližně 11,5 miliardy eur.

Ukrajina by naopak ráda využila odblokované prostředky na nové nákupy zbraní a zejména systémů protivzdušné obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha začátkem června vyzval Evropskou unii, aby peníze z fondu použila mimo jiné na pořízení amerických protivzdušných systémů.

K podobnému postoji jako Německo se přiklánějí také některé severské státy. Francie podporuje kompromisní návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, podle něhož by část prostředků byla použita na částečné refundace a část na nové společné nákupy zbraní pro Ukrajinu. Paříž však trvá na tom, aby byly nakupovány především produkty evropských výrobců.

Kallasová navrhla rozdělit dostupných 6,6 miliardy eur mezi několik účelů. Vedle částečných kompenzací členským státům by peníze mohly financovat výcvik ukrajinských vojáků nebo společné evropské nákupy vojenské techniky pro Kyjev. Podle informací z diplomatických kruhů se diskutuje například o systému, který by všem zemím přiznal stejnou procentní míru refundace bez ohledu na to, kdy a v jakém rozsahu pomoc poskytly.

Právě tento návrh však Polsko a Slovensko odmítají. Obě země patřily mezi první, které po ruské invazi začaly Ukrajině dodávat zbraně a vojenskou techniku, a očekávají proto plné proplacení již schválených nároků.

Debata o rozdělení fondu navíc přichází v citlivém období polsko-ukrajinských vztahů. Přestože Polsko zůstává jedním z nejvýznamnějších podporovatelů Ukrajiny od začátku války, mezi oběma zeměmi se opakovaně vracejí historické spory. Naposledy vyvolalo ve Varšavě kritiku rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pojmenovat jednotku ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), kterou Poláci spojují s masakry polského obyvatelstva během druhé světové války. Spor o evropské miliardy tak může představovat další bod napětí mezi dvěma spojenci.

Výsledek sporu zatím není jasný. O rozdělení prostředků budou v následujících týdnech jednat expertní skupiny členských států a následně se otázkou budou zabývat velvyslanci zemí EU.

[petrp]

Konec tvrdého přístupu. Migrační pakt sváže Česku ruce
Migrační pakt je právě dnes aktivován a uveden v platnost. Evropou se zatím šíří pravý opak. Občanská iniciativa Save Europe Act (Zákon o záchraně Evropy), který sesbíral už přes 300 tisíc podpisů. Iniciativa požaduje zahájení masové remigrace. Podle právníka Roberta Kotziana jde o jedinou možnost, jak zastavit civilizační proměnu Evropy. Pro ParlamentníListy.cz říká, co bude třeba v EU změnit, aby šlo deportace migrantů zahájit.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... uce-792633

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HRGfG/zpravy-sv ... -ukrajinou
Státy EU se shodly na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie se dnes shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. První takzvaný klastr zahrnuje kapitoly týkající se například soudnictví a základních práv. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.

„Evropská unie dnes učinila významný krok vpřed,“ uvedl Costa ve společném prohlášení s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. „Na první mezivládní konferenci v pondělí zahájíme klastr týkající se základních principů, který tvoří páteř přístupového procesu. Zahrnuje základní hodnoty a principy, na nichž je EU založena, od právního státu až po silné demokratické instituce,“ doplnili.

Zahájení těchto jednání je podle prohlášení lídrů EU „uznání odhodlání, odvahy a tvrdé práce, které obě země prokázaly při prosazování reforem, a to i tváří v tvář obrovským výzvám“. „Rozšíření je strategickým rozhodnutím. Sbližováním našich národů posilujeme mír, bezpečnost a prosperitu na celém našem kontinentu,“ uvedli Costa a von der Leyenová.

Kyperské předsednictví na síti X potvrdilo, že při pondělním jednání bude otevřen první blok jednání, označovaný jako základní klastr. „Je to významný milník a ocenění ambicí, vytrvalosti a tvrdé práce obou kandidátů, kteří se rozhodli pro Evropu a její hodnoty,“ doplnilo v příspěvku.

O tom, že členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem, v minulém týdnu informovala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.

[homer]

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce významně upravit dosavadní pravidla pro vstup a pobyt ukrajinských válečných uprchlíků v Evropské unii. Rozsah příchozích a pobývajících Ukrajinců do Unie by se měl výrazně snížit. Změna by se měla týkat především mužů ve věku vhodném ke službě v armádě, uvádějí agentury dpa a AFP i německý deník Der Spiegel na základě dopisu von der Leyenové evropským hlavám států a vlád zaslaného před začínajícím summitem EU v Bruselu.

Evropská komise podle informací agentur a Spiegelu navrhne prodloužit dočasnou ochranu pro lidi prchající před ruským útokem na Ukrajinu. Její rozsah však bude výrazně omezen. A to tak, aby dle informací v dopisu neoslaboval schopnost Ukrajiny bránit se. „Rozsah prodloužení ochrany by neměl podkopávat schopnost Ukrajiny k sebeobraně,“ uvádí se v dopise, z něhož agentury a Spiegel citují.

https://www.echo24.cz/a/HP8qu/zpravy-sv ... tupu-do-ni

[Alchymista]

https://www.regionalninovinky.cz/zpravy ... -prehlizi/
Kdo brání evropské křesťany a kdo jejich problémy přehlíží?

Evropa vede vášnivé debaty o diskriminaci menšin, ale útoky na křesťany zůstávají často stranou veřejného zájmu. Proč vzniká tento dvojí metr?

Evropa se ráda prezentuje jako prostor náboženské svobody, tolerance a ochrany lidských práv. Přesto se stále častěji objevuje nepříjemná otázka: platí tato ochrana skutečně pro všechny, nebo existují skupiny, jejichž problémy jsou z veřejné debaty vytlačovány?

Když se o jedné nenávisti mluví a o jiné mlčí

V posledních letech se evropská média i politické elity oprávněně věnují antisemitismu, islamofobii či rasově motivovaným útokům. Mnohem méně pozornosti však získává rostoucí počet útoků proti křesťanským kostelům, symbolům a věřícím. Právě na tento trend upozorňuje vídeňská organizace OIDAC Europe, která dlouhodobě sleduje intoleranci a diskriminaci vůči křesťanům v evropských zemích. Podle jejích údajů bylo v Evropě za rok 2024 zaznamenáno více než 2200 incidentů namířených proti křesťanům, včetně stovek fyzických útoků a rekordního počtu žhářských útoků na kostely.

Ještě znepokojivější jsou údaje za letošní rok. Jen během května 2026 bylo zdokumentováno 37 útoků proti křesťanským objektům, institucím a jednotlivcům. Součástí byly žhářské útoky, vandalismus, fyzická napadení i narušování bohoslužeb.

Samotná čísla však nejsou největším problémem. Je jím skutečnost, že podobné události většinou neproniknou do hlavního proudu evropské debaty. Zatímco některé projevy nenávisti vyvolávají okamžitou reakci politiků, médií i neziskových organizací, útoky proti kostelům často skončí jen v regionálních zprávách nebo specializovaných monitorovacích databázích.

To neznamená, že by křesťané byli jedinou ohroženou skupinou. Takový závěr by byl stejně jednostranný jako přehlížení jejich problémů. Faktem však je, že ochrana náboženské svobody musí být univerzální. Pokud společnost začne některé oběti považovat za důležitější než jiné, otevírá dveře nebezpečné selektivnosti.

Střet migrace, sekularismu a evropské identity

Debata se komplikuje ještě více v souvislosti s migrací. Řada násilných incidentů posledních let byla spojována s migranty pocházejícími z muslimských zemí. Německo, Francie, Švédsko či Velká Británie opakovaně řeší případy útoků, které následně vyvolávají ostré politické reakce a požadavky na zpřísnění migrační politiky.

Bylo by však chybou redukovat celý problém pouze na islám. Statistiky i konkrétní případy ukazují, že část útoků proti křesťanům přichází také z prostředí krajní levice, anarchistických skupin nebo militantních aktivistů. V německém Lipsku například skončila činnost křesťanské kavárny po sérii opakovaných útoků a vandalismu, které provozovatelé spojovali s levicově extremistickou scénou.

Vedle fyzických útoků se vede také spor o hranice svobody projevu. Symbolem se stala kauza finské političky Päivi Räsänen. Její dlouholetý soudní spor vyvolal celoevropskou diskusi o tom, kde končí náboženské přesvědčení a kde začíná nepřípustný projev vůči menšinám. Nejvyšší soud ve Finsku letos rozhodl rozdílně u jednotlivých výroků a případ se stal předmětem mezinárodní debaty o svobodě slova i náboženské svobodě.

Zásadní otázka však leží ještě hlouběji. Evropa se dnes nachází ve zvláštní situaci. Na jedné straně se rychle sekularizuje a v řadě zemí již křesťané netvoří většinu obyvatel. Na straně druhé zůstává evropská kultura, právo, vzdělání i pojetí lidských práv historicky úzce spojeno právě s křesťanskou tradicí. Ignorovat tento fakt znamená ignorovat vlastní dějiny.

Právě proto je nebezpečné, pokud se ochrana náboženské svobody stává selektivní. Demokracie totiž nestojí na tom, zda s konkrétní vírou souhlasíme, ale zda dokážeme chránit právo druhých tuto víru svobodně vyznávat.

Evropské instituce v posledních měsících začaly problém alespoň částečně reflektovat. Evropský parlament letos poprvé výslovně upozornil na fenomén takzvané christianofobie a na potřebu věnovat větší pozornost nenávisti vůči křesťanům.

To je důležitý krok. Nestačí však vydávat rezoluce. Pokud mají být evropské hodnoty skutečně univerzální, musí se stejnou vážností chránit synagoga, mešita i kostel. V opačném případě nebude problémem pouze rostoucí počet útoků na křesťany. Problémem bude ztráta důvěry občanů v samotný princip rovnosti před zákonem.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HA8Yi/zpravy-sv ... nu-migrace
Brusel bude poprvé hostit islamisty z Tálibánu

Belgie dnes oznámila vydání pěti víz členům delegace afghánského Tálibánu, kteří se zúčastní setkání s představiteli unie o migraci v Bruselu. Bude to poprvé, co budou instituce EU hostit představitele tohoto hnutí od návratu islamistů k moci před pěti lety, podotkla agentura Reuters.

Podle dopisu, do kterého měla agentura možnost nahlédnout a který byl adresován mluvčímu ministerstva zahraničí Tálibánu Abdulovi Kahárovi Balchímu, se schůzka zaměří na „návrat a zpětné přebírání afghánských státních příslušníků bez práva pobytu v Evropské unii“. Evropská komise uvedla, že schůzka je technického charakteru a nepředstavuje uznání vlády Tálibánu.

„Jedná se o víza s omezenou územní platností a omezenou dobou trvání: pouze pro Belgii a pouze na jeden den,“ uvedl mluvčí belgického ministerstva zahraničí a dodal, že přesné datum návštěvy nebude z bezpečnostních důvodů sděleno. Dva unijní představitelé ale sdělili Reuters, že víza jsou platná pouze v úterý 23. června.

Tálibán se chopil moci v Afghánistánu v roce 2021 po chaotickém odchodu amerických jednotek a jejich spojenců. Hnutí sice zprvu slibovalo respektovat práva žen a dívek, ty ale dnes v zemi čelí rozsáhlé diskriminaci, přičemž zákony jim předepisují, jak se mají oblékat a chovat. Mají zakázáno studovat na středních školách a univerzitách, nemohou vykonávat většinu povolání ani se účastnit téměř žádných volnočasových aktivit.

Afghánistán se v současné době potýká s hlubokou humanitární krizí. Podle Světového potravinového programu OSN je více než 17 milionů Afghánců – tedy jedna třetina populace – ohroženo nedostatkem potravin, zatímco země již přijímá desítky tisíc navrátilců z Íránu a Pákistánu.

[petrp]

Vedoucí představitelé EU zničili evropský bezpečnostní systém vlastníma rukama – diplomat
Vedoucí představitelé zemí Evropské unie rozložili evropskou bezpečnostní architekturu vlastníma rukama, prohlásil stálý zástupce Ruska při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Dmitrij Poljanskij. „Evropští lídři musí pochopit, že regionální bezpečnostní modely v Evropě, jejichž budování trvalo desetiletí od přijetí Helsinského závěrečného aktu v roce 1975, byly zničeny jejich vlastníma rukama. K tomu už není cesty zpět,“ řekl na pravidelném zasedání Stálé rady OBSE. „V tomto bodě se musíme posunout směrem k vytvoření pankontinentální bezpečnostní architektury, otevřené všem euroasijským zemím a odrážející současnou multipolaritu. Princip rovné a nedělitelné bezpečnosti, který byl v evropském rámci pošlapán, může být ztělesněn v novém euroasijském [bezpečnostním] rámci. Až budou podmínky zralé, může se Evropa k tomuto masivnímu úsilí připojit,“ dodal ruský diplomat.
https://gnews.cz/cs/vedouci-predstavite ... a-rukama-d

[Alchymista]

https://protiproud.info/rozsudek-soudni ... bude-za-p/
Rozsudek Soudního dvora EU: Nastupuje tvrdá totalita. Sdílení videí z alternativních webů vás může poslat do vězení. Z občana se stává „provozovatel“. Pravá tvář bruselské diktatury. Bude za poslech moskevského rozhlasu hrozit znovu trest smrti?

Pavel Kopecký si s využitím informací z Německa všímá přelomového rozsudku bruselského soudního tribunálu o zákazu šíření svobodných videí v informačním prostoru, který minulý týden definitivně strhl z fašistické diktatury EU škrabošku demokracie, pod kterou se tato tyranie orwellovsky schovává

Brusel už léta tvrdí, že hájí demokracii, svobodu slova a pluralismus. Nedávný rozsudek Tribunálu Evropské unie k zákazu ruské televize RT ale definitivně dokazuje, že Brusel se změnil v diktaturu s jediným povoleným názorem. Komisaři už ani neskrývají, že jim jde o absolutní kontrolu nad informačním prostorem.

Zpět v německém protektorátu
Tento verdikt znamená mnohem víc, než jen rozhodnutí o osudu jednoho ruského televizního kanálu, a odsouzení (!) tří německých občanů za "šíření nepovolených informací". Je to obdobná situace, jako když před listopadem 1989 byly u nás zakazovány rozhlasové stanice Hlas Ameriky či Svobodná Evropa nebo za německého protektorátu vysílání z Londýna či z Moskvy.

Minulý týden poprvé nejvyšší soud EU potvrdil, že "sankčnímu režimu" nepodléhají jen televizní stanice, ale i volně přístupné webové stránky a soukromí provozovatelé. Kdo veřejně šíří obsah sankcionovaného média, vystavuje se do budoucna značnému osobnímu riziku.

Bruselská tyranie tak v principu kopíruje úřady německého protektorátu za druhé světové války, které poslech moskevského rozhlasu trestaly vězením či smrtí. Dnes se sledování moskevské televize RT (Russia Today) a stovek dalších webů a nezávislých platforem stává stejně nebezpečným. Můžou nás poslat do vězení - a tak "trest smrti" nevykonat popravčí četou či oprátkou, ale společenskou a kariérní likvidací.

Příznačné totiž je, co "soudci" naopak vůbec nezkoumali: Není prý podstatné, zda je konkrétní video nebo článek pravdivé. Nezjišťovali, jestli dané tvrzení obsahuje "dezinformaci". Stačí, že obsah pochází z média, které figuruje na sankčním seznamu EU. Jak rozsáhlé budou černé seznamy médií se můžeme zatím jen dohadovat, ale je jistota, že se na "black list" dostanou všechna média kritizující bruselskou diktaturu - a její nositele v jednotlivých členských zemích.

Tím dostává cenzurní praxe totality zvané "liberální demokracie" novou kvalitu: O tom, zda se informace smějí šířit, už nerozhoduje jejich obsah, ale jejich původ.

Z občana se stává „provozovatel“

Zásadní je, že se rozhodnutí netýká jen velkých korporátních médií. Ta totiž už dnes mají pod kontrolou přes jejich majitele-miliardáře. V řízení, z něhož verdikt vzešel, ale stály v centru pozornosti soukromé osoby, které zpřístupnily obsah RT veřejnosti. Protektorátní "soud" rozhodl, že také ony mohou být považovány za „provozovatele“ ve smyslu cenzurních (orwellovskou novořečí "sankčních") předpisů.

Do hledáčku bruselské soudní mašinérie se tak poprvé dostává i běžný uživatel internetu. Soudní dvůr EU se už ničím netají: Kdo veřejně šíří obsah média sankcionovaného Evropskou unií, může být považován za „provozovatele“ ve smyslu unijních sankcí - bez ohledu na to, zda je daný obsah pravdivý, nebo lživý.

EU samozřejmě argumentuje tím, že RT je nástrojem ruské státní propagandy. A jsme u podstaty: Demokracii poznáte podle toho, že s propagandou bojuje protiargumenty, nikoli zákazy. Spoléhá se na to, že si občané dokážou srovnat různé zdroje a udělat si vlastní úsudek. Jakmile se místo toho informace odstraňují z veřejného prostoru jen kvůli svému původu, je tu fašismus.

Pravá tvář bruselské diktatury
Dnes se to týká ruských státních médií. Zítra možná jiných zahraničních stanic. A pozítří kritických platforem, alternativních médií nebo nepohodlných novinářů, kteří odhalují pravou tvář bruselského režimu.

Kdo zaručí, že jednou vytvořené nástroje nebudou použity vůči každému nesouhlasnému či kritickému názoru? Samozřejmě budou. Tam to míří. Naštěstí platformy jako Telegram a X ukazují meze takové kontroly. Rozsudek zároveň odhaluje ještě jeden problém. Zatímco webové stránky jsou snáze postižitelné, tatáž videa se během pár vteřin dál šíří přes Telegram, síť X nebo jiné sociální sítě.

Když se diktatura snaží svobodné mediální kanály blokovat, ihned vznikají nové. Obsah se kopíruje, zrcadlí a znovu zveřejňuje. V digitální době se tok informací prakticky nedá zcela zastavit. Čím víc se ho vlády snaží zakazovat (novořečí "regulovat"), tím víc se přesouvá na alternativní platformy.

Mimochodem - slavné "vzpomínky na budoucnost" si posluchači protiproudní rozhlasové stanice Hvězda mohou připomenout každý den v 21 hodin, kdy právě v těchto dnech na pokračování vysíláme klíčový román George Orwella 1984.

Problémy Velkého bratra
Zvlášť zajímavou roli v současném zápase o uchování alespoň zbytků svobody slova sehrává například Švýcarsko. Tím, že není členem Evropské unie, rozsudek Soudního dvora EU se ho přímo netýká. Švýcarská média se řídí především švýcarským právem.

Právě to by se ale v budoucnu mohlo stát zdrojem politického napětí. Web provozovaný ve Švýcarsku si totiž může přečíst kdokoli na světě, včetně obyvatel států EU. Informace se na hranicích nezastaví. To staví evropské cenzory Velkého bratra před dilema: internet žádné hranice nezná. Totéž se týká webů provozovaných ze Spojených států, kde rovněž neplatí žádné zákazy RT a dalších zdrojů informací.

Vývoj v EU za posledních několik let ukazuje na marnou snahu zardousit svobodná média v celé Evropě. Zákony o digitálních službách (DSA), debaty o ověřování věku, kontrole nahrávaného obsahu, odpovědnosti platforem, boji proti tzv. dezinformacím, přísnějšímu dohledu nad sociálními sítěmi a teď i rozšíření zákazu RT na webové stránky - všechna tato snaha zabránit šíření svobodných informací naráží na technologický problém.

Podstata fašistické EU
Bruselští cenzoři a jejich Páté kolony v zemích EU dosud tvrdili, že v tom prý vidí nutnou obranu proti zahraničnímu vlivu a obranu proti tzv. dezinformacím. Teď už ale ze "soudního" nálezu víme, že nejde o to, zda jsou informace (ne)pravdivé, ale odkud pocházejí.

Právě (ne)svobodný přístup k informacím odhaluje pravou podstatu fašistického režimu v EU. Rozhodnutí bruselského "soudního dvora" završuje dosavadní plíživý vývoj, při němž bruselské či státní orgány stále častěji rozhodují o tom, jaké informace lidem dovolí a jaké zmizí. Souboj o poplatky ČT a ČRo je jeho součástí. Fašistická moc už jde do toho hlava nehlava.

Připomeňme, že vypnutí Protiproudu (a několika dalších webů) v roce 2022 Fialovou vládou ve spolupráci s foltýnovskými tajnými službami se ale nakonec také nezdařilo. Obrovská vlna solidarity zhmotněná v darech a příspěvcích občanů umožnila (a umožňuje) obnovení jeho provozu ze zahraničí. Byl to první velký pokus o zardoušení svobodného média, které si pak skrze "rudou komisařku" Věru Jourovou osvojil Brusel. A dnes vrcholí orwellovským rozhodnutím bruselského soudu.

Dějiny ale znovu a znovu ukazují, že svoboda začíná tam, kde si lidé sami smějí vybrat, jaké informace budou číst, poslouchat či sledovat. A končí tam, kde toto rozhodování za ně převezmou totalitní politické instituce. Zasadíme-li poslední rozsudek do širšího kontextu unijní digitální politiky, vypluje najevo jako olej na hladinu: dávno už nejde jen o RT.

Jde o otázku, jak otevřený zůstane digitální informační prostor v Evropské unii. Právě jsme dostali odpověď.

Ostatně soudím, že Evropská unie musí být zničena.

Zdroj https://uncutnews.ch/es-wird-totalitar- ... proud.info

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eu- ... ch-autech/
EU zavádí povinné kamery sledující obličej řidiče ve všech nových autech

Evropská unie od úterý 7. července 2026 zavádí nová bezpečnostní pravidla, podle kterých musí všechna nově registrovaná osobní auta a dodávky v EU disponovat systémem zvaným Advanced Driver Distraction Warning (ADDW) – pokročilé varování před rozptýlením řidiče.

Jde o součást širší unijní General Safety Regulation (GSR2), kterou Evropská komise prosazuje s heslem „chytřejší auta znamenají bezpečnější silnice“.

Systém využívá infračervenou kameru namířenou na obličej řidiče, obvykle umístěnou u sloupku volantu, na palubní desce nebo poblíž vnitřního zpětného zrcátka.

Sleduje směr pohledu, pohyby hlavy, mrkání i zívání a vyhodnocuje, zda řidič věnuje pozornost silnici.

Podle nařízení musí být systém aktivní od rychlosti 20 km/h – při nižších rychlostech varuje, pokud řidič odvrátí zrak na příliš dlouho (přes 6 sekund), při vyšších rychlostech nad 50 km/h se limit zpřísňuje na 3,5 sekundy.

Auta vyrobená po 7. červenci bez těchto prvků nepůjde v EU zaregistrovat.

Nová pravidla zahrnují kromě ADDW i pokročilé systémy nouzového brzdění, lepší výhled z vozidla, přísnější testování opotřebených pneumatik a rozšířené bezpečnostní zasklení – cílem je omezit nehody způsobené jak nepozorností řidiče, tak nadměrnou rychlostí či alkoholem, kterému je přisuzována téměř čtvrtina smrtelných nehod v Evropě.

Povinnost zatím neznamená, že by záznam řidiče musel putovat k úřadům – zavedení kamer, senzorů a softwaru do vozu ale podle kritiků může připravit půdu pro rozsáhlejší sledování a nahrávání v autě do budoucna.

Systém totiž může sloužit i jako základ pro budoucí propojení s alkoholovým imobilizérem, který by při detekci vysoké hladiny alkoholu dokázal auto automaticky zablokovat.

Nová pravidla zároveň vyvolávají obavy ze zdražení vozů kvůli nákladné technologii.

Takže kamery sledujúce okolie nie, ale kamery sledujúce vodiča ano?

[homer]

Devět evropských zemí včetně Francie, Německa a Velké Británie se dohodlo na vytvoření integrované koalice proti balistickým raketám společně s Ukrajinou. Cílem je vyvinout společnou protiraketovou obranu.

„Naším cílem je vybudovat společnou kapacitu protiraketové obrany pro Evropu,“ uvedli podle agentury Reuters v prohlášení čelní zástupci Dánska, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Norska, Španělska, Švédska a Velké Británie po jednání tzv. koalice ochotných v Paříži.

Projekt má mít za cíl vyvinout čistě obranné protiraketové kapacity v souvislosti s rostoucí hrozbou balistických raket. Nová koalice pak doplní stávající systémy protiraketové obrany, včetně národních evropských systémů, které jsou již v provozu nebo jejichž nasazení se plánuje. Česká republika se na této iniciativě nepodílí.

„Neděláme to proti žádnému národu, ale na obranu vlastního,“ dodala koalice s odkazem na „jedinečnou zkušenost Ukrajiny“, jejíž protivzdušná obrana čelila v posledních týdnech opakovaným útokům ruských balistických raket.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... y-40587917

[skflanker_]

Trumpova vláda oznámila kampaň proti Medzinárodnému trestnému súdu...

EÚ kritizuje hrozby namierené proti Medzinárodnému trestnému súdu

EÚ v utorok 14.07.2026 ostro odsúdila hrozby voči Medzinárodnému trestnému súdu, a to iba deň po tom, čo SŠ prisľúbili rozsiahlu kampaň proti tejto inštitúcii so sídlom v Haagu.
„Sme pevne odhodlaní podporovať medzinárodné trestné súdnictvo a boj proti beztrestnosti. Útoky alebo hrozby voči zvoleným predstaviteľom súdu, jeho zamestnancom alebo osobám spolupracujúcim so súdom sú jednoducho neprijateľné,“ uviedol hovorca EÚ Anouar El Anouni. Washington v pondelok Medzinárodný trestný súd obvinil, že predstavuje „neúnosnú hrozbu pre suverenitu USA“, a pohrozil mu ďalšími sankciami a inými opatreniami. Americká diplomacia uviedla, že cieľom novej kampane USA je „systematicky znemožniť súdu schopnosť fungovať, zameriavať sa na amerických vojakov alebo úradníkov, alebo inak ohrozovať americkú suverenitu“. Administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa potvrdila, že bude vyvíjať tlak na ostatné krajiny, aby zo súdu vystúpili. To predstavuje výraznú eskaláciu snáh USA izolovať túto inštitúciu a zbaviť ju politickej a finančnej podpory.
SŠ sa už v minulosti zameriavali na jednotlivých predstaviteľov súdu, ktorých považovali za hrozbu pre záujmy USA. V 02.2025, krátko po Trumpovom návrate do Bieleho domu, uvalil Washington sankcie na viacerých sudcov v súvislosti so zatykačom vydaným na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v dôsledku vojny v Pásme Gazy.
USA ani Izrael neratifikovali medzinárodnú zmluvu, ktorou bol súd zriadený, a odmietajú jurisdikciu tohto súdu v prípadoch týkajúcich sa svojich krajín. Tento súd stíha osoby obvinené z najzávažnejších zločinov vrátane vojnových zločinov, zločinov proti ľudskosti a genocídy.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/eu-krit ... lanok.html z 14.07.2026