BRICS, ŠOS, ...

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/svet-kole ... iadku.html
Rast krajín ŠOS v novom svetovom ekonomickom poriadku

Šanghajská organizácia pre spoluprácu (ŠOS), ktorú vytvorili Čína, Rusko, Kazachstan, Kirgizsko, Tadžikistan a Uzbekistan, neskôr sa k nej pridali India, Pakistan, Irán a Bielorusko, má v súčasnosti 10 členov. ŠOS spolupracuje s niekoľkými pozorovateľskými štátmi a partnermi pre dialóg, čím rozširuje svoju diplomatickú a ekonomickú sieť v celej Ázii a mimo nej. Organizácia funguje na základe konsenzu a jej stále orgány v Pekingu a Taškente sa zameriavajú na koordináciu a bezpečnostnú spoluprácu.

Hoci sa pôvodne ŠOS zameriavala na regionálnu bezpečnosť, najmä na boj proti terorizmu, separatizmu a extrémizmu, rozšírila sa na viacrozmernú platformu zaoberajúcu sa obchodom, energetikou, dopravou, digitálnou ekonomikou, zdravotníctvom a kultúrnou spoluprácou. Rozšírenie jej agendy z nej urobilo kľúčový priestor pre euroázijské projekty, ako sú transkontinentálne železničné koridory a energetické potrubia, čo jej dáva geografický dosah aj rastúci strategický význam v čase, keď sa globálne dodávateľské reťazce a finančné toky pretvárajú.

Vďaka svojmu členstvu dnes ŠOS predstavuje jedno z najväčších regionálnych zoskupení na svete. Blok spoločne predstavuje takmer 42 až 43 percent svetovej populácie, pričom za ním sú zastúpené aj Čína a India, ktoré spolu tvoria takmer 2,9 miliardy ľudí. Z ekonomického hľadiska ŠOS prispieva k takmer štvrtine svetového HDP pri trhových výmenných kurzoch a viac ako tretine pri vyjadrení parity kúpnej sily.

Táto váha vyplýva z kombinovanej priemyselnej kapacity Číny, energetických zdrojov Ruska a Strednej Ázie, indickej základne služieb a technológií a agrárnych silných stránok stredoázijských ekonomík. Samotná rozmanitosť jej ekonomických zdrojov robí zo ŠOS atraktívnu platformu pre vnútorný obchod, investičné toky a rozvoj spolupráce v čase, keď mnohé krajiny hľadajú alternatívy k tradičným dodávateľským reťazcom a inštitúciám, ktorým dominuje Západ.

Rastúci význam ŠOS bol zdôraznený na jej poslednom summite, 25. zasadnutí Rady hláv štátov, ktoré sa konalo v čínskom meste Tianjin od 31. augusta do 1. septembra 2025. Lídri na summite v Tianjine zdôraznili dôležitosť budovania odolných dodávateľských reťazcov, rozširovania financovania rozvoja a posilňovania koordinácie medzi členmi v reakcii na turbulencie v globálnej ekonomike. Summit potvrdil úlohu ŠOS nielen ako bezpečnostného bloku, ale aj ako kľúčového fóra pre hospodársku koordináciu a plánovanie regionálneho rozvoja, kde by ŠOS mohla pôsobiť ako platforma pre členov na zmiernenie rizík sankcií, obchodných obmedzení a narušení zavedených námorných trás.

Hospodárske vzťahy Indie so ŠOS sa v priebehu rokov značne posilnili. S Čínou, najväčším obchodným partnerom Indie medzi jednotlivými krajinami, sa bilaterálny obchod rýchlo rozšíril. S Ruskom sa vzťahy prepracovali v dôsledku prudkého nárastu dovozu ropy so zľavou od roku 2022. S Iránom podpísala India v máji 2024 prelomovú 10-ročnú dohodu o prevádzkovaní prístavu Čabahár v Iráne, ktorý by mal slúžiť ako kritický uzol prepojenia, ktorý Indii poskytne prístup do Afganistanu, Strednej Ázie a ďalších krajín.

V rámci ŠOS vyniká India ako druhá najväčšia krajina podľa počtu obyvateľov a jeden z hlavných pilierov hospodárskej dynamiky. Zatiaľ čo Čína je najväčšou ekonomikou, India je v súčasnosti najrýchlejšie rastúcou veľkou ekonomikou v rámci bloku. Podľa aktualizácie MMF z júla 2025 sa očakáva, že India tento rok vzrastie o 6,4 percenta, čo je výrazne nad celosvetovým priemerom. Toto rýchle tempo je podporené silnými domácimi investíciami, robustným exportom služieb, rozširovaním infraštruktúry a rozširovaním indickej digitálnej ekonomiky. Pre ŠOS je úloha Indie kľúčová nielen ako hnacej sily dopytu, ale aj ako investičnej destinácie, ktorá ponúka trhy, talenty a technológie, ktoré dopĺňajú silné výrobné a energetické sily ostatných členov.

Obchodná trajektória Indie s partnermi ŠOS bola poznačená tromi všeobecnými trendmi. Po prvé, obchod s Ruskom zameraný na energetiku sa stal ústredným bodom vzťahov, pričom ruská ropa v rokoch 2024 - 2025 predstavovala takmer 36 percent dovozu ropy do Indie. To Indii poskytlo energetickú bezpečnosť a cenové výhody. Po druhé, silný bilaterálny obchod Indie s Čínou. Po tretie, Stredná Ázia a Irán sa čoraz viac vnímajú optikou prepojenia. Dohoda o prístave Chabahar ponúka Indii dlhodobý strategický základ pre prepojenie so stredoázijskými trhmi prostredníctvom medzinárodného dopravného koridoru sever-juh, čím vytvára príležitosti na rozšírenie vývozu farmaceutických výrobkov, poľnohospodárskych výrobkov, strojárskeho tovaru a projektových služieb.

Obchodná trajektória Indie s ŠOS zaznamenala silný rast, pričom bilaterálny obchod sa zdvojnásobil zo 100 miliárd USD v rokoch 2019 - 2020 na 200 miliárd USD v rokoch 2024 - 2025. Tento nárast odráža prehlbujúcu sa hospodársku angažovanosť v odvetviach energetiky, technológií a výroby, spolu s posilnenými iniciatívami v oblasti prepojenia a investícií, čím sa India stala kľúčovým partnerom v regionálnom obchodnom ekosystéme ŠOS.

Autor článku Ahmed Adel je výskumník geopolitiky a politickej ekonómie so sídlom v Káhire, ktorý pravidelne prispieva do InfoBRICS.

Zdroj: Národný Inštitút Francois Marie Voltaire

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250926/pales ... 63398.html
Palestína požiadala o členstvo v BRICS

BRICS je medzivládne združenie založené v roku 2006.
Palestína požiadala o plné členstvo v BRICS, ale zatiaľ nedostala odpoveď a plánuje pokračovať v účasti ako hosť, povedal pre Sputnik palestínsky veľvyslanec v Rusku Abdel Hafiz Nofal.
„Podali sme žiadosť, ale ako viete, Palestína má určité podmienky. Verím, že Palestína sa bude na združení podieľať ako hosť, kým podmienky neumožnia, aby sa stala riadnym členom. Zatiaľ sme nedostali odpoveď,“ povedal veľvyslanec.
BRICS bolo založené v roku 2006. Okrem Ruska, Brazílie, Indie, Číny a Južnej Afriky sa k skupine v roku 2024 pridali Egypt, Etiópia, Irán a Spojené arabské emiráty a v roku 2025 sa riadnym členom BRICS stala Indonézia.

[Kalinac]

Ovládne BRICS + ŠOS orgány OSN ...

V Číně vyprávěli o překvapení Ruska na pozadí Trumpových výroků

Rusko v tichosti překvapilo Japonsko, zatímco celý svět sledoval hlasitá prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Informuje o tom čínské vydání Baijiahao

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov údajně navrhl možnost reformy Rady bezpečnosti OSN zvýšením zastoupení Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Rusko také podpořilo žádosti Brazílie a Indie, které si nárokují status stálých členů Rady bezpečnosti.
Lavrovovy návrhy vyvolaly pobouření v Japonsku, které také chce stálé křeslo v Radě bezpečnosti, ale jeho reformní varianta v podstatě uzavírá Tokio pro tuto příležitost.

Ruské "piklení" Lavrova : https://resizer.mail.ru/p/4d727abc-b800 ... fRQRU.webp

"Lavrovův návrh zněl tak konstruktivně, jak jen to bylo možné. Bylo to skutečně obratné diplomatické gesto.
Sny Japonska o tom, že se stane stálým členem Rady bezpečnosti OSN, zůstanou sny," uvádí Baijiahao .

Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov již dříve řekl, že Moskva podporuje iniciativu na reformu Rady bezpečnosti OSN.
"Důsledně podporujeme myšlenku potřeby reformovat Radu bezpečnosti OSN a přizpůsobit Radu bezpečnosti nové realitě nové doby," řekl tento činitel.

https://news.mail.ru/politics/68109597/

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/66533
Finanční agenda BRICS

Zineb Ribouaová se v příspěvku pro Hudson Institute věnovala uskupení BRICS a globální dominanci dolaru.

Americká kontrola nad dolarem a systémem SWIFT tvoří základní kámen americké finanční politiky. V předchozích desetiletích se ti, kteří se snažili vyhnout americké kontrole, spoléhali na neformální metody, jako je hawala nebo barterový obchod, které však měly omezený rozsah. Novým vývojem je přechod od těchto okrajových řešení k formálním institucím. Iniciativy BRICS, jako je Nová rozvojová banka, čínský systém přeshraničních mezibankovních plateb a rozšiřování měnových swapových dohod, představují koordinované pokusy o vytvoření alternativ k dolarovým platbám.

Schopnost Washingtonu omezit přístup k systému SWIFT, kterou prokázal sankcemi proti Íránu v roce 2012 a Rusku v roce 2022, je jednou z jeho nejúčinnějších ekonomických zbraní. Nepřátelské státy proto hledají alternativy, které nenechávají jejich finanční suverenitu na uvážení Ameriky.

Ve skutečnosti po invazi Moskvy na Krym v roce 2014 USA pohrozily, že odříznou Rusku přístup k síti SWIFT. Rusko reagovalo vytvořením systému pro přenos finančních zpráv (SPFS), který napodoboval mnoho funkcí SWIFT. Systém však nezískal podporu, protože jen málo států bylo ochotno držet rubly namísto dolarů.

Dnes se BRICS snaží překonat neúspěšnou operaci Ruska. Členové nyní diskutují o nových způsobech, jak oslabit dominanci dolaru. Pokud by BRICS vytvořila stabilní a široce přijímanou měnu, mělo by to zásadní dopad na moc USA. Poškodilo by to například dlouhodobou schopnost Ameriky uvalovat sankce a kontrolovat globální finanční toky.

Ribouaová také poukázala na to, že skupina BRICS zaměřuje svou pozornost na oblast Perského zálivu. V čele této snahy stojí Čína, která vyvíjí tlak na tamní ropné producenty, aby část svých obchodů realizovali v jüanech. K oslabování dolaru v regionu přispívají také Rusko a Írán. Rusko například uskutečňuje obchodní transakce se zbraněmi, energií a kapitálem s Íránem v ruských rublech a íránských rialech, čímž se vyhýbá dopadům amerických sankcí. Írán si pak udržuje ekonomickou stabilitu pomocí směnných obchodů, převodů zlata a využívání kryptoměnových sítí, které obcházejí tradiční bankovní infrastrukturu. Tyto alternativní finanční mechanismy společně ukazují potenciálním partnerům BRICS, že mezinárodní obchod může fungovat i mimo dolarový rámec, a to i navzdory silnému tlaku ze strany USA.

Redakčně zkráceno, upraveno. Text v plném znění je dostupný zde https://www.hudson.org/foreign-policy/h ... neb-riboua v angličtině.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20251019/brazi ... 88812.html
Brazília sa snaží nadviazať strategické spojenectvo s Indiou

MOSKVA (Sputnik) – Brazília má v úmysle nadviazať strategické spojenectvo s Indiou v politickej, ekonomickej a technologickej oblasti, uviedol brazílsky prezident Luiz Inacio Lula da Silva.
„Návšteva viceprezidenta Geralda Alckmina v Indii, ktorá je prípravou na moju cestu na začiatku budúceho roka, je veľmi dôležitá, pretože India má výnimočný trh. S Indiou môžeme mať fantastické spojenectvo – politické, vesmírne, podnikateľské, ekonomické. Preto vytvoríme strategické spojenectvo s Indiou a rozvinieme brazílsku ekonomiku,“ povedal Lula v sobotu vo videoodkaze zverejnenom na X.
Poznamenal, že návšteva Alckmina bola zameraná na rozšírenie obchodných vzťahov, pretože mnohí brazílski podnikatelia chcú vstúpiť na indický trh. Lula dodal, že Alckmin sa vrátil z Indie „s množstvom noviniek“, vrátane otvorenia kancelárie Embraer, zavedenia elektronického víza na zjednodušenie podnikania a nových partnerstiev.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20251113/sco-m ... 09252.html
Členské štáty SCO sa dohodli na akčnom pláne programu obchodnej spolupráce do roku 2030

Predstavitelia členských štátov Šanghajskej organizácie spolupráce (SCO) sa dohodli na akčnom pláne na roky 2026-2030 na implementáciu programu multilaterálnej obchodnej a hospodárskej spolupráce, uviedol sekretariát SCO.
„V dňoch 10. – 12. novembra 2025 sa pod vedením ruskej strany konalo zasadnutie expertnej skupiny vo forme videokonferencie s cieľom dohodnúť sa na návrhu akčného plánu na roky 2026 – 2030 na implementáciu programu multilaterálnej obchodnej a hospodárskej spolupráce členských štátov Šanghajskej organizácie spolupráce,“ uvádza sa v stanovisku.
Počas podujatia sa zástupcovia dohodli na znení plánu, ktorý je zaradený do zoznamu dokumentov navrhnutých na podpísanie po zasadnutí Rady predsedov vlád členských štátov ŠOS 18. novembra 2025, dodáva sa v stanovisku.
V júli ruské ministerstvo zahraničných vecí oznámilo, že zasadnutie Rady hláv vlád členských štátov ŠOS sa uskutoční pod ruským predsedníctvom 17. – 18. novembra v Moskve.

Šanghajská organizácia pre spoluprácu je medzinárodná organizácia založená v roku 2001. Zahŕňa Indiu, Irán, Kazachstan, Čínu, Kirgizsko, Rusko, Tadžikistan, Pakistan a Uzbekistan. Bielorusko sa oficiálne pripojilo k organizácii na samite v Astane 4. júla 2024. Pozorovateľskými krajinami sú Afganistan a Mongolsko a partnerskými štátmi pre dialóg sú Azerbajdžan, Arménsko, Bahrajn, Egypt, Kambodža, Katar, Kuvajt, Maldivy, Mjanmarsko, Nepál, Spojené arabské emiráty, Saudská Arábia, Turecko a Srí Lanka.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20251118/sco-c ... 32975.html
Podiel krajín SCO na globálnom HDP by mohol do konca roka 2025 dosiahnuť 35

MOSKVA (Sputnik) – Podiel krajín Šanghajskej organizácie spolupráce (SCO) na globálnom HDP dosiahol v roku 2024 tretinu a do konca roka 2025 by mohol vzrásť na 35 %, uviedol v utorok ruský premiér Michail Mišustin.
„V minulom roku predstavoval kombinovaný vývoz našich krajín približne pätinu celkového svetového vývozu. Podiel členov SCO na globálnom hrubom domácom produkte už dosiahol jednu tretinu. Podľa prognóz do konca tohto roka ešte porastie – na 35 %,“ uviedol Mišustin.
V utorok sa v Moskve koná zasadnutie Rady predsedov vlád členských štátov SCO.
Zasadnutie Rady predsedov vlád členských štátov Šanghajskej organizácie spolupráce sa koná v Národnom centre „Rusko“ v Moskve. Bude to záverečné podujatie ruského predsedníctva Rady predsedov vlád ŠOS na roky 2024–2025.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20251202/thail ... 14649.html
Thajsko žiada Indiu o podporu pri získaní plného členstva v BRICS - ministerstvo zahraničných vecí

BANGKOK (Sputnik) - Thajský minister zahraničných vecí Sihasak Phuangketkeow požiadal indického ministra zahraničných vecí Subrahmanyama Jaishankara o pomoc pri povýšení partnerského statusu Thajska v rámci BRICS na plné členstvo, uviedlo v utorok thajské ministerstvo zahraničných vecí.
„Minister zahraničných vecí požiadal Indiu o podporu záujmu Thajska o vstup do BRICS počas indického predsedníctva BRICS v roku 2026,“ uviedlo ministerstvo vo svojom vyhlásení.
Diplomati diskutovali o otázkach zahraničnej politiky v kontexte súčasných geopolitických výziev a vymenili si názory na politické otázky, najmä na spoločné úsilie v boji proti novým hrozbám, vrátane online podvodov a pomoci obetiam online podvodov v Indii, dodalo ministerstvo.

„V tejto súvislosti Thajsko pozvalo Indiu na účasť na medzinárodnej konferencii o globálnych partnerstvách v boji proti online podvodom a prejavilo záujem o spolupořádanie tejto konferencie, ktorá sa bude konať 17. – 18. decembra 2025 v Bangkoku, s cieľom ďalej diskutovať o medzinárodnej spolupráci v tejto oblasti,“ uvádza sa vo vyhlásení.
Obe strany si tiež vymenili názory na situáciu v ázijsko-tichomorskom regióne, vrátane napätia na thajsko-kambodžskej hranici a situácie v Mjanmarsku.

BRICS je medzivládne združenie založené v roku 2006. Okrem piatich kľúčových krajín – Ruska, Brazílie, Indie, Číny a Južnej Afriky – do skupiny teraz patria aj Egypt, Etiópia, Irán, Spojené arabské emiráty a Indonézia. Thajsko, Bielorusko, Bolívia, Kazachstan, Kuba, Malajzia, Uganda a Uzbekistan sa 1. januára 2025 oficiálne stali partnerskými štátmi BRICS.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260211/brics ... 19387.html
BRICS a ŠOS fungujú na základe konsenzu, NATO prijíma rozhodnutia, keď USA povedia „ticho“ – Lavrov

MOSKVA (Sputnik) – BRICS a Šanghajská organizácia spolupráce (ŠOS) fungujú vo väčšine prípadov na základe konsenzu, zatiaľ čo NATO prijíma rozhodnutia, keď to povedia Spojené štáty, uviedol ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov v rozhovore uverejnenom v stredu.
„Vo väčšine prípadov sa tieto [medzinárodné] dohody dodržiavajú – nie v prípade našich západných kolegov, ale v prípade zástupcov toho, čo nazývame globálnou väčšinou: BRICS, SCO a v postsovietskom priestore CSTO, EAEU a CIS. V týchto rámcoch prevláda konsenzus. Nemôžete jednoducho robiť rozhodnutia tak, ako to robia v NATO, kde Američania povedia „ticho“ a... vidíme, ako to teraz funguje,“ povedal Lavrov pre projekt Empatia Manuchi.
Európska únia tiež ovplyvňuje rozhodnutia, dodal Lavrov.
„Alebo ako v Európskej únii, kde nezvolení byrokrati v Bruseli – títo novopečení vodcovia – diktujú národne zvoleným vládam, čo majú robiť, ako sa majú správať, s kým majú obchodovať a s kým nie. Naši maďarskí kolegovia sa jasne a zrozumiteľne vyjadrili k najnovším poburujúcim krokom Bruselu,“ povedal.

V decembri 2025 maďarský premiér Viktor Orbán povedal, že EÚ systematicky porušuje právo, aby predĺžila ukrajinský konflikt, a dodal, že právny štát v EÚ nahradila „bruselská diktatúra“.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/68806
BRICS+ je v hluboké strategické krizi, chybí mu vedení a společné ambice

Tři pilíře seskupení Čína, Indie a Rusko sledují rozdílné priority.

Analýza tureckého výzkumníka Buraka Elmaliho pro noviny Asia Times míní, že se seskupení BRICS+ v době druhé Trumpovy administrativy dostává do hluboké strategické krize. Autor tvrdí, že zatímco Trumpova nově ustavená Rada míru funguje jako rychlý, centralizovaný a vysoce transakční nástroj zahraniční politiky, BRICS+ zůstává pomalým, konsenzuálním a vnitřně rozporným blokem, který nedokáže držet krok s dynamikou současné diplomacie.

Podle Elmaliho se ukazuje, že BRICS+ nikdy nebyl skutečně revoluční projekt, ale spíše reformistická platforma fungující v rámci logiky OSN. Jeho tři hlavní pilíře – Čína, Rusko a Indie – sledují rozdílné priority, což vede k absenci jasného vedení i společné ambice. Čína chce využít BRICS+ k oslabení dominance amerického dolaru, Rusko se stále více opírá o čínský trh a Indie si pečlivě udržuje strategickou autonomii, odmítá být „buď–anebo“ aktérem a nechce se stát nástrojem žádné mocnosti.

Rozšíření BRICS na BRICS+ představuje krok, který sice zvýšil geografický dosah, ale zároveň dramaticky oslabil soudržnost. Noví členové přinášejí protichůdné regionální zájmy i rozdílnou míru napojení na západní finanční systém, což prakticky znemožňuje pokrok v klíčových tématech, například právě v dedolarizaci.

Autor také upozorňuje, že dočasná legitimita Trumpova Rada míru (Board of Peace) je svázána s mandátem OSN, který vyprší koncem roku 2027. Do té doby se kolem této rady vytvářejí nové návyky bilaterální spolupráce, do nichž se zapojují regionální mocnosti jako Egypt, Turecko či Saúdská Arábie. BRICS+ podle článku riskuje, že v tomto období zůstane mimo hru a bude nabízet jen symbolická prohlášení bez skutečné akceschopnosti.

Klíčovým testem pro trumpovskou Radu míru má být Gaza: pokud se ambiciózní plány na stabilizaci a rekonstrukci nepodaří naplnit, projekt se může rychle rozpadnout. Ani případné selhání Rady míru by však automaticky neposílilo BRICS+, který podle autora trpí strukturální paralýzou a neschopností nabídnout alternativní řešení.

Celkově článek vykresluje BRICS+ kriticky jako blok bez jasného směru, který v éře rychlých bilaterálních dohod a osobní diplomacie ztrácí relevanci a stává se spíše pasivním pozorovatelem vlastního multipolárního snu.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/70447

Summit BRICS: Válka s Íránem odhalila hluboké rozpory uvnitř bloku

Aliance BRICS, která se dlouhodobě prezentuje jako protiváha západnímu geopolitickému řádu, narazila na vlastní limity, jde o názory na válku v Íránu.

Dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských států v indickém Dillí skončilo bez společného závěrečného prohlášení, což je v diplomacii považováno za výrazný signál vnitřních rozporů. Hlavním důvodem se stala eskalující válka kolem Íránu, která rozdělila samotné členy uskupení.

BRICS, původně tvořený Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou, se v posledních letech rozšířil o další státy včetně Íránu, Egypta, Etiopie, Indonésie a Spojených arabských emirátů. Právě rostoucí diverzita členů však začíná komplikovat snahu prezentovat blok jako jednotnou sílu takzvaného globálního Jihu.

Největší střet během summitu vyvolala otázka konfliktu mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem. Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí vyzval ostatní členy BRICS k jednoznačnému odsouzení „porušování mezinárodního práva ze strany USA a Izraele“.Narazil však na odpor části členských zemí Perského zálivu, především Spojených arabských emirátů. Ty se po vypuknutí konfliktu samy staly terčem íránských útoků na americké vojenské základny rozmístěné na jejich území.

Napětí během jednání dále vzrostlo poté, co Aráqčí naznačil, že právě jedna z členských zemí zablokovala části připravovaného společného dokumentu. Přestože Spojené arabské emiráty přímo nejmenoval, jejich představitelé reagovali ostře a obvinili Írán z ospravedlňování útoků proti státům Perského zálivu.

Podle Emirátů podnikl Írán proti jejich území tisíce útoků pomocí raket, dronů a střel s plochou dráhou letu. Konflikt tak ukázal, že BRICS dnes sdružuje státy s často protichůdnými bezpečnostními zájmy.

Aliance BRICS se dlouhodobě snaží vystupovat jako platforma podporující vznik „multipolárního světového řádu“ a oslabení dominance západních institucí. Členské země pravidelně požadují reformu Organizace spojených národů, zejména Rady bezpečnosti OSN, a větší zastoupení rozvojových zemí v globálním rozhodování.

Právě v těchto otázkách se členové stále shodují. Jednání v Dillí potvrdilo podporu reformě mezinárodních institucí i snahu posílit hlas globálního Jihu.

Současná krize však bohužel zároveň odhalila zásadní problém: BRICS není politicky ani ideologicky homogenní blok. Vedle autoritářských režimů zahrnuje demokracie, regionální rivaly i státy s odlišnými strategickými prioritami.

Rozpory se neprojevily pouze v otázce Íránu. Ministři jednali také o válce v Gaze, situaci v Libanonu, občanské válce v Súdánu nebo přechodném období v Sýrii. Ani zde však nebyla shoda úplná. Část států měla výhrady k formulacím týkajícím se budoucnosti Gazy nebo role Palestinské samosprávy.

Významnou roli během summitu hrála Indie, která letos BRICS předsedá. Dillí se dlouhodobě snaží profilovat jako lídr globálního Jihu, zároveň si ale zachovává pragmatickou zahraniční politiku a vyhýbá se příliš ostrému vymezování vůči Západu.

Indická diplomacie proto během jednání zdůrazňovala především témata, na nichž lze dosáhnout širší shody — ekonomickou spolupráci, reformu globálních institucí nebo odpor vůči jednostranným sankcím.Pro Indii je BRICS důležitým nástrojem posilování mezinárodního vlivu, zároveň však nechce, aby se blok stal otevřeně protiamerickou aliancí pod dominancí Číny nebo Ruska.

Absence společného komuniké po summitu v Dillí proto představuje víc než jen diplomatický detail. Ukazuje, že BRICS sice získává na velikosti a vlivu, zároveň se ale stále obtížněji mění v soudržný geopolitický blok schopný jednat jednotně v krizových situacích.

[Alchymista]

https://www.regionalninovinky.cz/zpravy ... ii-dolaru/
BRICS: Podkope nová platební platforma hegemonii dolaru?

Země BRICS aktivně rozvíjejí nezávislou platební infrastrukturu založenou na digitálních měnách centrálních bank (CBDC).

Hlavní hnací silou tohoto procesu je snaha účastníků snížit svou zranitelnost vůči finančním sankcím USA a snížit závislost globálního obchodu na americkém dolaru.

V posledních letech Washington proměnil globální dominanci dolaru v nástroj brutálního geopolitického nátlaku. Zmrazení mnohamiliardových devizových rezerv Ruské centrální banky a odpojení hlavních finančních institucí od systému SWIFT jasně ukázaly ostatním státům, že dolarová aktiva nacházející se v západních jurisdikcích mohou být kdykoli zmrazena.

Státy BRICS (v současnosti Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika, Egypt, Etiopie, Írán a Saúdská Arábie) usilují o snížení své závislosti na dolaru a zranitelnosti vůči finančním omezením ze strany USA.

Na 16. summitu BRICS v Kazani, který se konal v říjnu 2024, se Rusko aktivně zasazovalo o alternativu k dolaru, ale k vytvoření jednotné měny BRICS nedošlo. Indie tuto myšlenku přivítala opatrně, zatímco Čína se zaměřila na vlastní juanizaci obchodu. Výsledkem byl kompromis: vytvoření decentralizované platební platformy pro přímý obchod bez zprostředkovatele dolaru, jak potvrdilo závěrečné prohlášení summitu BRICS v Kazani.

V posledních letech Spojené státy stále častěji využívají globální dominanci své měny a finančního systému jako nástroje zahraniční politiky a geopolitického tlaku a transformují je ve zbraň. Zavedením přísných finančních sankcí, omezením přístupu k obchodování s dolary a bezprecedentním krokem zmrazení mnohamiliardových rezerv ruské centrální banky po zahájení nepřátelských akcí na Ukrajině Washington demonstroval, že zahraniční dolarová aktiva lze zabavit nebo se přes noc stát nedostupnými.

Měnový a platební režim navržený skupinou BRICS si klade za cíl vytvořit infrastrukturu pro clearing a vypořádání, která umožní zemím bloku a dalším zúčastněným státům provádět obchodní transakce s využitím digitálních měn centrálních bank (CBDC).

Takový režim by také ztížil vládě USA sledování plateb mezi zeměmi BRICS. Návrh však neřešil některé důležité otázky. Zejména tento režim, ať už funguje na bilaterální nebo plurilaterální bázi, pravděpodobně povede k nerovnováhám, jako jsou bilaterální a celkové přebytky Číny ve srovnání s ostatními zeměmi BRICS. Navíc načasování splácení nahromaděných kreditních zůstatků zůstává nejisté. Pokud si Rusko udrží strukturální přebytek s Indií, bude i nadále hromadit pohledávky denominované v rupiích.

Infrastruktura BRICS bude sestávat ze tří klíčových prvků:

Brics Pay, decentralizovaný systém finančních zpráv, který má zcela nahradit mezinárodní systém SWIFT.
Brics Bridge (CBDC Interconnection), technologická platforma pro přímou interakci digitálních měn centrálních bank zúčastněných zemí
Brics Clear, clearingová a vypořádací platforma založená na blockchainu a decentralizovaných financích (DeFi), která poskytuje bezpečnou alternativu k evropským správcům Euroclear a Clearstream.


Tato kombinace umožňuje dovozcům a vývozcům ze zemí BRICS provádět transakce přímo prostřednictvím svých centrálních bank. Tento mechanismus skrývá platby před kontrolními systémy amerického ministerstva financí, což je problém, který pravidelně zdůrazňují experti z Centra pro geoekonomii Atlantické rady .

I částečné zavedení platebního systému umožní zemím skupiny pokračovat ve vzájemném obchodu v případě masivních finančních sankcí ze strany Spojených států. Mechanismus přeshraničních plateb zajistí menší přímou expozici finančních transakcí mezi zeměmi BRICS vůči americkým sankcím.

Přestože zúčastněné finanční instituce mohou stále čelit sankcím USA, taková opatření budou v krátkodobém horizontu méně účinná, protože platební infrastruktura bude mimo dosah amerických úřadů ve srovnání s tradičními kanály, jako je americký bankovní systém nebo dokonce evropské finanční systémy, jako je Swift nebo Euroclear.


Západní zkušenosti ukazují, že je extrémně obtížné obejít finanční vliv USA. V roce 2019 Francie, Německo a Spojené království spustily platební systém Instex, aby usnadnily obchod s Íránem bez použití dolaru nebo SWIFTu. V roce 2023 byl však systém zrušen, protože kvůli hrozbě amerických sankcí nezvýšil obchod mezi evropskými společnostmi a Íránem. Precedent, který vytvořil systém Instex, naznačuje, že americká vláda bude i nadále používat sekundární sankce k odrazování bank a podniků od účasti v novém režimu BRICS.

Snahy o podporu platebního systému nevyhnutelně vystaví země BRICS hrozbě amerických cel v nadcházejících měsících, protože Washington se obává, že taková měnová spolupráce by mohla v konečném důsledku podkopat jeho finanční vliv. Trump pohrozil členům BRICS, že budou čelit clům ve výši 100 %, pokud se odváží vytvořit novou měnu, která by nahradila americký dolar.

„Požadujeme, aby se tyto země zavázaly, že nevytvoří novou měnu BRICS a nebudou podporovat jinou měnu, která by nahradila mocný americký dolar, jinak budou čelit 100% clům a rozloučí se s výprodeji v úžasné americké ekonomice,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Nový platební režim BRICS nepovede k okamžitému zrušení dolaru jako primární světové měny. Platby v národních měnách s sebou nesou vysoké náklady, omezenou likviditu a složitější směnitelnost.

Tento systém je však navržen jako záložní záchranná síť. V případě uvalení totálních sankcí ze strany Spojených států umožní členským zemím pokračovat v kritické výměně zboží a surovin. Z dlouhodobého hlediska bude vznik alternativních digitálních sítí postupně narušovat monopol amerického bankovního systému a oslabovat účinnost finančních omezení Washingtonu.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260812/iran- ... 67852.html
Irán sa stane členom Novej rozvojovej banky BRICS

Cieľom tohto kroku je nadviazanie bilaterálnej a multilaterálnej menovej spolupráce s členmi BRICS.
O pripravovanom vstupe informoval guvernér iránskej centrálnej banky Abdolnaser Hemmati, ktorý dodal, že Nová rozvojová banka (NDB) je „najdôležitejším výsledkom“ spolupráce v rámci skupiny BRICS.
Blok teraz zahŕňa 10 členov – Brazíliu, Rusko, Indiu, Čínu, Južnú Afriku, Egypt, Irán, Spojené arabské emiráty, Indonéziu a Etiópiu – pričom NDB je jeho hlavnou finančnou inštitúciou.
Irán, ktorý je už roky vystavený masívnym obmedzeniam, pravidelne presadzuje nezávislé a odolné finančné mechanizmy na boj proti západným sankciám.
Irán je členom skupiny BRICS od roku 2024, nebol však súčasťou Novej rozvojovej banky. Vstup do tejto inštitúcie poskytne Iránu finančnú záchrannú sieť odolnú voči sankciám – a ďalej upevňuje pozíciu skupiny BRICS ako jadra vznikajúceho multipolárneho ekonomického poriadku.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260901/belar ... 57713.html
Bielorusko očakáva užšiu spoluprácu medzi Šanghajskou organizáciou pre spoluprácu (ŠOS) a OSN – Lukašenko

BIŠKEK (Sputnik) – Bielorusko očakáva užšiu spoluprácu medzi Šanghajskou organizáciou pre spoluprácu (ŠOS) a Organizáciou Spojených národov, uviedol v utorok bieloruský prezident Alexander Lukašenko.
„Očakávame, že posilnená spolupráca medzi Šanghajskou organizáciou pre spoluprácu a Organizáciou Spojených národov prinesie výsledky,“ povedal Lukašenko počas stretnutia v rámci formátu SCO+.
Dodal, že žiadny globálny problém nemožno vyriešiť bez členov SCO.

Vylúčené, USA a Izrael nedokážu kontrolovať členov SCO.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/put ... shingtonu/
Putin chce vytvořit rozvojovou banku, která bude fungovat mimo dosah Washingtonu

TIANJIN / MOSKVA — Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně vyzval k vytvoření Rozvojové banky Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), která by měla fungovat nezávisle na finančních systémech ovládaných Západem. (Foto: Flickr)

„Je nutné ukončit používání financí jako nástroje neokolonialismu, které je v rozporu se zájmy globální většiny,“ prohlásil Putin v rozhovoru pro čínskou agenturu Xinhua.

Návrh banky získal zásadní impulz poté, co Rusko po invazi na Ukrajinu v roce 2022 čelilo masivním západním sankcím. Moskva zjistila, že i dosavadní multilaterální instituce s čínskou účastí — jako Asijská infrastrukturní investiční banka (AIIB) nebo Nová rozvojová banka BRICS — nedokázaly Rusko před západními restrikcemi plně ochránit.

Ruský ministr financí Anton Siluanov proto uvedl, že nová banka musí fungovat „bez omezení západních měn“ a že Moskva s Pekingem jedná o vybavení banky vlastní depozitářskou infrastrukturou, která by umožňovala členským státům volně obchodovat s finančními instrumenty.

Klíčovým prvkem projektu má být vytvoření nezávislého platebního a depozitářského systému.

„Potřebujeme vlastní nezávislou platební infrastrukturu. To je obzvláště důležité v kontextu sankcí, kdy se finanční kanály Západu — SWIFT — stávají nepřístupnými nejen pro Rusko, ale i pro další partnery, jako je Írán,“ uvedl Siluanov.

Nový depozitář by měl nahradit evropské Euroclear a Clearstream, kde jsou od roku 2022 zmrazena ruská suverénní aktiva. Banka by zároveň měla podporovat digitální měny — digitální jüan, digitální rubl a další — aby se členské země mohly plně odpoutat od západních finančních struktur.

Putin při prezentaci projektu poukázal na dynamiku vzájemného obchodu: „Obchodní obrat Ruska se zeměmi SCO dosáhl v roce 2024 409 miliard dolarů a nadále roste.“ Zdůraznil, že podíl národních měn v obchodních transakcích mezi členskými státy organizace konzistentně roste — u Ruska již přesahuje 97 %.

Projekt čelí značným výzvám. Především je třeba vybudovat robustní institucionální kapacitu, transparentní řízení rizik a silný regulační dohled. Bez toho by se banka mohla potýkat s nedůvěrou mezi členy a dlužníky — problém, který již postihuje například Novou rozvojovou banku BRICS.

Navíc Indie, klíčový člen SCO, zůstává vůči čínskému vedení v rámci banky zdrženlivá a preferuje zachování strategické autonomie. Přesto se očekává, že memorandum o porozumění by mohlo být podepsáno ještě před dalším summitem lídrů.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260902/pakis ... 64568.html
Predsedníctvo Pakistanu v ŠOS: Do popredia sa dostávajú prepojenosť, obchod a kultúra

Pakistan sa považuje za prirodzeného spájacieho článku medzi tromi ázijskými regiónmi – a na Východnom ekonomickom fóre veľvyslanec Faisal Niaz Tirmizi vysvetlil agentúre Sputnik, čo to znamená pre budúcnosť ŠOS pod ročným vedením Islamabádu.
VLADIVOSTOK, Rusko (Sputnik) – Pakistan prevzal predsedníctvo v Šanghajskej organizácii pre spoluprácu (SCO) po samite v Biškeku. Premiér Shehbaz Sharif vo svojom prejave na zasadnutí Rady hláv štátov SCO načrtol priority krajiny: premeniť sľuby na konkrétne projekty, posilniť dopravnú prepojiteľnosť a presadzovať vytvorenie banky SCO.
„Pakistan vždy veril, že všetky sľuby, ktoré boli dané na predchádzajúcich samitoch, sa musia premeniť na konkrétne projekty,“ povedal veľvyslanec Faisal Niaz Tirmizi pre Sputnik v rámci Východného ekonomického fóra. „Najdôležitejšie medzi krajinami ŠOS sú doprava a obchod. Okrem toho aj medziľudské kontakty a kultúrne a hudobné vzťahy.“
Veľvyslanec poznamenal, že Pakistan zaujíma jedinečnú geografickú polohu, vďaka čomu môže slúžiť ako most pre celý región. Islamabad, ktorý je už členom Severo-južného dopravného koridoru, Organizácie pre hospodársku spoluprácu (zahŕňajúcej stredoázijské štáty, Turecko a Irán) a Juhoázijského združenia pre regionálnu spoluprácu (SAARC), sa považuje za prirodzené spojenie medzi Južnou, Západnou a Strednou Áziou.

„Pakistan bude zohrávať svoju úlohu pri rozširovaní kontaktov, dopravy, obchodu a kultúrnej výmeny,“ zdôraznil Tirmizi.
Veľvyslanec tiež privítal návrh ruského prezidenta Vladimíra Putina na zriadenie banky ŠOS s cieľom uľahčiť vzájomný obchod.
Podľa Tirmiziho za tým všetkým stojí hlboké presvedčenie: „Súčasnosť aj budúcnosť patria tomuto regiónu“ – regiónu spojenému geografiou, kultúrnymi spoločnými črtami a obrovským nevyužitým obchodným potenciálom. Keďže predsedníctvo je teraz v rukách Pakistanu, uzavrel: „Pakistan bude počas svojho predsedníctva v budúcom roku aktívne presadzovať všetky svoje ciele.“