USA

[skflanker_]

Misia OSN: USA sa pri útokoch na Irán dopustili vojnových zločinov

Vyšetrovacia misia Organizácie Spojených národov (OSN) zameraná na Irán pripisuje zodpovedanosť za vojenské útoky na školu a športové zariadenie v Iráne z 02.2026 SŠ. Podľa vyhlásenia misie z 17.09.2026 ide o vojnové zločiny. Na druhej strane sa iránske zložky podľa predstaviteľov OSN dopustili zločinov proti ľudskosti pri potláčaní protivládnych protestov.
K útoku na základnú školu pre dievčatá v blízkosti komplexu iránskych Revolučných gárd v meste Mínáb neďaleko Hormuzského prielivu došlo 28.02.2026, v 1. deň americko-izraelských útokov na Irán. Podľa expertov OSN zahynulo 150 ľudí vrátane 120 detí, väčšinou dievčat a zodpovednosť vo svojej správe pripísali SŠ. Podľa správy mali USA zastarané spravodajské informácie a na mieste sa mal nachádzať vysokopostavený vojenský veliteľ. Pred spustením útoku si ich dostatočne neoverili a dopustili sa vojnového zločinu.
„USA naopak nasmerovali údery na budovu školy, pričom si boli vedomé značného rizika zasiahnutia civilného objektu a konali bezohľadne,“ tvrdí misia. Agentúra Reuters už ako prvá informovala, že prvotné interné vyšetrovanie armády poukázalo na pravdepodobnú zodpovednosť amerických síl za tento smrtiaci úder. Pentagón odvtedy posunul vyšetrovanie na vyššiu úroveň, no predbežné zistenia zatiaľ oficiálne nezverejnil. Odborníci dospeli k podobnému záveru aj v prípade útoku na športové centrum v meste Lámerd. Podľa správy útok poškodil neďaleké obytné budovy a školu a spôsobil smrť a zranenia 22 civilistov. Útok bol podľa OSN nevyberavý a preto predstavuje vojnový zločin. Ústredné velenie americkej armády (CENTCOM) v 03.2026 uviedlo, že americké sily v ten deň neuskutočnili žiadne útoky na mesto Lámerd...

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/misia-o ... lanok.html z 17.09.2026

[skflanker_]

Snemovňa reprezentantov USA schválila zákon o sankciách voči Rusku...

Prezident Trump podpísal rozsiahly zákon o sankciách voči Rusku

Americký prezident Donald Trump v piatok 18.09.2026 podpísal rozsiahly zákon o sankciách voči Rusku, ktorého cieľom je vyvinúť na Moskvu tlak v súvislosti s vojnou na Ukrajine. Ide o poslednú legislatívnu iniciatívu nedávno zosnulého republikánskeho senátora Lindseyho Grahama, ktorý sa krátko pred svojou smrťou v 07.2026 vrátil z Ukrajiny. Graham viac ako 23 rokov zastupoval v Senáte štát Južná Karolína a bol priateľom prezidenta Trumpa. Návrh zákona sa pripravoval viac než rok. Snemovňa reprezentantov schválila sankcie tento týždeň pomerom hlasov 262:159 a v 08.2026 prešiel Senátom v pomere 86:11.
Cieľom zákona je výrazne obmedziť zdroje z príjmov, ktoré financujú pokračujúcu vojnu Ruska proti Ukrajine, pričom umožňuje americkému prezidentovi zaviesť clá až do výšky 100 % pre 5 najväčších dovozcov ruskej ropy alebo zemného plynu. Zákon by mal najviac zasiahnuť Čínu a Indiu ako najväčších odberateľov ruskej ropy. Zároveň uvaľuje sankcie na ruského prezidenta Vladimira Putina, členov jeho vlády, oligarchov, ako aj na ruské banky a finančné inštitúcie, uvádza televízia.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/prezide ... lanok.html z 19.09.2026

[IgorT]

USA dochádzajú rakety: spojenci boli varovaní pred meškaniami dodávok až do piatich rokov — Bloomberg

Podľa údajov agentúry americké sily počas vojny s Iránom spotrebovali viac ako polovicu najnovších protilietadlových rakiet Patriot, tretinu zásob rakiet Tomahawk a takmer polovicu rakiet Precision Strike a protilietadlových rakiet THAAD.
Nemecko požiadalo Washington o urýchlenie dodávok rakiet Tomahawk a odpaľovacích zariadení Typhon, avšak podľa agentúry Bloomberg USA pravdepodobne nebudú schopné takúto objednávku splniť v najbližších piatich rokoch.
Problémy s dostupnosťou amerických rakiet už postihli aj viacero krajín východnej Európy.

https://t.me/RVvoenkor/123597

[skflanker_]

Ministerstvo zahraničných vecí USA schválilo rozsiahly možný predaj amerických zbraní Ukrajine v hodnote 2,68 miliardy $. Balík zahŕňa systémy PVO s dlhým dosahom, mobilné odpaľovacie zariadenia, radary, náhradné diely, softvér a technickú podporu.
Financovanie zabezpečia európski partneri užitoční idioti.

Zdroj https://t.me/UkraineNow/84179 / https://t.me/casusbellilive/269240 z 19.09.2026

Ministerstvo zahraničných vecí USA schválilo balík vojenskej pomoci Ukrajine v oblasti PVO v hodnote 2,68 miliardy $.Balík zahŕňa:
Rakety pre systémy PVO S-300.
O spoločnej práci USA a Ukrajiny na modernizácii rakiet pre systémy protivzdušnej obrany S-300 a vytvorení novej verzie rakiet s rozšírenými schopnosťami minulý mesiac uviedol (https://www.pbs.org/newshour/show/retir ... ort-supply) prezident Centra globálnych štúdií „Delfi“ Robert Hamilton.
Podľa jeho slov by mal byť modernizovaný systém uvedený do prevádzky približne koncom roka 2026. Výroba rakiet je plánovaná v objeme 100 – 200 kusov ročne.
Informácie o práci na vytvorení „náhrady“ za S-300 (ako aj R-27) sa objavili už v 09.2024, keď o tom hovoril minister obrany USA Lloyd Austin. (ešte sú rakety pre S-300 vo Venezuele)
Rakety GAM-67.
S najväčšou pravdepodobnosťou ide o rakety pre nový ukrajinský systém protivzdušnej obrany „Šeršeň“, kde sú rakety s podobným indexom uvedené vo výzbroji.
Rakety s laserovým navádzaním a predĺženým dosahom (Range-Extended Air Defense Laser Guided Rocket – READ-LGR).
Pravdepodobne ide o americké protilietadlové rakety proti dronom APWKS, európske FZ275 LGR alebo ich analógy.
Neznámy typ mobilného odpaľovacieho zariadenia (Improvised Transporter Erector Launcher 1.5).
Súpravy na úpravu mobilných odpaľovacích zariadení.
Radarové stanice RPS 202.
Prívesy s výsuvnými stožiarmi.
Balík zahŕňa aj poskytovanie podpory, technickej údržby, náhradných dielov, softvéru a zabezpečenie logistiky.

Zdroj https://t.me/milinfolive/179792 / https://t.me/casusbellilive/269277 z 19.09.2026

[IgorT]

Ukrajina útočí na lode spojené s USA, ktoré prepravujú ruskú ropu, a to nemôže pokračovať — americký minister zahraničných vecí Rubio

22-3.mp4

(1.22 MiB) Staženo 19 x

https://t.me/c/3904668538/53

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/Hm2nM/zpravy-ek ... ne-zavisla
Trump podpořil zákaz vývozu americké nafty, Evropa je na ní přitom silně závislá

Americký prezident Donald Trump v úterý podpořil zákaz vývozu nafty ze Spojených států. Opatření prosazují republikánští kandidáti v některých nejtěsnějších listopadových volebních soubojích jako způsob, jak zkrotit rekordní ceny paliv. Trump se tím ale dostává do rozporu s vlastními ministry, kteří varují, že zákaz by mohl zdražit paliva na pobřežích USA a omezit dodávky evropským spojencům. Evropa je přitom na americké ropě silně závislá. Informovala o tom agentura Reuters.

Ceny nafty vystoupaly v USA i v Evropě na rekordní úroveň poté, co války v Íránu a na Ukrajině výrazně omezily vývoz některých z největších producentů, jako jsou Rusko, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.

„Řekl jsem, ať naftu neposíláme ven. Vyrábíme hodně nafty… Vyzval jsem k tomu. Vyzval jsem k tomu mezi svými lidmi,“ řekl Trump novinářům v sídle OSN v New Yorku před schůzkou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Vysoké ceny paliv jsou pro Trumpa slabým místem před volbami 3. listopadu, v nichž se republikáni snaží udržet většinu v obou komorách Kongresu. Dostupnost potravin a dalšího zboží je podle agentury na prvním místě mezi starostmi voličů.

Ministr financí Scott Bessent na stejném setkání uvedl, že administrativa zkoumá, zda je takový zákaz proveditelný a zda by fungoval úplný, nebo částečný zákaz. Zavedení zákazu po Trumpově administrativě požadovalo několik republikánských kandidátů v nejvyrovnanějších kongresových soubojích v zemi, například senátor Dan Sullivan na Aljašce, členka Sněmovny reprezentantů Ashley Hinsonová v Iowě a Mike Rogers v Michiganu.

„Americké palivo by mělo zůstat doma s Američany. Nafta je prostě zatraceně drahá. Vyzývám k dočasnému pozastavení vývozu americké nafty, abychom před zimou obnovili zásoby a daly přednost americkým a aljašským rodinám,“ uvedl Sullivan v úterním prohlášení. Hinsonová a Rogers v pondělí rovněž vyzvali k rychlému ukončení války v Íránu, čímž se od Trumpa distancovali.

Americké ministerstvo zemědělství minulý týden podle dvou zdrojů obeznámených se situací vyzvalo Bílý dům, aby v otázce cen nafty zasáhl. Ministryně zemědělství Brooke Rollinsová v pondělí podle serveru Politico řekla, že o věci s Trumpem mluvila, a vysoké ceny označila za „skutečný problém“.

Ministr energetiky Chris Wright minulý týden na akci serveru Daily Caller varoval, že zákaz by vedl k přebytku nafty na pobřeží Mexického zálivu a přiměl americké rafinerie ke snížení výroby, což by rychle omezilo i produkci benzinu. „Pokud začnete toky omezovat bariérami, velmi rychle snížíte produkci a budete mít menší nabídku. Potřebujeme větší nabídku, ne menší,“ řekl Wright.

Ministr vnitra Doug Burgum uvedl, že zákaz by ceny ropných produktů pravděpodobně nesnížil a mohl by vyvolat odvetná opatření ze strany zemí vyvážejících energie. Na ty jsou přitom státy jako Kalifornie v části své spotřeby energie odkázány.

Proti zákazu se staví i ropný průmysl. Podle Todda Staplese, prezidenta texaského ropného a plynárenského sdružení TXOGA, by zákaz „ochromil domácí pracovní místa, vedl k nedostatku paliv u nás doma a dal moc do rukou Číny a Ruska, protože by donutil naše spojence obrátit se kvůli pokrytí svých potřeb na tyto země“.

Zákaz vývozu nafty by teoreticky mohl dočasně snížit ceny na pobřeží Mexického zálivu, v Evropě by však nabídku dále zúžil. Evropa má podle agentury strukturální nedostatek nafty a na vývozu z USA je silně závislá.

„To by se zdálo docela škodlivé pro některé klíčové spojence USA,“ řekl Jim Mitchell, ředitel analýz obchodování s ropou v poradenské společnosti Wood Mackenzie.

Trump uvedl, že se Zelenským probere ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. „Je to vážná rána pro Rusy. Je to také vážná rána pro cenu nafty,“ prohlásil americký prezident. Novinářům také řekl, že oba lídři budou jednat o řešení, které by ukončilo ruskou válku na Ukrajině. „Myslím, že k tomu dojde,“ dodal Trump.

Cena nafty pro spotřebitele se v srpnu v České republice zvýšila nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Proti červenci vzrostla o 14,3 procenta, zatímco průměr za celou unii činil 8,3 procenta. Cena benzinu se pak v Česku zvýšila o 2,7 procenta, zatímco průměrný růst za EU je 3,3 procenta. Ve své zprávě to uvedl unijní statistický úřad Eurostat.

Druhý nejvyšší růst ceny nafty registruje Bulharsko, kde cena vzrostla o 13,5 procenta. Třetí nejvyšší růst, a sice o 12,3 procenta, má Lucembursko. Nejméně nafta zdražila v Itálii, kde se její cena proti červenci zvýšila o 5,2 procenta.

V červenci růst ceny nafty v EU činil proti předchozímu měsíci 4,3 procenta. Benzin pak v unii v červenci meziměsíčně zdražil o 4,7 procenta. Co se nafty týče, její cena se v srpnu meziměsíčně zvýšila ve 26 zemích EU. Pouze na Maltě zůstala beze změny. U benzinu se ceny zvýšily ve 22 zemích, ve třech zemích klesly a ve zbývajících dvou zůstaly beze změny – na Maltě a ve Švédsku. Pokles registruje Maďarsko, Dánsko a Slovensko.

[skflanker_]

Pentagon potvrdil smrť 19 vojakov počas konfliktu s Iránom

Zdroj https://vk.ru/wall-123538639_5018963 z 23.09.2026
Originál https://www.washingtonpost.com/politics ... -iran-war/ z 22.09.2026

---

---

Vláda USA: Na USS Abraham Lincoln došlo k 8 pokusom o samovraždu

Administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v stredu 23.09.2026 priznala 8 pokusov o samovraždu príslušníkov ozbrojených síl počas predĺženého nasadenia lietadlovej lode na Blízkom východe, uviedol americký zákonodarca. Táto informácia je z listu, ktorý zaslal úradujúci minister námorníctva Hung Cao v reakcii na otázky demokratickej senátorky Kirsten Gillibrandovej o podmienkach na lietadlovej lodi USS Abraham Lincoln. Správy o zhoršujúcich sa životných podmienkach a zlom duševnom zdraví vojakov na palube tejto lode sa dostali na titulné stránky amerických médií a vyvolali kritiku vojny USA proti Iránu.
„Od začiatku nasadenia lode Lincoln došlo v celej údernej skupine k 8 pokusom o samovraždu,“ uviedol minister námorníctva. „Počas tohto nasadenia nedošlo na palube k žiadnej samovražde,“ dodal. Cao v liste poskytol aj podrobnosti o týchto incidentoch. Uviedol, že 1 námorník začiatkom 08.2026 skočil cez palubu lode a krátko nato ho zachránil vrtuľník pátracej a záchrannej služby. Následne ho odviezli z lode, aby mu poskytli zdravotnú starostlivosť. Ďalší námorník sa „v 03.2026 pokúsil skočiť cez palubu, ale jeho kolegovia mu v tom zabránili“ a následne ho poslali do domovského prístavu.
Lietadlová loď USS Abraham Lincoln vyplávala z Kalifornie v 11.2025 a zamierila do Juhočínskeho mora. Na Blízky východ bola presmerovaná pred americko-izraelskými útokmi na Irán, ktoré sa začali 28.02.2026. Po 286 dňoch na mori sa v 09.2026 nakrátko zastavila v prístave v Thajsku. Rodiny vojakov a americkí zákonodarcovia v 08.2026 upozornili na správy o pokusoch o samovraždu a ďalších závažných duševných problémoch, nedostatku potravín a zlých hygienických podmienkach. Trump vtedy odmietol tieto tvrdenia. Aj americký minister obrany Pete Hegseth trval na tom, že situácia na lietadlovej lodi bola len „nesprávne interpretovaná“.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/vlada-u ... lanok.html z 24.09.2026

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260924/trump ... 82450.html
Trump privítal čínskeho prezidenta Si v Bielom dome

WASHINGTON (Sputnik) – Americký prezident Donald Trump vo štvrtok privítal v Bielom dome čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga.
Prítomné boli aj prvá dáma USA Melania Trumpová a čínska prvá dáma Peng Liyuan.
Ako vyplýva z menu štátnej večere, americký prezident Donald Trump ponúkne čínskemu prezidentovi Si Ťin-pchingovi jedlá, ktoré spájajú americké a čínske kulinárske tradície.
Si pricestoval do Spojených štátov na štátnu návštevu v stredu neskoro večer, pričom ho Trump osobne privítal na letiskovej ploche.
„Menu predstavuje americké suroviny s jemným čínskym vplyvom, čím spája kulinárske tradície oboch národov,“ uvádza sa v menu, ktoré zverejnila kancelária prvej dámy USA Melanie Trumpovej.
Ako prvý chod bude podávaná krémová polievka zo žltej tekvice, frikasé z divých húb a chrumkavá pancetta, po ktorej bude nasledovať morský okoun v sezamovej kruste, podávaný s tradičným čínskym duseným mladým pak choi, pečeným baklažánom a zelenou omáčkou.
Okrem toho si lídri pochutia na zmrzline s vanilkovou smotanou a medom zo včelích úľov Bieleho domu, orechovým frangipane a kandizovanými čerešňami.
Počas podujatia zaspieva tenorista Christopher Macchio, ktorý vystúpil aj na Trumpovej inaugurácii v roku 2025, a vystúpia aj hudobníci z amerických ozbrojených síl.
Ako prvý chod bude podávaná krémová polievka zo žltej tekvice, frikasé z lesných húb a chrumkavá pancetta, po ktorej bude nasledovať morský okoun v sezamovej kruste, podávaný s tradičným čínskym duseným mladým pak choi, pečeným baklažánom a zelenou omáčkou.
Výzdoba miestnosti, vrátane čínskych váz, červených akcentov a stolových súprav, ktoré patrili americkým prezidentom, je takisto navrhnutá tak, aby spájala čínske umenie s americkými tradíciami.
Trump o obchodných vzťahoch medzi USA a Čínou
Spojené štáty a Čína pracujú na vybudovaní vyváženejších obchodných vzťahov, uviedol americký prezident Donald Trump.
„Naše tímy pracujú na podporovaní vyváženejších obchodných vzťahov,“ povedal Trump pri privítaní čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga v Bielom dome.
O rokovaniach a spolupráci
Donald Trump uviedol, že s čínskym prezidentom Si Ťin-pchingom bude rokovať o bezpečnosti, technológiách a umelej inteligencii.
„Počas tejto návštevy budeme rokovať aj o naliehavých otázkach týkajúcich sa bezpečnosti, technológií a superinteligencie,“ povedal Trump.
„Som presvedčený, že v priebehu histórie môžeme dosiahnuť veľa. Snahou o tieto spoločné záujmy sa naši ľudia spojili cez obrovské oceány, cez tie veľké, obrovské vzdialenosti a mnohé rozdiely, a dokonca sa z nás stali spojenci v druhej svetovej vojne. Pozrite sa na tú veľkosť, ktorú sme spoločne preukázali v boji počas druhej svetovej vojny. Odvážni americkí piloti sa dobrovoľne prihlásili, aby prišli do Číny a bojovali za samotné prežitie tejto legendárnej krajiny a tej legendárnej skupiny Flying Tigers. Boli jednoducho neuveriteľní,“ dodal Trump.

Spojené štáty a Čína pokračujú v spolupráci na budovaní „lepšieho sveta“ a sú na to hrdé, povedal Donald Trump.
„Rovnako ako naši predkovia pred stáročiami prekročili oceán, aby obchodovali, učili sa a budovali lepší svet, aj naše dve krajiny robia v podstate to isté a sme na to a na naše vzťahy veľmi hrdí,“ povedal Trump.
„Ak sa zameráme na naše spoločné záujmy, som presvedčený, že môžeme dosiahnuť veľa. V priebehu dejín snaha o tieto spoločné záujmy spájala naše národy cez rozsiahle oceány,“ povedal Trump.
Trump o vzťahoch s Si Ťin-pchingom
„Od čias môjho prvého zvolenia v roku 2016 sme s prezidentom Si Ťin-pchingom nadviazali priateľstvo, skutočne veľké priateľstvo, ktoré je v skutočnosti postavené na vzájomnom rešpekte a zásadných záujmoch našich národov,“ povedal Trump.
Si o čínsko-americkej spolupráci
„Hoci spolupráca medzi Čínou a Spojenými štátmi nemôže vyriešiť všetky problémy sveta, bez spolupráce medzi týmito dvoma krajinami bude ťažké vyriešiť mnohé globálne problémy,“ povedal Si.
Čínske a americké ozbrojené sily by mali udržiavať dialóg a zlepšovať mechanizmy krízovej komunikácie, povedal Si.
Čína dúfa v spravodlivé zaobchádzanie s čínskymi spoločnosťami v USA a víta americké investície v Číne, dodal Si.
Siova štátna návšteva Spojených štátov potrvá do 25. septembra. Sprevádzajú ho riaditeľ Generálneho úradu Komunistickej strany Cai Qi a minister zahraničných vecí Wang Yi.
Xiova prvá štátna návšteva Spojených štátov sa uskutočnila v septembri 2015, keď navštívil Seattle vo Washingtone a New York, aby sa zúčastnil na sérii podujatí pri príležitosti 70. výročia Organizácie Spojených národov. Následne navštívil Spojené štáty v roku 2016, aby sa zúčastnil na 4. samite o jadrovej bezpečnosti vo Washingtone. V roku 2017 sa stretol s Trumpom v rezidencii Mar-a-Lago na Floride a v roku 2023 navštívil Xi San Francisco, aby sa zúčastnil samitu APEC.

[IgorT]

USA disponujú „veľmi výkonnou“ muníciou, ktorú Ukrajina nemôže využiť kvôli nedostatku potrebných lietadiel a vybavenia, uviedol Trump v rozhovore pre časopis TIME.

Podľa jeho slov sa zásoby niektorých druhov munície v USA znížili, a preto krajina posledných šesť mesiacov aktívne dopĺňa zásoby a zvyšuje výrobu.

https://t.me/c/1621958276/42761

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H5HsE/zpravy-sv ... ny-hegseth
Musk získal znovu roli v americké administrativě, pro Pentagon bude řešit budoucnost válčení

Miliardář Elon Musk se znovu zapojí do spolupráce s americkou vládou a bude se podílet na vedení studie Pentagonu o budoucnosti válčení. Americký ministr obrany Pete Hegseth to ve středu oznámil na základně námořní pěchoty v Quantiku ve Virginii, kde zároveň představil plány na novou základnu a velitelství pro autonomní válčení. Oznámil také, že americká armáda sníží počet generálů a admirálů celkem o 20 procent.

Hegseth nařídil všem složkám ozbrojených sil, aby zdvojnásobily desetiprocentní zredukování počtu vedoucích pozic v armádě, které nařídil loni na jaře. Celkové snížení postů o 20 procent má být dokončeno do 1. ledna 2027, informuje stanice ABC News.

Americká armáda, včetně pozemní pěchoty, námořnictva, námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil, nyní čítá přes 800 generálů a admirálů v aktivní službě, vyplývá podle stanice BBC z nejnovějšího přehledu ministerstva obrany.

Od začátku Hegsethova působení ve funkci ministra obrany loni v lednu bylo propuštěno nebo dalo výpověď nejméně 30 generálů, admirálů a civilních představitelů obrany. Odvolán byl předseda sboru náčelníků štábů Charles Brown a další vysoce postavení důstojníci.

Když Hegseth k vojenským lídrům promluvil v Quantiku loni v září, kritizoval ty s nadváhou s tím, že "tlustí generálové a admirálové" nepůsobí dobře, a Pentagon označil za příliš woke. Woke je výraz označující různé aspekty protidiskriminační nebo sociálně-liberální politiky.

"Už nejsme woke ministerstvo ani slabé ministerstvo," prohlásil ve středu Hegseth. Ti, kteří loni nesouhlasili s jeho vizí, přišli o své posty, dodal. Ministr obrany zmínil skupiny lidí, které nechce v armádě, včetně transgender lidí, lidí s nadváhou a mužů s vousy.

Hegseth rovněž oznámil zřízení velitelství pro autonomní válčení, jehož cílem je usnadnit nákup robotů a dronů pro válečné účely, "vylepšených" umělou inteligencí. Informoval také o novém úřadu pro náboženské záležitosti, programu pro kadety ve spolupráci s americkými univerzitami a nové vojenské základně. Hegseth nesdělil, kde by se základna měla nacházet, ale vyzval americké státy, aby představily své nejlepší nabídky.

Šéf společností Tesla a SpaceX Musk bude jedním z lídrů Projektu Meridian, "úsilí vedeného nejlepšími mozky v Americe studovat budoucnost válčení", řekl Hegseth. Na projektu s miliardářem budou spolupracovat Palmer Luckey, 34letý spoluzakladatel společnosti obranných technologií Anduril Industries, a Newt Gingrich, bývalý republikánský předseda Sněmovny reprezentantů, kterému je 83 let.

Musk loni vedl skupinu pro efektivitu státní správy (DOGE), kterou po své lednové inauguraci spustil americký prezident Donald Trump s cílem zavést rozsáhlé škrty ve federální vládě. Miliardář po veřejné roztržce s prezidentem skupinu opustil loni v květnu.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20261001/us-do ... 17889.html
USA nevylučujú útoky na Irak ani po oficiálnom ukončení operácie – správy

MOSKVA (Sputnik) – Spojené štáty nevylučujú uskutočnenie útokov na Irak, ak na irackom území zaznamenajú hrozbu, a to aj napriek oficiálnemu ukončeniu svojej operácie v tejto krajine proti ISIS (teroristickej organizácii Islamský štát, zakázanej v Rusku), informoval denník The Washington Post s odvolaním sa na nemenovaného amerického predstaviteľa.
Americké sily budú presunuté z Iraku do Jordánska, aby sa mohli sústrediť na boj proti bunkám ISIS v Sýrii, uvádza sa v správe.
Ak sa ISIS vymkne spod kontroly Iraku a Sýrie a tieto krajiny požiadajú USA o pomoc, americké sily by sa mohli vrátiť na ich územie, informoval denník.
Americký prezident Donald Trump už skôr uviedol, že americké ozbrojené sily budú pripravené vrátiť sa a v prípade potreby poskytnúť pomoc irackým orgánom, a to aj napriek stiahnutiu amerického vojenského kontingentu z krajiny.
V nadväznosti na vyhlásenie Pentagónu Trump v stredu oznámil stiahnutie posledných amerických jednotiek z Iraku a ukončenie operácie Inherent Resolve, pričom túto 12-ročnú vojenskú kampaň označil za koniec „veľmi nákladnej výpravy do pekla“.
Pentagón zároveň uviedol, že hoci zabezpečenie bezpečnosti v regióne je teraz úlohou irackých ozbrojených síl, USA budú krajine naďalej poskytovať obmedzenú pomoc pri výcviku vojenského personálu a zdieľaní spravodajských informácií.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HKEXv/zpravy-sv ... niverzitam
Prestižní americké univerzity upadají. Kvůli progresivistickým ideologiím. Silicon Valley proto zakládá své alternativy

Americké elitní univerzity podle předních technologických firem a investorů ze Silicon Valley ztrácejí svou někdejší prestiž. Nejde přitom jen o astronomické školné. Kritika technologů a investorů míří především na nedostatečnou přípravu studentů. V kontrastu s tím, jak uvádí deník New York Post, je naopak až přílišná ideologičnost velké části největších amerických univerzit a jejich prostředí, zvláště pak co se týká progresivismu a obecně protizápadních postojů. Technologické firmy proto začínají vytvářet vlastní vzdělávací programy, v nichž místo toho zdůrazňují západní civilizaci, individuální svobodu a americké hodnoty, jak upozorňuje NY Post.

Ivy League tvoří osm prestižních soukromých univerzit na severovýchodě Spojených států – Harvard, Yale, Princeton, Columbia, Brown, Dartmouth, Cornell a University of Pennsylvania. Jejich diplomy dlouhodobě patří k nejcennějším na americkém pracovním trhu. Podle části technologického sektoru ale prestiž samotného jména přestává být dostatečnou zárukou. „Dříve platilo, že jste se mohli spolehnout na člověka, který vystudoval Ivy League nebo univerzitu podobné úrovně v tom, že bude špičkový. To už ale neplatí,“ řekl NY Post Jordan Hirsch ze známé technologické firmy Palantir. Podle něj firma zjistila, že tradiční systém přehlíží značné množství talentovaných lidí.

Jedním z důvodů má být také čím dál větší ideologický posun i důraz univerzit. New York Post mimo jiné popisuje americký vysokoškolský systém jako stále dražší „baštu protizápadních postojů“, který nedostatečně hledí na nadějné studenty a jejich průpravu.

Právě proti tomu chtějí některé technologické projekty nabídnout alternativu. Jedna z největších amerických technologických společností, zmíněný Palantir, například ve svém programu Meritocracy Fellowship kombinuje programování a práci na softwaru se studiem západní civilizace, popisuje NY Post. Účastníci navíc dostávají měsíční stipendium 5400 dolarů (cca 117 tisíc korun). Podle Hirsche má program mladým lidem nabídnout také hodnotový základ. Jeho cílem je podle něj i podpora „individuální důstojnosti, individuální svobody, lidské schopnosti jednat a skutečné lásky k Americe, se všemi jejími nedokonalostmi“. Palantir tak vedle technického vzdělávání vědomě zdůrazňuje západní tradici a americké instituce.

Podobnou cestou se vydává také University of Austin, která vznikla s podporou technologických investorů. Škola kombinuje matematiku, přírodní vědy a umělou inteligenci s klasickým vzděláním týkajícím se historie USA i dalších západních civilizací včetně evropských. Rektor školy Carlos Carvalho svůj přístup popisuje otevřeně. Cílem je podle něj vychovat absolventy schopné „budovat technologie budoucnosti, kteří vědí, proč je musí budovat v Americe a pro Ameriku“. „Amerika vstupuje do technologické éry s dalekosáhlými důsledky, a přesto univerzity v naší zemi nedokážou studenty naučit, jakým principům by tyto mocné nástroje měly sloužit,“ uvedl dále Carvalho.

Podobné alternativy vznikají i jinde. Investiční společnost Andreessen Horowitz připravuje bezplatný roční program pro mladé lidi po střední škole, zaměřený na technologické projekty, umělou inteligenci, podnikání a získávání investic. Už od roku 2011 funguje také Thiel Fellowship, které nabízí finanční podporu mladým lidem, kteří se rozhodnou místo tradiční vysoké školy věnovat vlastnímu projektu. Technologický sektor tak postupně testuje model, v němž firmy samy přebírají část role tradičních univerzit – kvůli praktičnosti, nákladům, ale také kvůli představě o tom, jaké hodnoty by mělo vzdělávání předávat. Podle Hirsche může konkurence tradiční školy přimět k reformě. „Instituce si vedou lépe, když čelí konkurenci,“ vysvětlil.

[IgorT]

Trump opäť sľúbil, že každému dospelému Američanovi vyplatí 5 000 dolárov, ak republikáni získajú väčšinu v Kongrese.

„Republikáni to dokážu, demokrati nie,“ dodal.

3-2.mp4

(6.41 MiB) Staženo 11 x

https://t.me/c/3904668538/264

[Alchymista]

Piráti v Karibiku...

https://sputnikglobe.com/20261002/us-co ... 27562.html
Americká pobrežná stráž oznámila zadržanie plavidla prevážajúceho palivo na Kubu

WASHINGTON (Sputnik) – Americká pobrežná stráž (USCG) v piatok oznámila, že zadržala plavidlo prevážajúce náklad paliva na Kubu.
„Pobrežná stráž úspešne zadržala motorovú loď (M/V) Grace v rámci koordinovanej medzinárodnej operácie, ktorá potvrdila nelegálny obchod s palivom smerujúci na Kubu,“ uviedla USCG v tlačovej správe.
Loď bola zadržaná v Karibskom mori začiatkom septembra. Po zadržaní bola loď odklonená do mexických vôd, kde ju mexické námorníctvo prehliadlo a potvrdilo prítomnosť značného množstva paliva v balastných nádržiach, ako aj vo viacerých kontajneroch.
„Na podporu politiky vlády USA a v koordinácii s medzirezortnými a medzinárodnými partnermi Pobřežní stráž Spojených štátov naďalej vykonáva operácie zamerané na boj proti nelegálnej námornej činnosti takzvaných ‚temných flotíl‘, bezštátnych plavidiel a plavidiel, ktoré nedodržiavajú medzinárodné normy,“ dodala USCG.
V posledných mesiacoch Spojené štáty zvýšili sankčný tlak na Kubu. Koncom januára USA schválili clá na dovoz z krajín, ktoré ostrov zásobujú ropou, a vyhlásili výnimočný stav v dôsledku údajnej kubánskej hrozby pre národnú bezpečnosť USA. Toto opatrenie zhoršilo nedostatok paliva na Kube, čo malo dopad na výrobu elektrickej energie, dopravu, výrobu potravín, zdravotnú starostlivosť a školstvo.
Podľa kubánskeho ministra zahraničných vecí Bruna Rodrigueza ostrov od začiatku blokády dostal iba jednu dodávku ropy, a to 100 000 ton surovej ropy, ktorú koncom marca dodalo Rusko na palube tankera Anatoly Kolodkin.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20261006/us-tr ... 44463.html
Obchodný deficit USA dosiahol rekordnú úroveň 105,6 mld. USD, pričom globálna obchodná vojna Washingtonu stráca na sile

Rozdiel medzi vývozom a dovozom USA dosiahol najvyššiu úroveň od marca 2025, čo podkopáva 17-mesačné úsilie Trumpovej administratívy o nápravu obchodných nerovnováh a vnímaného „neférového zaobchádzania“ zo strany obchodných partnerov USA prostredníctvom opatrení, ako sú clá zavedené v rámci iniciatívy „Deň oslobodenia“.
Údaje zverejnené v utorok Ministerstvom obchodu odhalili, že dovoz v auguste prudko vzrástol o 4,3 % na 420,8 mld. USD, zatiaľ čo vývoz stúpol len o 1,4 % na 315,2 mld. USD. Rozdiel medzi nimi dosiahol 105,6 mld. USD.
Deficit vyskočil o 13,7 % v porovnaní s predchádzajúcim mesiacom, pričom americké hospodárske médiá pripisujú tento dvojciferný nárast prudkému rastu nákladov na dovoz ropy, zlata a polovodičov.
Tieto obchodné údaje predstavujú ďalšiu prekážku pre Trumpovu administratívu, ktorej snaha o reindustrializáciu utrpela vážne rany v dôsledku prudko rastúcich nákladov na energiu spôsobených konfliktmi s Iránom a medzi Ruskom a Ukrajinou, klesajúceho globálneho dopytu po americkom tovare, prudkého nárastu cien surovín, nedostatku pracovnej sily, vysokej inflácie a nekontrolovateľného štátneho dlhu.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HSttR/zpravy-sv ... a-ambasada
Opusťte Rusko, vyzvala americká ambasáda své občany. Důvodem je podezření na výskyt moru

Americká ambasáda v Rusku varovala občany USA před podezřením na výskyt plicního moru v Irkutské oblasti a vyzvala je k okamžitému odjezdu ze země. Ruské úřady výskyt moru oficiálně nepotvrdily a jako příčinu úmrtí mladé pracovnice institutu pro boj s morem uvádějí zápal plic neznámého původu. Zároveň ale v oblasti zavedly karanténní opatření a téměř dvě stovky lidí jsou pod lékařským dohledem.

Americká diplomacie uvedla, že situaci nadále pečlivě sleduje. Zároveň upozornila, že schopnost vlády Spojených států pomoci svým občanům v Rusku je omezená, zejména mimo Moskvu. Ministerstvo zahraničí ponechalo pro Rusko nejvyšší stupeň cestovního varování, který doporučuje do země necestovat. Američané, kteří v Rusku jsou, mají podle něj okamžitě odjet.

Případ se týká úmrtí pracovnice irkutského institutu pro boj s morem, která skončila v okresní nemocnici v Šelechovu u Irkutska, původně s podezřením na covid-19. Úřady nejprve hovořily o „zvláště nebezpečné infekci“ bez upřesnění diagnózy, šéf Burjatska Alexej Cydenov ovšem prohlásil, že příčinou smrti mladé ženy byl mor. Úřad na ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ale tato tvrzení oficiálně popřel a za příčinu úmrtí označil „zápal plic neznámého původu“.

Upozornil na hypotézy, že laborantka se mohla nakazit morem při služební cestě do Burjatska, což ale Cydenov popřel, anebo při nehodě v laboratoři. Podle dalších verzí prý žena pracovala se zvířaty nakaženými morem či zkoumala odolnost morové bakterie Yersinia pestis vůči antibiotikům.

Žádnou z těchto verzí úřady nepotvrdily, nicméně uvalily lékařský dohled na téměř dvě stovky lidí, kteří byli s dotyčnou v kontaktu. Gubernátor Igor Kobzev ujistil, že tito lidé nemají žádné příznaky a i vyšetření ukázala negativní výsledky. Část lidí si však podle médií stěžovala na zdravotní potíže.

„Nejpodivnější na tomto příběhu je, že Rospotrebnadzor popírá mor, ale v Irkutsku úřady uzavřely do třítýdenní karantény městské nemocnice č. 1, 3 a 10, dětskou nemocnici a přinejmenším jednu porodnici. Pacienty nesmějí propouštět z nemocnic, návštěvy jsou zakázány a povoleny jsou pouze balíčky,“ napsal Moskovskij komsomolec. Dodal, že v karanténě je také okresní nemocnice v Šelechovu, v místní továrně na hliník jsou povinné roušky a do regionu přicestovala na mimořádnou poradu šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová.

„Irkutští lékaři v kuloárech otevřeně hovoří o moru, ale v dokumentech tato diagnóza nefiguruje. Gubernátor Kobzev v pátek informoval, že se podařilo zvládnout ‚zvláště nebezpečnou infekci‘, ale o moru se nezmínil. V sobotu úřady v Bajkalsku vyzvaly obyvatele, aby nejezdili do Šelechova kvůli moru – a o dvě hodiny později výstrahu smazaly,“ podotkl deník a upozornil na protiřečící si skutečnosti: Rospotrebnadzor sice mor nepřipouští a trvá na „zápalu plic nezjištěného původu“, ale opatrná vyjádření ostatních úřadů „hovoří samy za sebe“.

Různé varianty morového onemocnění, včetně plicního moru, způsobují bakterie Yersinia pestis. Plicní mor patří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mezi nejsmrtelnější infekční choroby. Může se šířit vzduchem mezi lidmi nebo se přenášet ze zvířat na člověka. Jeho příznaky jsou horečka, bolesti hlavy a obtížné dýchání. V Rusku od roku 2017 nezaznamenali žádný případ moru u lidí, napsal dříve server The Moscow Times.

„Víme o zprávách o případu úmrtí s podezřením na nákazu plicním morem v Irkutské oblasti v Rusku. Situaci pečlivě sledujeme ve spolupráci s Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a dalšími partnery z řad vládních agentur,“ sdělil rozhlasové stanici RFE/RL mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Ministerstvo zahraničí vyzvalo ruské úřady, aby „rychle a otevřeně sdílely přesné informace“, a zároveň připomnělo, že mor je léčitelný běžně dostupnými antibiotiky, zejména pokud se s léčbou začne včas.

„Dostupné informace průběžně shromažďujeme, ověřujeme a vyhodnocujeme z hlediska případného rizika pro Českou republiku. V tuto chvíli se jedná o podezření na onemocnění, které dosud nebylo oficiálně potvrzeno,“ uvedla na sociální síti X česká hygienická služba.

USA:
Mor (Plague) . . . . 5 prípadov (2025) . . . . 2 prípady (k 26. septembru 2026)
Tyfus (Flea-borne) . . . Rekordné stovky prípadov (napr. 220 len v L.A. County, ~1110 v Texase (2025)) . . . Pretrvávajúci vzostupný trend (2026

Rusko:
Mor (čuma) . . . . 0 prípadov (2025, 11 evidovaných prírodných ohnísk) . . . . 1 podozrivé úmrtie (k 26. septembru 2026)
Tyfus (tif) . . . . . 0 prípadov (2025) . . . 0 prípadov (2026

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/kdyz-se-hlavou ... ilem-dome/
Když se “hlavouni” sejdou v Bílém domě

Stalo se, že do amerických médií utekl zasedací pořádek oběda, na které, Trump a Vance dne 29. září hostili zástupce amerického IT průmyslu a hovořili zejména o umělé inteligenci. Celkově šlo o 34 lidí.

Samotné rozdělení křesel zavdalo médiím i běžným blogerům spoustu příčin ke spekulacím. Zvlášť ten Elon Musk sedící po levici prezidenta byl terčem až biblických přirovnání. Leč toto není Golgota, ale Washington, D.C., a prominentní Muskovo křeslo holt znamená asi hlavně to, že přes veškeré neshody se ti dva navzájem potřebují.

Profesní složení zúčastněných strávníků naznačuje, že ve Spojených státech se právě dává dohromady pořádný softwarově-hardwarově-kosmický kolos; Jared Isaacman z NASA tam určitě nebyl náhodou. Za velice zajímavé považuji ale i etnické a národnostní složení celé skupiny.

• Žádný rodilý Evropan, dokonce ani ten známý Peter Thiel ne (i když viceprezidenta Vance bychom mohli považovat za “Thielova politika”). Velká změna proti časům, kdy emigranti jako Zbigniew Brzezinski pomáhali určovat politiku Spojených států na světové scéně. Pokud by teď madam Ursula chtěla někomu zavolat, žádného svého poddaného, ba ani bývalého, u toho stolu nemá.
• Zato hned dva Tchaj-wanci, jeden po Trumpově pravici (Huang), a také jeden Malajec. U nás se hodně lidí směje Vystrčilovi za jeho létání na Tchaj-wan, ale asi by bylo férové říci, že v té dnešní hypertechnologické éře má tento malý ostrov nadprůměrný vliv na běh věcí. Trumpovi se za to každopádně nikdo smát nebude.
• Vůbec nejzajímavější: hned šest Indů. Kdyby k tomu stolu chtěl volat Módí, někdo z těch šesti mu to určitě zvedne.

To je pozoruhodný vývoj. Za kognitivní a vědeckotechnickou elitu Ameriky vždycky platili zejména aškenázští Židé, ale poslední dobou je ti Indové začínají dohánět. Na tomto obědě jich už sedělo zhruba stejně. Jistě, globálně vzato je Indů skoro stonásobně víc, ale v Americe samotné je ta jejich komunita malá, čítá jen asi 1,6 % amerického obyvatelstva. Má-li tedy u toho stolu 16 procent zástupců, je to velmi silná reprezentace.

Myslím si, že tato potenciální lobby předurčuje některé budoucí geopolitické vztahy. Indie sice hraje hru na BRICS, ale ve skutečnosti je rozpřáhnutá všemi směry naráz, a tu Ameriku přitom rozhodně nezanedbává.

Stejně tak je zajímavé si uvědomit, že sejde-li se vůbec taková skupina v Číně (v tom smyslu, že se bude navzájem radit, nikoliv dostávat něco befélem), bude se ze 100 % skládat z čínských občanů. Každá civilizace má svoje charakteristiky a jednou z těch čínských charakteristik je velká nedůvěra a odtažitost vůči ne-Číňanům. Pustit si je dobrovolně do císařského paláce coby rovnocenné hosty a bavit se s nimi o důležitých státních záležitostech by nepřicházelo v úvahu.

V některých obdobích čínské historie se ti cizinci, pravda, dostali do paláců prostým násilím – například dynastii Juan založili Mongolové a dynastii Čching zase Mandžuové – ale po dobrém, s načančanou pozvánkou, to nikdy nešlo a ani asi do budoucna nepůjde. Lid Chan si zkrátka v běžném provozu vystačí sám se sebou a mezi sebou.

Zajišťuje jim to větší vnitřní stabilitu (žádná cizí lobby v Pekingu!), ale platí za to také určitou cenu. Kdyby Musk zůstal doma v Jižní Africe, žádná raketa Starship by k nebesům nevzlétala. Postavit čínskou zeď, tedy aspoň na souši, není až tak velké umění. Velké umění je vybrat si z těch zástupů vandrujících po planetě ty kvalitní lidi.

Dnes to neumí pořádně nikdo, ale ta Amerika zatím přece jen o něco lépe než všichni ostatní.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/trump-americ ... dna-litva/
Trump zvažuje stálou americkou základnu v Litvě. Vilnius nabízí co nejlepší podmínky

Spojené státy by mohly v Litvě zřídit stálou vojenskou základnu. Donald Trump nyní poprvé přímo reagoval na nabídku Vilniusu a řekl, že ji zváží. Litva přitom nechce zůstat jen u slov. Nabízí, že ponese náklady na trvalé rozmístění amerických vojáků a vytvoří pro něj potřebné podmínky.

Otázka, která dosud zůstávala především v rovině litevské nabídky, tak dostala nový rozměr. Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy možnost vybudování stálé vojenské základny v Litvě skutečně zváží. Zároveň připomněl, že v zemi zná mnoho lidí a označil je za „úžasné“.

Pro Litvu nejde o úplně nový požadavek. Vilnius už dříve Washington vyzval, aby současnou rotační přítomnost amerických jednotek nahradil jejich trvalým rozmístěním. Nabídka se přitom týká nejen samotné přítomnosti vojáků. Litva deklaruje ochotu zajistit také financování a potřebné podmínky pro vznik základny.

Trump poprvé reagoval na litevskou nabídku
Trump o možnosti americké základny v Litvě hovořil v reakci na otázku reportéra litevského veřejnoprávního vysílatele LRT Augustina Šemelise ve Washingtonu. Prezident dostal dotaz právě na litevskou nabídku, aby Spojené státy v zemi zřídily stálou základnu.

„Určitě to zvážíme. V Litvě znám mnoho lidí. Jsou to úžasní lidé,“ odpověděl Trump.

Jeho vyjádření samo o sobě neznamená rozhodnutí o vzniku základny. Americký prezident pouze uvedl, že možnost bude Spojené státy zvažovat. Z podkladů nevyplývá, že by Washington o vybudování základny už rozhodl nebo stanovil její konkrétní podobu.

Pro Litvu je ale Trumpova odpověď důležitá právě proto, že přichází po veřejné nabídce Vilniusu.

Litva nabízí, že přítomnost Američanů zaplatí
Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius už dříve uvedl, že jeho země je připravena hradit náklady spojené s trvalým rozmístěním amerických vojáků.

Vilnius by podle jeho vyjádření zároveň zajistil co nejlepší podmínky pro vojáky i pro samotné zřízení americké základny.

„Pokud by na to byli připraveni, určitě bychom o to usilovali a zajistili co nejlepší podmínky pro vojáky i pro zřízení základny v Litvě,“ řekl Sinkevičius v rozhovoru pro televizi Bloomberg.

Litevská nabídka tedy počítá s poměrně širokou podporou americké přítomnosti. Nejde pouze o souhlas s umístěním amerických jednotek na litevském území. Litva zároveň deklaruje ochotu nést náklady a vytvořit podmínky potřebné pro jejich dlouhodobé působení.

Dosud funguje rotační systém
Američtí vojáci už v Litvě působí. Jejich současná přítomnost má ale rotační charakter. Na konci října mají do země dorazit dva americké prapory. Současně má pokračovat dosavadní systém, podle něhož americké jednotky v Litvě působí v devítiměsíčních rotacích.

Právě tento model chce litevská strana změnit. V poslední části září se litevský ministr obrany Robertas Kaunas setkal s náměstkem amerického ministra obrany pro politické záležitosti Elbridgem Colbym a následně potvrdil litevskému veřejnoprávnímu LRT, že Washingtonu navrhl možnost vytvoření stálé základny v Litvě.

Kaunas přitom uvedl, že devítiměsíční rotace amerických vojáků bude nadále pokračovat. Současně však Colbyho požádal, aby Spojené státy zvážily trvalou přítomnost.

To znamená, že současný systém se zatím nemění. Dva americké prapory mají na konci října přijet podle dosavadního rotačního režimu, zatímco otázka případné stálé základny zůstává otevřená.

Vilnius chce americké vojáky dlouhodobě
Litevská nabídka tak navazuje na současnou americkou vojenskou přítomnost v zemi. Vilnius podle předložených informací usiluje o to, aby se z pravidelných rotací stal dlouhodobější model.

Rozdíl není pouze v délce pobytu jednotlivých jednotek. Stálá základna by znamenala vytvoření trvalého zázemí pro americkou vojenskou přítomnost v Litvě.

Podklady zároveň uvádějí, že Litva už rozvíjí infrastrukturu, která má podporovat dlouhodobou přítomnost amerických vojáků. Zvláštní pozornost přitom věnuje výcvikovému prostoru Pabradė, kde americké jednotky už působí.

Rozhodnutí o základně zatím nepadlo
Trumpovo vyjádření proto nelze číst jako oznámení nové americké základny. Spojené státy podle dostupných podkladů žádné konečné rozhodnutí neučinily.

Situace má zatím několik jasně oddělených částí. Litva nabídla možnost stálého amerického vojenského působení a deklarovala připravenost nést související náklady. Litevský ministr obrany o této možnosti jednal s americkým náměstkem ministra obrany pro politické záležitosti. Současně do Litvy na konci října dorazí dva americké prapory, ovšem v rámci pokračujícího devítiměsíčního rotačního systému.

A nyní přišla Trumpova reakce: možnost stálé americké základny v Litvě bude Washington zvažovat.

Právě to je v tuto chvíli nejdůležitější posun. Nabídka, která dosud vycházela především z Vilniusu, se dostala přímo do veřejného vyjádření amerického prezidenta. O tom, zda se skutečně promění ve stálou americkou vojenskou základnu, však podle podkladů zatím rozhodnuto není.

[kenavf]

Takže sa vracia doba verejných popráv? Čo na to humanisti!

Ďalšiu popravu USA odvysielajú v priamom prenose: Armáda siahne po treste smrti po niekoľkých rokoch

https://www.topky.sk/cl/11/9513897/Dals ... ych-rokoch
Zastrelením, možno že majú "lepšie kulky ako jedy".

[kenavf]

https://www.topky.sk/cl/11/9514245/Tien ... na-slobodu

Tieň vražedného kultu Charlesa Mansona ožíva: Najstaršia väzenkyňa v Kalifornii je kúsok od prepustenia na slobodu

"Také usmevavé tváre."(sedem vrážd, dve vraždy,..). Možno to bolo tým že ich učiteľka nenabonzovala.