Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Je konec dějin, no ni? Už budou následovat jen samá pozitiva a sociální jistoty. Západní dominace je navždy, nikdy to nebude jinak a tak ani nemusíme o ničem podobném přemýšlet.

A hlavně žádné změny, proboha! Hlavně žádné nepohodlné otázky ani nepohodlná politická rozhodnutí! Všichni jsme totiž jednou nohou bez práce, bez jistot a bez zázemí. Všichni jsme jednou nohou v kriminále, protože jsme sešněrovaní milionem platných zákonů a každý den něco porušujeme, protože jinak by se tu nedalo žít. Hlavně žádné změny, protože všechny stejně opět dopadnou na plebs. Na korporátní kapitalismus si žádný premiér troufnut stejně nemůže a tak každé zvýšení daní způsobí jen nižší výběr. Pryč s nepohodlnými kritiky, pryč s hlasateli nových směrů, pryč se vším, co by mohlo otřást naším světem, který je tak propojený, že každá anomálie způsobí zvýšení cen benzínu a zdraží nájmy. Spolehlivě.

Centristická politika, se tomu říkalo. Politika naplněných regálů, politika pohodlných řešení skrze nesplatitelné státní dluhy. Politika Angely Merkel, servilní vůči korporacím a nekonfliktní vůči voličům. Vír šafen das, neexistují žádné alternativy, Uršula Leyenová je toho důkazem. Proč nevyhráváme volby? Protože se děsíme lidi! Říkáme jim ošklivé věci, média nám nasadí psí hlavu, řeknou o nás, že jsme dezinformátoři a lidi se leknou změny režimu, protože každý otřes je může učinit nezaměstnanými a poslat je do insolvence.

Děláme pořád ty stejné chyby, protože nesjednocujeme. Musíme se učinit atraktivní vůči těm, kteří nechtějí slyšet o dějinných zlomech. Nechtějí slyšet o zadlužení, nechtějí slyšet o nastupující multipolaritě. Nechtějí slyšet o boji proti vyvádění zisků a nechtějí se dozvědět, kdo řídí tento svět a jaké má záměry. Toto prakticky neustále slyšíme od těch, kteří politice rozumějí a mají na to školy. Aby naše politika uspěla, musí se stát politikou pro běžné lidi, tak jako to dělá Babiš, jako to dělá německá CDU, která je už k nerozeznání od německé SPD…

Jinými slovy, máme dělat stejnou politiku, která dovedla náš svět do krize, ve které je. Máme se přihlásit k politice, která nás nesplatitelně zadlužila, zničila náš průmysl, vyhubila nám děti spolehlivěji než Čingischán, učinila nás hedonistkými, zpovykanými a zparchantělými… proč vlastně? Abychom měli premiéra? Abychom měli na chvíli moc a dostali se k lizu? Abychom si sáhli na společenský vrchol? Aby nám lezly do řiti novinářské presstitutky?

Možná bychom si konečně měli vybrat, jestli je smyslem naší práce změna, která nám umožní přetnout ten bludný kruh složený z prvků očekávání, následovaných prvkem zklamání a nebo jestli je smyslem naší práce dosáhnout společenského vrcholu. K čemu je nám vládnout, když to znamená dál pokračovat v tom, co dneska ničí Evropu? Stálo Babišovi za to, být premiérem za cenu, že musí dál deklarovat, že EU a NATO jsou naší jedinou budoucností, když je to evidentně blbost, která nás ničí? Stojí za to, být ministrem, který dál musí pokračovat v inkluzi, protože přece nelze jinak? Stojí za to, vyhrát volby, když pak stejně musím lidi zklamat, protože mejdan skončil, prachy nejsou a elity se s námi o své zisky stejně dělit nebudou? A kdybych náhodou jen o kousilínek vykročil z konformity, hned budou studenti dělat stávkovou pohotovost, aby jejich rodiče dál museli platit koncesionářské poplatky.

Musíme více sjednocovat, musíme více oslovit ty uprostřed, abychom mohli sestavovat vládu. Akorát pak sestavíme vládu, která musí Merrickovi odezírat ze rtů a schvalovat Chat Control i emisní povolenky. Skvěle jsme se sjednotili… v tom, co jsme nechtěli a volby nic nemohou změnit. A když se Babiš chce trochu emancipovat, je to za cenu toho, že ho vyšetřují za střet zájmů a kdyby projevil jakoukoliv slabost, okamžitě ho evropské elity politicky popraví.

Buďte opatrní, netlačte na Babiše se svými požadavky na hranu koncesionářských poplatků, varují nás ti, kteří vidí dál než na jeden krok. Netlačte na zákon FARA, ale podporujte Babiše takřka bezvýhradně, protože kdo chce víc, nemá nic. Ale v praxi to znamená, že pojedeme dál do stejné brusele, dál budeme stavět větrníky, dál budeme rozvracet ekonomiku a chystat vojnu s Rusem, protože to přesně je ten jediný recept, jak dál dělat politiku Angely Merkelové, která je předposraná z vlastních lidí tak moc, že raději zaútočí na jadernou velmoc, než aby si doma vyčistila Augiášův chlív.

Omítám to takhle dělat a říkám, že je špatně, když se snažíte sjednocovat politiku tím, že dáváte voličům to, co sice chtějí slyšet, ale co nás dovedlo k deindustrializaci, bezvýznamnosti a válečným bubnům. Odmítám sejít z cesty pravdy jen proto, že bych díky tomu mohl třeba sestavovat vládu. Odmítám ničit svou vlast a svůj národ jen proto, abychom za tři roky seděli ve vládě, která bude dál dělat to, co všechny vlády za posledních třicet let. Je to možná rychlá cesta k funkcím, ale není to správná cesta, protože dál vede do brusele, byť třeba s bržděním a oklikami.

Nemá smysl ustupovat těm, kteří především žádnou změnu nechtějí, jen by chtěli aby vše zůstalo při starém a odmítají vidět, že to při starém je už třicet let, ale stálo nás to tři biliony státního dluhu a další tři biliony dluhů lidí a firem. Stálo nás to nedostupné bydlení, rozvrácené školství, zničené rodiny a porodnost na úrovni středověké genocidy. Naším smyslem proto musí být zvěstování změny, nové evangelium, nový směr pro náš národ , nový úděl, který možná bude skromnější, možná v něm nebude tolik blyštivých cingrlátek, ale bude mít identitu pro každého občana této země.

Jestliže změna voliče děsí, musíme ji být schopni uskutečnit v menším. Jestliže pro ni nedostáváme mandát ve volbách, musíme lidem prostě ukázat, že to jde. Jestliže není možné změnu prosadit na vládní úrovni a nelze ji udělat shora, musíme ji tedy udělat zdola. Musíme ji udělat mezi námi, musíme si pro její zvěstování udělat média, musíme pro ni mít politiku a musíme pro ni mít občanskou společnost. Mezitím, ať Babiš zdržuje naši cestu do liberálního průseru a ať mu v tom Okamura a Macinka pomáhají. Nemá smysl mít jako cíl sestavit vládu, když to znamená, že se nic nesmí změnit.

Stavební řízení, které Bartoš zdigitalizoval, aby bylo rychlejší, je místo toho pomalejší, ale alespoň už nemusíme koukat, jak se komponenty každý měsíc zdražují a můžeme je koupit. Než přijde skutečná zima, budeme je mít pod střechou. Sýpka pomalu začíná připomínat sklad stavebnin, ale už teď jsme ji schopni naplnit návštěvníky. V sobotu nás tam bylo víc než šedesát, opět ze všech koutů republiky.

Myslel jsem, že se dneska rozepíšu o detailech, protože je to velmi zajímavá (a tragická) sonda do hlubin českých státních institucí a úřadů, ale smůla, oni si v Polsku vzpomněli, že mají málo liberální demokracie a evropských hodnot a rozhodli se, že do toho včera v noci praští, protože prezident letí do Senegalu. A tak jsme se probudili do soboty, kdy je kolem polského ústavního soudu spousta policistů se samopaly i spousta demonstrantů a uvnitř nová samozvaná předsedkyně Anna Korwin-Piotrowska zcela nezávisle posilovala pozice Donaldu Tuskovi.

Prezident Nawrocki ovšem není žádné ořezávátko, nechal otočit letadlo, vrátil se do Varšavy a šel si soudkyni srovnat ručně stručně, osobně si rozehnal policii a víceméně anuloval Tuskův pokus o instalaci pravdoláskařských soudců, od kterých odmítl převzít přísahu. Klobouk dolů před Nawrockim, měl koule, což bude nejspíš v celém sporu s Tuskem rozhodující faktor, teď se dá čekat, že si tam všichni půjdou brutálně po krku, budou na sebe navzájem štěkat, že jsou vlastizrádci a Putin se bude chechtat, až budou z Kremlu opadávat cihly. Oni tam v Polsku totiž jsou všichni tak nějak mimo zákon a nikdo není úplně v právu. A to je přesně ta situace, při které přestanou rozhodovat argumenty, ale dojde na klacky.

Existují jisté signály, které říkají, že armáda je za prezidenta a policie je za Tuska…

V poslední době vůbec se většina státotovorných událostí neděje ve dne, ale v noci. Není to jen Babišova vláda, která pracuje až do sobotního rána, dělá to i polská vláda a vsaďte se, že Rakušan s Minářem a Grolichem také nebudou své pokusy o puč dělat v pracovní den v pravé poledne, ale udělají to někdy o víkendu a v hluboké noci. Ale to není nic divného, celá Evropa je definitivně rozesraná, zadlužená, militarizovaná, vyhecovaná do války proti jaderné velmoci a v takové chvíli vznikají dvojpapežství, Bartolomějské noci a také noci dlouhých nožů. Jak vidíte, nikdo se už nesnaží o demokracii, ale prostě o ovládnutí situace.

I u nás to tak bude, jen si nemyslete.

Přípravy probíhají už několik měsíců, snad si nemyslíte, že prezident dělal Babišovi potíže jen tak z plezíru? Záminka ohledně koncesionářskýchpoplatků by už také byla, probíhá mobilizace blbých a navedených, za chvíli budou proti vládě stávkovat i děti ve školkách a jeslích, Babiše drží pod krkem jeho vlastní libtardi, Letná už je objednaná a všichni lepšolidé tam povinně budou, protože naše mediální kulturní fronta pečlivě sleduje, jestli všichni tleskají dostatečně dlouho i nadšeně.

Různí Gibišové a Mitrofanové už se navzájem ujišťují, že silové řešení ala Polsko je vlastně žádoucí a v pořádku, protože dezoláti (stejně jako Putin) rozumějí jen síle. Už není důvod předstírat demokracii, ale je zapotřebí konečně dotáhnout ten evropský superstát, grýndýl, větrníky a válku proti Rusku do vítězného konce. Demokracii nejlépe ochráníme diktaturou.

Visegrádská čtyřka totiž, přes všechny své nedostatky a problémy, je přesně ten útvar, který brání Evropě v plném sjednocení pod praporem liberalismu. Ve Střední Evropě ještě příliš mnoho nezmasírovaných lidí, kterým se nechce bojovat za zisky nadnárodních korporací a Chat Control. Sice se tam podařilo úspěšně nainstalovat různé Tusky, Petry Pavly, Rakušany, nebinární Šimečka a Magyary, ale pořád to ještě není ono. Situace v západní Evropě se navíc stále zhoršuje, protože, jak jsme si řekli včera, politika konce dějin, kdy se nic nesmí změnit, jaksi došla do svého žalostného konce a tradiční evropské řešení této situace je válka, jejímž prvním předpokladem je, že všichni budou hajlovat ve stejném rytmu.

Volby už nejsou spolehlivé a tak nastupují rumunské scénáře. Dnešní jednotky SA se jmenují Milion chvilek pro demokracii, který už přechází na válečný mód Milionu dlažebních kostek pro demokracii. Na sociálních sítích se už pravda a láska navzájem povzbuzuje k násilnějším formám protestů a být ministrem zahraničí či ministrem vnitra, raději bych sem teď nepouštěl žádné Gruzínce s dlouhými úzkými zavazadly.

Na jedné straně bychom teď měli být opatrní, protože poslední, co vláda potřebuje, jsou nějací aktivní blbci, kteří se nechají před kamerami vyprovokovat. Ale na druhou stranu bychom měli být připraveni vyrazit do ulic, protože pohrobci Václava Havla nikdy nespí a čekají na svou příležitost. Stále více si myslím, že Babišova rychloakce se zákonem o České televizi prostě jen předběhla Rakušana s Grolichem o pár dní a narušila jim nějakou protiústavní sviňárnu, kterou byl Baxa připraven pokrýt.

Po celý svůj život jsem se snažil být svědkem křesťanské víry. Dostal jsem ji od obou rodičů, po mamince sentimentální, po tátovi zaťatou. Víru, pro kterou Hus zemřel, ale která přežila Bílou horu i jezuitská gymnázia, která přežila vypálení Kyjeva Čingischánem, přežila německé i banderovské běsnění a přežila pády všech moderních utopií vedoucích do stejné řiti. Víru, která umožnila mým pradědům klučit prales a nezapomenout na zemi svých otců.

Patří k tomu i mé příjmení – poněmčelé, protože i to patří do rodinné historie, ale původně znějící „Škeřík“ tedy ten, kdo se šklebí, protože přesně takhle naše rodina přežila všechno. Dělali jsme si srandu ze všeho, i z vlastní bídy. Na habsburské, pruské, nacistické, sovětské i evropské hodnoty jsme se po staletí dívali s úšklebkem a mysleli jsme si své.

Po čtyřicet let svého života jsem se snažil tohle předat dál. Táta byl představeným sboru, já i brácha jsme vedli skupinky mládeže, pokoušeli jsme se misionařit, přivádět k těmto hodnotám i další lidi, prostě snažili jsme se našimi životy naplňovat to, co si můžete přečíst skoro na konci Bible, že máme přivádět k Bohu nové učedníky.

Nedařilo se nám to. Čtyřsetleté hodnoty a skoro nikdo je nechtěl. Hodnoty pevnější a osvědčenější, než vše, co nabízí moderní svět, ale smůla, prožili jsme spolu s českými církvemi jejich pád, kdy za třicet let přišly o osmdesát procent členů. Nikdo v této zemi po roce 89 nezažil horší katastrofu než církve a to jsme přišli o stamiliardy v privatizačních rozkrádačkách. Přišli jsme o tisíce fabrik, ztratili jsme průmyslové kompetence a stali jsme se montovnou, ale ani zdaleka to nebyl tak šílený pád, jaký zažily české křesťanské církve. Majetkové restituce tomu jen dodaly dynamiku. Poločas rozpadu církví je pouhých deset let. Při každém sčítání se k nim hlásí polovina lidí, co minule.

A pak jsme naši církev opustili a najednou byl problém pryč. Najednou nebyl problém, abychom byli slyšet a nebyl problém o našich hodnotách mluvit. Problém totiž nebyl ani ve víře, ani v Bohu, ale v církvi.

Proč? Inu, protože když český člověk vidí, jakým způsobem se církve k Bohu hlásí, tak s tím nechce mít nic společného. Nechce mít nic společného s institucí, která není protiváhou režimu, ale jeho součástí. K čemu je církev, která chrání režim proti lidem? K čemu další instituce, která chrání moc? Smysl církve byl vždycky ve zmírňování dopadů neuvážených rozhodnutí mocipánů na obyčejné lidi, ale jen u nás je církev vždycky spolehlivým nástrojem na upevňování režimu. Čím bezohlednější režim, tím lépe a radostněji mu církev slouží. Na jednoho Piťhu připadá sto Halíků.

Tak jak ubývali církvím farníci, stejně rychle se přijímaly všechny ty LGBTNSDAP hodnoty, vstřebávala se zelená ideologie, až už nakonec nezbylo nic z dávných zápasů o milosrdenství k těm nejmenším a nejnuznějším. Místo zápasu o pravdu se bojuje za koncesionářské poplatky, místo poskytování identity těm dole, se poskytují prebendy těm nahoře. Místo hlasu marginalizovaných zní hlas Urušuly Leyenové. Místo útěchy zní napomínání, káže se voda, ale pije se víno. Místo Boha, který je nad vší lidskou marností a který dává slunci svítit na dobré i zlé, přišel Bůh, který si vybral správnou stranu.

Je nejvyšší čas, aby i tohle pokrytectví skončilo. Má-li se lid přihlásit ke svým křesťanským kořenům, nemohou u toho asistovat Halíci a Přibylové. Náš národ nezachrání protinárodní instituce, které se spolu s Petrem Pavlem těší na federalizaci a okleštění i těch posledních žalostných zbytků našich svobod. Nepomůže nám instituce, která se bojí svobody slova a která vždycky spolehlivě stála na straně moci.

I od toho je Vidlákovna. Aby bylo možné se přihlásit ke kořenům. Aby měli zastání ti, kteří jsou vyháněni ze společnosti lepších lidí. Aby někdo šel za těmi, kteří už nechtějí mít s tímto světem nic společného. Aby alespoň někdo připomínal, z čeho jsme povstali a co stojí za to hájit. Aby někdo ošetřoval naše kořeny, protože bez nich nemohou vyrůst žádné plody.

Každý, kdo se hlásí ke svým předkům, kteří nám vydobyli svobodnou zemi, uhájili tisícileté hranice, a předali hodnoty, které jednou předáme svým následovníkům, k nám patří.

Každý, kdo se hlásí k tradiční rodině tvořené mužem, ženou a dětmi, která je základem národa i státu, je náš.

Každý, kdo se hlásí se k historii své země v celé její šíři, přiznává se ke svým slovanským i křesťanským kořenům, ideálům humanismu, české státnosti od Velké Moravy podnes, ale především pak k českému jazyku jakožto základnímu prvku naší pospolitosti, ten bude mít ve Vidlákovně svůj přístav.

Každý kdo přijímá kontinuitu svého národa se všemi vrcholy i pády, pravdami i omyly, aby to dobré zachoval a z toho zlého se poučil, je naším druhem v tomto boji za přežití.

Každý, kdo se přiznává ideálům spravedlnosti, rovnosti a bratrství a vyvaruje se napravovat staré křivdy vytvářením nových, bude mít u nás své místo.

Každý, kdo je připraven střežit a bránit svou zemi, pokud bude stejně měřit chudým i bohatým a bude pamatovat i na toho posledního, tomu nabízíme ruku i místo u stolu.

Každý, kdo chce hledat pravdu, držet se pravdy, bránit pravdu, ale nepotřebuje pravdu ani vlastnit ani přikazovat, toho mezi sebou přivítáme.

Už víme, jak to bylo s těmi jmenovanými a nejmenovanými polskými ústavními soudci, víme, že Tusk se pokusil o převrat, kdy poslal policajty vyzbrojené dlouhými zbraněmi a nějak u toho asistovaly i německé policejní síly, které pak rychle rychle ujížděly z Varšavy směrem k hranicím. Víme, že Evropská komise vyzvala prezidenta Nawrockého, aby okamžitě jmenoval Tuskovy kandidáty na soudce a také víme, že tohle v Polsku zapůsobí jak rudý hadr na býka, protože Poláci tohle bytostně nesnášejí a rozhodně nebudou líbat ruku, která je bije. Jaroslav Kaczynski už prohlásil, že je zapotebí rozpustit Evropskou komisi a kdyby to nešlo, tak je zapotřebí vystoupit z EU.

Víme, že se začínají podávat trestní oznámení a jestli někdo doufal, že Poláci budou bránit Urušulu před Putinem, tak teď už to nepůjde, protože tam mají ústavní krizi jak prase a stačí jiskřička, aby z toho byla občanská válka. Českou televizi můžeme zrušit úplně, protože médium, které nereferuje o zásadních událostech u největšího a nejvlivnějšího člena V4, je médium k ničemu.

Otázkou zůstává, proč se to celé stalo právě teď? Ústavní soud tam mají víceméně paralyzovaný od roku 2015, kdy různě neuznávají soudce, které si tehdejší Tuskova vláda navolila do zásoby, aby si udržela nějakou páku na PiS, která pak volby vyhrála. Od té doby se tam tak různě hádají. Proč Tusk právě teď potřeboval do celé věci říznout a dostat Ústavní soud na svou stranu? Proč kvůli tomu poslal do ulic těžkooděnce ozbrojené samopaly? Proč to celé ještě jistily německé zásahové jednotky? Proč byl Tusk ochoten riskovat obvinění z vlastizrady, kdyby to celé nevyšlo?

Co měla bruselská a německá věrchuška v plánu? Mělo dojít na nějakou „zaručenou ruskou provokaci,“ po které by se vyhlásila Rusku válka? Ukrajina mele z posledního, Američany už ta válka nebaví, Francie je před bankrotem a jediná skutečná armáda, která je k dispozici, je ta polská? Nebo mělo dojít k nějaké jiné změně ústavy? Měla být polská suverenita prodána Bruseli? Měly být zrušeny nějaké polské grýndýlové či migrační výjimky? Nebo mělo Polsko přejít na euro a polské zlaté rezervy se měly přesunout do Německa, jak teď říkají někteří polští poslanci? Muselo to být něco velkého, když teď kvůli tomu Tusk definitivně zničil volební preference svého proevrospkého bloku a zbytek života prosedí v chládku i s mnoha kolegy, liberály.

I u nás vidíte vygradovanou situaci, jejíž záminkou se staly koncesionářské poplatky. Ovšem, zaděláno na to bylo už dlouho a Babiš všechny ty proevrospké pučisty předešel a donutil je předčasně odkrýt karty, navíc na něčem, co chtějí skoro všichni, bez ohledu na proklamované kecy. Jakmile budou koncesionářské poplatky zdobrovolněny, devadesát pět procent plátců je okamžitě platit přestane. I většina libtardů je platit nebude. Pokroková libtardí mládež si možná zakřepčí, ale udělat na tom převrat, to by bylo na průměrného českého voliče poněkud silné kafe.

Přesto se i u nás schyluje k něčemu podobnému jako v Polsku. A to je Babiš z našeho hlediska pořád ještě proevropský zaprodanec. Pořád deklaruje naše pevné ukotvení na Západě, které už dávno není ani pevné, ani ukotvení. Brání se jen migraci, brání se povolenkám a brání se zárukám pro Ukrajinu. I to je ovšem dostatečným důvodem, aby česká pravda a láska dostala skrze ASPEN Báru Stárek pokyn, spustit nepokoje. Jedou přesně podle starých Dolfiho manuálů. Zatrašovat poslance šikanováním jejich rodin (u Davida Pražáka už se jim to povedlo), zasílání výhružek o vláčení bahnem, které se nevyhne ani dětem, udělat bugr v ulicích a ze všeho, co dělají oni, obvinit nás.

Naštěstí se zdá, že museli začít předčasně. Nebyli ještě dostatečně připraveni, neměli ještě všechno pod kontrolou a tak se Nawrocki včas vrátil a piloti s jeho letadlem přistáli navzdory zákazu z řídící věže. U nás zase vláda spustila projednávání koncesionářských poplatků a libtardi si všichni nasadili papírové čepice, aby na první pohled bylo jasné, kdo je debil. Místo bitek v ulicích, ze kterých by bylo možné obvinit dezoláty, bude na Letné jen pravda a láska sama a všichni budou vymrzle poslouchat Mináře, jak nemá žádné řešení, případně jak vyzývá k násilí.

Čeští elfové teď vydali analýzu, že dezinformuju tím, že vyzývám lidi, ať nechodí demonstrovat. Prý hrozí Majdan a to je lež. Ne, není to lež. Oni přesně tohle potřebují. Potřebují najít nějaké aktivní dezolátské blbce, ze kterých udělají Babišovy osobní kámoše a obviní je z toho, co chtějí udělat sami. Dělají to tak už deset let. Obviňují nás z nenávisti, kterou šíří sami. Nám chodí různé bojůvky rozbíjet petiční stánky, nás chodí šikanovat pouliční bojůvky, ale média se tváří, že je to obráceně. Oni chodili rozbíjet předvolební setkání Zemanovi, byli to Hřebejkové a Etzlerové, kteří nám přáli smrt… teď to budou chtít udělat pořádně… tedy, pokud najdou nějaké dezoláty, na které to budou moci hodit.

Proto říkám, ať si ten Majdan udělají sami. Ať je nad slunce jasnější, kdo tady vyzývá k násilí. Ať udělají stejnou blbost, jakou udělal Tusk. Ať se dopustí vlastizrady. Ať v nějaké uspěchané nervozitě udělají největší blbost svého života. Jsou na to zralí. Mají pocit, že zákony už pro ně neplatí. Mají pocit, že je když tak ochrání redaktoři české televize, případně soudruh Baxa nebo soudruh Rozvědčík. Stejně tak si to v roce 89 myslelo hodně zasloužilých komsomoláčků a pak se báli, že je oběsí a stali se z nich ti nejzuřivější antikomunisté, v naivní víře, že je to očistí.

Užijme si v klidu teplo domova… plynové zásobníky jsou poloprázdné, ještě nejspíš tuto zimu budeme klepat kosu.. tak si to ještě užijme a z tepla domova se dívejme, jak se i u nás musí najít nějaký Tusk, který vyzve k puči a půjde pak sedět za vlastizradu, za kterou ho odsoudí sám Baxa, protože si bude chtít zachránit kůži. A nebo se potěšme jejich zbabělostí, jak tam budou stát před Minářovým pódiem a budou čtyři hodiny poslouchat, jak mají volit Rakušana.

Já jsem apoštol apokalypsy a mám tendenci se připravovat vždycky na tu horší variantu, takže vám v dnešním článku popíšu, co vidím a proč si myslím, že to pro Trumpa nejspíš dobře nedopadne.

Obyčejní Američané jsou většinou blbí. Nemají žádný světový rozhled, nemají žádné pořádné vzdělání, přičemž to naše inkluzívní je proti tomu jejich ještě zlaté. Pokud tamního voliče naštve republikánská vláda, hodí to příště Demokratům. Pokud ho pak naserou Demokrati, hodí to zase Republikánům a vůbec mu nedochází, že ho střídavě kope levá nebo pravá noha toho stejného imperiálního establišmentu. Kdo si myslí, že američtí voliči nějak hlouběji chápou, o co se hraje, je na omylu. Oni vidí především ceny benzínu, ceny lékařských úkonů v nemocnici a počet neprůstřelných skel na stáncích s hamburgery. Jestliže si my stěžujeme, že průměrní voliči jsou vlastně ignoranti, tak v USA je tato ignorace desetinásobná.

K tomu se mění obecný narativ. I v USA přibývá muslimských voličů, přibývají tam sympatie pro marxismus a kdysi jednoznačná podpora Izraele už jednoznačná není. Když jsou kolem vás ultrabohatí Elonové Muskové, ale vy stejně nemáte práci a vaše děti fetují, tak je Lenin rozhodně lepší varianta. Sorry jako.

Donald Trump za dva roky vlády dokázal zdvojnásobit ceny u pump a to tak moc, že dokonce i v Texasu mohou Republikáni přijít o jednoho senátora, což se nestalo už asi padesát let. Válka proti Íránu je v USA tak nepopulární, že kvůli ní Trumpa opustili vlivní influenceři, kteří do značné míry stáli za jeho zvolením. Tucker Carlson například před několika dny zbořil Twitter sdělením, že Trump plánuje použít proti Íránu atomovou bombu.

Všechny ostatní Trumpovy výsledky se zatím nestihly v životě běžného Američana projevit (pokud vůbec nějaké jsou). Hospodářský růst je pořád slabý, státní výdaje jsou pořád šíleně vysoké, nasazení Elona Muska a jeho DOGE přineslo rozpačité výsledky, cla zdražila čínské spotřební zboží, ale továrny na to americké ještě nestojí. Cla zdražila evropská auta, ale americké továrny Volkswagenu ještě neprodukují. Za Trumpova prezidentování dospěl americký státní rozpočet k bodu, odkud není návratu. Na obsluhu státního dluhu se vydává víc peněz než na obranu. To je moment, kdy vás stoprocentně čeká bankrot. Nebo válka.

A do třetice – všechny ty umělé ynteligence, které se teď vyvíjejí a mají se stát záchranou amerického hospodářství, ještě nic nevydělaly. Očekávání jsou vysoká, nalilo se do toho obrovské množství dolarů, ale v této chvíli to peníze pořád jenom žere. Ještě to nevydělalo ani na americké stíhačky, ani na americké letadlové lodě, nevydělalo to na americké zdravotnictví ani na americké důchody. Zatím si jen všichni utáhli opasky v naději, že toho digitálního mamuta brzy skolí a pak se všichni najedí dosyta.

O takových detailech, jako že válka na Ukrajině stále trvá a ani Donald ji nemůže ukončit, protože by to bylo další přiznání americké slabosti, se už ani nehodlám rozepisovat. Stejně tak se nebudu odvolávat na americké průzkumy veřejného mínění, které fungují asi jako STEM Jindvuicha Šídvua.

Tak či onak mi z toho vychází, že dneska se Západ dojebe definitivně a z Donalda Trumpa se nejspíš stane chromá kachna, která nebude mít většinu ani ve Sněmovně reprezentantů ani v Senátu. A Demokraté se netají tím, že chtějí udělat Noc dlouhých nožů. Chtějí spustit vyšetřování, chtějí Trumpa zkusit impíčnout, chtějí zastavit všechno, co zastavit půjde a má to být tak zlé, že Trumpovi nakonec nezbyde, než tu atomovku na Írán hodit…

Zahraniční politika je totiž to jediné, co je víceméně v rukou prezidenta.

Nedovedu si úplně představit, že by se Trump ve svém velikášství smířil s tím, že bude mít po zbytek svého mandátu svázané ruce a nechal kolem sebe kroužit prokurátory. Jediný způsob, jak si podržet moc, je udělat totéž, co udělal Netanjahu nebo Zelenský. Udělat fakt velkou válku v naději, že to přeformátuje vztahy i doma. Udělat výjimečný stav, díky kterému může prezident nechat zavřít prokurátory a ne prokurátoři prezidenta. Ono se to sice nikdy nepovede, stejně jako kdysi Dolfimu nepomohlo nasadit šestnáctileté kluky na obranu Berlína, ale to neznamená, že to nezkusí. Sice to nikdy nevyřeší příčiny, ale oddaluje to konec.

Pokud se tedy zítra probudíme do pokračování války v Íránu, případně se probudíme do atomovky svržené na Teherán, nebudu se tomu vůbec divit. Stejně tak se nebudu divit, kdyby následovala řetězová reakce. Když mohou Spojené státy, proč by stejně nemohl svůj problém s Ukrajinou vyřešit i Vladimír Putin? Proč by svůj problém s Jižní Koreou nemohl stejně vyřešit i Kim? Proč by Írán v odvetě neudělal totéž vůči Izraeli? Podle mě už Írán svoji atomovku má a jestli ne svoji, tak koupenou z KLDR.

Protože to bylo právě zvolení Trumpa, které spustilo změny v Evropě. Díky Trumpovi se posunuly narativy, díky Trumpovi sebralo hodně lidí v Evropě odvahu. Byla to Trumpova administrativa, která strhla z oltáře grýndýl a začala kritizovat EU za cenzuru. Díky Trumpovi se začalo alespoň jednat o míru na Ukrajině a byl to Trump, který Zelenskému utnul hlavní penězovod.

Díky Trumpovi se v šíleném tlaku drží Orbán, díky Trumpovi se může Melloniová nadechnout, to Trump říká, že Zelenský je překážkou míru a ne Putin. K Trumpovi se prostřednictvím Motoristů přihlásila Babišova vláda, která teď „pevně stojí za svým spojencem“ a neví, jak z toho ven. Díky Trumpovi může Babiš říkat, že Ukrajina není priorita. Díky zvolení Trumpa se mohla etablovat Společnost pro obranu svobody projevu, díky Trumpovi může Turek zastavovat výstavbu větrných elektráren a Macinka škrtat dotace pro neziskovky.

A zrovna, když všechno vypadalo celkem nadějně, udělá Trump epsteinovskou koalici s Izraelem a vleze do průseru…

Jestli tato válka Trumpa odrovná (a potenciál k jeho odrovnání má), tak jsme všichni v bruseli. Sorry jako, můžeme být chmurně spokojení s tím, že narcis a velikáš dostal lekci z geopolitiky, můžeme být vlastně rádi, že roztahovačné impérium dostalo po tlamě, ale pokud volby začnou opět vyhrávat demokraté, mohu vám naprosto přesně říct, co to pro nás bude znamenat. Geopolitika je krutá.

Víte, když jsem včera psal svou chmurnou předpověď, nevycházel jsem jen z toho, co jsem si mohl přečíst na amerických sociálních sítích, ale i z toho, jak se v posledních týdnech k Trumpovi chovali evropští politici. Meloniová, Le Penová, Babiš, Nawrocki i ten teflonový Rutte začali mluvit jinak. Meloniová začala Zelenského milovat ještě víc než předtím, Le Penová začala mluvit o setrvání v NATO, Babiš oznamoval, že nechce, aby Rusko znovu hrálo hokej… Rutte v podstatě vyjadřoval jistotu, že peníze a zbraně pro Ukrajinu budou pokračovat a Zelenský začal být v pohodě s jednáními o míru.

Všichni tihle politici už věděli, že Trump je v řiti a že volby prohraje. Nějaké kecy o velké červené vlně, to je propaganda pro plebs. To se tak říká, abyste mobilizovali voliče a nedopadli ještě hůř, ale ti nahoře prostě vidí nervozitu Trumpových lidí a podle toho se zařizují. Snad si nemyslíte, že by Španělsko zakázalo přelety amerických stíhaček přes jejich vzdušný prostor, kdyby byl Trump v plné síle a nemusel se bát volební porážky?

Kdo neměl klapky na očích, musel od jara vidět, jak jde Trump i celé Spojené státy do háje. Bylo to vidět na orezlých letadlových lodích, bylo to vidět na cenách ropy, bylo to vidět na stále debilnějších Trumpových výrocích na sociálních sítích. Já vím, že ho leckdo měl rád, ale omlouváním těchto blbostí mu vlastně nakonec všichni jen uškodili. Tucker Carlson neztratil diváky, když se rozešel s Trumpem, ale Trump ztratil příznivce, když se začal posmívat Tuckeru Carlsonovi. Výsledek se dostavil…

Co bude dál?

Dál bude druhá půlka mojí předpovědi. Trump se stal chromou kachnou, bude čelit pokusům o vyšetřování, budou ho zkoušet impíčovat a bude se tomu muset nějak bránit. Stále bude mít před sebou onu lákavou možnost, rozjet opravdu velkou válku, aby mohlo dojít v USA na výjimečný stav. Zelenského to už dva roky drží při životě, ovšem za cenu statisíců životů obyčejných Ukrajinců. Jestliže se dalo kdysi zařídit, aby do dvou velkých baráků vlétla letadla a tři baráky z toho spadly, proč by něco podobného nešlo i dneska, že?

Kdyby Trump prohrál volby a neměl na krku průser s Íránem, mohl celkem v klidu dovládnout a něco ještě udělat, ale já bohužel nesdílím optimismus konzervativních kolegů, že se toho zase tak moc nestalo, protože tohle se stalo i jiným prezidentům. Trumpovi se totiž staly dvě věci naráz. Doma prohrál volby a venku prohrál válku. Odteď už je všechno debakl. Ukončit válku s Íránem? Debakl. Ukončit válku s Ruskem? Debakl. Netanjahuův pád? debakl. Pokračování války na Ukrajině? Debakl. Jediné, co debakl oddaluje, je to, co dělá Zelenský. Potřebujete na to ovšem plochu pro vojenské hřbitovy a mučírny pro dezertéry.

Před rokem jsem napsal, že Trump dělá takovou americkou perestrojku. Zkouší se zbavit cizopasníků, chce se soustředit na jádro svého impéria, tedy na Spojené státy, chce šílený deficit sanovat prodejem uhlovodíků a chce zkusit poštelovat ekonomiku a najít úspory. Už tehdy jsem si kladl otázku, jestli efektivnější Američané budou v tomto ohledu úspěšnější než byli kdysi Sovětský svaz. Dnes už odpověď mám. Stejné věci generují stejné výsledky. Sorry jako.

Trumpův debakl znamená i konec Netanjahua, který bude mít také důvod to nenechat jen tak. Není tedy divu, že íránská televize vysílá instruktážní videa, jak se chovat v případě dopadu atomové bomby. Podkopanou pozici bude mít i argentinský Milei, protože Argentinu drží na nohou americké finanční injekce, venezuelského Madura teď možná soud osvobodí a pokud dojde na avizované setkání Trumpa s Putinem a Sitting Pingem, bude tam Trump tahat za nejkratší konec provazu. Ano, bude to další debakl. A propo, jak je to teď vlastně s Kubou či Grónskem?

Budu se teď hodně dívat na to, co dělá J.D.Vance, ale myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že se teď s Trumpem názorově i lidsky rozejde. Obzvlášť, když Trump teď po volbách říká, že za volební průser mohou všichni ostatní, jen ne on. „Amerika totiž prožívá zlatý věk, vy blbečci! Copak to nevidíte? Miluju drahý benzín a podívejte se na můj taneční sál!“ Král je nahý a všichni to viděli. Kdo omlouvá jeho současná komunikační extempore, lže si do kapsy, protože lidé mají před očima právě toto a ne nějaké podpisy třeba i dobrých zákonů v pozadí.

J.D. Vance řekl nahlas, že Republikáni prohráli kvůli válce proti Íránu a kvůli bezbřehé podpoře Izraele. Jestli na druhou půlku mých předpovědí nedojde, tak jenom díky němu. A bohužel, varovat Izrael před chybnými kroky či metodami není antisemitismus, ale když se to s chutí zaměňuje, tak se holt ty chyby stanou a podle toho to dopadne.

Dnes udělám ještě jednu neradostnou předpověď. Babišovi dost pravděpodobně uteče nadkritické množství poslanců! Proč? Protože evropské hodnoty teď budou na koni a napnou všechny síly, aby zvítězily, dokud je konzervativní hnutí otřeseno. A já jsem bohužel měl možnost mluvit s Babišovými neúspěšnými senátorskými kandidáty. Bohužel vím, jaká nálada teď panuje uvnitř hnutí ANO a jak moc by leckteří chtěli ustoupit, protože poprvé v životě zažili šikanu, se kterou se my potýkáme už roky. Babiš má v hnutí spoustu Macurů, Vondráků a jiných hodnotově ukotvených Plagů i Metnarů. Ti teď budou mít další důvod šilhat po Bruseli a přemýšlet, jestli není lepší ANOšéfa opustit, než se nechat od pravdoláskařů vláčet bahnem.

Dnes to vezmu z opačné strany a zaměřím se na věci, které jsou naopak optimistické a kvůli kterým stojí za to se nevzdávat, pracovat a mít víru, že všechno dobře dopadne. Pozitivní věci mají tu nevýhodu, že bývají těmi negativními zastíněny, protože nejsou tak hlasité ani tak hysterické, ale existují a není jich zase tak málo.

Hned na začátek chci říct, že téma koncesionářských poplatků nějak rychle vyvanulo, nezdá se vám? Udrželo se v podstatě dva dny. První významnější událost je smetla. Jsme tři dny od hentěch „óóóbrovských protestů díky kterým co nevidět padne vláda“ a majnstrým je plný skandálů na Ukrajině, kde už není k rozeznání, co je mafie a co je tajná služba. Stejně tak se víc řeší pravda, kterou Jindra Rajchl napsal o organizátorce protestů Báře Stárek, která ale odporuje zásadám komunity, než to, kvůli čemu ty protesty vlastně byly.

Chytřejší (a nebezpečnější) libtardi jako třeba Myrda Kalousek se dokonce k poplatkové hysterii ani nepřidali a odmítli narativ o zestátnění České televize. To samozřejmě neudělali proto, aby pomohli Babišovi, ale zřejmě znají dobře své pappenheimské a dobře vědí, že svazácká hysterie vyčichne rychleji, než to v úterý vypadalo.

Mimochodem, to byl také důvod, proč udělali protest ve všední den. Když dáte v úterý studentům volno, tak samozřejmě rádi půjdou v papírových čepicích křepčit na náměstí, protože je to lepší než nuda v posluchárnách. O víkendu by jich zdaleka tolik nepřišlo. Nota bene, když vlastně vůbec nechápali, jak to s těmi poplatky vlastně je. S tímhle materiálem Rakušan žádnou díru do světa neudělá. Pokud se teda nepodělají poslanci za ANO.

Je zapotřebí také říct, že nedávné potrestání Babiše ve volbách (a současné potrestání Trumpa) neznamená, že by voliči začali milovat Dozimetr nebo bitcoinsity. Neznamená to, že by najednou u nás byla Urušula populárnější. Všichni Rakušanové a Grolichové si myslí, že jejich kecy a tanečky zapůsobily, ale to je omyl a toto smýšlení se jim už brzy vymstí víc, než si teď dovedou představit. Asi podobně jako si Tusk myslel, že je nedotknutelný a může si dovolit cokoliv.

Dále mě mimořádně potěšil náčelník štábu Hlaváč, který si stěžuje, že armáda nemá na nic peníze… Aby taky měla, když Řehka koupil předražené stíhačky, které dostaneme kdovíkdy, ale za které už platíme tučný každoroční bakšiš. Nikdo u nás neudělal pro českou nebojeschopnost víc než Karel Řehka, který za to byl odměněn senátorským postem. Prý nebudeme schopni dostát ani těm závazkům, které jsme spojencům slíbili! No, nebudeme. Dál máme armádu, která je schopna ubránit jeden most po dobu jednoho dne a zachraňuje nás to víc, než kdybychom tady opravdu měli letadla schopná nést americké jaderné střely.

Náš majnstrým teď také jako na povel začal zveřejňovat ukrajinské korupční skandály a dokonce začal bez obalu mluvit o ukrajinské kriminalitě u nás. Situaci zachraňuje už jen Fórum 24 a ukrajinista Svoboda, který tam adoruje Stěpana Banderu a tvrdí, že to byl etalon demokracie a svobody. To víte, proti sovětské diktatuře se nejlépe bojuje vražděním polských dětí. Tohle také není samo sebou a ukazuje se, že Ukrajina je určitými mocnými klikami ponechávána napospas.

Ukrajinští vojáci se teď začali bodat mezi sebou a dělají to i na výcviku na Slovensku, což samozřejmě svědčí o vyspělé ukrajinské demokracii a svobodomyslnosti.

Různí Štítové demokracie a jiní kovaní libtardi mají radost z toho, že v Srbsku skončil Vučič nebo v Maďarsku Orbán, ale už musejí zakrývat, že na praktické politice se toho až tak moc nezměnilo. Maďaři dále odmítají ručit za půjčky Ukrajině a nová srbská vláda odmítá nastolit protiruský kurz, protože si tam ještě všichni pamatují, kdo se jich zastával a kdo na ně naopak házel bomby. Takže ani z tohoto mráčku nezaprší.

Velmi potěšující byla také slova J.D. Vance, který bez obalu řekl, že republikánská prohra ve volbách byla kvůli válce v Íránu a příliš bezbřehé podpoře Izraele a „že to všichni vědí!“ Což znamená, že v nejvyšším americkém vedení jsou pořád ještě střízlivé hlasy, které chápou situaci a vědí, že případná atomovka nad Íránem by stejně nic nevyřešila. Existuje tedy nenulová šance, že se vrátí ke svým předvolebním slibům a přestanou dělat blbosti.

A já osobně mám radost, že nám daří zvěstovat naši vidláckou cestu pro tuto zemi i náš národ. Už brzy o tom napíšu víc, teď jen vězte, že máme po republice už několik poboček naší Vidlákovny. Zanedlouho se na našich stránkách objeví i příslušná mapa a odkazy. To proto, abyste se v blízkosti svého bydliště mohli potkávat se stejně smýšlejícími. Abyste mohli naplnit auto či autobus a přijet k nám. Abyste měli ve své blízkosti přístav, kde budete mezi svými a kde budete mít zázemí pro vlasteneckou činnost.

Tuto neděli bude na Vidlákovně Prokop Děpolt, odslouží pravoslavné Moleben a řekne nám, jaké to je, když vás kvůli milosrdenství obviňují z terorismu. Dále přijede Klára Samková a popovídá o polské ústavní krizi, která se dotýká i naší země.