Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Ruská armáda razantně navýšila počet stíhaček Su-35S a vybavuje je hypersonickými střelami R-37M. Tyto rakety vzduch-vzduch jsou určeny k zásahu cílů ve vzdálenosti přibližně 300 až 400 kilometrů a dosahují při letu rychlosti kolem Mach 5, což je přibližně 6 175 km/h. Původně byly tyto střely určeny především pro těžkou stíhačku MiG-31, nyní pravidelně visí pod křídly Su-35S a také Su-30.

Ukrajinská 429. brigáda výsadkových sil „Achilles“ se pochlubila přesnými vojenskými údery v ruské Voroněžské oblasti. Ze zveřejněného videa je patrné, že se zmíněné skupině ve spolupráci s 43. dělostřeleckou brigádou povedlo zasáhnout dva vrtulníky na čerpací stanici. Ruské škody podle ukrajinské armády mohou odpovídat až 25 milionům dolarů (více než půl miliardy českých korun). Bližší okolnosti záběrů je v průběhu války složité nezávisle ověřit.

„Ukrajinští operátoři bezpilotních letounů se dostali do ruské Voroněžské oblasti. Tam zasáhli nepřátelské vrtulníky Mi-17 a Mi-28, které pravděpodobně zrovna procházely údržbou. Po přesném ověření cíle byly provedeny následné údery. Oba letouny byly poničeny,“ informovalo na síti X ukrajinské ministerstvo obrany. Voroněžská oblast sdílí hranici s Ukrajinou, konkrétně sousedí s Luhanskou oblastí, kterou z drtivé části okupuje ruská armáda.

Bleskovou operaci na nepřátelském území provedla ukrajinská 429. brigáda výsadkových sil „Achilles“ ve spolupráci s 43. dělostřeleckou brigádou. Záběry dokumentují oba nálety sebevražedných bezpilotních letounů přímo do hlavních rotorů, tedy vrtulí. Video ukazuje i jednu explozi, k níž došlo v okamžiku, kdy rotor opravoval ruský údržbář.

„Nejméně jeden (ruský) specialista byl zabit,“ zmínila analytická stránka Cloooud. Ve zprávě, kterou sdílela 429. brigáda, se rovněž uvádí, že v době ukrajinských úderů se nacházelo na místě více členů nepřátelského personálu odpovědného za provoz vrtulníků, které ruská armáda využívá během invaze.

Mi-17 je víceúčelový vrtulník, který Rusové používají k přepravě personálu a nákladu, ale také k poskytování palebné podpory pozemním jednotkám. Naproti tomu Mi-28 je útočný vrtulník navržený k boji s obrněnými vozidly i pěchotou. Jeho obrněná kabina posádky mu umožňuje operovat i za podmínek intenzivní palby. Podle odhadů ukrajinské armády se cena jednoho vrtulníku Mi-17 pohybuje minimálně kolem šesti milionů dolarů, u Mi-28 je to dokonce až 18 milionů dolarů.

Ukrajinští vojáci u vjezdu do přístavu v Novorossijsku zasáhli dva tankery patřící do ruské stínové flotily. Na svém Telegramu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rozsah škod zatím není znám. Rusko, které na svého západního souseda už déle než čtyři roky v kuse vojensky útočí, se k úderu nevyjádřilo.

„Naši vojáci pokračují v uplatňování sankcí proti ruské stínové ropné flotile – dvě taková plavidla zasáhli ve vodách u vjezdu do přístavu Novorossijsk. Tyto tankery byly aktivně používány k přepravě ropy. Nyní už nebudou,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu.

„Ukrajinské schopnosti dlouhého doletu budou komplexně rozvíjeny – na moři, ve vzduchu i na souši. Sláva Ukrajině,“ dodal ukrajinský prezident.

Novorossijsk leží na severovýchodním pobřeží Černého moře. Ve středu ukrajinský generální štáb oznámil, že armáda s nasazením dronů jinde v Černém moři zasáhla sankcionovaný tanker plující pod kamerunskou vlajkou.

Takzvanou stínovou flotilu tvoří zahraniční lodě přepravující ruské ropné produkty. Moskva s její pomocí obchází západní sankce, čímž získává peníze na financování války proti Ukrajině.

Je to definitivní. Česká iniciativa Dárek pro Putina nekoupí ukrajinskou raketu Flamingo, na kterou v rámci sbírky na počest Dany Drábové vybrala 12,5 milionu korun. Střela je zatím spíše experimentální zbraní, její ukrajinský výrobce se navíc dostal do centra pozornosti kvůli novému skandálu kolem šíbra Timura Mindiče.

„Naším závazkem vůči dárcům je, aby jejich pomoc měla co největší a co nejlépe ověřitelný dopad. Vzhledem k nekončícím pochybnostem vynořujícím se kolem projektu dnes nemůžeme garantovat, že právě nákup Flaminga je pro Ukrajinu tou nejlepší volbou,“ uvedl pro iDNES.cz Jan Polák z iniciativy Dárek pro Putina.

Dlouhodobé spekulace, že bývalý filmový producent je skutečným vlastníkem firmy, nyní potvrdily tajné nahrávky.

Ukrajinou otřásá kauza údajně uniklých nahrávek rozhovorů kolem lidí napojených na zbrojařskou skupinu zaměřenou na výrobu dronů a raket FirePoint. Podle těchto nahrávek spolumajitelé skupiny Oleksandr Tsukerman a Igor Khmilov mluví o tom, že až bude uzavřena mírová dohoda, tak dojde k ukončení financování jejich podnikatelských aktivit. Podle lidoveckého poslance Oleksije Hončarenka jsou tito oligarchové přímo napojeni na prezidenta Volodymyra Zelenského a díky tomu i na miliardové zakázky pro ukrajinskou armádu. „Teď zveřejním něco, co by mělo vést k rezignaci Zelenského,“ uvedl poslanec Hončarenko na Facebooku.

Zpravodajská agentura Interfax Ukraine napsala, že nové nahrávky vyvolávají v ukrajinském veřejném prostoru silné reakce části politické scény i médií. Podle některých ukrajinských komentátorů a opozičních politiků obsahují údajné odposlechy rozhovorů napojených na podnikatele z okruhu prezidenta závažná podezření z korupce ve zbrojním sektoru. Autenticita nahrávek ani jejich obsah však zatím nebyly nezávisle ověřeny.

Volodymyra Zelenského dál pronásleduje korupční skandál spojený s postavou jeho bývalého filmového parťáka Timura Mindiče. Portál Ukrajinská pravda vypustil nahrávky naznačující, že Mindič domlouval výstavbu luxusních domů pro prezidentovo okolí a byl faktickým vlastníkem zbrojovky FirePoint.

Pokud v ukrajinské politice nebo byznysu něco znamenáte, musíte si pořídit daču v borovicových lesích jižně od Kyjeva. Tady na pravém břehu Dněpru měli svá letní sídla umělci i sovětští aparátčíci, tady najdete elitní sanatoria, právě zde má tréninkové centrum fotbalové Dynamo.

Rekreovali se tam snad všichni postkomunističtí prezidenti od Kravčuka po Porošenka a ani Volodymyr Zelenskyj, zdá se, neměl být výjimkou. Aspoň pokud máme soudit podle odposlechu, který na sklonku minulého týdne otřásl Ukrajinou.

Měl jsi všechno. Tak na co ti je sídlo v Kozynu? K čemu?

ukrajinský publicista Anton Pavluško
na adresu prezidenta

Švédská zbrojovka Saab je připravena dodat Ukrajině víceúčelové stíhačky JAS-39 Gripen. Podle generálního ředitele společnosti Mikael Johansson by měla být smlouva podepsána během několika měsíců – jednání jsou již v pokročilé fázi.

„Spolupracujeme s partnery a představiteli obou vlád. Rozhodnutí záleží na souhlasu obou stran, ale my jsme připraveni okamžitě zahájit práce na dodávkách,“ uvedl Johansson v rozhovoru pro švédskou televizi SVT.

Hlavním impulsem pro uzavření kontraktu je půjčka ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), z níž by Ukrajina měla část financí využít na modernizaci letectva. Očekává se, že smlouva bude finálně uzavřena nejpozději do konce roku 2026.

Již v říjnu 2025 podepsala Ukrajina se Švédskem záměr pořídit 100 až 150 letounů Gripen E. Saab kvůli potenciální zakázce uvažuje o rozšíření výrobní linky. V současnosti je schopen vyrobit 20 až 30 strojů ročně. Podle Johanssona by první dodávky mohly začít do tří let od podpisu smlouvy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyy dříve mluvil o dodání prvních Gripenů, zřejmě starší verze C/D,m již do konce tohoto roku.

V únoru 2026 jednala Ukrajina se Švédskem o možném transferu velmi výkonných střel vzduch-vzduch Meteor. Dne 13. února potvrdil švédský ministr obrany Pål Jonson, že Ukrajina plánuje část evropské půjčky využít právě na nákup Gripenů.

Dne 8. března prezident Zelenskyj oznámil, že Ukrajina připravuje první platbu za Gripeny a francouzské stíhačky Dassault Rafale. Dne 17. dubna během návštěvy švédského krále Carl XVI Gustaf v Kyjevě Zelenskyj uvedl, že výcvik ukrajinských pilotů na Gripenech by měl začít ještě letos.

Saab i švédská vláda tak vyjadřují optimismus, že dlouho očekávaný obchod s Gripeny pro Ukrajinu by mohl být brzy realitou.

Ve Lvově se konal pochod na památku divize SS Galizien. Nesl nádech Bandery a účastníci nesli transparent s nápisem „Banderovce nelze zastavit“. Pochod organizoval Pravý sektor.

Jednotka SS Galizien, složená z ukrajinských dobrovolníků z bývalé Haliče, kteří podle mezinárodního práva měli polské občanství, byla zformována Němci 28. dubna 1943. U této příležitosti se ve Lvově konal tzv. Vyšivankový pochod (Účastníci si oblékají tradiční ukrajinské vyšívané košile – vyšívanky -pozn.red.). Během demonstrace se připomínala banderovská ideologii.

To není překvapivé, jelikož se pochodu zúčastnily mimo jiné i tzv. „banderovské“ školy, které měly nést transparent chválící Banderu s podobiznou Stepana Bandery a červenočernými barvami. Organizátoři však tvrdili, že akce měla vzpomínkový a vzdělávací charakter.

Materiály související s tímto pochodem uváděly informace o historii SS Galicie. Zdůrazňovalo se, že se do něj přihlásilo přes 80.000 dobrovolníků, z nichž bylo přijato přibližně 13.000. Snížení počtu vojáků mělo podle materiálů pramenit z obav vyjádřených německými úřady Třetí říše ohledně výcviku příliš velkého počtu Ukrajinců.

Škola „banderovců“ ve svém příspěvku na Facebooku zdůraznila, že Ukrajinci vnímají SS Galizien jako „odrazový můstek“ pro vytvoření vlastních ozbrojených sil v budoucnu.

„Stejně jako se to už mnohokrát stalo v našich dějinách, kdy jsme neměli vlastní stát a museli jsme získávat vojenské zkušenosti v armádách jiných zemí (budoucí generál UPA Roman Šuchevyč sloužil v meziválečném období u dělostřelectva v polské armádě),“ čteme v materiálech.

Materiály navíc obsahovaly citát připisovaný Banderovi: „Nic nemůže zastavit myšlenku, jejíž čas nadešel.“

Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku uznal mimo jiné SS (jejichž součástí byla SS Galizien) za zločineckou organizaci.

Ukrajinské obranné síly podle Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny zasáhly v noci na čtvrtek ruskou raketovou loď projektu Karakurt, schopnou odpalovat pro ruskou armádu klíčové řízené střely Kalibr. Stalo se tak v ruském přístavu Kaspijsk, nacházejícím se na břehu Kaspického moře. Informovaly o tom například agentura Unian či server RBC Ukraine s odvoláním na informace generálního štábu. Terčem nočních ukrajinských útoků se podle štábu a ukrajinských médií staly také sklady munice, paliva a velitelská stanoviště ruských sil na územích Ukrajiny.

„V oblasti základny Kaspijsk (Dagestán, Ruská federace) byl zasažen víceúčelový malý raketový člun projektu 22800 Karakurt, který má mimo jiné schopnost odpalovat řízené střely Kalibr,“ uvedl generální štáb na sociálních sítích. Podle něj se rozsah poškození plavidla stále upřesňuje.

Řízené střely Kalibr, které mají varianty pro použití proti lodím i k útokům na pozemní cíle, mohou mimo jiné nést konvenční nebo jadernou hlavici o hmotnosti až 500 kilogramů. Lodě projektu Karakurt mají na palubě odpalovací zařízení pro osm těchto střel, připomněl Unian s tím, že Ukrajinci jinou loď tohoto projektu zasáhli v noci 3. května. V dubnu se pak mimo jiné podařilo Ukrajincům zasáhnout ruskou fregatu Admirál Makarov, která též byla nosičem střel Kalibr.

Podle ukrajinské armády se údery neomezily pouze na Kaspijsk. Terčem se stalo také velitelské stanoviště ruských sil v Sosnivce v Luhanské oblasti a řídicí centrum bezpilotních prostředků poblíž Jasného v Doněcké oblasti. Ukrajinské jednotky dále zasáhly sklad munice v Kalmykivce a sklad pohonných hmot u Smoljaninového v Luhanské oblasti, informoval generální štáb a ukrajinská média.Generální štáb rovněž oznámil útoky na místa koncentrace ruských vojáků v okolí Dersového v Doněcké oblasti a Smilého v Záporožské oblasti.

„Obranné síly Ukrajiny budou i nadále systematicky zasahovat objekty protivníka až do úplného zastavení ozbrojené agrese Ruské federace proti Ukrajině,“ uvedl generální štáb v souvislosti s údery na sociálních sítích.

Server RBC Ukraine v této souvislosti připomněl, že ukrajinské síly už v minulosti několikrát zasáhly cíle ve velké vzdálenosti od frontové linie. V prosinci loňského roku ukrajinské drony například zaútočily na ruské plavidlo a plošinu společnosti Lukoil v Kaspickém moři. Letos v dubnu pak Kyjev oznámil zásah dvou ruských vrtných plošin v Kaspiku, které podle ukrajinské strany zásobovaly ruské jednotky palivem.