Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Ministři financí Ruska a USA Siluanov a Bessent se setkali v rámci zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank „Skupiny 20“, jak potvrdilo ruské ministerstvo financí. „Ministr financí Ruské federace Anton Siluanov a ministr financí USA Scott Bessent se setkali v rámci zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20,“ uvádí se v prohlášení ministerstva. Uvádí se, že diskutovali o otázkách rusko-americké spolupráce v oblasti financí a o spolupráci v rámci skupiny G20.

Nepřátelské převzetí Demokratické strany: Komunisté, islamisté a válka proti Americe
..
Ultralevičáci, kteří chtějí zrušit věznice, policii, miliardáře, kapitalismus a stát Izrael, stojí v USA v čele celonárodního pokusu o nepřátelské převzetí Demokratické strany. Jejich nejnovější a nejvýraznější vítězství přišlo začátkem srpna, kdy Abdul El-Sayed vyhrál demokratické primárky pro volby do Senátu v Michiganu. Tento stát je centrem amerického islámu a arabské migrace.
...

Americký minister financií Scott Bessent povedal ruskému ministrovi financií Antonovi Siluanovovi v rámci stretnutia G20, že dohody medzi Moskvou a Washingtonom sú nemožné, kým sa nevyrieši konflikt na Ukrajine, informovala agentúra Reuters s odvolaním sa na nemenovaný zdroj.
Podľa tých istých zdrojov americký minister financií povedal svojmu ruskému náprotivku, že Spojené štáty nezmiernia sankcie voči Rusku, kým nedôjde k urovnaniu situácie na Ukrajine.
Na stretnutí v meste Asheville v Severnej Karolíne Siluanov a Bessent diskutovali o rusko-americkej spolupráci vo finančnej oblasti a v rámci skupiny G20, uviedlo skôr ruské ministerstvo financií.

Tankovanie lietadla Boeing 747 malo za následok únik paliva a zrušenie letu spoločnosti Air China.
Pondelok 31.08.2026 okolo 02:00 hod. miestneho času, počas tankovania lietadla spoločnosti Air China Boeing 747-8i (B-2486) na letisku John F. Kennedy (pri meste New York), sa pozemné tankovacie vozidlo náhle začalo pohybovať, čo viedlo k oddeleniu palivovej hadice, poškodeniu hrdla centralizovaného tankovania a úniku paliva.
Let do Pekingu bol nakoniec zrušený.

Pověřenci amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří se snaží dojednat řešení pátým rokem trvající ruské války proti Ukrajině, brzy navštíví jak Moskvu, tak Kyjev. Ve čtvrtek to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Existují předběžná data. Očekáváme, že uvidíme představitele amerického prezidenta tady v Kyjevě,“ řekl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu. Trump vyjednáváním pověřil realitního magnáta Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera. „Potvrzení od nich je: setkání se uskuteční u nich (Rusů – pozn. red.) v Moskvě a v Kyjevě,“ dodal.

Witkoff s Kushnerem už byli několikrát v Moskvě, do Kyjeva ale ještě nepřijeli.

Agentura AFP poznamenala, že Američané v posledních měsících polevili ve snahách dosáhnout míru ve válce Ruska proti Ukrajině, protože jejich pozornost se obrátila ke stále pokračující válce s Íránem.

Jednání v Kyjevě by přišlo v situaci, kdy Rusko zesílilo raketové a dronové útoky na ukrajinské hlavní město.

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. Trump v příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.

„Stovky miliard dolarů byly Ukrajině a NATO poskytnuty zdarma, přestože by je Evropa uhradila, kdyby ji o to někdo požádal. O tyto peníze si však řekneme, i když poněkud opožděně!“ napsal republikánský prezident.

Federální vláda za Bidenova funkčního období vydala miliardy dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině, která od roku 2022 čelí ruské invazi. Trump za to svého předchůdce opakovaně kritizuje. „Bidenova administrativa dala mnohem více munice Ukrajině, kterou to nic nestálo, než jsme my použili v Íránu,“ uvedl v příspěvku Trump.

Americká armáda od začátku války s Íránem na konci února vyčerpala téměř 80 procent střel pro svůj klíčový systém protivzdušné obrany THAAD a přibližně polovinu raket pro systém Patriot, informovala na začátku srpna stanice CNN. Washingtonské Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) odhaduje, že USA před začátkem války s Íránem disponovaly přibližně 2200 střelami pro dvě nejmodernější varianty systému Patriot a 452 raketami pro THAAD.

Trump však trvá na tom, že USA mají prakticky neomezené množství střeliva a zprávy o opaku označil za vlastizrádné. „Vytváříme si zásoby a připravujeme se na jakoukoli mimořádnou událost, která by mohla nastat. Zásoby si necháváme pro sebe, místo toho, abychom je prodávali ostatním. Prodej spojencům však opět brzy začne,“ napsal Trump.

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin nechce zaútočit na země Severoatlantické aliance. Šéf Bílého domu zároveň potvrdil, že američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner poletí do Ruska a na Ukrajinu s návrhem na ukončení války. Informuje o tom agentura Reuters.

Witkoff a Jared Kushner „přinášejí s sebou návrh na ukončení války,“ řekl americký prezident. "Máme nápad, jak dosáhnout míru," uvedl Trump. "Vysílám Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, dva skvělé vyjednavače. Odvedli skvělou práci a pošleme je tam, aby viděli, zda se dá udělat ještě něco. Možná je tam dobrá šance," řekl Trump.

O chystané cestě Witkoffa a Trumpova zetě Kushnera do metropolí válčících zemí dříve informovaly ruská státní tisková agentura TASS či americký zpravodajský server Axios s odvoláním na své zdroje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně uvedl, že američtí vyjednavači do Kyjeva přijedou v neděli po předchozí návštěvě Moskvy. Kreml věc nekomentoval.

Ukrajinský prezident dále prohlásil, že během návštěv zvláštních vyslanců amerického prezidenta v Moskvě a Kyjevě Ukrajina zajistí „normální fungování ruského vzdušného prostoru“. Tedy, že nebude provádět vzdušné útoky a totéž očekává od Ruska.

Witkoff a Kushner již několikrát navštívili Moskvu a o jejich cestě do ukrajinské metropole se vyjednávalo několik měsíců, uvedla agentura AFP. Podle ukrajinských médií a zdrojů agentury Reuters se ruská strana snažila Američany od návštěvy Kyjeva odradit.Minulý týden Moskvu překvapivě navštívil šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Podle Axiosu se snažil zjistit, zda by šéfové ruských zpravodajských služeb dokázali přesvědčit Putina, aby se vydal cestou diplomacie s cílem ukončit válku.

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už začíná být historickým faktorem, nejen událostí či výsledkem předchozích dějin. Změnila Evropu, transformovala způsob vedení války a probudila Západ z představy o velkém a úspěšném míru pod jeho taktovkou.

Mimo jiné také názorně ukázala, že vojenská síla nespočívá primárně v technologické převaze. Tomu jsme přitom věřili neuvěřitelně dlouho, v zásadě od konce studené války, konkrétně pak od první války v Perském zálivu. Hodně přes 30 let.

Teď ale vidíme, že chceme-li uspět ve střetu se silným konvenčním protivníkem, potřebujeme kromě vyspělé technologie také hodně lidí a mohutnou průmyslovou základnu. Tuto stále platnou lekci z hlubin 20. století jsme buď vytěsnili, anebo zapomněli, protože už více než tři desetiletí náš obraz války spočívá v přesných zásazích amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk do větracích šachet iráckých bunkrů.

Jak jsme pak neměli být zaskočeni my v Evropě, když i Američany překvapilo, že nejsou schopní doplňovat a nahrazovat zásoby obyčejné dělostřelecké munice? Bylo opravdu tak naivní a trestuhodné vybírat si dividendu míru, když jsme věděli, že naše malé profesionální armády nakonec vždycky nějak zpacifikují všechny ty militantní bojůvky v Afghánistánu, Kosovu, Jemenu, teroristy a piráty?
STV Group a Czechoslovak Group

Co už, stalo se; jako Západ jsme ztratili schopnost vést industriální opotřebovávací válku. Má to i přímé strategické důsledky: Američané hledají cestu, jak vycouvat z vojenského střetu s Íránem, protože omezené zásoby nestačily. O to víc se nově prohloubil deficit Ukrajiny.

Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil Bílý dům agentuře AFP. Ta dnes také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. Dnes by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.

„Vyslanci (Witkoff a Kushner) projednali podstatné plány pro další kroky, které budou oznámeny v nadcházejících týdnech, a těší se na zítřejší (nedělní) stejně produktivní setkání na Ukrajině,“ sdělil v noci na dnešek AFP Bílý dům.

Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že Spojené státy mají návrh na ukončení konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem. „Máme nápad, jak dosáhnout míru,“ uvedl Trump, který se o ukončení války Ruska s Ukrajinou snažil už po návratu do Bílého domu loni v lednu. Několik kol jednání ale mír nepřinesla a úsilí Washingtonu polevilo letos kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Už minulý týden Moskvu překvapivě navštívil šéf americké zpravodajské služby CIA John Ratcliffe.

Jednání v Kremlu trvala podle agentury TASS v sobotu tři hodiny a kromě Putina se jich za ruskou stranu účastnil i jeho zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov a zmocněnec pro jednání s USA Kirill Dmitrijev. Ušakov posléze jednání označil za konstruktivní a maximálně upřímná. Uvedl také, že ruský prezident opět zdůraznil potřebu řešit základní příčiny ukrajinského konfliktu a že se dohodli, že Trump a Putin zůstanou v kontaktu.

Za základní příčiny války Rusko dlouhodobě označuje záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče v roce 2014, na což Moskva reagovala anexí Krymu a vyvoláním povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny proti nové prozápadní vládě v Kyjevě.

Podle webu Flightradar24 boeing s americkou delegací přiletěl z Moskvy do Řešova dnes v 1:30 SELČ. Významné osobnosti navštěvující Ukrajinu od začátku ruské invaze v únoru 2022 obvykle cestují vlakem ze sousedních zemí, připomněla dnes AFP.

Putin v sobotu podle svého mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že Rusko v souvislosti s příjezdem americké delegace do Ruska a následně na Ukrajinu pozastaví na tři dny vzdušné útoky na Kyjev. Podobně se podle Zelenského také Ukrajina až do pondělí zdrží útoků na Moskvu.

Situace v USA se začíná podobat roku 2006, kdy demokraty do Kongresu vynesla vlna odporu proti válce v Iráku.

Američtí demokraté vidí stále širší cestu k zisku Senátu, protože část voličů je rozhořčená kvůli rostoucím životním nákladům, nepopulární válce s Íránem a nízké míře spokojenosti s prací prezidenta Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Podle článku se politická situace v USA přibližuje bodu, který se podobá roku 2006. Tehdy vlna odporu proti válce v Iráku výrazně posílila postavení Demokratické strany.

Republikáni čelí problémům
Republikáni se mezitím sešli v Dallasu na neobvyklém předvolebním stranickém shromáždění, které mělo posílit jejich pozici, ale článek naznačuje, že politické prostředí jim momentálně příliš nepřeje. Kontrola Sněmovny byla dlouho považována za otevřenou, ale nyní se jako stále více nejistý jeví i Senát.

Současná dynamika kolem amerických senátních voleb tedy ukazuje, že se politické prostředí začíná posouvat směrem, který je pro republikány nepříznivý.

Demokratická strana profituje z více témat
Demokraté neprofitují z jednoho dominantního tématu, ale z kumulace několika paralelních tlaků, které oslabují republikánskou značku. To je důležité: nejde o klasickou „vlnu“, ale o postupné rozšiřování prostoru, kde mohou být republikánští kandidáti zranitelní. Zároveň se ukazuje, že republikánská mobilizace — například velké shromáždění v Dallasu — zatím nedokáže změnit celkový tón kampaně.

Hlubší únava amerických voličů?
Klíčové je, že nejistota se přesouvá i do Senátu, který bývá stabilnější než Sněmovna. To naznačuje, že nálady voličů nejsou jen povrchní reakcí na krátkodobé události, ale mohou odrážet hlubší únavu z politického stylu současné administrativy. Jak silně se tyto trendy projeví, závisí na tom, zda se republikánům podaří změnit narativ kampaně — například přes ekonomická témata nebo bezpečnostní argumenty — a zda demokraté dokážou udržet pozornost na otázkách, které jim aktuálně pomáhají.

Americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi by se líbilo přejmenovat stát Nové Mexiko na Novou Ameriku. Sympatie tomuto návrhu, který podle něj pochází od lidí, vyjádřil v noci na dnešek na své síti Truth Social. Na animaci vytvořené za použití umělé inteligence se nechal americký prezident zobrazit, jak přelepuje silniční tabuli.

Prezident uvedl, že změnu názvu státu navrhuje mnoho lidí. Název Nová Amerika by podle Trumpa byl daleko prestižnější a hezčí než současný název. "Wow, líbí se mi to," uvedl ohledně nápadu na přejmenování Trump.

Návrh ale odmítla guvernérka jednoho z nejméně lidnatých amerických států Michelle Lujanová Grishamová, napsala agentura AFP. Poukázala na to, že stát používal současný název ještě před tím, než byl v roce 1912 začleněn do Spojených států.

Současný americký prezident od začátku svého mandátu nařídil několik kontroverzních změn místopisných názvů. Mexický záliv nařídil přejmenovat na Americký, což vyvolalo spory se sousední zemí. Řada amerických médií, včetně agentury AP, odmítla nový název používat. Trump na konci srpna podepsal výnos nařizující přejmenování Ontarijského jezera na Americké jezero, což vyvolalo nevoli v Kanadě. Vedle toho americký prezident na začátku září napsal, že Hormuzský průliv by se mohl přejmenovat na Trumpův záliv, protože námořní trasa je podle něj v současnosti pod americkou kontrolou.

Kanadský výrobce letadel Bombardier už nebude smět prodávat své stroje ve Spojených státech, pokud je tam nezačne také vyrábět. Dnes to na své sociální síti Truth Social napsal americký prezident Donald Trump. Kanada a Spojené státy mezi sebou nyní mají tvrdý obchodní spor.

„Už žádný prodej Bombardieru ve Spojených státech! Jejich výrobky nejsou dostatečně kvalitní!“, napsal šéf Bílého domu. „Pokud chtějí náš trh, musí tady vyrábět a přestat s Amerikou zacházet jako s ´pokladničkou´,“ dodal.
Trump v lednu prohlásil, že USA ruší certifikaci obchodních letadel Bombardier Global Express. Pohrozil také 50procentními dovozními cly na všechna letadla vyrobená v Kanadě, dokud kanadský regulační úřad necertifikuje řadu letadel vyráběných americkým konkurentem Gulfstream. To se nestalo, ale Kanada následující měsíc certifikovala několik letadel značky Gulfstream.

V úterý mají začít platit odvetná kanadská cla na dovoz vybraného zboží z USA. Sazby budou činit 15, 25 a 50 procent. Na konci srpna zkrachovala jednání o obchodní dohodě mezi oběma zeměmi. Washington pak uvalil 50procentní clo na dovoz kanadského zboží v hodnotě 20 miliard dolarů (416 miliard Kč).

Americký prezident Donald Trump v úterý během svého projevu v Bílém domě uvedl, že byl jedním z těch, které museli hasiči evakuovat z takzvaného Ground Zero, tedy bezprostředního okolí budov Světového obchodního centra po teroristických útocích 11. září 2001. Dramaticky popisoval, jak ho ze země museli zvednout dva hasiči. Fact-checkingový web Politifact ale upozorňuje, že Trump měl být v době útoků na základě svých dřívějších výpovědí na úplně jiném místě.

Trump svůj údajně osobní příběh sdílel na vzpomínkové akci, kde byl v rámci piety vystaven kus konstrukční oceli ze zříceného Světového obchodního centra. Právě část konstrukce je podle prezidenta Spojených států „připomínkou toho, že Amerika je obdařena silou, kterou žádný oheň nemůže spálit, žádné zlo nemůže přemoci a žádný teror nemůže zničit“.

Následně Trump podle webu Independent uvedl, že se bezprostředně po útocích na Světové obchodní centrum na místě činu nacházel. Z Ground Zero, jež se používá jako označení pro část Manhattanu, kde budovy Světového obchodního centra stály, ho dle jeho slov museli dostat hasiči.

„Nikdy nezapomenu na dva hasiče. Mysleli jsme si, že se to na nás zřítí, a dva hasiči, velcí, silní chlapi – a já nejsem zrovna nejmenší člověk na světě – mě popadli a řekli: ‚Musíme odtud pryč!‘ A doslova mě zvedli. To není snadné. Jsem velký. Zvedli mě a začali se mnou utíkat. Řekl jsem: ‚Chlapi, zvládnu běžet sám‘, ale byli úžasní,“ líčil ve svém úterním projevu prezident.

Už dříve podle webu Politifact navíc Trump opakovaně uváděl, že na místě pomáhal odklízet trosky z místa útoku. Složky záchranného systému však uvedly, že Trumpa na místě neviděly. Bezprostředně po útoku navíc poskytoval rozhovor pro WWOR-TV, v němž popisoval pohled ze své kanceláře v Trump Tower, která měla na Dvojčata přímý výhled. Dle svých slov viděl velkou explozi, které „nemohl uvěřit“. Trump Tower se nachází necelých šest a půl kilometru od místa, kde letadla do Dvojčat narazila.

Max Blumenthal komentuje, jak USA ruší sankce proti někdejším velitelům, sponzorům a náborářům syrské al-Káidy, včetně duchovního spojovaného s masakrem zajatců a verbováním mladistvých sebevražedných atentátníků, protože se z bývalých nepřátel po převratu v Damašku stali užiteční spojenci

Vláda Donalda Trumpa vyškrtla ze seznamu zvlášť určených teroristů jména několika světově nejproslulejších velitelů, verbířů a sponzorů syrské odnože al-Káidy. Amerických sankcí se letos v srpnu zbavil i Abdulláh Muhajsíní, salafisticko-džihádistický duchovní ze Saúdské Arábie. Podílel se na masakrech zajatých vojáků před běžící kamerou a za poslední desetiletí naverboval zástupy mladých cizinců k sebevražedným atentátům po celé Sýrii.

Sankční úlevu pro džihádistické náboráře přinesl širší krok: Trumpova vláda vyňala kabinet syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu států podporujících terorismus. „Jde o další historický krok prezidenta Trumpa, jímž otevírá syrskému lidu cestu k prosperitě," prohlásil 24. srpna 2026 ministr zahraničí Marco Rubio.
Staronové "osvědčené kádry"

Šara, dříve známý jako Abú Muhammad Džulání, je spoluzakladatelem Islámského státu a zakladatelem Džabhat an-Nusra, syrské větve al-Káidy. Pod vedením západních poradců pak Nusru přejmenoval na Hajat Tahrír aš-Šám (HTS) a v prosinci 2024 svrhl vládu prezidenta Bašára Asada.

Než se chopil moci, vypiplali si ho patroni z NATO ve spolehlivého místního vykonavatele. Trump ho v listopadu 2025 přijal v Oválné pracovně, žertem ho postříkal svou kolínskou Trump Cologne a vyzvídal, kolik má manželek. Bylo jasno — Amerika je připravena pustit k ledu sankce, jež Sýrii hospodářsky zdevastovaly. O dva měsíce později přišel Trump s nedomyšleným plánem: syrská armáda měla zaútočit na Írán. Washington konečně našel svého muže v Damašku.

Letos v srpnu zašla Trumpova vláda ještě dál a zbavila sankcí propagandisty, sponzory a bojovníky al-Káidy odpovědné za otřesné zločiny spáchané během špinavé války proti Sýrii. Patří mezi ně Abú Sulajmán al-Muhádžir, přední náborář al-Káidy v Austrálii, odkud uprchl do Sýrie; Šáfí Sultán Muhammad al-Adžmí, významný kuvajtský finančník Nusry; a Abdul Samrez Jashari, albánský zahraniční bojovník, dnes vysoký důstojník Šarovy syrské armády.

Snad žádný z omilostněných banditů al-Káidy nemá na kontě tolik sadistického násilí jako duchovní Abdulláh Muhajsíní — rodák ze Saúdské Arábie, podporovaný Tureckem.

V roce 2015 ho zachytila kamera v maskáčové polní uniformě, jak se zamračeně tyčí nad hloučkem zajatých vojáků syrské armády — vyčerpaných, se zavázanýma očima. Padli do zajetí na letecké základně v provincii Idlib. Ve videovzkazu pak chladnokrevný masakr zdůvodnil: byli sice sunnité, ale bojovali za syrskou sekulární vládu.

„Neříkám jim rád sunnité," prohlásil Muhajsíní. „Kdysi sunnity byli, jenže ve chvíli, kdy vstoupili do služeb alavitského režimu, se z nich stali odpadlíci." Vzápětí postavili všech šestapadesát mužů do řady a rozstříleli je.
Teroristova kariéra

Muhajsíní studoval u wahhábistického duchovního Sulajmána al-Alwána. Ten v saúdské provincii Kásím vedl zařízení, kterému muslimští kritici říkali „továrna na teroristy". Al-Alwán byl shodou okolností i učitelem Abdulazíze al-Umarího, jednoho z únosců letadel z 11. září.

Jak informoval The Grayzone, Muhajsíní naverboval tisíce mladíků jako bojovníky a sebevražedné atentátníky. Sliboval jim nebeskou spásu za život položený při útocích na vládní cíle. Cizí demagog si našel čas i na televizní kázání: radil v nich stoupencům, kdy je namístě bít manželku, a zároveň je pobízel k zabíjení šíitů i příslušníků dalších menšin, kdekoli je v Sýrii zastihnou.

Do Sýrie se přestěhoval v roce 2014, zabydlel se mezi nejsilnějšími povstaleckými frakcemi a pracoval na jejich sjednocení pod jedním praporem. Nejprve pomohl slepit koalici Džajš al-Fath, tedy Armádu dobytí. (Trumpova vláda zrušila sankce i nástupnické skupině této koalice — v rámci vyškrtnutí Šarova HTS.)

Díky stykům s bohatými salafisty ze zemí Perského zálivu rozjel Muhajsíní sbírku „veď džihád svými penězi". Vynesla asi pět milionů dolarů na tažení ozbrojené opozice: v roce 2015 měla syrské armádě vyrvat severní provincii Idlib.

V internetovém rozhovoru Muhajsíní děkoval „skupině bratří v islámu z Rijádu v Saúdské Arábii, něco od našeho bratra Abú Ahmada z Kuvajtu, něco od našeho bratra Abú Džúda z Kataru".
Už jsou naši

Muhajsíního Síť hlasatelů džihádu v roce 2018 verbovala dětské bojovníky v uprchlickém táboře Atma na syrsko-turecké hranici, ve špinavé výspě pro nějakých třicet tisíc obětí války. Mladistvým dobrovolníkům rozdali pušky a náklaďáky je odvezli do Idlibu i jinam. (Video z náboru dětských vojáků z internetu zmizelo.) Ve starších pořadech kazatelovy sítě se objevovaly i malé děti při bojovém výcviku.

Dvanáctého prosince 2024, pár dní po pádu Asadovy vlády a vpádu Šarových jednotek do Damašku, se Muhajsíní v hlavním městě znovu vynořil. Z Umajjovské mešity propagandista al-Káidy hlásal: „Pevně věřím, že v ráji jsou pro obyvatele Levanty vyhrazeny celé vesnice."

Téměř o dva roky později se Muhajsínímu dostalo dalšího požehnání. Trump oznámil svou neúčast na pietním ceremoniálu k pětadvacátému výročí útoků z 11. září na newyorském Ground Zero — a hned následující den jeho vláda zrušila sankce proti Muhajsínímu a jeho nejbližším kumpánům.

Kdysi to byli oficiálně určení teroristé z organizace, jíž se přičítá pád newyorských Dvojčat. Teď jsou to oficiálně naši teroristé.

WASHINGTON (Sputnik) – Vysokopostavení poradcovia amerického prezidenta Donalda Trumpa ho varovali pred rizikom, že konflikt s Iránom by sa mohol pretiahnuť až do konca jeho prezidentského mandátu v januári 2029, informovali médiá s odvolaním sa na zdroje.
Podľa správy americký viceprezident JD Vance, minister zahraničných vecí Marco Rubio a ďalší predstavitelia s prezidentom diskutovali o scenári, v ktorom by Teherán naďalej kládol odpor napriek námornej blokáde a ekonomickým sankciám uvaleným Washingtonom.
Sám Trump verejne hodnotí časový rámec ukončenia konfliktu oveľa optimistickejšie a novinárom povedal, že vojna skončí ihneď po kongresových voľbách naplánovaných na november.
V noci z 17. na 18. júna Teherán a Washington podpísali memorandum, ktoré stanovuje ukončenie konfliktu, ktorý začal 28. februára. Americké sily však v júli vykonali niekoľko sérií útokov na Irán. Centrálne veliteľstvo USA tvrdilo, že útoky boli reakciou na iránske akcie proti komerčným plavidlám prechádzajúcim Hormuzským prielivom.
Teherán reagoval údermi na americké základne na Blízkom východe, uzavrel Hormuzský prieliv a obvinil Washington z porušenia memoranda o zastavení nepriateľských akcií.
V tejto súvislosti Trump 19. augusta oznámil spustenie ekonomickej operácie proti Iránu, ktorú nazval „izoláciou v bezprecedentnom rozsahu“.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že by uvítal sjednocení Irska se Severním Irskem. Část ostrova ale zůstává součástí Spojeného království. Trump to řekl po jednání s irským premiérem Micheálem Martinem. Jeho výroky podle médií pravděpodobně rozpoutají velkou politickou debatu, zejména v Severním Irsku.

„Nechci způsobovat problémy, ale řeknu vám, že bych moc rád viděl Irsko sjednocené,“ uvedl Trump. Podle jeho slov se to jednou stane. „Měla by k tomu co říct Británie,“ pokračoval šéf Bílého domu, „ale myslím si, že by to bylo skvělé,“ zakončil.

Podle britské stanice BBC se nečekalo, že Trump toto téma vůbec otevře. Jeho vyjádření podle médií pravděpodobně rozvíří velkou politickou debatu, hlavně v Severním Irsku.

Historie rozdělení ostrova
Irsko si nezávislost vybojovalo v letech 1919 až 1921 ve válce s Británií. V prosinci 1922 britský a irský parlament ratifikovaly smlouvu, která zajistila nezávislost 26 hrabství Svobodného irského státu. Ten se v roce 1937 přejmenoval na Irsko.

Šest hrabství Ulsterské provincie zůstalo součástí Spojeného království jako Severní Irsko. Myšlenku sjednocení obou částí ostrova prosazují nacionalisté.

Britská pozice zůstává neměnná
Nový britský premiér Andy Burnham podle agentury Reuters před časem řekl, že referendum o možném oddělení Severního Irska od Spojeného království „nepřichází v úvahu“. Mluvčí jeho úřadu v sobotu uvedl, že na premiérově postoji se nic nezměnilo.

Burnham tento týden v parlamentu řekl, že si není „vědom toho, že pro další referendum je veřejná podpora, a dokud se to nezmění, žádné nebude“. V roce 2014 se konalo referendum o vyhlášení nezávislosti Skotska, v němž zvítězili stoupenci setrvání ve Spojeném království.

Velkopáteční dohoda a průzkumy
Podle Velkopáteční dohody z roku 1998 by referendum mohl vyhlásit náměstek pro Severní Irsko, pokud by se jevilo, že většina lidí v Severním Irsku by hlasovala pro sjednocení s Irskem. Dohoda ukončila tři desetiletí násilí mezi irskými nacionalisty, kteří usilovali o sjednocení Irska, a unionisty, kteří chtěli, aby Severní Irsko zůstalo součástí Spojeného království.

Reuters píše, že podle průzkumů mají pohodlnou většinu zastánci setrvání Severního Irska v rámci Spojeného království, nicméně jejich náskok před odpůrci se o něco zmenšil po vystoupení Británie z Evropské unie.

Předchozí prezidenti si udrželi neutralitu
BBC uvedla, že o předchozích amerických prezidentech Billu Clintonovi a Joeovi Bidenovi se tušilo, že v soukromí jsou myšlence sjednoceného Irska nakloněni. Veřejně ale v této mimořádně citlivé záležitosti udržovali neutralitu.

SŠ majú vo vesmíre rozmiestnené zbrane, uviedli v pondelok 14.09.2026 Americké vesmírne sily (USSF), čím potvrdili prítomnosť takýchto kapacít na obežnej dráhe po prvýkrát.
„USA majú na obežnej dráhe zbrane na kontrolu vesmíru, ktoré sú schopné brániť Spoločné sily pred nepriateľskými akciami protivníkov,“ potvrdil hovorca USSF vo vyhlásení. Konkrétne informácie o týchto zbraniach neposkytol.
„Kontrola vesmíru zahŕňa oblasti misií potrebné na boj o vesmírny priestor a jeho kontrolu – s využitím kinetických a nekinetických prostriedkov na ovplyvnenie schopností nepriateľa,“ uvádza sa vo vyhlásení. „Tieto kapacity môžu byť použité na ofenzívne aj defenzívne účely,“ dodáva sa v stanovisku.
Pre záujmy USA vo vesmíre predstavujú potenciálnu hrozbu 2 hlavní geopolitickí rivali Washingtonu, a to Rusko a Čína, konštatuje AFP. Čína „vyvíja a prevádzkuje vesmírne a protivesmírne kapacity v rámci stratégie vojenskej modernizácie“, zatiaľ čo Rusko „považuje vesmír za bojovú oblasť a verí, že nadvláda vo vesmíre bude rozhodujúcim faktorom v budúcich konfliktoch“, domnievajú sa USSF.
Militarizácia vesmíru je rovnako stará ako samotné vesmírne preteky, pripomína AFP. Hneď po vypustení Sputnika na obežnú dráhu v roku 1957 začali Washington a Moskva hľadať spôsoby, ako satelity vyzbrojiť aj zničiť.
Najväčšou obavou boli kedysi podľa agentúry jadrové zbrane vo vesmíre, no Kozmická zmluvu z roku 1967 zbrane hromadného ničenia na obežnej dráhe zakázala.
Odvtedy Rusko, SŠ, Čína a India skúmajú spôsoby boja vo vesmíre mimo rámca tejto zmluvy, vrátane útokov na satelity súperov, ktoré sú kľúčové pre vojenskú komunikáciu, sledovanie a navigáciu, dodáva AFP.

Správní rada Kennedyho centra hlasovala pro okamžité uzavření kulturní instituce ve Washingtonu. Oznámil to dnes podle agentury AFP americký prezident Donald Trump, který je zároveň předsedou správní rady. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se centrum potýká s finančními problémy a spory o instalaci Trumpova jména na fasádu budovy. Federální soudce dnes už podruhé znemožnil vedení Kennedyho centra, aby na fasádu instituce vrátilo jméno prezidenta Trumpa.

Správní rada tvořená osobami, které jmenoval sám Trump, podle agentury Reuters zároveň uvedla, že budova naléhavě potřebuje okamžité opravy. Jde o součást plánu amerického prezidenta na proměnu amerického hlavního města.

Federální soudce dnes zakázal Kennedyho centru umístit na budovu ikonické instituce Trumpovo jméno, což mělo ocenit jeho snahu o renovaci.

Trump uvedl, že chystaná renovace a rekonstrukce centra nemůže začít, dokud soud nepotvrdí umístění jeho jména, jak to už schválila správní rada. Ta minulý měsíc rozhodla, že na fasádu centra přibude nápis „Centrum Johna F. Kennedyho pro múzická umění rekonstruované a renovované prezidentem Donaldem J. Trumpem“.

Soudce dnes ale prohlásil, že by tím došlo k porušení dřívějšího verdiktu, podle něhož bylo prezidentovo jméno na budovu přidáno nezákonně.

„Jednoduše řečeno, žalovaní nemohou v Kennedyho centru instalovat pamětní nápisy věnované prezidentu Trumpovi ani komukoli či čemukoli jinému bez souhlasu Kongresu,“ uvedl soudce Christopher Cooper.

Federální soud už v květnu rozhodl, že Trumpovo jméno je na budově neoprávněně.

Kennedyho centrum bylo otevřeno v roce 1971 jako památník prezidenta, který byl zavražděn v roce 1963.

skflanker_ píše: 15 zář 2026, 10:49USA majú na obežnej dráhe zbrane, oznámili Americké vesmírne sily...

Na konferencii Air, Space & Cyber, ktorá sa konala v National Harbor v štáte Maryland utorok 15.09.2026, generál Douglas A. Schiess, náčelník operácií Vesmírnych síl SŠA, naznačil, a v podstate priznal, že SŠA disponujú zbraňami vo vesmíre.
„Preto majú Vesmírne sily teraz orbitálne vesmírne zbrane, ktoré sú schopné chrániť spojené sily pred nepriateľskými akciami.“

Americká Snemovňa reprezentantov v stredu 16.09.2026 schválila rozsiahly zákon o sankciách voči Rusku v súvislosti s vojnou na Ukrajine. Po mesiacoch odkladov tak túto legislatívu pošlú na podpis prezidentovi USA Donaldovi Trumpovi. Snemovňa tento balík schválila pomerom hlasov 262:159. Podľa AFP ide o najvýraznejší legislatívny krok SŠ namierený proti Moskve od návratu Trumpa do prezidentského úradu. Zákon je pomenovaný po nebohom senátorovi Lindseym Grahamovi, ktorý sa tento návrh snažil presadiť viac než rok. Cieľom zákona je výrazne obmedziť zdroje z príjmov, ktoré financujú pokračujúcu vojnu Ruska proti Ukrajine. Na základe tohto opatrenia budú sankcionovaní ruskí predstavitelia, banky a tzv. tieňová flotila. Zároveň umožňuje Trumpovi uvaliť clá vo výške až 100 % na 5 najväčších dovozcov ruskej ropy a zemného plynu, s výnimkou krajín, ktoré dovážajú menej ako 15 % vývozu zemného plynu a podnikli značné kroky na zníženie tohto dovozu. Toto opatrenie by podľa agentúry DPA mohlo ešte viac zhoršiť obchodné vzťahy SŠ s Čínou a Indiou, ktoré sú veľkými dovozcami ruskej ropy.
„Tieto krajiny musia rozhodnúť, či budú naďalej podporovať agresiu (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ povedal republikánsky zákonodarca Michael McCaul. Kritici tohto zákona podľa AP vyjadrili obavy, že ho Trump využije na útoky proti spojencom, napríklad v EÚ. Zároveň varovali, že Američania za takéto clá zaplatia prostredníctvom vyšších cien pri nákupoch.
„Tento prezident vždy hovoril, že má rád clá,“ uviedol demokratický kongresman Gregory Meeks. „A vieme, čo v minulosti urobil v súvislosti s clami voči našim európskym spojencom a spojencom na celom svete,“ dodal. Demokrati mali na tento zákon rozdielne názory, hoci v strane panuje výrazná podpora pomoci Ukrajine. Demokrat Steny Hoyer svojim kolegom povedal, že nemôžu kontrolovať, čo prezident urobí, no môžu sa postaviť a jasne vyjadriť svoj postoj k tejto vojne. Avšak jeho stranícky kolega Don Beyer uviedol, že podporovatelia Ukrajiny budú neskôr ľutovať, že hlasovali za tento návrh. „Keď Donald Trump uvalí na našich spojencov nové clá a zruší sankcie voči Rusku, Putinovo propagandistické víťazstvo bude trvalé a škody budú zakotvené v americkom práve,“ vyhlásil.