Trump, sklamaný Iránom, zabavil obohatený urán vo Venezuele — The Guardian
USA odvezli z Venezuely všetok obohatený urán.Ide o 13,5 kg jadrového paliva, ktoré bolo uskladnené vo výskumnom laboratóriu neďaleko Caracasu. Urán bol dopravený do zariadenia amerického ministerstva energetiky v štáte Južná Karolína.
USA odviezli z Venezuely všetok obohatený urán.
Ide o 13,5 kg jadrového paliva, ktoré bolo uskladnené vo výskumnom laboratóriu neďaleko Caracasu.
Urán bol dopravený do zariadenia amerického ministerstva energetiky v štáte Južná Karolína.
Íránský návrh na ukončení konfliktu s USA zdůrazňuje nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí uvalených na Teherán, informovala podle agentury Reuters íránská agentura Tasním. Teherán svým protinávrhem reagoval na původní americký návrh mírové dohody. Americký prezident Donald Trump uvedl, že reakci četl a je podle něj absolutně nepřijatelná, uvedly světové agentury.
Teherán zaslal odpověď na návrh USA prostřednictvím Pákistánu, která mezi znepřátelenými zeměmi zastává roli prostředníka. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem a Spojenými státy příměří.
Příměří, které začalo platit v dubnu, nemá jasné časové omezení. Prezident Trump ale v uplynulých dnech dával najevo, že rozsáhlé údery by mohly znovu začít, pokud by jednání s Íránem nikam nevedla. Írán tvrdí, že by na to odpověděl vojenskou odvetou.
Podle íránské státní televize Press TV by přijetí amerického návrhu pro Teherán znamenalo podřídit se „přehnaným Trumpovým požadavkům“. Íránský protinávrh naopak zdůrazňoval, že USA musejí zaplatit náhradu za válečné škody, a zároveň potvrzoval íránskou suverenitu nad Hormuzským průlivem, dodala íránská stanice podle Reuters.
Střet mezi Íránem a Spojenými státy se mezitím přesunul na moře, do Hormuzského průlivu. Plavba na této námořní trase klíčové pro přepravu ropy a plynu je výrazně omezena.
WASHINGTON (Sputnik) – Spojené štáty zničia každého, kto sa priblíži k iránskym zásobám obohateného uránu, vyhlásil americký prezident Donald Trump.
„Máme to veľmi dobre pod dohľadom... Ak sa niekto priblíži k tomuto miestu, budeme o tom vedieť a vyhodíme ho do vzduchu,“ povedal Trump v rozhovore s novinárkou Sharyl Attkissonovou.
28. februára začali USA a Izrael útočiť na ciele v Iráne, vrátane Teheránu. Irán vykonal odvetné údery na izraelské územie, ako aj na americké vojenské zariadenia na Blízkom východe.
7. apríla vyhlásili Washington a Teherán
prímerie. Následné rokovania v Islamabade skončili bez výsledku, nebolo hlásené žiadne obnovenie bojov, ale USA začali blokádu iránskych prístavov.
WASHINGTON (Sputnik) – Úrad riaditeľa národnej spravodajskej služby (DNI) začne vyšetrovanie viac ako 120 biologických laboratórií financovaných USA, ktoré sa nachádzajú v zahraničí, vrátane Ukrajiny, informoval denník New York Post.
Riaditeľka Národnej spravodajskej služby (DNI) Tulsi Gabbardová v pondelok povedala denníku New York Post, že jej tím sa chystá „zistiť, kde sa tieto laboratóriá nachádzajú, aké patogény obsahujú a aký ‚výskum‘ sa v nich vykonáva, aby sa ukončil nebezpečný výskum zameraný na zvýšenie funkčnosti, ktorý ohrozuje zdravie a blaho amerického ľudu a sveta“.
Zahraničné biologické laboratóriá sa nachádzajú vo viac ako 30 krajinách a vyše 40 z vyšetrovaných zariadení je na Ukrajine, uvádza sa v správe s odvolaním sa na predstaviteľov Úradu DNI.
Napriek zrejmým nebezpečenstvám takýchto činností predstavitelia administratívy bývalého amerického prezidenta Joea Bidena „klamali americkému ľudu o existencii týchto laboratórií financovaných a podporovaných USA a vyhrážali sa tým, ktorí sa pokúsili odhaliť pravdu,“ uvádza sa vo vyhlásení Gabbardovej, ktoré citoval denník New York Post.
V roku 2022 Bidenova administratíva poprela tvrdenia Moskvy a Pekingu o prítomnosti „chemických alebo biologických laboratórií na Ukrajine“, ktoré vlastnia alebo prevádzkujú USA, uvádza sa v správe.
WASHINGTON (Sputnik) – Americké vesmírne veliteľstvo (SPACECOM) a spojenci USA plánujú do konca roka dokončiť spoločný plán pre budúce operácie v obežnej dráhe, uviedol veliteľ SPACECOM generál Stephen Whiting.
„V súčasnosti spoločne pracujeme na vypracovaní koncepcie operácií (CONOPS) na ochranu orbitálnych prostriedkov,“ povedal Whiting v utorok v Mitchellovom inštitúte vo Washingtone, ako citoval portál Breaking Defense.
Očakáva, že plán bude hotový do konca tohto roka.
Podľa generála musia USA a ich spojenci určiť, ako spojiť svoje vesmírne kapacity, vyhnúť sa zdvojovaniu úsilia a následne ich integrovať a synchronizovať.
Táto iniciatíva spadá do rámca mnohonárodnej operácie „Olympic Defender“, ktorá spája vojenské vesmírne operácie Austrálie, Kanady, Francúzska, Nemecka, Spojeného kráľovstva a Nového Zélandu.
Whiting odmietol prezradiť, ktoré prostriedky budú presne zahrnuté do budúceho plánu. Veliteľ poznamenal, že spojenci budú vychádzať z cvičení vykonaných za posledný rok a pol, počas ktorých zúčastnené krajiny nacvičovali stretnutia a operácie v blízkosti, ako aj sledovanie objektov na obežnej dráhe.
Donald Trump investoval před cestou do Číny až 7,2 milionu dolarů (zhruba 151 milionů korun) do akcií Applu. Šéf výrobce chytrých telefonů Tim Cook amerického prezidenta na návštěvě Pekingu doprovázel. Podle agentury DPA to vyplývá z údajů amerického Úřadu pro vládní etiku. Přesné částky nejsou ale k dispozici. Trump obchodoval před návštěvou Číny i s dalšími akciemi významných amerických firem, jejichž šéfové se pak stali součásti obchodní delegace.
Největší nákup Applu je podle úřadu ze začátku února. Jeho hodnota se pohybovala mezi jedním a pěti miliony dolarů. Z dat není jasné, zda šlo o investice do akcií, nebo jiných finančních nástrojů.
Amerického prezidenta na jeho státní návštěvě doprovázela velká obchodní delegace. Kromě Cooka byli mezi jejími členy technologický miliardář Elon Musk, generální ředitel Nvidie Jensen Huang a generální ředitel Boeingu Kelly Ortberg. Trump v předchozích měsících hojně obchodoval i s akciemi jejich společností. Podle DPA ale nelze rozpoznat žádný jasný trend, jestli převažovaly nákupy nebo prodeje.
200 letadel a čipy
Čínský vůdce Si Ťin-pching svolil koupit 200 letadel firmy Boeing, uvedl ve čtvrtek Trump. Pro Peking to bude první nákup komerčních letadel americké výroby za téměř deset let. Počet zdaleka nedosáhl přibližně 500 kusů, s nimiž počítaly trhy. Akcie společnosti Boeing proto klesly o více než čtyři procenta, píše agentura Reuters.
Nvidia se v současné době snaží znovu vstoupit na čínský trh. Tento lídr v oblasti čipů pro umělou inteligenci (AI) míval kdysi v Číně miliardové tržby. Poté však přišla vývozní omezení od americké vlády a pekingské směrnice na nákup technologií od domácích výrobců, jako je Huawei. Pro Nvidii je ve vztahu s Čínou v sázce hodně, píše DPA. Její šéf odhaduje, že společnost letos přijde o přibližně 50 miliard na tržbách z Číny.
Ve zprávě o Trumpových obchodech je podle agentury také pozoruhodný samotný počet transakcí, které bývalý realitní developer nyní zveřejňuje. Jen u nákupů lze za tříměsíční období dohledat přes 2300 záznamů. Přinejmenším některé z těchto transakcí však neprovedl sám Trump, ale správci účtů. Největší obchody se týkaly prodeje technologických akcií. Podle zprávy se Trump zbavil akcií společností Microsoft, Amazon a Meta v hodnotě až 25 milionů dolarů. A to vše v jednom dni – 10. února.
Představitelé amerického ministerstva zahraničí a ukrajinská velvyslankyně ve Washingtonu pracují na návrhu memoranda, které má v budoucnu umožnit přenos ukrajinských technologií do společných podniků na americké půdě. Tento dokument zatím funguje jako návrh dohody a má otevřít legální kanál pro prodej zbraní do USA, který byl od začátku invaze v roce 2022 fakticky zakázán.
Přestože masivní export zbraní z Ukrajiny přes oceán zatím neběží, Washington již učinil symbolický první krok a zrušil zákaz dovozu z roku 1997. Co všechno musí Kyjev a Washington připravit, než se ukrajinské zkušenosti z bojiště promění v reálnou produkci v amerických továrnách?
První nákupy a testování zájmu investorů
Přestože je proces teprve na začátku, určité konkrétní kroky již proběhly. Americká vláda v dubnu 2026 zakoupila počáteční sérii 1 000 kusů ukrajinských dronů P1SUN. Tento nákup slouží jako předzvěst hlubší spolupráce, o kterou projevilo zájem přes 100 amerických investorů. Podle velvyslankyně Olha Stefanyšynové tito investoři sledují ukrajinské obranně-technologické firmy s cílem zakládat společné podniky (joint ventures).
Ukrajina se mezitím snaží vyřešit vnitřní limity svého zbrojního průmyslu. Výrobní kapacita země sice vzrostla na 35 miliard dolarů, ale domácí rozpočet dokáže pokrýt jen část této produkce. Prezident Volodymyr Zelenskyj proto v dubnu oznámil, že objemy výroby, které převyšují potřeby ukrajinské armády, budou směřovat na export. Cílem je získat kapitál pro udržení chodu odvětví, jehož kapacita má v roce 2026 dosáhnout až 55 miliard dolarů.
Defense City a zrychlené licence pro partnery
Aby mohl export vůbec začít, musel Kyjev radikálně změnit své zákony. Nový rámec „Drone Deals“ a právní režim Defense City mají odstranit byrokratické překážky, které dosud bránily výrobcům prodávat své zboží do zahraničí. Firmy registrované v tomto režimu mohou získat předběžné patnáctidenní povolení k vývozu. Každý kontrakt navíc nově podléhá pevné devadesátidenní lhůtě pro vyřízení u Státní služby pro kontrolu exportu, což má nahradit dřívější nepředvídatelné procesy.
Tento systém má zabránit situacím, kdy ukrajinské firmy musely odmítat objednávky od spojenců z důvodu chybějící legislativy. Příkladem je kyjevský výrobce Ihor Matvijuk, který kvůli zákonným omezením nemohl dříve dodat 1 500 interceptorů západní vládě, i když na to měl výrobní kapacity. Nově definovaných pět kategorií pro export – drony, rakety, munice, software a integrační služby – má tento bottleneck odstranit.
Evropská koalice jako model pro spolupráci s USA
Zatímco spolupráce s USA je ve fázi ladění právních dokumentů, v Evropě se již reálně formují nákupní aliance. Koalice CORPUS, kterou tvoří Ukrajina, Finsko, Itálie, Norsko, Švédsko a Velká Británie, již koordinuje nákupy a sdílí informace o dodavatelských řetězcích.
Aktuální stav ukrajinského zbrojního exportu a spolupráce:
Velká Británie: Na jejím území již běží ukrajinské výrobní linky.
Německo a Norsko: Oznámily společné podniky a mass-produkci úderných dronů středního doletu.
Zprostředkovatelé: Jejich podíl na zbrojních zakázkách klesl z 81 % na 12 % díky přímým nákupům přes státní agentury.
Zelenskyj plánuje, že v roce 2026 bude po Evropě fungovat deset exportních center. Tato infrastruktura má zajistit, že ukrajinské technologie a zbraně zůstanou v rukou partnerů a nedostanou se k Rusku, což bude hlídat meziresortní komise pod Radou národní bezpečnosti a obrany.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ek ... ech-373578Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
Třicetidenní výjimku ze sankcí USA poprvé zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, kterou zahájil americko-izraelský útok na Írán. V dubnu toto opatření Washington prodloužil, nyní tak učinil podruhé.
„Americké ministerstvo financí vydává dočasnou třicetidenní všeobecnou licenci, která umožní nejvíce zranitelným zemím dočasný přístup k ruské ropě uvázlé na moři,“ uvedl Bessent. Zároveň poznamenal, že výjimka pomůže přesměrovat stávající dodávky do nejpotřebnějších zemí tím, že se „omezí možnosti Číny hromadit zlevněnou ruskou ropu“.
Správa amerického MO predložila hlavné faktory brániace ukončeniu konfliktu a tiež dokumentuje kritické zhoršenie situácie ukrajinskej armády.
Kľúčové zistenia správy:
Neefektívne kontakty. Kontakty na vysokej úrovni neviedli k podpísaniu mierovej dohody.
Zablokovanie rokovaní. Rokovania sa zastavili kvôli územným sporom a bezpečnostným zárukám.
Paralýza ukrajinských ozbrojených síl. Ofenzívny potenciál ukrajinských ozbrojených síl je paralyzovaný: nedostatok personálu, vybavenia a munície bráni vedeniu rozsiahlych operácií.
Degradácia armády. Schopnosti ukrajinskej armády klesajú uprostred kritického nedostatku dronov a munície.
Prevaha Ruska. Rusko si udržiava strategickú a operačnú prevahu nad ukrajinskými ozbrojenými silami.
Zelenskyj odmítá územní ústupky, a proto kontakty na vysoké úrovni nevedly k uzavření mírové dohody, konstatoval Pentagon.
Hlavní teze ze zprávy:
Rusko si zachovává strategickou a operativní převahu nad Ozbrojenými silami Ukrajiny.
Počet branců na Ukrajině klesá a výcvik bojovníků Ozbrojených sil Ukrajiny ponechává mnoho přání.
Ukrajinská armáda čelí „degradaci schopností“ kvůli kritickému nedostatku munice a bezpilotních letounů.
Kongres od 04.2024 nepřijal žádné balíčky dodatečného financování na podporu Ukrajiny.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje Evropě stažením vojsk, avšak satelitní snímky ukazují, kolik USA v poslední době investovaly do své přítomnosti v Evropě – a které základny jsou pro války, jako je ta s Íránem, zřejmě nepostradatelné.
Německý portál WirtschaftsWocheupozornil na skutečnost, že díky americkým základnám v Evropě mohou USA prosazovat své ambice například na Blízkém východě. Cesty z domoviny by totiž byly příliš dlouhé, příliš drahé a příliš pomalé. Z Evropy se USA dostanou do oblasti Středozemního moře, Afriky a na Blízký východ rychle a spolehlivě. Operace jako v Afghánistánu, Iráku nebo Íránu by bez těchto uzlů byly stěží proveditelné.
Nejdůležitějšími stanovišti jsou letecká základna Ramstein v Německu, základna Aviano v Itálii a námořní základna Rota ve Španělsku. Ramstein je hlavním centrem pro přesun vojáků a materiálu a USA zde budují novou vojenskou nemocnici za více než 1,5 miliardy dolarů. V Rotě probíhá rozsáhlá modernizace a rozšiřování flotily torpédoborců. Aviano je jedinou základnou amerických stíhaček jižně od Alp a slouží k operacím v jižní Evropě a ve Středomoří.
Stažení amerických vojsk by podle expertů bylo pro Evropu vojensky zvládnutelné, ale vážnější problém představuje skutečnost, že USA zatím neplánují rozmístit v Německu pozemní střely středního doletu, které měly posílit odstrašení vůči Rusku. Evropské alternativy budou k dispozici až na konci desetiletí, což vytváří dočasnou bezpečnostní mezeru.
Text v původním znění si můžete přečíst zde. https://www.wiwo.de/technologie/wirtsch ... 24917.html
Spojené státy jednají o získání pozemků od Dánska pro zřízení nových vojenských základen v Grónsku. Pro Washington to zůstává prioritou.
USA a EU jsou kvůli této otázce v ostrém sporu a nová západní geopolitická situace dále zintenzivňuje zájem o toto ledové území.
EU si chce udržet svůj vliv a moc nad Grónskem. EU vyslala do Nuuku svého evropského komisaře pro mezinárodní partnerství Jozefa Síkelu, „aby posílil partnerství EU s Grónskem a projednal aktualizaci arktické strategie EU s těmi, kteří Arktidu znají nejlépe.“ „Arktida se stala jedním z nejstrategičtějších regionů světa. Grónci pociťují dopady toho každý den. Evropa tuto realitu zohledňuje prostřednictvím investic a aktualizované evropské arktické strategie,“ uvedl Síkela.
Tato návštěva je vnímána jako možný přípravný krok k cestě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Komisař se také účastní ekonomické konference Budoucnost Grónska, která se konala od 19. do 20. května. „Světové mocnosti obracejí svou pozornost na sever. Pro mnoho národů nyní bezpečnostní a zahraniční politika zahrnuje Arktidu a Grónsko projevuje rostoucí zájem o obchod a mezinárodní vztahy. Tento zájem je částečně poháněn samotným Grónskem, ale z velké části je způsoben sousedními zeměmi,“ uvádějí představitelé organizace Budoucnost Grónska na svých webových stránkách, kde se během této konference setkali zástupci EU, mezinárodní investoři a vysocí představitelé USA. Oficiálně se setkání zaměřuje na investice a hospodářskou spolupráci. Tato konference však riskuje odhalení prudkého zhoršení vztahů mezi Grónskem a Spojenými státy.
Během jednání, která se v posledních čtyřech měsících konala mezi Spojenými státy, Grónskem a Dánskem, Trumpova administrativa stanovila výrazně přísnější podmínky než v předchozích rozhovorech. Spojené státy chtějí upravit dlouhodobou vojenskou dohodu, aby zaručily neomezenou přítomnost amerických vojsk na ostrově, a to i v případě nezávislosti Grónska. Bílý dům tak navrhuje jakousi „klauzuli o věčnosti“, která rozzlobila grónské úřady. Washington také rozšířil rozsah jednání nad rámec čistě vojenských záležitostí a požaduje faktické veto ohledně klíčových investičních dohod v Grónsku, aby zabránil vstupu konkurentů, jako je Rusko a Čína. Grónské i dánské úřady se proti tomu silně staví.
Spojené státy dále jednají s Grónskem o spolupráci v oblasti přírodních zdrojů. Ostrov disponuje značnými zásobami ropy, uranu, prvků vzácných zemin a dalších nezbytných minerálů. Americké požadavky jsou tak přísné, že je grónské úřady vnímají jako přímý zásah do své suverenity. Grónsko se také obává, že jakmile se pozornost odkloní od války proti Íránu, ostrov by se mohl opět stát prioritním cílem prezidenta Trumpa.
Grónsko čeká potenciálně klíčový týden. Americký vyslanec v Grónsku Jeff Landry – doprovázený americkým velvyslancem v Dánsku Kennethem Howerym – se také účastní konference Budoucnost Grónska . Setkání s evropským komisařem však naplánováno není. „Američtí a evropští představitelé se ke Grónsku scházejí, zatímco Dánsko zůstává stranou,“ píše v titulku Euractiv a dodává, že „Washington zvažuje vytvoření tří nových vojenských základen v Grónsku“. „Dánská vláda mezitím chybí kvůli patové situaci v koaličních jednáních,“ poznamenává evropský zpravodajský web zaměřený na politiku EU.
Francie prostřednictvím France Info se domnívá, že „tato americká mise má kolonialistický aspekt“. Francie a EU se obávají geopolitických důsledků pro Grónsko. Euractiv uvádí: „Zvláštní vyslanec USA se neúčastní třístranných diskusí o možném zřízení nových amerických základen. Tato otázka je řešena v rámci strukturované pracovní skupiny, kterou tvoří Dánsko, Grónsko a Spojené státy.“ Sermitsiaq , grónský celostátní týdeník, rovněž uvádí, že „Spojené státy otevírají 21. května otevřít nový konzulát v Nuuku“.
„Podle několika úředníků obeznámených s diskusemi Spojené státy pravidelně jedná s Dánskem o rozšíření své vojenské přítomnosti v Grónsku a rozhovory mezi oběma stranami v posledních měsících pokročily,“ pokračuje BBC. Americké úřady se v rámci snahy o vyřešení diplomatické krize vyvolané hrozbou prezidenta Donalda Trumpa obsadit Grónsko silou snaží otevřít tři nové základny v jižní části území, což je poloautonomní region Dánska.
Několik dánských představitelů se domnívá, že americký prezident Donald Trump se nevzdal myšlenky, že by Grónsko mělo být pod kontrolou USA, a to i přes nedávno přijatý umírněnější tón v této otázce. Podle Euractivu „americký personál již navštívil lokality Narsarsuaq a Kangerlussuaq, aby posoudil infrastrukturu a její vojenský potenciál.“ V roce 1951 podepsaly Washington a Kodaň, kromě svých závazků vůči NATO, dohodu o obraně Grónska, v níž se Spojené státy zavázaly chránit ostrov před jakoukoli potenciální agresí. Vzhledem k tomu, že se EU a USA snaží získat Grónsko ze strategických důvodů, vstupuje do hry nyní i Kanada.
Zatímco Trump pohrozil anexí sousední Kanady, Kanada a Dánsko plánují arktickou jednotku. „V reakci na Trumpovy plány na nové americké vojenské základny posilují Kodaň a Ottawa svou vojenskou přítomnost. Vyhrazení arktičtí strážci mají za úkol zajistit kontrolu nad souostrovím,“ informuje Berliner Zeitung . To signalizuje, že napětí kolem Grónska v poslední době eskalovalo.
Podle agentury Reuters spolupracují Kanada a Dánsko mnohem úžeji než před několika lety. Ottawa, Kodaň a Nuuk údajně již nějakou dobu jednají o vytvoření grónských strážních jednotek podle vzoru kanadského systému. Tyto jednotky mají zajistit trvalou přítomnost v odlehlých arktických oblastech.
V březnu loňského roku se Kanada, Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko dohodly na prohloubení spolupráce v oblasti výroby zbraní, nákupu vojenského materiálu a kybernetické obrany. Kromě bezpečnostních obav hrají ústřední roli také suroviny. Grónsko disponuje významnými ložisky prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu baterií, satelitů, radarových systémů a pokročilých zbraňových technologií.
Současné napětí má také přímý dopad na bezpečnostní architekturu v Arktidě. Spojené státy se střetávají se svými západními spojenci, Kanadou, EU a obyvateli Grónska. „Jeff Landry, vyslanec Donalda Trumpa na návštěvě Grónska, se ocitá v situaci, kdy se s ním téměř nikdo nechce setkat,“ poznamenává Mikaa Blugeon-Mered, profesorka na War College a HEC Paris.
Po Grónsku by Trump mohl obrátit svou pozornost na Špicberky, norské souostroví nacházející se v Grónském moři, v Severním ledovém oceánu, Barentsově moři a Norském moři, mezi Grónskem na západě, Zemí Františka Josefa na východě a kontinentální Evropou na jihu. Tvoří nejsevernější norskou pevninu a jedno z jejích území. Podle Science Norway je cílem Spojených států.
Kari Aga Myklebost, profesorka ruských dějin na Arktické univerzitě v Norsku (IUT), v rozhovoru pro anglickou verzi forskning.no uvedla, že „Norsku nehrozí, že Špicberky ztratí ve prospěch Ruska.“ Zájem Spojených států se nyní po Grónsku rozšiřuje i o Špicberky.
Komisaři jmenovaní prezidentem USA Donaldem Trumpem schválili plán na 76 metrů vysoký Vítězný oblouk. Komise Spojených států pro krásná umění (CFA), což je nezávislá agentura federální vlády, schválila návrh Vítězného oblouku, jehož stavbu ve Washingtonu prosazuje prezident Trump. Trumpova vláda už v dubnu ukázala návrh památníku na dohled Bílého domu, který nyní komise v mírně pozměněné podobě schválila, uvedla stanice CBS News. Stavbě budou dominovat pozlacené sochy a pozlacené nápisy.
Z patníku zmizely čtyři lvi, ale na vrcholku jsou dva pozlacení orli. Na obou stranách památníků bude napsáno „Jeden národ pod Bohem“ a „Svoboda a spravedlnost pro všechny“. Oblouk vyroste nedaleko plánovaného Tanečního sálu u Bílého domu, který také prosazuje prezident Trump.
Návrhy počítají s obloukem v barvě slonové kosti, který je inspirován římským Titovým obloukem a připomíná Vítězný oblouk v Paříži. Má být vysoký 76 metrů. Součástí návrhu jsou také zlaté dekorativní prvky včetně sochy vysoké 18 metrů na vrcholu připomínající Sochu svobody s andělskými křídly. Ta má po stranách dvě sochy orlů vysoké 7,3 metru.
Na oblouku budou také dva úryvky z amerického slibu věrnosti vlajce a Spojeným státům, a to One Nation Under God (překládaný jako Jeden nedělitelný národ před bohem) a Liberty and Justice for All (Svoboda a spravedlnost pro všechny).
Návrh představený Trumpovou vládou původně obsahoval také čtyři zlaté sochy lvů strážících úpatí oblouku. Lvi však byli nově z plánu vyškrtnuti. „Je to krásná stavba,“ prohlásil ještě před hlasováním předseda CFA Rodney Mims Cook. Komise, jejíž všechny členy podle CBS News jmenoval Trump, uvedla, že prezident zvažoval odstranit sochy z vrcholu oblouku, čímž by se stavba snížila, ale nakonec to zavrhnul.
Právě výška oblouku, který se stane novou dominantou centra Washingtonu, vyvolává kritiku. Skupina veteránů podala kvůli stavbě žalobu, protože podle nich mimo jiné naruší výhled a panorama mezi Lincolnovým památníkem a Arlingtonským národním hřbitovem. Lincolnův památník je vysoký zhruba 30 metrů.
Trump navrhnul řadu stavebních projektů, které promění centrum Washingtonu. Loni nechal zbourat východní křídlo Bílého domu, kde vzniká taneční sál. Tento měsíc nechal vypustit okrasnou vodní plochu u Lincolnova památníku a nechal dno natřít modrou bazénovou barvou, což podle něj metropoli zkrášlí před červencovými oslavami 250. výročí USA. U příležitosti tohoto výročí chce v hlavním městě podél řeky Potomac vytvořit Národní zahradu amerických hrdinů.
Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to dnes Gabbardová oznámila prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. O odchodu Gabbardové informovala s odvoláním na své zdroje také agentura Reuters. Trump Gabbardové na sociální síti Truth Social poděkoval a oznámil, že funkci dočasně převezme její hlavní zástupce Aaron Lukas.
Gabbardová na sociálních sítích poděkovala prezidentu Trumpovi za možnost vést tajné služby. „Mému manželovi Abrahamovi byla nedávno diagnostikována extrémně vzácná forma rakoviny kostí. V nadcházejících týdnech a měsících ho čeká velký boj a já chci stát po jeho boku,“ prohlásila.
„Tulsi odvedla neuvěřitelnou práci a bude nám chybět,“ uvedl Trump s tím, že její odchod chápe. Vedení uvolněné funkce převezme jako úřadující ředitel tajných služeb její zástupce Lukas. O možném kandidátovi na šéfa DNI se Trump v příspěvku nezmínil.Funkce šéfa amerických tajných služeb vznikla po teroristických útocích na Spojené státy v září 2001 a Gabbardová ji od února 2025 zastává jako v pořadí osmá. Ředitel zpravodajských služeb je hlavním bezpečnostním poradcem amerického prezidenta a jeho úkolem je koordinace civilního a vojenského špionážního aparátu. Šéfa DNI navrhuje prezident, kandidáta pak musí schválit Senát.
- Trump zrušil účast na svatbě svého syna – vrátil se do Bílého domu s odůvodněním, že jde o „okolnosti související s výkonem funkce“. Načasování této události veřejně spojil s „něčím, čemu se říká Írán“.
- Televize CBS informovala, že představitelé americké armády a zpravodajských služeb plošně zrušili veškeré plány na nadcházející víkend u příležitosti Dne památky (Memorial Day). Celé velení je v nejvyšší pohotovosti kvůli případným novým úderům na Írán.
- USA aktualizují seznamy pro nouzovou evakuaci občanů ze zahraničí a stahují vojáky z Blízkého východu, aby omezily cíle pro odvetné údery. Vojenská přítomnost se neomezuje, pokud se neočekává bezprostřední reakce.
- Šéf pákistánské armády tajně odletěl ve stejný den do Teheránu, kde ho přijal íránský ministr vnitra. Katar a Pákistán současně provádějí poslední pokusy o diplomatické zprostředkování.
- Tulsi Gabbardová, ředitelka Národní zpravodajské služby (DNI), která syntetizuje všechna utajovaná hodnocení hrozeb předtím, než se dostanou do Oválné pracovny, podala tento víkend výpověď s účinností k 30. červnu.
- Dcera prezidenta Trumpa, Ivanka Trumpová, se měla stát terčem atentátu, který plánoval terorista vycvičený íránskými Revolučními gardami (IRGC) — NYP. Mohammad Al-Saadi, irácký občan, kterého nedávno zadržely federální bezpečnostní složky, se „zavázal“, že Ivanku zabije, a měl k dispozici PŮDORYS jejího domu na Floridě. Tento plán byl součástí pomsty proti Trumpovi za zabití generála Soleimaniho
- Íránský vzdušný prostor zůstává přísně omezený minimálně do pondělí. Íránská armáda veřejně prohlašuje, že je připravena reagovat na jakoukoli „nepřátelskou hloupost“.
- V pátek odpoledne sice nebylo oznámeno žádné konečné rozhodnutí o vojenském úderu, ale seznamy povolávaných vojáků jsou připraveny, jednotky se přesouvají a zprostředkovatelé intenzivně jednají.
Americký prezident Donald Trump požaduje, aby se Saúdská Arábie, Katar, Pákistán, Turecko, Egypt a Jordánsko okamžitě připojily k takzvaným abrahámovským dohodám, kterými v roce 2020 některé muslimské země normalizovaly vztahy s Izraelem. Na sociální síti Truth Social také napsal, že by se k dohodě mohl připojit i Írán, s nímž podle Trumpa vyjednávání o ukončení války postupuje dobře.
„Bude to nejdůležitější dohoda, jakou kdy kterákoli z těchto skvělých – ale stále konflikty zmítaných – zemí podepíše. Nic v minulosti ani v budoucnosti ji nepřekoná. Proto závazně požaduji, aby všechny země okamžitě podepsaly abrahámovské dohody,“ uvedl Trump, který předtím vyjmenoval lídry těchto zemí, s nimiž jednal o Íránu.
Začít by vše podle amerického prezidenta mělo okamžitým podpisem dohod ze strany Saúdské Arábie a Kataru, které by ostatní měly následovat. Pokud tak neučiní, ukazuje to podle Trumpa na špatný úmysl. Zároveň ve svém příspěvku připustil, že jedna či dvě země mohou mít důvody, proč tak neučinit, což by byl ochoten přijmout.
Trump také poznamenal, že by mu bylo ctí, kdyby abrahámovské dohody s ním jako prezidentem USA podepsal i Írán.
Státy, které se k dohodám už připojily, jako Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Maroko, Súdán a Kazachstán, z nich podle něj finančně a ekonomicky výrazně těží.
Egypt a Jordánsko s Izraelem smlouvy o normalizaci vztahů uzavřely už v roce 1979, respektive 1994.
Spojené státy jsou nuceny zoufale hledat wolfram pro výrobu zbraní uprostřed čínské dominance a proto, že jejich vlastní doly jsou již více než 10 let nečinné.
„Vzhledem k tomu, že Spojené státy vedou válku proti Íránu, rychle vyčerpávají své zásoby high-tech zbraní a střeliva... Jejich doplnění bude vyžadovat ultra silný kov wolfram, jehož produkci a rafinaci dominuje Čína, což nutí Spojené státy zoufale hledat jej jinde... Ve Spojených státech neexistují žádné komerční wolframové doly od roku 2015,“ uvádí NBC News.
Klíčovým zaměřením v úsilí o snížení závislosti amerického vojensko-průmyslového komplexu na Pekingu je obnovení výroby ve starých dolech v Jižní Koreji.
Podle kanálu je wolfram nezbytný pro národní obranu USA, protože se používá ve stíhačkách, betonových bombách, průbojných střelách a raketových systémech, včetně raket Tomahawk a Patriot.
Zdroj https://t.me/spravy_slovakia/29396 z 26.05.2026Vojna s Iránom vyčerpáva americké arzenály. Upozorňuje na to „NBC News“.
Tomahawk, Patriot a Precision Strike vyžadujú volfrám. A USA sú v zúfalej situácii. Čína kontroluje viac ako 80% svetovej produkcie a USA nemajú od roku 2015 žiadne vlastné bane. Sú nútené volfrám hľadať po celom svete.
„Volfrám sa používa v stíhačkách, bombách na ničenie bunkrov, pancierových granátoch a raketových systémoch, vďaka čomu je nevyhnutný pre národnú obranu. USA však od roku 2015 nemajú funkčnú komerčnú volfrámovú baňu,“ píše sa v článku.
Jedným zo zdrojov je baňa v Južnej Kórei, ktorú americká spoločnosť „Almonty Industries“ po 30 rokoch nečinnosti znovu spustila. Ani jej plná kapacita však problém nevyrieši.
„Na planéte je len veľmi málo veľkých volfrámových baní,“ povedal Lewis Black, generálny riaditeľ spoločnosti „Almonty“.
Čína dominuje tomuto sektoru už desaťročia a predstavuje viac ako 80% dodávok a viac ako polovicu svetovej spotreby. Spojené štáty získavajú volfrám predovšetkým spracovaním a dovozom – viac ako 6000 ton ročne.
Minulý rok 2025, na vrchole obchodnej vojny, Čína zaviedla vývozné obmedzenia na volfrám a ďalšie vzácne kovy. Ceny prudko vzrástli na rekordné maximá.
„Čína si nielen získala podiel na trhu. Vzala nám aj ľudský kapitál. Nie sú žiadne vedomosti, žiadni konzultanti, žiadne knihy. Všetky tieto vedomosti zomreli v 90. rokoch,“ narieka Black.
Trumpova administratíva sa snaží niečo urobiť: siahla po strategických rezervách kritických minerálov v hodnote 12 miliárd $ a podporuje projekty v Spojených štátoch a Kazachstane. Odborníci si však ilúzie nerobia.
„Významný pokrok budete môcť dosiahnuť o 10 rokov. No ani o 20 rokov nebudete úplne sebestační. A úprimne povedané, 20 rokov sa môže ľahko zmeniť na 30. Otázkou je, čo budete robiť dovtedy?“ predpovedá Black.