Pandemické hrozby obecně

[Alchymista]

https://protiproud.info/zapomenuty-spis ... -pro-mili/
Utajený spis: Co věděli Sověti o příčině rakoviny už v roce 1951? A proč to zmizelo? Paraziti, nádory a léky za pár korun. Dokument CIA. 60 let ticha. Příliš levná pravda pro miliardový byznys západních firem? Kolik životů mezitím stálo umlčené poznání?

[Grif]

Pokud někdo prodává bylinky,bylinkové čaje a masti.Nesmí zveřejnit jejich ůčinky,čili na jaké onemocnění se tyto produkty používají,pokud to není schváleno Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).Jj,je to "ochrana" spotřebitele.

EU nechce zakázat bylinkové doplňky stravy
V posledních týdnech se na sociálních sítích rozšířila tvrzení, že Evropská unie hodlá zakázat používání bylinných doplňků stravy a bylin obecně. V některých příspěvcích zazněla silná prohlášení typu „všechno, co je přírodní, bude zakázáno“. Tato informace se šířila především na Facebooku a TikToku a často byla doprovázena fotografií Ursuly von der Leyen s titulkem hlásajícím „unijní zákaz potvrzen“.
Ve skutečnosti však žádný zákaz bylin ani bylinných doplňků v EU neexistuje. Celé tvrzení vzniklo na základě mylného výkladu nedávného rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (TSUE). Ten se netýkal samotného užívání nebo prodeje bylinných přípravků, ale pouze způsobu, jakým mohou být tyto produkty propagovány. Konkrétně jde o zákaz prezentovat jejich zdravotní přínosy bez předchozího vědeckého ověření a schválení evropským regulačním orgánem – Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).
Rozhodnutí TSUE vycházelo z případu v Německu, kde se řešila reklama na doplněk stravy s extraktem ze šafránu a melounové šťávy. Výrobce tvrdil, že přípravek pomáhá se spánkem a stresem. Taková tvrzení však nejsou povolena bez schválení EFSA, i když je firma opírá o vlastní výzkumy. Unijní soud konstatoval, že aby bylo možné propagovat zdravotní účinky přípravku, musí tyto účinky projít nezávislým posouzením podle přísných vědeckých standardů.
Případ je součástí širšího problému – falešných zpráv o údajném omezování přírodních produktů ze strany EU. Už v minulosti se na internetu objevily hoaxy o zákazu přidávání bylin do potravin nebo o povinnosti přidávat hmyz do pečiva. V roce 2022 se šířily nepravdivé informace o plánovaném zákazu všech bylinných produktů, přestože nové regulace se týkaly jen omezení obsahu toxických alkaloidů v některých rostlinných výrobcích.
Cílem těchto dezinformací je často vykreslit EU jako instituci, která omezuje svobody občanů a ničí tradice. Ve skutečnosti však Unie pouze dbá na to, aby produkty, které se prezentují jako zdraví prospěšné, skutečně splňovaly vědecká kritéria. Uživatelé mohou bylinné doplňky nadále kupovat a užívat, ale výrobci je nesmí propagovat jako léčivé bez oficiálního schválení.
Závěrem lze říct, že žádný zákaz bylin nebo jejich doplňků ze strany EU není v platnosti ani se neplánuje. Omezení se týká pouze neověřených zdravotních tvrzení v reklamách – jde tedy o ochranu spotřebitele, nikoli o útok na přírodu nebo svobodu volby.

https://www.fakticke.info/eu-nechce-zak ... ky-stravy/

[Alchymista]

Ešte že nám zostali po babičkách knihy ako "Liečivé rastliny", "Malý atlas liečivých rastlín" a podobné protieuropounijné diela.

[kenavf]

▲A "Domová pokladnica", či ako sa to volalo.

[Grif]

Ty knihy má i moje dcera,ale pokud se něco děje,jde do lékárny a nechá si poradit něco komerčního.Mladí to tak mají a navíc většina na bylinky nevěří.

[bacil]

To je dané tím že to nemá nastudované takže raději sklapne podpatky a jde do lékárny. Zkuste nakrmit svými bylinkovými knihami gůglův Notebook LM. Na jedno PDF zvládne půl milionu slov/100 stran a těch knih tam můžete mít 50. Ano bohužel je tam limit těch 100 stran takže většina knih se musí rozřezat v nějakém PDF nástroji nebo prostě vytisknout do PDF po těch balíkách stránek.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/0 ... e-analyza/
Průlom v léčbě Alzheimera? Léky neúčinkují, tvrdí nová analýza. Její výsledky rozdělují experty

Zásadní posun v léčbě Alzheimerovy choroby je tady. Takové titulky plnily v posledních měsících stránky novin a webů po celém světě. Oslavovány za zpomalování Alzheimerovy choroby byly antiamyloidní léky. Nová rozsáhlá analýza Cochranovy databáze ale všeobecné nadšení krotí. Podle ní nemají tyto léky pro pacienty žádný znatelný přínos. Upozornil na to web deníku The Guardian.

Antiamyloidní léky, které byly v posledních měsících prezentovány jako účinný nástroj ke zpomalení Alzheimerovy choroby, fungují tak, že odstraňují shluky amyloidního proteinu hromadící se v mozku. Tyto amyloidní shluky jsou přitom jedním z charakteristických znaků Alzheimerovy choroby.

Klinické studie prokázaly u pacientů, kteří tyto léky užili, malé, nicméně statisticky významné zlepšení. Na základě toho schválily regulační orgány po celém světě dva léky (jeden od firmy Eisai, druhý od Eli Lilly). Řada zemí ale zůstala zdrženlivých a nezařadila je k poskytování pacientům prostřednictvím veřejných zdravotnických služeb.

Ne všichni souhlasí

Autoři nové analýzy vycházeli z údajů 17 klinických studií provedených na více než 20 tisících lidech (většinou nad 70 let) s mírným kognitivním postižením nebo mírnou demencí. Studie hodnotily sedm antiamyloidních léků. Závěr je jasný – jejich účinky na kognitivní funkce a závažnost demence jsou zanedbatelné. Zlepšení funkčních schopností sledovaných pacientů analýza označuje za „v nejlepším případě nepatrné“.

„Úspěšné odstranění amyloidu z mozku se nezdá být spojeno s klinicky významnými účinky u osob s mírnou kognitivní poruchou nebo mírnou demencí způsobenou Alzheimerovou chorobou. Budoucí výzkum léčby Alzheimerovy choroby, která mění průběh onemocnění, by se měl zaměřit na jiné mechanismy účinku,“ zní závěry analýzy.

Ne všichni ale s výsledky nové analýzy souhlasí. Vychází totiž ze standardních metod při hodnocení údajů z publikovaných klinických studií. Někteří výzkumníci ji ale kritizují za to, že kombinuje výsledky starších neúspěšných léků s výsledky novějších a účinnějších léků.

„Není překvapivé, že když sloučíte výsledky účinných a neúčinných léčebných postupů, dostanete v průměru malý nebo žádný léčebný účinek,“ říká Charles Marshall, neurolog z Queen Mary University of London.

Stejný názor má i Susan Kohlhaasová z organizace Alzheimer’s Research UK. „Tato analýza se pokouší házet celou skupinu léků do jednoho pytle, i když víme, že různé antiamyloidní léčby mohou působit odlišným způsobem. Pouze dvě ze 17 zahrnutých studií se týkaly léků nyní schválených ve Velké Británii. Zbytek se zaměřoval na léky, které nebyly dále zkoumány poté, co neprokázaly významný přínos, což nevyhnutelně ovlivnilo výsledky,“ uvádí.
Nevzbuzovat v pacientech falešné naděje

To ale rozporuje spoluautor analýzy Edo Richard, neurolog lékařského centra na nizozemské Radboud University. Rozhodnutí sloučit výsledky studií sedmi různých léků bylo podle něj správné. Všechny totiž měly za cíl odstranit amyloid z mozku. A dopad všech léků na zdraví pacientů hodnotily studie podobným způsobem.

Podle Richarda jsou výsledky porovnávání zjevné. „Analýza nezjistila žádný klinicky významný účinek na kognitivní úpadek nebo závažnost demence. Léky navíc způsobovaly více otoků a krvácení do mozku než placebo,“ konstatuje spoluautor analýzy

„Účinky jsou příliš malé na to, aby si jich pacienti a pečovatelé vůbec všimli,“ tvrdí Richard. A upozorňuje i na komplikovanost léčby pro pacienty. Ti museli každé dva až čtyři týdny navštěvovat kliniku, kde jim podávali intravenózní infuze. Podstupovat museli i pravidelné magnetické rezonance k zjištění případného otoku mozku nebo krvácení.

Skeptický je k účinnosti antiamyloidních léků na Alzheimerovu chorobu také Robert Howard, geriatrický psychiatr z University College London. Nové údaje z klinických studií o antiamyloidních lécích podle něj vyvolávají značné pochybnosti, zda skutečně mění průběh Alzheimerovy choroby.

„Je velmi těžké být tím, kdo tyto věci říká, ale nemyslím si, že je vůči pacientům fér vzbuzovat v nich naděje. Smutnou pravdou je, že ani léky s nejlepšími výsledky nemají žádný klinicky významný účinek,“ míní.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/0 ... vat-lecba/
Zabiják, o kterém se nemluví: Světem se šíří superhouby, na které přestává fungovat léčba

O bakteriích rezistentních na antibiotika slyšel asi každý. Mnohem méně se ovšem mluví o superplísních a kvasinkách, na něž nefunguje léčba. Závažná invazivní onemocnění, která způsobují, přitom postihují miliony lidí – a nepříjemné mykózy zná asi každý. Odborníci proto bijí na poplach: Musíme začít investovat do výzkumu i diagnostiky, jinak zaplatíme vysokou daň v lidských životech.

Invazivní plísňová onemocnění ročně postihují více než 6,5 milionu lidí a nesou s sebou vysokou úmrtnost. A to i v případech, kdy jsou citlivé na antimykotika. V poslední době se navíc objevily nové kvasinky a plísně rezistentní vůči léčivům, které se rozšířily po celém světě. Padesátka vědců ze států od Brazílie po Čínu proto nyní zveřejnila v časopise Nature Medicine výzvu k tomu, aby se této opomíjené problematice začala věnovat pozornost.

„Rezistentní houby stále více komplikují klinickou léčbu a způsobují nadměrnou úmrtnost. Tyto problémy zhoršuje několik faktorů, včetně nedostatku rychlé diagnostiky detekující rezistenci, která není založená na kultivacích, a scházejícím antimykotickým terapiím,“ stojí ve výzvě.

V současné době jsou k dispozici jen tři hlavní skupiny antimykotik pro použití u lidí. Pouze jedna – azoly – je k dispozici v perorální formě. A právě u ní se objevuje rezistence.

Za rezistencí stojí fungicidy
Jak ke vzniku rezistence dochází? Na vině je zemědělství. „Fungicidy se používají k ochraně rostlin před plísňovými chorobami. Na všechno – vodní melouny, kukuřici, pšenici, květiny – se používá spoustu fungicidů. Pokud bychom je nepoužili, pravděpodobně by došlo ke ztrátě výnosu, a to možná 30 % nebo 40 %. Problém je v tom, že fungicidy jsou docela podobné lékům, které podáváme pacientům. Plíseň se tedy stává rezistentní vůči fungicidu a zároveň pak azoly již tak dobře nefungují. Houby, které způsobují onemocnění u lidí, přitom nezpůsobují onemocnění u rostlin. Jedná se tedy o nezamýšlený účinek,“ vysvětlil v rozhovoru pro televizi NPR Paul Verweij, profesor klinické mykologie na Univerzitní lékařské klinice Radboud v nizozemském Nijmegenu a jeden z autorů výzvy.

Protože plísně mají spory, které se uvolňují do ovzduší, šíří se rezistentní kmeny i na velmi velké vzdálenosti. A my je vdechujeme.

O 20 % vyšší riziko úmrtí
Podle Verweije existují dva typy infekcí způsobených houbami. Buď jde o závažné infekce, které se obvykle vyskytují u hospitalizovaných pacientů s poruchou imunity. Kvasinky se u nich dostanou do krevního řečiště nebo plic. A pak jsou tu infekce kůže, vlasů a nehtů, které jsou sice nepříjemné, ale neohrožují život. Rezistence se vyskytuje v obou případech.

O dopadu rezistence dnes máme velmi sporé informace. Nizozemská studie ovšem ukázala, že rozdíl v úmrtnosti u infekce, kde azoly zabírají, a u infekce rezistentní je 20 %. „Podívejte se například na Candida auris (typ kvasinek, které mohou způsobovat závažné infekce obvykle spojené se zdravotní péčí a bývají rezistentní vůči lékům, pozn. red.). V nemocnicích potřebujete velmi, velmi přísná opatření ke kontrole infekcí, dobrou diagnostiku, pacienty musíte sledovat. V zemích s nižšími a středními příjmy to prostě není k dispozici. Lidé zemřou a vy nevíte, že měli kvasinkovou infekci. Nevěděli byste, jestli byla rezistentní,“ načrtává Paul Verweij.

U kožního onemocnění způsobeného houbou Trichophyton indotineae se zase pacienti léčili i čtyři roky a beztak se nákazy nezbavili. „Rezistence podkopává i léčbu dermatofytových infekcí (plísňová onemocnění kůže, vlasů nebo nehtů, pozn. red.), které postihují stovky milionů lidí na celém světě,“ konstatují vědci ve výzvě.
Houby mají podobnou buněčnou strukturu jako lidé

Bohužel vyvíjet nová antimykotika vůbec není snadné. „Houby, pokud se podíváte na buněčnou strukturu, jsou velmi podobné lidské buňce. To se liší od bakterií, které jsou mnohem jednodušší. A viry jsou ještě jednodušší, protože ani nemají buňku. U hub je poměrně obtížné najít lék, který by houbu zabil, ale nepoškozoval lidskou buňku, protože jsou si podobné. Takže za posledních 75 let jsme vyvinuli pouze pět tříd antimykotik. Azoly jsou zdaleka nejdůležitější,“ vysvětluje Verweij.

Pokud tak jedna z léčebných možností vypadne, zůstává jen velmi málo alternativ. Odborníci ve výzvě proto apelují, aby se problému věnovala pozornost. Potřebujeme například zjistit, co přesně rezistenci způsobuje a zda je možné inkriminované látky nějak omezit či nahradit. Nové fungicidy by také měly podstoupit posouzení, jaký mají dopad na houby způsobující choroby u lidí. A zda existuje riziko křížové rezistence. Zároveň je třeba posílit diagnostiku a pochopitelně podpořit výzkum a inovace.

Dobrou zprávou ale je, že i když jde o problematiku, která je stále na okraji zájmu, situace se zlepšuje.

„Světová zdravotnická organizace poprvé zveřejnila v roce 2022 seznam houbových patogenů – to mělo velký dopad. Před deseti lety, když vydala globální akční plán proti antimikrobiální rezistenci, byly houby zmíněny pouze dvakrát. Nyní se plán reviduje. A jako mykologická komunita cítíme, že je teď opravdu důležité se tím zabývat. Problém je, že u hub ještě musíme udělat základ: Vyvíjet nástroje, provádět dohled, zřizovat laboratorní sítě. A někdy je obtížné tyto věci financovat. Ale celkově se situace mění. Lidé si uvědomují, že se nejedná o lokální problém – je celosvětový,“ uzavírá Paul Verweij.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/uni ... roce-2035/
Unikly plány Rockefellerovy nadace na příští pandemii v roce 2035
+ obrázky

Prezentace Rockefellerovy nadace popisuje budoucí reakci na pandemii, která zahrnuje dodávky očkovacích náplastí pomocí dronů, intenzivní sledování zemědělců a nošení zdravotních monitorovacích zařízení na zápěstí…

Plán Rockefellerovy nadace ukazuje, jak globalisté plánují 3D tištěné vakcinační náplasti doručované drony a „intenzivnější“ a „rutinní sledování lidí“, kteří pracují se zvířaty, pro budoucí pandemii, podle kopie zprávy, kterou PATRICK REPORTS získal od informátora z nadace.

Prezentace s názvem „Precizní epidemiologie, lidské chování a budoucnost One Health“ vyjadřuje „upřímné poděkování“ bývalému úředníkovi amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb Ricku Brightovi, členovi týmu Joea Bidena pro reakci na koronavirus. Plán nastiňuje očekávanou reakci globalistů na „pandemii roku 2035“.

Jeden snímek ukazuje proces „rychlého nasazení“, který zahrnuje 3D tištěné vakcinační náplasti, „vyráběné na požádání“ a doručované pomocí „dronů“ jednotlivým příjemcům.

Plán slibuje „intenzivnější sledování lidí“, kteří pracují s „rizikovými zvířaty“, mezi něž podle ilustrace zjevně patří kuřata a prasata na farmách.

Prezentace také slibuje „rutinní sledování lidí“, kteří přicházejí do styku se zvířaty.

Plán Rockefellerovy nadace počítá s tím, že lidé budou dostávat zdravotní výstrahy na „nositelné zařízení“ na zápěstí.

Plán požaduje vytvoření nového „Centra genomového dohledu“, jehož symbolem je obrázek obřího oka. Plán rovněž požaduje zřízení nové „globální platformy“ pro „zesilování varovných signálů“.

Rockefellerova nadace přímo spolupracovala s administrativami Trumpa a Bidena na provádění represivních opatření v reakci na koronavirus, která zdevastovala americkou populaci na počátku nového desetiletí 2020, a vyčlenila více než 1 miliardu dolarů na pandemická opatření, včetně distribuce testů.

Nadace, založená globalistickou rodinou Rockefellerů, spolupracuje s Nadací Billa a Melindy Gatesových a Nadacemi otevřené společnosti George Sorose na prosazování globalismu v moderním světě.

Vzhledem k výše nastíněnému plánu je na místě se zeptat: Jak temný bude moderní svět?

[Alchymista]

https://protiproud.info/krysy-znovu-na- ... adi-kdo-t/
Krysy znovu na scéně: WHO roztáčí další globální divadlo. Pandemická repríza? Karanténní loď. Emotivní videa. „Nakažení“ rozesetí po světě. Zase stejný scénář? A zase stejné tváře v pozadí? Kdo tentokrát vaří novou polévku strachu?

Thomas Oysmüller rozebírá mediální rozruch kolem údajných případů hantaviru na karanténní výletní lodi, upozorňuje na sporné vědecké podklady, náhlé změny oficiální rétoriky WHO, emocionálně laděná mediální vystoupení i podezřele koordinovanou globální reakci

Jde sice výhradně o mediální fenomén, ale šíří se to rychlostí blesku: ve Švýcarsku byl hlášen „potvrzený“ případ hantaviru. Krátce předtím se ozval první pasažér z lodi v karanténě.
Co to na nás WHO šije?

Nejprve byla u pobřeží Kapverdských ostrovů umístěna do karantény loď. Údajně tam došlo ke třem úmrtím v důsledku hantaviru. Následující den Světová zdravotnická organizace (WHO) náhle oznámila, že předpokládá přenos z člověka na člověka. Navíc se ozval jeden „pasažér“ z lodi. Zjevně probíhá kampaň, faktický základ však neexistuje. Z vědeckého hlediska je zřejmé: vše je lež.

Zastavme se na chvíli: Kdyby neexistovala média, o „hantaviru“ by se nikdo nedozvěděl. Ale protože se v médiích masivně bubnovalo, protože na výletní lodi zemřeli tři pasažéři, snaží se média – poháněna WHO – vyvolat paniku z epidemie. „Opatrnost a bdělost,“ píše například francouzský politik a kritik koronaviru Florian Philippot. O tom, že neexistuje žádný základ pro to, že by mohlo docházet k přenosu z člověka na člověka, informoval TKP již v úterý. Navíc je diagnóza viru velmi sporná. Ale mediální kampaň běží.

Zatímco se původně uvádělo, že pasažéři jsou v karanténě, Švýcarsko dnes hlásí „potvrzený případ hantaviru“. Podle středečního sdělení Federálního úřadu pro zdraví (BAG) byl jeden „pacient“ testován pozitivně. Jeho stav je „stabilní“ a je léčen v curyšské nemocnici. WHO aktuálně hlásí:

Švýcarské úřady potvrdily případ hantaviru, který byl identifikován u jednoho z pasažérů výletní lodi MV Hondius.

Ten reagoval na e-mail provozovatele lodi, který informoval pasažéry o zdravotním incidentu, a dostavil se do nemocnice v Curychu ve Švýcarsku, kde je nyní ošetřován. V souladu s Mezinárodními zdravotními předpisy (IHR) spolupracuje WHO s dotčenými zeměmi na podpoře mezinárodního sledování kontaktů, aby byly sledovány potenciálně exponované osoby a bylo zabráněno dalšímu šíření nemoci.

Typ viru v tomto ohnisku byl potvrzen Národním institutem pro přenosné nemoci v Jižní Africe a Univerzitními nemocnicemi v Ženevě ve Švýcarsku jako hantavirus Andes. Pro zvládnutí této události byla rovněž rozhodující podpora Institutu Pasteur de Dakar v Senegalu a Administración Nacional de Laboratorios e Institutos de Salud v Argentině.

K 6. květnu je hlášeno 8 případů, z nichž 3 byly laboratorními testy potvrzeny jako hantavirus. WHO bude i nadále spolupracovat s těmito zeměmi, aby zajistila, že pacienti, kontakty, cestující a posádka obdrží potřebné informace a podporu, aby zůstali v bezpečí a zabránili šíření nákazy.

Ačkoli Argentina vystoupila z WHO, Národní laboratorní institut nadále spolupracuje s touto organizací OSN. Zvláště pikantní však je, že se náhle objevují pasažéři ve Švýcarsku. Ale nejen tam.
Hrdina

Vyšlo také najevo, že jedna z pasažérek vystoupila v Jižní Americe z lodi a odletěla pravidelným letem do Jižní Afriky. Tam „starší žena“ krátce nato zemřela v nemocnici v Johannesburgu. Jihoafrická republika tak již identifikovala přes 40 osob, které s ní byly v úzkém kontaktu, a umístila je do karantény. Současně se jeden z pasažérů karanténní lodi prostřednictvím videa obrací na světovou veřejnost. Vypadá velmi dojatý a emocionálně vypjatý. Novinářka Celia Farber k tomuto vystoupení říká:

Nikdo mě nepřesvědčí, že tenhle chlap není „krizový herec“. Všimněte si také emocionální manipulace prostřednictvím věty: „Normálně bych takové video nenatočil …“ Klasická manipulace.

Je to hrdina! Bojovník v první linii, který se již zabývá humanizací lidí uvězněných na údajné morové lodi, ačkoli ve skutečnosti není typem člověka, který natáčí videa. A teď, tentokrát, máme dokonce typickou morovou symboliku, která je v centru operace: krysy.

Krizový herec se nezabývá palčivou otázkou, proč drží lidi na lodi v zajetí, když je ta věc tak nakažlivá a smrtelná. Ani tím, proč naložili prvního nemocného do letadla, kde cirkuluje vzduch. Zní to, jako by připravovali scénu, vařili polévku.

Je to rozhodně operace.

Některé operace v rámci „nové pandemie“ však vyjdou naprázdno. Vlastně jich je takových hodně.

Nebo je to v tomto bodě jen přání? Jednou z optimistických možností je, že cílem této operace bylo pouze zastavit výletní plavby. Spolu s leteckou dopravou.

Ať je zlikvidována, odmítnuta, zmařena. Ať se nikdy nerozběhne, navzdory milionu propagandistů, kteří jsou připraveni – jak „lidských“, tak v rámci nástrojů „umělé inteligence“.

[Grif]

Jen technická.V případě Covidu byl v začátcích také zapletena Jihoafrická republika.

[Alchymista]

https://zvedavec.news/komentare/2026/05 ... erapii.htm
Vakcínový kartel a americká armáda vyvíjejí 13 vakcín a genových terapií proti hantavirům
Nicolas Hulscher

V souvislosti s šířením nákazy na výletní lodi se do popředí zájmu dostávají platformy americké armády pro „bezinjekční“ genovou terapii pomocí DNA.

Zatímco masmédia s napětím informují o lodi MV Hondius — výpravné lodi plující pod nizozemskou vlajkou, která je nyní v karanténě u Kapverd a na které bylo potvrzeno několik případů hantaviru — málokdo si uvědomuje, že v současné době je aktivně vyvíjeno 13 zdokumentovaných programů vakcín a genových terapií proti hantaviru:

6 „vakcín“ na bázi DNA (americká armáda / USAMRIID) – mnoho z nich jsou „bezehlové“ verze s tryskovým injekčním aplikátorem
3 „vakcín“ na bázi mRNA (Moderna + Korea University, čínský výzkumný tým, VIDO Canada)
2 „vakcín“ na bázi virového vektoru (britské instituce + VIDO Canada)
1 inaktivovaná vakcína (Hantavax – již schválená a používaná v Jižní Koreji)
1 proteinová subjednotková vakcína (VIDO Canada)

[Klikněte p...]
Klikněte pro zvětšení

„Vakcíny“ proti hantaviru na bázi DNA vyvíjené americkou armádou nejsou vakcínami. Jedná se doslova o genové terapie s plazmidovou DNA. Každá z nich obsahuje v laboratoři vyrobenou kruhovou DNA (plazmidy) nesoucí geny M-segmentu hantaviru, které kódují povrchové glykoproteiny viru (Gn a Gc). Po injekci (často pomocí bezjehlového tryskového injekčního zařízení nebo elektroporace) vaše vlastní buňky absorbují DNA, čtou ji jako plán a samy začnou vyrábět patogenní proteiny hantaviru.

Netřeba dodávat, že se rozhodně nebudu hlásit na experimentální genovou terapii vojenského typu, na které armáda pracuje už přes 20 let.

Raději to zkusím s přírodním proteinem z červených řas Griffithsin: viz toto.

Situace na výletní lodi by se NEMĚLA stát pandemií. Avšak s významným zapojením Světové zdravotnické organizace, masmédii tvrdícími, že potenciálně infikovaní pasažéři již cestovali do více zemí, a již existujícím přípravky 13 vakcín se připravují počáteční fáze pro hantavirus jako další operaci v rámci „plandemie“.

Možná je situace s hantavirem tak silně prosazována, protože jednání WHO o pandemické smlouvě narazila na významnou překážku teprve před 5 dny. Členské státy se stále nemohou shodnout na příloze o přístupu k patogenům a sdílení přínosů (PABS), což znamená, že pandemická smlouva nemůže vstoupit v platnost. To zjevně rozhněvalo generálního ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse a přimělo ho varovat, že příští pandemie je „otázkou kdy, ne jestli“.

[El Diablo]

Panika na Kanárech, loď s virem se blíží, šéf WHO uklidňuje a akcie Moderny letí vzhůru
Echo24
9. května 2026 17:34

Výletní loď MV Hondius, kterou zasáhla nákaza hantavirem, a na palubě zemřely tři lidé, by měla dorazit na Kanárské ostrovy v neděli mezi 3:00 a 5:00 GMT (5:00 a 7:00 SELČ), uvedla dnes španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. U obyvatel největšího z Kanárských ostrovů vyvolává tato operace obavy, přístavní dělníci chtějí loď blokovat. Místní vláda původně odmítala dát souhlas k přistání lodi, ale podlehla Madridu. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes ujistil, že riziko pro obyvatele ostrova je nízké. Mezitím farmaceutická společnost Moderna oznámila pokrok ve své mRNA vakcíně proti hantaviru a za dva dny vyskočila cena akcií skoro o 30 procent.

https://www.echo24.cz/a/HkyN8/svet-zpra ... eti-vzhuru

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HkyN8/svet-zpra ... eti-vzhuru
Panika na Kanárech, loď s virem se blíží, šéf WHO uklidňuje a akcie Moderny letí vzhůru

Výletní loď MV Hondius, kterou zasáhla nákaza hantavirem, a na palubě zemřely tři lidé, by měla dorazit na Kanárské ostrovy v neděli mezi 3:00 a 5:00 GMT (5:00 a 7:00 SELČ), uvedla dnes španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. U obyvatel největšího z Kanárských ostrovů vyvolává tato operace obavy, přístavní dělníci chtějí loď blokovat. Místní vláda původně odmítala dát souhlas k přistání lodi, ale podlehla Madridu. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes ujistil, že riziko pro obyvatele ostrova je nízké. Mezitím farmaceutická společnost Moderna oznámila pokrok ve své mRNA vakcíně proti hantaviru a za dva dny vyskočila cena akcií skoro o 30 procent.

Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska podle agentury Reuters sdělil, že vyslání evakuačních letů chystají Německo, Francie, Belgie, Irsko, Nizozemsko, Británie a Spojené státy. V sobotu se na obyvatele kanárský ostrovů ma sociálních sítích obrátil přímo šéf WHO Ghebreyesus s tím, že riziko je nízké, že nejde o další covid. "Toto není další covid. Současné riziko hantaviru pro veřejné zdraví zůstává nízké," napsal v otevřeném dopise adresovaném obyvatelům ostrova. "Osobně jsem poděkoval premiérovi Pedru Sánchezovi za rozhodnutí Španělska přijmout tuto loď. Nazval jsem to aktem solidarity a morální povinností, protože tím to přesně je," dodal podle agentury AFP šéf WHO.
Fernando Clavijo, představitel Kanárský ostrovů původně prohlásil, že nedovolí cestujícím z výletní lodi, která v současné době čelí epidemii smrtelného hantaviru, vylodit se na španělském souostroví, a odmítl tak plány oznámené premiérem země, které by umožnily lodi zakotvit.Už v pátek protestovali pracovníci přístavu před kanárským parlamentem v Santa Cruz, aby vyjádřili svůj strach z příjezdu plavidla, které by pro ně mohlo představovat zdravotní riziko. "Jsme nešťastní z představy, že bychom měli pracovat v přístavu bez bezpečnostních opatření nebo informací, když se blíží loď s nákazou," řekla v pátek podle stanice BBC jedna z pracovnic v přístavu. Někteří z jejích kolegů vyhrožovali, že připlutí plavidla budou bránit, pokud jejich podmínky nebudou splněny. "Pokud má loď zastavit tady, může tak učinit, ale s nezbytnými opatřeními. Místním lidem je třeba sdělit, jak se jich to dotkne a jak budou cestující přepravováni. Především potřebujeme jistotu," dodala.

Nakonec ale ústřední vláda v Madridu prosadila své. Uvedla, že příjezd lodi nepředstavuje žádnou hrozbu pro veřejné zdraví ani ekonomiku malebných ostrovů, které jsou silně závislé na cestovním ruchu. Loď s nemocnými výletníky by neměla zakotvit přímo v přístavu, ale spustit kotvy nedaleko pobřeží, odkud by pak měli být lidé evakuováni.

Evropská unie vyšle další dvě letadla pro zbývající evropské občany, sdělil Grande-Marlaska. Pro občany neunijních států, jejichž země nejsou schopny vyslat letouny, podle něj úřady ve spolupráci s Nizozemskem, pod jehož vlajkou loď pluje, připravují náhradní řešení.

Plavidlo podle vyjádření činitelů jako první opustí zřejmě Španělé a cizinci budou moci vystoupit poté, co bude připraven jejich repatriační letoun. Samotná loď bude poté s posádkou pokračovat do Nizozemska, kde bude dezinfikována. Na palubě zůstane tělo i zavazadla člověka, který během plavby zemřel, uvedla Garcíaová. Na lodi se podle dostupných informací nachází tělo zemřelé Němky.
Z osmi podezřelých případů hlášených po vypuknutí nákazy na palubě výletní lodi bylo dosud potvrzeno šest případů hantaviru, oznámila v pátek Světová zdravotnická organizace (WHO). Na nákazu zemřeli tři cestující z lodi. Další tři lidé byli ve středu přepraveni do Nizozemska. Na palubě lodi podle agentury AFP zůstává kolem 150 lidí. Devět desítek z nich tvoří cestující z 15 zemí a dalších asi šedesát jsou členové posádky z 12 zemí. Na plavidle podle dostupných informací není žádný občan České republiky. Čtyři desítky cestujících podle nizozemské diplomacie opustily výletní loď dříve při zastávce na Svaté Heleně.

Farmaceutická společnost Moderna, která od doby covidu utrpěla na akciovém trhu obrovské ztráty, v minulých dnech oznámila, že pokročila ve spolupráci s Centrem pro inovace vakcín Korejské univerzity na vakcíně proti hantaviru založené na mRNA směrem k lidským testům a rozšířila tak svou práci v oblasti nově vznikajících infekčních onemocnění. Zatímco v druhé polovině roku 2021, kdy svět zasáhl covid, dosahovala cena akcií Moderny téměř 500 dolarů, její problémy s vakcínou a odeznění epidemie je postupně poslaly až pod 25 dolarů. Zatímco letos v druhé polovině dubna se cena akcie Moderny propadla z 55 dolarů na 45, aby se po vypuknutí nákazy hantaviru na výletní lodi dostala během posledních dvou dnů ze 44 na 57 dolarů, což je nárůst skoro o 30 procent.

Moderna pracuje na mRNA vakcíně proti hantaviru už několik let, ale stále jde o výzkum a začátek klinických studií. K samotné vakcíně je zřejmě cesta dlouhá řadu let.

Odborníci tvrdí, že úsilí o vývoj vakcíny proti hantaviru opakovaně stagnuje, částečně proto, že k ohniskům nákazy dochází sporadicky a neúměrně postihují chudší země, kde je menší motivace pro farmaceutické společnosti k investicím. „Naše finanční agentury do toho moc peněz neinvestují, protože to pravděpodobně nezpůsobí další epidemii nebo pandemii,“ řekla Sabra Kleinová, profesorka na katedře molekulární mikrobiologie a imunologie na Johns Hopkins School of Public Health. „Ale jedná se o viry hemoragické horečky, takže když se objeví, jsou děsivé a způsobují spoušť,“ dodala.

Hantaviry jsou viry přenášené hlodavci, kteří mohou infikovat lidi, a způsobují dýchací onemocnění, které provázejí bolesti hlavy, závratě, horečka, nevolnost, průjem a bolesti žaludku, po nichž následuje náhlý nástup vážných dýchacích potíží. Na nákazu tak zatím neexistuje lék ani vakcína.

[Alchymista]

Veľmi zaujímavý text z aeronet.news
https://aeronet.news/operace-hantavirus ... te-heleny/
Operace “Hantavirus” podle předpovědi firmy Billa Gatese z roku 2021 je tady! Nákaza “krysím morem” propukla na výletní lodi MV Hondius a přibližně 40 pasažérů vystoupilo na ostrově Svaté Heleny a rozletěli se do světa! Ruský mírový vyjednavač prohlásil, že může jít o plán EU na vyhlášení lockdownů, aby se zastavila osobní doprava a tím se v EU vyřešila palivová krize!

Konec války USA a Izraele proti Íránu a s tím spojený konec blokády Perského zálivu je v nedohlednu. Rusko oznámilo, že zastavuje k 1. květnu 2026 dodávky ropy z Kazachstánu severní větví ropovodu Družba do Německa [1]. Byl to poslední zdroj ropy pro Evropu za rozumné ceny. Teď je konec. A reakce EU? Naprosté ticho, které v posledních hodinách bylo přerušeno neuvěřitelnou informací z prostoru Atlantického oceánu.

Z výletní lodi MV Hondius plující z Jižní Ameriky do Evropy s řadou zastávek na několika ostrovech po cestě, se šíří tzv. “krysí mor” s odborným názvem Hantavirus. Ten se přenáší přitom jen mezi hlodavci, ale tento konkrétní kmen se prý přenáší dvoufaktorově, tedy prvním faktorem je přenos z hlodavce na člověka, a druhým faktorem je přenos z člověka na jiného člověka. Inkubační doba u člověka je přitom děsivě dlouhá, v rozsahu 1 až 8 týdnů, tedy až 56 dní.

Na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, která plula přes Atlantický oceán z Argentiny na Kapverdy, tak byla zaznamenána epidemie onemocnění pravděpodobně způsobeného hantavirem. Zemřeli tři lidé, další je v kritickém stavu. Situaci komplikují omezení ze strany úřadů ohledně vylodění pasažérů na pevninu. Loď se 150 pasažéry vyplula 1. dubna.

Během plavby přes Atlantik se u některých pasažérů začaly projevovat příznaky těžkého respiračního onemocnění. Pod lékařským dohledem bylo šest osob. První příznaky se objevily u 70letého pasažéra, který později zemřel. Jeho tělo bylo převezeno na ostrov Svatá Helena. Později byla nemoc zjištěna i u jeho 69leté manželky, kterou evakuovali do Jižní Afriky; zemřela v nemocnici v Johannesburgu.
Zhruba 40 lidí z nakažené lodi vystoupilo a rozletěli se do světa. To nevymyslíš, pokud ale neplánuješ pandemii!

Americká televize MSNBC uvedla, že z lodi vystoupilo asi 20 lidí. Jenže, to se ukázalo jako nepřesné. Nové informace hovoří o jiných číslech. Přibližně 30–40 pasažérů prý vystoupilo na ostrově Svaté Heleny 24. dubna – dlouho před tím, než byl hantavirus dne 2. května oficiálně potvrzen. Tito lidé se již rozptýlili po 12 zemích, včetně Spojených států, Singapuru, Velké Británie a Jižní Afriky. Zdravotnické služby mnoha států nyní trasují tyto osoby a snaží se identifikovat všechny, kteří s nimi přišli do kontaktu.

Zároveň WHO hodnotí celkové riziko pro obyvatelstvo jako nízké, avšak vzhledem k dlouhému inkubačnímu období viru (od 1 do 8 týdnů) může dojít k dalším případům u těch, kteří již loď opustili, varuje WHO. Připomeňme, že na výletní lodi MV Hondiu
s bylo zaznamenáno ohnisko nebezpečného viru – jediného kmenu hantaviru, který se může přenášet nejen z hlodavce na člověka, ale i z člověka na člověka. V současné době je hlášeno 8 případů, včetně 3 úmrtí.

Loď MV Hondius se nacházela v pátek poblíž pobřeží Kapverdských ostrovů, ale následně obdržela povolení pokračovat na Kanárské ostrovy k lékařskému vyšetření a další repatriaci zbývajících 147 pasažérů a členů posádky, neboť Španělsko povolilo zakotvení lodi na jednom z ostrovů na Kanárských ostrovech. A teď ten největší šok. Přesně před 5 lety 10. května 2021 publikovala [2] organizace GAVI financovaná Billem Gatesem článek, že příštím ideálním kandidátem na pandemii by mohl být Hantavirus. A víte jaký byl podtitul článku?

Tento: Hantaviry ze Starého i Nového světa, které se přenášejí z hlodavců na člověka, se staly endemickými na mnoha kontinentech. Jsou však ojedinělé případy přenosu z člověka na člověka dostatečným důkazem k tomu, abychom se obávali jejich pandemického potenciálu? No, a je to venku. A to nemyslím teď obrazně, ale doslova. Ten virus je venku. Venku z laboratoře?

Opět se bude tvrdit v počátku, že to přišlo z přírody od nějaké krysy pobíhající po rýžovém poli, která vlezla někomu do talíře s jídlem, a ten člověk se nakazil? Anebo se dozvíme, že ten virus unikl z nějaké čínské nebo íránské laboratoře? Níže si ocitujeme celý článek GAVI institutu o Hantaviru:
Příští pandemie: hantavirus?

Hantaviry ze Starého i Nového světa, které se přenášejí z hlodavců na člověka, se staly endemickými na mnoha kontinentech. Jsou však ojedinělé případy přenosu z člověka na člověka dostatečným důkazem k tomu, abychom se obávali jejich pandemického potenciálu?

V dubnu 1993 otřásly oblastí amerických domorodců na pomezí států Utah, Colorado, Arizona a Nové Mexiko obavy z vypuknutí záhadné epidemie. Po záhadné smrti mladého navajského páru v Novém Mexiku se státní úřady snažily zjistit příčinu, ale podařilo se jim spojit příznaky s dalšími desítkami případů v této oblasti. Později se zjistilo, že se objevil nový druh hantaviru, známý jako virus Sin Nombre (španělsky „bez jména“), který si nakonec vyžádal životy 13 lidí. Tato epidemie je dnes známá jako „epidemie Four Corners z roku 1993“ a vyvolala obavy ohledně vývoje hantavirů.

Orthohantaviry jsou rod virů, které mohou u lidí vyvolávat onemocnění. Přenášejí se vdechováním aerosolů z výkalů infikovaných hlodavců a způsobují řadu hemoragických a pneumonických příznaků. Konkrétní druhy, jako je ortohantavirus Hantaan a ortohantavirus Dobrava-Bělehrad, se s největší pravděpodobností šíří v různých regionech světa již po staletí, zatímco viry Sin Nombre a Andes byly izolovány teprve v 90. letech 20. století. Toto rozlišení mezi viry starého a nového světa je významné z hlediska morbidity a mortality, stejně jako z hlediska jejich potenciálu vyvolat pandemii. Přenos hantaviru z člověka na člověka je velmi vzácný, ale i tak zůstávají epidemie problémem veřejného zdraví, zejména kvůli riziku infekcí v domácnostech a nozokomiálnímu šíření, kdy k přenosu dochází v nemocnicích a klinikách.
ONEMOCNĚNÍ: Hantavirus

Kde se vyskytuje? Hantaviry se endemicky vyskytují téměř po celém světě. Hantavirová hemoragická horečka s renálním syndromem (HFRS) je známa již po mnoho století a vyskytuje se převážně v evropských a asijských zemích. V roce 2006 však byl u africké lesní myši v Guineji izolován druh zvaný virus Sangassou.

Další seroprevalenční studie (které určují, kolik lidí má protilátky proti určitému patogenu, a tedy bylo pravděpodobně vystaveno jeho působení) naznačují jeho přítomnost v Pobřeží slonoviny a Demokratické republice Kongo, ačkoli zde nebyly hlášeny žádné případy. Na druhé straně je hantavirový plicní syndrom (HPS) nebo hantavirový kardiopulmonální syndrom (HCPS) považován za nemoc Nového světa, protože byl poprvé izolován v 90. letech 20. století. Od té doby se stal endemickým v celé Severní a Jižní Americe, přičemž druhy jako virus Andes jsou předmětem zvláštního zájmu v Chile a Argentině.

Riziko pandemie: Nízké. Ročně je hlášeno přibližně 200 000 případů po celém světě a příznaků podobných hantaviru. Dlouhá inkubační doba v kombinaci s výskytem druhů z Nového světa způsobujících HPS však znamená, že hantaviry se stávají stále větším problémem. Podobně epidemie přenosu z člověka na člověka viru Andes v Argentině a Chile naznačují, že se může vyvinout tak, aby umožňoval přenos z člověka na člověka.

Jak se virus šíří? Hlodavci se mohou virem nakazit, ale onemocnění se u nich neprojeví. Virus se na člověka nejčastěji přenáší při kontaktu s aerosoly z infikované sliny, moči nebo výkalů infikovaných hlodavců. Také v případě malých epidemií v letech 1996, 2006 a 2018 epidemiologické údaje spojily příčinu s přenosem z člověka na člověka.

Úmrtnost: Míra úmrtnosti u hantavirové nákazy ve formě HFRS se obecně pohybuje v rozmezí 5–15%, zatímco u HPS je to 35–50 %.

Inkubační doba: Inkubační doba hantaviru se pohybuje od dvou do čtyř týdnů. (Pozn. redakce: nové studie z roku 2024 hovoří až o 8 týdnech). Tato dlouhá inkubační doba může vést k tomu, že se nakazí více lidí, než se podaří zavést preventivní opatření k zastavení šíření nemoci.

Příznaky: Zpočátku se příznaky podobají chřipce – horečka, bolesti a zvracení. HFRS způsobuje vnitřní krvácení (hemoragii), které může vést k selhání ledvin, zatímco HPS je spojeno s příznaky pneumonie, jako je hromadění tekutiny v plicích, což může vyústit v kardiovaskulární šok.

Diagnostika: Hantaviry lze detekovat pomocí reverzní transkripční polymerázové řetězové reakce (RT-PCR) z plicní tkáně, krevních sraženin a jaderných krvinek. Imunologické testy mohou rovněž identifikovat přítomnost protilátek v průběhu infekce; k tomu se používají enzymatické imunoanalýzy (ELISA) nebo rychlé imunoblotové testy (RIBA). Je pravděpodobné, že mnoho případů zůstává nezjištěno, protože příznaky mohou být mylně interpretovány jako jiné infekce. V jednom případě se žena v Coloradu domnívala, že po výletu s kempováním onemocněla SARS-CoV-2, ale testy prokázaly hantavirus.

Existují nějaké vakcíny nebo léčba, případně probíhá výzkum a vývoj? V roce 1976 izoloval jihokorejský lékař Ho Wang Lee jako první virus Hantaan a v roce 1990 vyvinul vakcínu proti HFRS. Tato inaktivovaná celovirová vakcína byla schválena pouze v Číně a Jižní Koreji kvůli omezeným důkazům o její účinnosti.

Proti HPS neexistuje žádná vakcína, avšak se vyvíjejí čtyři typy: tři jsou ve fázi 1 klinických studií a jedna ve fázi 2a. Hantavirus se léčí pomocí symptomatické prevence, jako je ventilace a často ribavirin, antivirový lék. Existuje jen omezené množství studií, které by určovaly účinnost ribavirinu, což je pravděpodobně důvodem, proč je úmrtnost tak vysoká.
JAK BYCHOM MOHLI SNÍŽIT RIZIKO, ŽE SE Z TOHO STANE PANDEMIE?

Na individuální úrovni je důležité předcházet riziku expozice tím, že potraviny skladujeme v uzavřených nádobách a udržujeme domácnost v čistotě. Pokud se v domácnosti vyskytnou hlodavci, je důležité zavést program na jejich hubení a odstraňovat jejich výkaly, aby se zabránilo vdechování aerosolů.

Stejně jako u všech nově se objevujících a znovu se objevujících nemocí je i v tomto případě důležité genomické a sérologické sledování, které umožňuje monitorovat vývoj mutací a zabránit tak šíření nakažlivějších druhů hantavirů. V oblastech náchylných k výskytu viru Andes by zdravotnické systémy měly být připraveny zavést preventivní strategie proti přenosu z člověka na člověka, aby ochránily pacienty a zdravotnické pracovníky.

–GAVI–
Podle Dmitrijeva může jít o plán EU, jak vyhlásit lockdowny a zastavit tak v celé EU osobní automobilovou a hromadnou autobusovou dopravu

Otázkou ale je, proč by někdo spouštěl Pandemii v2.0 právě teď? Odpověď nabídl přímo ruský mírový vyjednavač Kirill Dmitrijev na síti X, když v reakci na jiný příspěvek napsal: “Budou evropští/britiští úředníci zkoušet použít hantavirus jako další zdůvodnění pro své energetické lockdowny?“

Podle mého názoru tohle Dmitrijev trefil naprosto přesně na komoru, protože je naprosto zjevné, komu by teď pomohly virové lockdowny v Evropě. Evropská komise by zavřela více než 400 milionů Evropanů v lockdownech doma, pod záminkou Hantaviru, a tím by se podle propočtů snížila spotřeba ropy v Evropě o 87% ze dne na den.

Will EU/UK bureaucrats try to use hantavirus as additional justification for their energy lockdowns? https://t.co/IzxvD5pFMn

— Kirill Dmitriev (@kadmitriev) May 7, 2026

Při takto obrovském propadu spotřeby by už zablokovaný Perský záliv a konec dodávek potrubní ropy do Evropy nepředstavovaly velký problém. Takto nízkou spotřebu by pokryly ropné zdroje z Norska a z některých dalších menších zdrojů. Podle Dmitrijeva by šlo o tzv. energetické lockdowny, přestože oficiálně lidem by se tvrdilo, že jde o lockdowny virové.

Lidé v lockdownech by pracovali znovu v Home Office pozicích, děti by měly znovu Home School online seance na počítačích. Pohyb osob v osobních autech by byl buď úplně zakázán, anebo povolen jen ve městě k nákupům do vzdálenosti 15 minut dojezdu od bydliště.
Úspory paliv v případě lockdownu by reálně dosáhly přesně takové objemy, aby EU blokádu Perského zálivu přežila

I v takovém případě by úspora ropy v EU dosáhla okolo 75% a je jasné, že zablokovaný Perský záliv a sionistická agrese proti Peršanům je prioritní proces, kterému musí ustoupit zájmy celého zbytku světa, včetně Evropy. A když součástí té agrese je blokáda Perského zálivu, tak do bude trvat opravdu dlouho. A když Rusko zařízlo Evropě i kazašskou ropu, tak jde o krizovou situaci takového rozměru, že jediným řešením pro EU je energetický lockdown, proti kterému ale budou všichni Evropané protestovat.
Článek o hantaviru na webu GAVI

A budou z té situace vinit Evropskou komisi a především německou, francouzskou, bruselskou a rovněž britskou vládu. A to by mohlo překreslit výsledky nejbližších voleb. Takže, jak se to udělá jinak, aby se lidé proti vládám v EU nevzbouřili po vyhlášení energetických lockdownů?

No, udělá se to stejně jako počátkem roku 2020. Vyhlásí se únik nebezpečného viru a na základě ochrany zdraví se všechno zavře. A když jde o ochranu zdraví, nikdo si nedovolí protestovat, protože zdraví je důležitější, než obsah nákupního vozíku.
Lidé si dobrovolně benzín, naftu a osobní auta vzít nedají, ale když jim bude hrozit smrt z viru, nikam nevyjedou

Ale zablokovat transparentně lidem nákupy benzínu a nafty, to by byl takový řev a křik, který by žádná vláda v EU neustála. O tom nepochybujte. Lidé mlčí a drží hubu a krok jen tehdy, pokud jde o zákazy a lockdowny spojené s ochranou zdraví.

Protože už ani ochrana klimatu nefunguje, protože více a více lidí se ozývá, že nelze zlikvidovat ekonomiky západních zemí Green Dealem. Vznikají anti-zelené strany v EU, různí Motoristé a další. Takže zakazovat lidem nákupy ropy a nafty kvůli ochraně klimatu už nebude fungovat, vyvolá to vztek milionů lidí a politický odpor.
MV Hondius

Ale zákazy kvůli ochraně zdraví, aby lidé neumřeli, to stále ještě na lidi funguje. Tedy jen do chvíle, než se odhalí, že jde o další podvod. Evropská komise musí už nějaký čas vědět, že Perský záliv se do konce tohoto roku neotevře a EU bez ruské ropy nepřežije.

Trasa a události během plavby MV Hondius

Řešení jsou jen dvě na stole: A) Usmířit se s Ruskem a znovu brát ropu od Rusů. B) Drasticky snížit spotřebu ropy v Evropě. A podle všeho teď vidíme, že Evropská komise si vybrala variantu B. Počítám, že už ve druhé polovině května bychom se mohli dočkat masírky z médií a první komise “odborníků” jsou již jistě sestavovány v předstihu. Pokud nedojde k urychlenému otevření Hormuzského průlivu, tak tu operaci “Hantavirus” opravdu můžeme čekat ve stejném rozsahu jako Covid-19 v březnu 2020. S tím je potřeba počítat.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/0 ... antavirem/
Výsadek na konci světa: Britští vojenští zdravotníci seskočili na odlehlý ostrov kvůli muži s hantavirem

Britští vojenští zdravotníci seskočili s padáky na odlehlý ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohli Britovi, u něhož panuje podezření na nákazu hantavirem. Na svém webu to dnes uvedla stanice BBC. Podle média muž v polovině dubna opustil výletní loď MV Hondius, kde se objevilo několik případů tohoto viru. Následně se vypravil na ostrov Tristan da Cunha, kde žije.

Příznaky nákazy nahlásil dva týdny po opuštění výletní lodi. V současné době je v izolaci ve stabilním stavu, vyplývá ze zprávy BBC. U muže se objevil průjem a později horečka. Tristan da Cunha je podle stanice nejodlehlejší obydlené britské zámořské území, kde žije 221 obyvatel. Není tam přistávací dráha a je přístupné pouze z lodi.

V sobotu se na ostrov vypravila skupina šesti vojenských výsadkářů a dvou zdravotníků, které na místo dopravil vojenský letoun. Na ostrov seskočili padáky. Přivezli s sebou i zdravotnické zásoby. „Vzhledem ke kriticky nízkým zásobám kyslíku na ostrově byl výsadek zdravotnického personálu jediným způsobem, jak včas poskytnout pacientovi životně důležitou péči,“ uvedlo britské ministerstvo obrany. Úkolem vojenských zdravotníků je podle něj i podpora místního dvoučlenného zdravotnického týmu.

Podle ministerstva obrany je to první případ, kdy britská armáda pomocí padáků dopravila na místo zdravotníky, aby tam poskytli humanitární pomoc. „Tato mimořádná operace odráží náš neochvějný závazek vůči obyvatelům našich zámořských území a britským občanům, ať už jsou kdekoli,“ uvedla ministryně zahraničí Yvette Cooperová.
Evakuace cestujících začala

Plavidlo MV Hondius s téměř 150 lidmi na palubě mezitím ráno dorazilo ke Kanárským ostrovům. Tam začala evakuace cestujících a posádky, kteří budou letecky repatriováni do svých zemí. Z osmi podezřelých případů hlášených po vypuknutí nákazy na palubě výletní lodi bylo dosud potvrzeno šest případů hantaviru, oznámila v pátek WHO.

Jedním ze dvou lidí s podezřením na nákazu je podle BBC zmíněný obyvatel ostrova Tristan da Cunha. Během nákazy zemřeli tři cestující z lodi. Někteří cestující plavidlo opustili už dříve a několik jich bylo přepraveno do Nizozemska.

šašci...

[Algy]

To už niekomu vážne šibe ???

https://hnonline.sk/svet/96280291-jeden ... tivny-test

...a ďalší pasažier mal mierne pozitívny PCR test na andský vírus...

škoda, že to nebolo aj cez covid...som len mierne pozitívny

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/svet-kole ... ndius.html
Co se děje? Čelíme opět scénáři typu Wuhan?

Jedním z nejzajímavějších faktů, které se v posledních hodinách dostaly na povrch, a to v souvislosti s vypuknutím nákazy hantaviru (andské mutace) na výletní lodi MV Hondius, je časová shoda s oznámeními, pocházejícími z Číny!
Podle mnoha zpráv, které kolují na internetu, údajně Čtvrtá vojenská lékařská univerzita v Číně (Fourth Military Medical University) oznámila 30. března 2026, tedy pouhý den před vyplutím lodi Hondius z argentinské Ushuaie (1. dubna 2026), úspěšný vývoj nové vakcíny proti hantaviru (konkrétně proti typu Hantaan)!
Vakcína byla představena jako nukleová (mRNA nebo podobná technologie) a Čína tvrdila, že poskytuje „silnou a dlouhodobou imunitu“!

Hondius zahájil svou plavbu 1. dubna 2026.
První příznaky se objevily o několik dnů později (6. dubna).
Zjištěným virem je virus Andes (jediný typ, který se přenáší i z člověka na člověka), zatímco Čína oznámila vakcínu proti viru Hantaan.

Mnozí se ptají: Proč se země jako Čína, která nemá s virem Andes, který je endemický a pochází hlavně z Jižní Ameriky, žádné zvláštní problémy, tak spěchala s oznámením vyvinutí své vakcíny právě v těchto dnech?!!
Od čínských úřadů prozatím neexistuje oficiální odpověď, zatímco západní vědecké zdroje zdůrazňují, že pro širokou veřejnost doposud neexistuje schválená a široce dostupná vakcína proti hantaviru.

Je to pouhá časová shoda? Je to prozíravost? Nebo se za touto podivnou časovou blízkostí skrývá něco víc? Otázka zůstává otevřenou a již vyvolala intenzivní mezinárodní diskusi!

Jak bylo uvedeno 30. března, oficiální účet čínské „virologické komunity“ na WeChatu zveřejnil úspěch týmu Zhang Fanglina a Ye Wei z Letecké lékařské univerzity (Air Force Medical University).

Týmu se podařilo vyvinout nukleovou vakcínu proti hantaviru, která je založena na strategii „stabilizace pre-fúzní konformace“.

Základní technické charakteristiky studie:

Byly použity platformy DNA a mRNA-LNP, které podle výzkumníků dosáhly silné a dlouhodobé imunitní ochrany.

Jedná se o první případ, kdy se u tohoto viru uplatňuje strukturální vakcinologie (structural vaccinology) při vývoji takového imunogenu.

Studie tvrdí, že vakcína vyvolává produkci širokospektrálních neutralizačních protilátek, což je zásadní, vezmeme-li v úvahu různé varianty viru.

A posilovací dávka (booster), abychom nezapomněli:

Program je navrhován jako optimální řešení pro „booster“ u osob, které již byly očkovány staršími, neúčinnými vakcínami.

Na projektu se podíleli vědci z nemocnice Tangdu a CDC provincie Shaanxi, zatímco financování pocházelo z Národního programu výzkumu a vývoje Číny.

[Alchymista]

https://www.infovojna.com/article/video ... i-covid-19
VIDEO: Hantavírus je podľa oficiálnej štúdie jedným z vedľajších účinkov vakcíny Pfizer proti Covid-19

V pondelok 11. mája 2026 zaplavila sociálne siete šokujúca informácia: hantavírus má byť podľa štúdie Pfizeru z roku 2021 jedným z vyše 1200 vedľajších účinkov ich vakcíny proti Covidu.

Tak to netrvalo dlouho a je to venku. V pondělí začala sociálními sítěmi otřásat zpráva, že Hantavirus je uveden jako jeden z více než 1200 vedlejších příznaků vakcíny Pfizer proti Covid-19 ve studii společnosti Pfizer z roku 2021. Doslova se mnohým zatmělo před očima, protože je to uvedeno v oficiálním materiálu samotného Pfizeru.

...
+ niekoľko videí a dlhý text

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/0 ... s-infekce/
Klíšťata ve městech jsou dvakrát nebezpečnější než v lese. Experti varují před vysokou infekčností

Některou z bakterií bylo infikováno 44 % klíšťat, která vědci testovali v projektu Klíšťata ve městě, čtvrtina boreliózou. Za tři roky jich bylo více než 7 800, celkově jich nasbírali přes 12 tisíc. V tiskové zprávě to uvedl vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Loni se podle statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Česku nakazilo přes 11 tisíc lidí lymeskou boreliózou a přes 700 klíšťovou encefalitidou. Klíšťata může do projektu hlásit i veřejnost.

„Klíšťata ve městech jsou prokazatelně dvojnásobně infikovanější než ve 150 lesních lokalitách po celé ČR, kde sbíráme a testujeme klíšťata posledních pět let,“ uvedla Kateřina Kybicová ze SZÚ.
Mobilní aplikace pro hlášení klíšťat

Veřejnost může od loňska hlásit nalezená klíšťata prostřednictvím mobilní aplikace, kterou provozuje Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. „Celkově uživatelé nahlásili téměř 900 klíšťat a do hlášení se zaregistrovalo přes 370 uživatelů. Další pak reportovali klíšťata anonymně,“ uvedl Pavel Švec z univerzity.

Zároveň může podle něj aplikace sloužit jako deník pro záznamy přisátého klíštěte pro případ budoucích zdravotních potíží.
30 % hlášených klíšťat pocházelo ze soukromých zahrad

Navzdory všeobecné představě, že se lidé nejčastěji nakazí v lese, hlášení podle Švece ukázala, že více než 30 % hlášených klíšťat pocházelo ze soukromých zahrad a dalších téměř 10 % z chat a chalup.

Autoři aplikace žádají, aby se lidé do mapování aktivity klíšťat zapojili i v letošním roce. „Občanská věda, je dobrým způsobem, jak zapojit veřejnost do vědeckých projektů napříč obory, a spojit tak edukaci veřejnosti se sběrem dat, která by jinak byla nedostupná,“ dodal Švec.