Írán

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropa-persk ... e-koalice/
Evropa vyráží do Perského zálivu. Británie a Francie tvoří námořní koalici proti Teheránu

Válka mezi USA a Íránem vyhnala ceny ropy do závratných výšin a ohrožuje energetickou stabilitu Evropy. Londýn a Paříž proto oznámily vytvoření nové námořní koalice, která má s pomocí lodí a stíhaček zajistit svobodnou plavbu strategickým Hormuzským průlivem. Zatímco Teherán hrozí rozhodnou reakcí, trhy zůstávají nervózní. Brusel stojí před klíčovým rozhodnutím, zda do mise zapojit více sil.

Británie a Francie se zavázaly společně řídit evropskou obrannou agendu. Během úterý 12. května předsedaly virtuální konferenci zástupců obrany z 51 zemí. Setkání, které společně pořádali ministr obrany Spojeného království John Healey a francouzská ministryně ozbrojených sil Catherine Vautrinová, se dohodlo na vytvoření nové námořní koalice pro ochranu Hormuzského průlivu.

Za normálních okolností průlivem proplouvají lodě, které přepraví pětinu světového objemu ropy. Válka USA a Izraele proti Íránu, který začala na konci února, vyděsila světové trhy. A odhalila také závislost Unie na dovážených fosilních energiích.

Britský torpédoborec a stíhačky
Healey slíbil torpédoborec protivzdušné obrany HMS Dragon, stíhačky Typhoon a skupinu autonomních dronů pro hledání min. A ještě finanční injekci ve výši 115 milionů liber (3,2 miliardy korun). „S našimi spojenci bude tato mnohonárodní mise obranná, nezávislá a důvěryhodná,“ prohlásil britský ministr.

Paříž pak vyšle do oblasti důstojníky a ponechá na místě údernou skupinu z letadlové lodi Charles-de-Gaulle, aby zajistila vzdušné krytí. Litva, Bahrajn, Japonsko, Kanada a mnoho dalších přislíbilo menší účast. Například poskytnutí plavidel pro boj s minami, lodě na podporu logistiky a finance.

„Chci poděkovat německému kancléři Friedrichu Merzovi a italské premiérce Giorgii Meloniové za to, že jsou tu s námi,“ řekl na tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron. I když Berlín podporuje svobodu plavby, brání se nasazení vlastních plavidel bez jasné právní opory evropských institucí. Řím také preferuje multilaterální přístup.

Írán je připraven na víc
Z Teheránu ale přišla varovná rána. „Válečné lodě Británie a Francie nebo jakékoli jiné země by se setkaly s rozhodnou a okamžitou reakcí,“ prohlásil íránský místopředseda vlády Kazem Gharibabadi ještě před zahájením summitu.

Íránská námořní cvičení poblíž přístavu Mahšáhr naznačují, že se Teherán připravuje na potíže. Její představitelé neustále požadují formální uznání suverenity nad průlivem, což ostatní země odmítají.

Pro Evropskou unii, jejíž tankery zůstávají v Perském zálivu, je v sázce jak legislativní, tak námořní aspekt. Brusel, který chce ukázat „strategickou autonomii“, se musí rozhodnout, zda naroubuje svou stávající operaci Aspides v Rudém moři na anglo-francouzský projekt. Nebo zda bude vést samostatnou akci pod vlajkou Unie. Pokud by se Unie rozhodla misi rozšířit i do Hormuzského průlivu, mimorozpočtový Evropský mírový fond by uhradil náklady na doprovod obchodních lodí.

Státy v Perském zálivu očekávají ráznou reakci
„Arabské státy v Perském zálivu by rády viděly, že se Unie nebo evropské státy zavážou k rázné reakci na současnou krizi v Hormuzském průlivu. Pouhá prohlášení o záměru nestačí,“ uvedl nicméně think-tank Gulf Research Center ze Saudské Arábie.

Centrum varuje, že Saúdové přišli kvůli konfliktu o třetinu exportu ropy. Spojené arabské emiráty pak přišly o celou polovinu exportu. To má také dopady na evropské rafinérie. Trhy zatím na evropskou iniciativu reagují rozpačitě. Severomořská ropa Brent se ve středu odpoledne prodávala za 108 dolarů, co je stále o třicet procent víc, než před americko-izraelským útokem na Teherán.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HhEjG/svet-zpra ... ni-jednani
Írán tvrdí, že „obdržel zprávy“ z Washingtonu o obnovení jednání

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí tvrdí, že „obdržel zprávy“ z Washingtonu o obnovení vzájemných jednání. Rozhovory moderované Pákistánem jsou v současné době pozastaveny, protože Írán a Spojené státy vzájemně odmítly své návrhy o míru a urovnání situace.

Dva a půl měsíce po začátku války na Blízkém východě se všechny zraky upíraly na Čínu. Během návštěvy Pekingu se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby vyvinul tlak na Írán a dosáhl dohody s Washingtonem. Americký prezident odjížděl s povzbudivými slovy Si Ťin-pchinga, který mu údajně „důrazně“ řekl, že Íránu nedodá vojenské vybavení.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vydalo prohlášení, v němž uvedlo, že pokračování americko-izraelské války s Íránem „nemá smysl“. „Postoj Číny k situaci v Íránu je velmi jasný. Konflikt způsobil lidem v Íránu a dalších zemích regionu těžké ztráty,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí před odletem prezidenta Donalda Trumpa z Pekingu, kde se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. „Vzhledem k tomu, že se konflikt stále rozšiřuje, silně zatěžuje globální hospodářský růst, dodavatelské řetězce, mezinárodní obchodní řád a stabilitu globálních dodávek energie, což poškozuje společné zájmy mezinárodního společenství,“ pokračuje prohlášení. „Nemá smysl v tomto konfliktu pokračovat, protože k němu vůbec nemělo dojít.“ „Nalezení brzkého způsobu, jak situaci vyřešit, je v zájmu nejen USA a Íránu, ale také zemí regionu a zbytku světa,“ dodala zpráva.

Podle dnešní zprávy Íránské revoluční gardy nyní umožňují proplutí Hormuzským průlivem většímu počtu lodí. Průliv je od začátku války na Blízkém východě téměř zcela paralyzován Teheránem, uvedla v pátek íránská státní televize. Den předtím televize informovala, že za posledních 24 hodin bylo strategickou úžinou povoleno proplout více než 30 lodím, zatímco íránská tisková agentura Tasnim uvedla, že průliv byl povolen „několika čínským lodím“.

Íránský ministr zahraničí Arakčí po setkání se svým indickým protějškem Subrahmanjámem Džajšankarem na síti X uvedl, že „Írán bude vždy plnit svou historickou povinnost garanta bezpečnosti v Hormuzském průlivu.“ „Írán je spolehlivým partnerem pro všechny spřátelené národy, které se mohou spolehnout na bezpečnost obchodu,“ dodal.

Íránské revoluční gardy nyní umožňují proplutí Hormuzským průlivem většímu počtu lodí, který je od začátku války na Blízkém východě téměř zcela paralyzován Teheránem, uvedla v pátek státní televize.

Mezitím se ve Washingtonu, jen několik dní před nedělním teoretickým ukončením příměří v Libanonu, se ve čtvrtek setkali izraelští a libanonští zástupci. Podle amerického ministerstva zahraničí vedli „pozitivní“ diskuse. Rozhovory by měly pokračovat v pátek.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HnZFB/zpravy-sv ... atastrofou
Írán chce vybírat poplatky za internetové kabely v Hormuzu. Experti varují před „digitální katastrofou“

Írán chce nově vybírat poplatky od největších technologických firem za využívání podmořských internetových kabelů vedených pod Hormuzským průlivem. Média napojená na íránský režim zároveň naznačují, že pokud společnosti nebudou platit, mohlo by dojít k narušení datového provozu, uvedla stanice CNN. Návrh minulý týden projednávali zákonodárci v Teheránu. Opatření by mohlo zasáhnout podmořské kabely propojující arabské státy s Evropou a Asií.

„Zavedeme poplatky za internetové kabely,“ prohlásil minulý týden na síti X mluvčí íránské armády Ebrahim Zolfaghári. Média spojená s Revolučními gardami uvedla, že plán Teheránu počítá s tím, že firmy jako Google, Microsoft, Meta nebo Amazon budou muset dodržovat íránské zákony. Společnosti provozující podmořské kabely by navíc měly platit licenční poplatky za jejich vedení průlivem, zatímco práva na opravy a údržbu by získaly výhradně íránské firmy. Některé z těchto společností investovaly do kabelů vedoucích přes Hormuzský průliv a Perský záliv. Není však jasné, zda kabely skutečně procházejí íránskými vodami.

Stejně tak není zřejmé, jak by Írán mohl technologické giganty donutit k placení. Kvůli přísným americkým sankcím totiž firmy nesmějí do Íránu posílat finanční prostředky. Samotné společnosti proto mohou íránská prohlášení vnímat spíše jako politické gesto než reálně připravovanou politiku. Státní média však zároveň vydala zastřené hrozby o možném poškození kabelů, které by mohlo ovlivnit přenos bilionů dolarů v globálních datech a zasáhnout internetové připojení po celém světě.

Podmořské kabely tvoří páteř globální konektivity a přenášejí většinu světového internetového a datového provozu. Jejich narušení by neovlivnilo pouze rychlost internetu, ale i bankovní systémy, vojenskou komunikaci, cloudovou infrastrukturu pro umělou inteligenci, práci na dálku, online hry nebo streamovací služby.

Hormuzským průlivem prochází několik významných mezikontinentálních podmořských kabelů. Kvůli dlouhodobým bezpečnostním rizikům spojeným s Íránem se však mezinárodní operátoři většinou snažili íránským vodám vyhýbat a soustředili kabely podél ománského pobřeží.

Podle výzkumníka Mostafy Ahmeda z výzkumného centra Habtoor Research Center ale dva kabely — Falcon a Gulf Bridge International (GBI) — íránskými teritoriálními vodami skutečně vedou. Írán sice výslovně neřekl, že kabely poškodí, prostřednictvím představitelů režimu i státních médií ale opakovaně hrozí spojencům Washingtonu v regionu. Ahmed upozorňuje, že Íránské revoluční gardy disponují bojovými potápěči, malými ponorkami i podvodními drony. Případný útok na infrastrukturu by podle něj mohl spustit „řetězovou digitální katastrofu“ napříč několika kontinenty.

Země Perského zálivu by mohly čelit rozsáhlým výpadkům internetu, které by zasáhly i export ropy a plynu nebo bankovní sektor. Významné dopady by mohla pocítit také Indie, kde by narušení provozu mohlo ohrozit rozsáhlý outsourcingový průmysl a způsobit miliardové ztráty.

Hormuzský průliv představuje klíčový digitální koridor mezi asijskými datovými centry, například v Singapuru, a kabelovými uzly v Evropě. Výpadky by mohly zpomalit finanční obchodování a přeshraniční transakce mezi Evropou a Asií. Části východní Afriky by se dokonce mohly ocitnout bez internetového připojení.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HtVHf/ekonomika ... i-teheranu
Írán: USA plánují pozastavit ropné sankce vůči Teheránu.

USA údajně hodlají dočasně pozastavit sankce proti íránskému vývozu ropy. Napsala to dnes íránská agentura Tasnim, která má blízko k revolučním gardám. Washington se k informaci nevyjádřil. Spojené státy dnes současně oznámily, že prodloužily o 30 dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech.

Třicetidenní výjimku ze sankcí Spojené státy poprvé zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě. V dubnu toto opatření Washington prodloužil.

Tato nabídka je součástí současného amerického návrhu na mírová jednání. Zatímco Írán trvá na úplném ukončení všech sankcí, Tasnim dále uvádí, že krok Washingtonu pravděpodobně signalizuje deeskalaci napětí s Teheránem.

Spojené státy dnes také oznámily, že prodloužily o 30 dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech. Na síti X to dnes oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Uvedl, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.

Navzdory tomu ropa dnes pokračuje v růstu a drží se na vysokých úrovních. Brent se pohybuje kolem 110,50 – 111,00 USD za barel a během dne přidal přibližně +1,0 až 1,6 %.WTI (americká ropa) se obchoduje kolem 106,50 – 107,00 USD/barel s podobným denním ziskem. Hlavním důvodem je přetrvávající geopolitické napětí na Blízkém východě, zejména obavy z možného narušení dodávek přes Hormuzský průplav. Ropa tak zůstává na nejvyšších hodnotách za poslední dobu.

[Alchymista]

https://www.infovojna.com/article/iran- ... novi-utoky
Irán pohrozil „otvorením nových frontov“ proti USA v prípade, že americká armáda opäť spadne do „sionistickej pasce“ a obnoví útoky

Iránska armáda pohrozila otvorením nových frontov proti Spojeným štátom pomocou nových metód a vybavenia, ak americká armáda obnoví svoje útoky.

Iránska armáda v utorok pohrozila „otvorením nových frontov“ proti Spojeným štátom v prípade, že obnovia svoje útoky. Hovorca armády sa tak vyjadril po tom, ako americký prezident Donald Trump povedal, že USA odložili útok na islamskú republiku plánovaný na utorok.

Hovorca iránskej armády Mohammad Akraminia vyhlásil, že ak nepriateľ opäť spadne do „sionistickej pasce“ a podnikne novú agresiu proti Iránu, odpoveď bude rázna.

„Ak bude nepriateľ natoľko nerozumný, že opäť padne do sionistickej pasce a spustí novú agresiu proti nášmu milovanému Iránu, otvoríme proti nemu nové fronty, s novým vybavením a novými metódami,“ podľa iránskej agentúry ISNA to povedal hovorca armády.

Americký prezident v pondelok vyhlásil, že USA na žiadosť Kataru, Saudskej Arábie a Spojených arabských emirátov odložili plánovaný útok na Irán. Trump tým podľa svojich slov chce dať priestor na „vážne rokovania“.

Hovorca katarského ministerstva zahraničných vecí v utorok povedal, že Pakistanom sprostredkované rokovania medzi USA a Iránom si vyžadujú viac času na dosiahnutie dohody.

„Podporujeme diplomatické úsilie Pakistanu, ktorý preukázal serióznosť pri spájaní strán a hľadaní riešenia, a veríme, že si to vyžaduje viac času,“ uviedol hovorca na tlačovej konferencii.

„Chceme ochrániť ľudí v regióne pred tým, aby boli v podstate hlavnými porazenými eskalácie,“ dodal.

Irán požaduje úplné ukončenie nepriateľských akcií na všetkých frontoch (vrátane izraelských útokov na Libanon), zrušenie americkej námornej blokády iránskych prístavov, odchod amerických jednotiek z oblastí v blízkosti islamskej republiky a kompenzácie za vojnové škody.

[Alchymista]

https://www.infovojna.com/article/iran- ... -prielivom
Irán zaviedol nový „poistný“ systém pre lode prechádzajúce Hormuzským prielivom, v rámci ktorého sa platby budú realizovať v kryptomenách. Iránske revolučné gardy zároveň zvažujú alternatívu, že položenie či prevádzka všetkých optických káblov v tejto oblasti budú podliehať ich schváleniu
18.05.2026 22:00

Irán spúšťa nový „poistný“ systém pre lode v Hormuzskom prielive s platbami v kryptomenách, pričom revolučné gardy zároveň zvažujú zavedenie povinnej certifikácie pre všetky podmorské optické káble v tejto strategickej oblasti.

Iránske Revolučné gardy (IRGC) v pondelok uviedli, že internetové optické káble cez Hormuzský prieliv by mohli podliehať schvaľovaniu.

„Po zavedení dohľadu nad Hormuzským prielivom by Irán s odvolaním sa na svoju absolútnu zvrchovanosť nad svojimi teritoriálnymi vodami... mohol vyhlásiť, že všetky optické káble prechádzajúce vodnou cestou podliehajú schvaľovaciemu (procesu),“ uviedla IRGC na sociálnych sieťach.

Revolučné gardy v pondelok tiež oznámili, že zaútočili na skupiny napojené na Spojené štáty a Izrael v západoiránskej oblasti Kurdistan, neďaleko hraníc s Irakom.

Vo vyhlásení, ktoré zverejnila tlačová agentúra ISNA, IRGC ozrejmila, že skupiny zo „severného Iraku sa v mene USA a sionistického režimu pokúšali prepašovať do Iránu veľkú zásielku amerických zbraní a munície“. Podľa vyjadrenia došlo k zásahu skupín v meste Baneh v iránskom Kurdistane.

Irán oficiálne spustil štátom riadenú námornú poistnú platformu s názvom „Hormuz Safe“, ktorá je plne naviazaná na Bitcoin. Tento krok nasleduje po predchádzajúcich snahách Teheránu vyberať tranzitné poplatky v kryptomenách za prechod cez strategicky kľúčový Hormuzský prieliv.

Cieľom tohto systému je formalizovať kontrolu nad vodnou trasou a vytvoriť finančnú infraštruktúru kompletne mimo dosahu západných sankcií a medzinárodného bankového systému SWIFT.

Platforma spravovaná iránskym Ministerstvom hospodárstva a financií vydáva kryptograficky overiteľné poistné certifikáty.

Platba poistného prebieha priamo na blockchainovej sieti v Bitcoine (BTC). K aktivácii poistného krytia dochádza okamžite po potvrdení transakcie na sieti.

Poistenie zahŕňa riziká spojené s inšpekciou, zadržaním alebo konfiškáciou plavidiel v oblasti Perzského zálivu. Vylučuje však škody spôsobené priamymi útokmi zbraňami.

Podľa vyjadrení iránskych predstaviteľov bude povolený tranzit len pre komerčné lode a subjekty, ktoré s Iránom spolupracujú. Plavidlá zapojené do konfliktov namierených proti Iránu budú mať vstup zakázaný.

Zavedenie tohto systému je reakciou na dlhodobé ekonomické sankcie USA a ich spojencov. Irán sa snaží premeniť prieliv, cez ktorý prúdi približne pätina svetových dodávok ropy, na decentralizovaný poistný trh.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HwZvt/zpravy-sv ... mbardovani
https://www.infovojna.com/article/usa-a ... madinezada
Prvotní cíl Američanů: do čela Íránu plánovali dosadit exprezidenta. Operace se nezdařila

Jedním z prvotních cílů dosud neukončené americko-izraelské války s Íránem bylo dosadit do čela země jejího bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Ten přitom dlouhodobě stál v čele konzervativního a tvrdě protizápadního křídla íránského režimu. Operace, která měla přispět ke kolapsu současného íránského vedení, se však nezdařila.

Několik dní po zahájení letošních americko-izraelských úderů proti Íránu, při nichž zemřela řada vrcholných představitelů tamního režimu, prezident USA Donald Trump veřejně prohlásil, že by bylo nejlepší, kdyby se vlády nad zemí ujal „někdo zevnitř“ Íránu. Podle nových informací deníku The New York Times (NYT) měl být tímto Amerikou podporovaným lídrem poněkud překvapivě bývalý prezident Mahmúd Ahmadínežád, kterého tehdy režim držel v domácím vězení.

Operace, která měla vést k Ahmadínežádovu osvobození, se však začala hroutit už krátce po jejím zahájení. Při izraelském úderu na dům bývalého prezidenta, jenž byl součástí první vlny vzdušných útoků zahájených 28. února a měl přispět k jeho návratu na svobodu, však byl Ahmadínežád zraněn. V íránských médiích se tehdy dokonce krátce objevily zprávy, že při útoku zemřel. Íránské státní tiskové agentury následně upřesnily, že Ahmadínežád útok přežil, zabiti však byli jeho „bodyguardi“ — ve skutečnosti členové Islámských revolučních gard, kteří ho zároveň střežili i drželi v domácím vězení.

Podle zpravodajských zdrojů NYT Ahmadínežád po této zkušenosti ztratil důvěru v plán na změnu režimu. Od útoku na svůj dům se navíc na veřejnosti neobjevil a jeho zdravotní stav ani současné místo pobytu nejsou známé.

Ahmadínežád zastával funkci íránského prezidenta v letech 2005 až 2013. Během svého mandátu se vyznačoval vyostřenou protiamerickou a zejména protiizraelskou rétorikou, jejíž součástí bylo mimo jiné i zpochybňování holokaustu a výzvy ke „smazání Izraele z mapy“. Byl rovněž jedním z hlavních zastánců pokračování íránského jaderného programu, zahraničním sankcím navzdory, a tvrdých zásahů proti domácí opozici.

V uplynulých letech se však stále častěji dostával do sporů s dalšími představiteli islamistického režimu. Konflikt vyvrcholil v loňském roce, kdy byl Ahmadínežád v kontextu masových protirežimních demonstrací vzat do domácího vězení.

Co přesně americko-izraelské sázce na Ahmadínežáda předcházelo, není zcela jasné. Podle NYT exprezident v uplynulých letech podnikl několik zahraničních cest, kdy v roce 2023 navštívil Guatemalu a v letech 2024 a 2025 Maďarsko, jehož tehdejší premiér Viktor Orbán dlouhodobě udržoval vřelé vztahy se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem.

Ahmadínežád se ze své poslední návštěvy Budapešti vrátil loni v červnu jen několik dní předtím, než Izrael zahájil údery proti íránské jaderné infrastruktuře. Po vypuknutí konfliktu se bývalý prezident na veřejnosti téměř neobjevoval a na sociálních sítích zveřejnil jen několik stručných vyjádření.

Činitelé blízcí Ahmadínežádovi byli po jeho konci v prezidentském úřadu rovněž opakovaně obviňováni z příliš úzkých vazeb na Západ, nebo dokonce ze špionáže pro Izrael. Jeho bývalý vedoucí kanceláře Esfandijár Rahím Mašáí stanul v roce 2018 před soudem, který se ho dotazoval na jeho údajné vazby na britské a izraelské zpravodajské služby. Případ byl široce pokrýván íránskými státními médii.

Prezidentský úřad je v Íránu fakticky druhým nejvýznamnějším politickým postem, zatímco hlavou státu zůstává nejvyšší vůdce, tedy nejvyšší politická i náboženská autorita země. Tuto funkci od roku 1989 až do letoška zastával šíitský duchovní Alí Chameneí, který byl zabit během první vlny letošních americko-izraelských úderů.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260521/us-na ... 68780.html
Americké námorníctvo nemá kapacity na opätovné otvorenie Hormuzského prielivu prostredníctvom eskortovania lodí

WASHINGTON (Sputnik) — Americké námorníctvo nemá kapacity na opätovné otvorenie Hormuzského prielivu prostredníctvom poskytovania eskortných služieb lodiam cez tento sporný vodný tok, uviedol vo štvrtok náčelník námorných operácií USA admirál Daryl Caudle.
„Existuje mnoho vecí, ktoré môžeme naďalej robiť na posilnenie blokády, ale skutočné začatie poskytovania eskortných služieb cez sporný prieliv bude podľa môjho vojenského názoru presahovať kapacity námorníctva na to, aby to robilo efektívne,“ povedal Caudle počas vypočutia pred senátnym výborom.
Caudle dodal, že USA sa naďalej venujú odmínovaniu prielivu s využitím spravodajských informácií.
V utorok veliteľ Centrálneho veliteľstva USA admirál Brad Cooper uviedol, že Irán si aj napriek pretrvávajúcej blokáde USA stále zachováva určitú schopnosť mínovať Hormuzský prieliv.
Začiatkom mája iránsky minister zahraničných vecí Abbas Araghchi potvrdil prítomnosť mín v Hormuzskom prielive a uviedol, že z tohto dôvodu by lode, ktoré chcú preplávať Hormuzom, mali svoje kroky koordinovať s Teheránom.

[Alchymista]

https://www.infovojna.com/article/irans ... neho-uranu
VIDEO: Iránsky najvyšší duchovný vodca Modžtabá Chameneí zakázal vývoz vysoko obohateného uránu. „Dostaneme ho. Nepotrebujeme ho a ani ho nechceme, ale nemôžeme dovoliť, aby si ho nechali,“ vyhlásil prezident USA Donald Trump

Irán pritvrdil svoj postoj v jednej z hlavných požiadaviek Spojených štátov na mierových rozhovoroch.

Iránsky najvyšší vodca Modžtabá Chameneí vydal nariadenie, na základe ktorého sa iránsky urán obohatený takmer na úroveň využiteľnú v zbraniach nesmie vyviezť do zahraničia. Pre agentúru Reuters to vo štvrtok uviedli dva vysokopostavené iránske zdroje.

Teherán týmto krokom pritvrdil svoj postoj v jednej z hlavných požiadaviek Spojených štátov na mierových rozhovoroch. Nariadenie ajatolláha môže podľa Reuters ďalej frustrovať amerického prezidenta Donalda Trumpa a skomplikovať rokovania o ukončení americko-izraelskej vojny proti Iránu.

Podľa izraelských predstaviteľov Trump uistil Izrael o tom, že iránske zásoby vysoko obohateného uránu – potrebné na výrobu atómovej zbrane – budú odsunuté z krajiny a každá mierová dohoda musí obsahovať klauzulu s touto konkrétnou požiadavkou.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že vojnu nebude považovať za skončenú, kým z Iránu neodstránia obohatený urán, kým Teherán neukončí podporu pre svoje spriaznené milície a kým nedôjde k eliminácii jeho balistických raketových kapacít.

„Smernica najvyššieho vodcu a konsenzus v rámci vládnuceho aparátu hovoria jasne: zásoby obohateného uránu nesmú opustiť krajinu,“ uviedol jeden z dvoch iránskych zdrojov, ktorý hovoril pod podmienkou anonymity vzhľadom na citlivosť záležitosti.

Najvyšší iránski predstavitelia sa podľa zdrojov domnievajú, že prevezenie tohto materiálu do zahraničia by krajinu urobilo zraniteľnejšou voči budúcim útokom zo strany Spojených štátov a Izraela.

Chameneí má pritom v najdôležitejších štátnych záležitostiach posledné slovo. Biely dom ani iránske ministerstvo zahraničných vecí na žiadosti o komentár nereagovali.

V súčasnosti platí v konflikte krehké prímerie. Vojna vypukla americko-izraelskými údermi na Irán 28. februára, po ktorých začal Teherán podnikať útoky na štáty Perzského zálivu hostiace americké vojenské základne. Boje súčasne prepukli aj medzi Izraelom a Iránom podporovaným militantným hnutím Hizballáh v Libanone.

V mierovom úsilí však zatiaľ nenastal žiadny veľký prelom. Rokovania, ktoré sprostredkováva Pakistan, komplikuje americká blokáda iránskych prístavov a skutočnosť, že Teherán kontroluje Hormuzský prieliv, kľúčovú globálnu trasu pre dodávky ropy.

Dva vysokopostavené iránske zdroje uviedli, že v Iráne vládne hlboká podozrievavosť, že prestávka v bojových akciách je len taktickým klamstvom zo strany Washingtonu s cieľom vytvoriť falošný pocit bezpečia pred tým, než obnoví letecké útoky.

Hlavný iránsky vyjednávač pre mierové rozhovory Mohammad Báker Kálíbáf v stredu povedal, že „zjavné, aj skryté kroky nepriateľa“ ukazujú, že Američania pripravujú nové útoky.

Trump v stredu vyhlásil, že USA sú pripravené pokračovať v ďalších útokoch na Teherán, ak Irán nepristúpi na mierovú dohodu. Naznačil však, že Biely dom by mohol niekoľko dní počkať, aby „dostal tie správne odpovede“.

Iránski predstavitelia opakovane deklarovali, že prioritou Teheránu je trvalý koniec vojny a získať dôveryhodné záruky, že USA a Izrael nespustia ďalšie útoky. Až po získaní takýchto záruk by bol Irán podľa nich pripravený zapojiť sa do podrobných rokovaní o svojom jadrovom programe. Teherán dlhodobo odmieta, že by sa usiloval o jadrovú bombu.

Všeobecne sa predpokladá, že Izrael disponuje vlastným atómovým arzenálom, avšak krajina to nikdy nepotvrdila ani nevyvrátila, pričom v tejto otázke si už desaťročia udržiava takzvanú politiku strategickej nejednoznačnosti.

Americký prezident Donald Trump sa vo štvrtok zaviazal, že Spojené štáty získajú iránske zásoby obohateného uránu napriek vyjadreniam Teheránu, že tento rádioaktívny obohatený materiál nikomu neodovzdá.

„Dostaneme ho. Nepotrebujeme ho a ani ho nechceme. Pravdepodobne ho zničíme po tom, čo ho získame, no nemôžeme dovoliť, aby si ho nechali,“ povedal Trump reportérom v Bielom dome.

Predpokladá sa, že Irán vlastní približne 408 kilogramov vysoko obohateného uránu. Šéf Bieleho domu ešte v apríli uviedol, že presun materiálu nebude jednoduchý, keďže americké sily minulý rok zbombardovali a zničili iránske jadrové zariadenia. Získanie uránu ale patrí k hlavným cieľom Trumpovho plánu vo vojne proti Iránu, keďže USA sa snažia zabrániť Teheránu vo vývoji jadrovej zbrane, čo krajina popiera.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že vojnu nebude považovať za skončenú, kým sa z Iránu neodstráni obohatený urán, kým Teherán neukončí podporu pre svoje spriaznené milície a kým nedôjde k eliminácii jeho balistických raketových kapacít.

[PeterSly]

USA a Írán se podle serveru Axios blíží podpisu 60denního memoranda o prodloužení příměří.
https://www.axios.com/2026/05/24/iran-d ... ns-nuclear

Dohoda bude uzavřena na dobu 60 dnů a může být prodloužena po vzájemné dohodě.
Během tohoto období bude Hormuzský průliv znovu otevřen a lodní doprava bude bez cla.
Írán musí zbavit průliv min, aby lodě mohly opět volně proplouvat.
Výměnou za to USA zruší blokádu íránských přístavů a ​​některé sankce, které Íránu umožní volný prodej ropy.
Jaderné otázky nebudou v této 60denní dohodě řešeny.
Írán se zavazuje, že nikdy nevyvine jaderné zbraně, a obě strany budou jednat o pozastavení íránského programu obohacování uranu a odstranění jeho zásob.
USA budou také vyjednávat o zrušení sankcí a uvolnění íránských finančních prostředků.
Válka mezi Izraelem a Hizballáhem musí také skončit.

Takže rozhodná strategická výhra Iránu, uvolnění sankcí a návrat ke statu quo ante belli výměnou za to, že o o atomové bombě "budou jednat" (což je také návrat ke statu quo).

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/Hx25U/zpravy-sv ... -internetu
Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, tvrdí státní média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi. Uvedla to agentura Reuters, podle které média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, uvedla v pondělí organizace NetBlocks.

Úřady blokují připojení k zahraničním internetovým doménám od 28. února, uvedla organizace NetBlocks. Právě 28. února začala válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.

Ministerstvo komunikací obdrželo prezidentský výnos, který nařizuje obnovit připojení k internetu do stavu před letošním lednem, píše s odkazem na íránská média agentura AFP. Tehdy úřady blokovaly přístup k internetu kvůli protivládním demonstracím. Média neuvádí, kdy by obnovení plného internetového připojení mělo nastat.

NetBlocks počínání íránských úřadů kritizuje, protože podle organizace slouží k omezení přístupu k informacím, které nejsou pod kontrolou režimu ajatolláhů. Kvůli blokování se internetový provoz v Íránu podle NetBlocks snížil téměř na nulu. Opatření úřadů mohou obejít jen uživatelé, kteří mají k dispozici VPN službu. Těch je ale v zemi pouze zlomek.

[petrp]

Nové údery USA v Íránu. Teherán hlásí mrtvé a porušení příměří
Křehké příměří mezi Washingtonem a Teheránem dostalo vážný zásah. Spojené státy provedly údery na cíle v jižním Íránu, což Teherán označil za hrubé porušení dohod z počátku dubna. V katarském Dauhá dál probíhají komplikované rozhovory o otevření klíčového Hormuzského průlivu a uvolnění zmrazených miliard. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zdůrazňuje, že strategická vodní cesta musí být otevřena „jakýmkoli způsobem“. Nová eskalace konfliktu vyhnala ceny ropy prudce nahoru.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... eri-791874

To už tak Američani dělají - rokují o míru a jako argument používají napadení dané země...

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260526/irgc- ... 89059.html
IRGC obviňuje USA z narušenia iránskeho vzdušného priestoru a varuje pred odvetou

TEHERÁN (Sputnik) – Iránske Islamské revolučné gardy (IRGC) v utorok obvinili Spojené štáty z narušenia vzdušného priestoru krajiny a dodali, že Teherán si vyhradzuje právo na odvetu.
„Americká armáda v nadväznosti na svoje dobrodružné akcie v tejto oblasti narušila iránsky vzdušný priestor v oblasti Perzského zálivu,“ uviedol IRGC vo vyhlásení, ktoré citovala tlačová agentúra Fars, a dodal, že „IRGC varuje a považuje za legitímne právo prijať odvetné opatrenia proti akémukoľvek porušeniu prímeria zo strany americkej armády.“
IRGC uviedla, že nasadila systémy protivzdušnej obrany a zostrelila bezpilotné lietadlo MQ-9, ako aj prinútila lietadlo F-35 a dron RQ-4 opustiť iránsky vzdušný priestor.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260526/us-co ... 87454.html
USA potvrdili útoky v Iráne počas prímeria — správy

Centrálne veliteľstvo USA (CENTCOM) potvrdilo, že americké sily vykonali útoky v južnom Iráne, pričom tvrdili, že išlo o „sebaobranu“.
Hovorca CENTCOM-u kapitán Tim Hawkins pre Fox News uviedol, že medzi ciele patrili odpaľovacie rampy rakiet a iránske lode, ktoré sa údajne pokúšali klásť míny.
„Americké sily dnes vykonali údery v sebaobrane v južnom Iráne, aby ochránili naše jednotky pred hrozbami zo strany iránskych síl,“ povedal Hawkins.
Dodalo, že CENTCOM „naďalej bráni naše sily, pričom počas prebiehajúceho prímeria postupuje zdržanlivo.“

Toto vyhlásenie prichádza po správach o výbuchoch v blízkosti Bandar Abbásu a aktivite protivzdušnej obrany v tejto oblasti.

[Alchymista]

https://www.infovojna.com/article/regio ... e-zakladne
„Región Perzského zálivu už viac nebude slúžiť ako štít pre americké vojenské základne,“ vyhlásil najvyšší iránsky duchovný vodca Modžtabá Chameneí a zároveň poukázal na stratu globálneho vplyvu USA
26.05.2026 11:00

Najvyšší iránsky duchovný vodca ajatolláh Modžtabá Chameneí vyhlásil, že krajiny Perzského zálivu už nebudú slúžiť ako štít pre americké vojenské základne a USA v regióne stratia svoje bezpečné útočisko.

Najvyšší iránsky vodca Modžtabá Chameneí v utorok vyhlásil, že štáty Perzského zálivu už viac nebudú slúžiť ako štít pre americké základne a Spojené štáty už viac nebudú mať v regióne bezpečné zázemie. Vyjadril sa tak v utorok na sociálnej sieti Telegram.

„Isté je v tejto súvislosti to, že čas sa nedá vrátiť späť a národy a krajiny tohto regiónu už nebudú slúžiť ako štít pre americké základne,“ uviedol Chameneí vo svojom posolstve pri príležitosti sviatku íd al-adhá (sviatok obetovania).

„Spojené štáty už nielenže nebudú mať v regióne bezpečné zázemie pre svoje nekalé praktiky a zriaďovanie vojenských základní, ale zo dňa na deň sa čoraz viac vzďaľujú od svojho niekdajšieho postavenia,“ napísal iránsky vodca.

Najvyšší iránsky vodca Modžtabá Chameneí v tomto konkrétnom vyhlásení k moslimskej púti Hadždž a sviatku Íd al-adhá upriamil pozornosť na stratu globálneho vplyvu USA a vyzval moslimské krajiny na vytvorenie nového svetového poriadku.

Chameneí zverejnil vyjadrenie v čase pokračujúcich rokovaní medzi USA a Iránom o mierovej dohode.

Irán počas vojny pravidelne útočil na americké základne, ktoré sa nachádzajú vo viacerých štátoch Perzského zálivu vrátane Kataru, Saudskej Arábie alebo Kuvajtu.

Chameneí zároveň opäť vydal iba písomné stanovisko. Podľa dostupných informácií sa na verejnosti neobjavil od svojho vymenovania do funkcie 8. marca. Zhromaždenie znalcov ho zvolilo viac ako týždeň po tom, čo jeho otec a predchodca Alí Chameneí zahynul v prvý deň americko-izraelských útokov na Irán 28. februára. Podľa dostupných informácií bol Modžtabá Chameneí pri týchto útokoch ťažko zranený.

[skflanker_]

KSIAR vykonal útok na americkú vojenskú základňu, informuje agentúra Tasnim

„Je to odpoveď a vážne varovanie – nepriateľ si musí uvedomiť, že agresia nezostane bez odozvy. V prípade opakovaného útoku bude naša odpoveď ešte ráznejšia. Zodpovednosť za následky nesie agresor,“ uvádza sa vo vyhlásení iránskych ozbrojených síl.
Úder bol vykonaný o 04:50 hod. v reakcii na letecký útok americkej armády na objekt v oblasti letiska Bender-Abbas s použitím leteckých zbraní, uvádza agentúra.

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_4934379 z 28.05.2026

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260528/irgc- ... 04034.html
IRGC zaútočila na americkú základňu použitú pri útoku na iránske zariadenie

MOSKVA (Sputnik) – Iránska Islamská revolučná garda (IRGC) vo štvrtok oznámila, že zaútočila na americkú vojenskú základňu, z ktorej bol spustený útok na zariadenie v blízkosti iránskeho mesta Bandar Abbás.
Po predsvitaní amerických vojenských leteckých útokov na zariadenie v blízkosti letiska Bandar Abbas bola o 4:50 ráno (00:20 GMT) zasiahnutá americká vojenská základňa, z ktorej bol útok vykonaný, informovala Press TV s odvolaním sa na vyhlásenie IRGC.
IRGC varovala, že žiadny akt agresie proti Iránu nezostane bez odozvy a že Irán bude konať ešte rozhodnejšie, ak sa útoky zopakujú.
Press TV vo štvrtok ráno informovala, že v Bandar Abbás bolo počuť niekoľko výbuchov. Ďalšie podrobnosti neboli poskytnuté.
Axios skôr v ten deň informoval, že USA zničili iránsku odpaľovaciu rampu pre drony a štyri kamikadze drony, ktoré boli údajne vypálené na plavidlo amerického námorníctva a komerčnú loď.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260529/iran- ... 07436.html
Irán zostrelil nepriateľské lietadlo v blízkosti Bushehru — správy

Iránska protivzdušná obrana zostrelila nepriateľské lietadlo v blízkosti Bushehru, informovali iránske médiá s odvolaním sa na guvernéra mesta Jam.
Agentúra Tasnim s odvolaním sa na vojenský zdroj uviedla, že Irán zachytil americký bezpilotný lietajúci prostriedok v blízkosti Bushehru a vystrelil naň protivzdušnú raketu.
Agentúra Fars tiež informovala, že integrovaný systém protivzdušnej obrany Iránu v blízkosti miest Jam a Kangan zamieril na nepriateľské lietadlo nad vodami Perzského zálivu.

Výbuch, ktorý bolo počuť v meste Jam, spôsobil protivzdušný systém pri odrážaní nepriateľského lietadla.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/Hivj5/zpravy-sv ... mp-schvali
USA popřely, že by Írán sestřelil americké letadlo. Země pokročily k dohodě, uvedl Vance

Spojené státy a Írán dosáhly velkého pokroku na cestě k dohodě o prodloužení příměří, ale není jisté, kdy a zda ji americký prezident Donald Trump schválí, uvedl americký viceprezident J. D. Vance podle tiskových agentur. Írán dosud žádnou dohodu nepotvrdil.

„Je těžké přesně říct, kdy nebo zda prezident dohodu podepíše,“ řekl Vance novinářům. „Diskutujeme o několika bodech,“ dodal podle agentury AP. „Jednáme o některých formulacích. Dosáhli jsme velkého pokroku,“ řekl Vance podle agentury AFP. „Doufáme, že budeme i nadále dosahovat pokroku a že prezident bude připraven dohodu schválit, ale to se samozřejmě teprve uvidí,“ prohlásil.

„Ještě tam nejsme, ale jsme velmi blízko a budeme na tom dál pracovat,“ řekl viceprezident podle agentury Reuters. „Nemůžu zaručit, že se tam dostaneme, ale teď z toho mám docela dobrý pocit,“ dodal Vance.

Mezi zeměmi platí od 8. dubna příměří po začátku války, kterou rozpoutaly koncem února Spojené státy a Izrael údery proti Íránu, což zdůvodnily obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Írán odpověděl útoky na země v oblasti Perského zálivu a na americké základny v regionu a zablokoval také Hormuzský průliv, klíčovou globální tepnu zejména pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu.

Spojené státy a Írán podle informovaných zdrojů ve čtvrtek dosáhly dohody o prodloužení příměří a o zrušení omezení pro lodní dopravu přes Hormuzský průliv, ale dohodu prezident Trump ještě neschválil a íránská státní média uvedla, že dohoda nebyla dokončena, napsala agentura Reuters. Podle čtyř zdrojů obeznámených s touto záležitostí by dohoda prodloužila příměří o dalších 60 dní a umožnila by plynulý lodní provoz strategickou vodní cestou, zatímco vyjednavači by řešili složité otázky, jako je íránský jaderný program. Pokud by dohodu schválilo vedení ve Washingtonu a Teheránu, znamenalo by to největší krok k míru od vypuknutí konfliktu 28. února.

Zprávy o možné dohodě o prodloužení příměří přišly po sérii odvetných útoků mezi USA a Íránem. Velitelství amerických sil dříve informovalo o sestřelení pěti íránských dronů a o zasažení jejich pozemní řídicí stanice v přístavním městě Bandar Abbás. Následně kuvajtské síly sestřelily balistickou raketu, kterou v odvetě vypálily íránské revoluční gardy na velkou americkou základnu v zemi. Íránská státní televize informovala o sestřelení amerického letadla u jaderné elektrárny Búšehr v Íránu, američtí představitelé to vzápětí popřeli, napsala agentura Reuters a dodala, že tyto incidenty, jakkoli omezené, zdůraznily zranitelnost jednání o přeměně příměří v trvalejší dohodu o ukončení tříměsíční války.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260530/russi ... 13474.html
Rusko a Čína budú mať špeciálne podmienky pre prechod Hormuzským prielivom – predseda iránskeho výboru

Rusko a Čína budú mať špeciálne podmienky pre prechod Hormuzským prielivom, povedal pre agentúru Sputnik Ebrahim Azizi, predseda Výboru pre národnú bezpečnosť a zahraničnú politiku iránskeho parlamentu.
„Strategické štáty, vrátane Číny a Ruska, budú naďalej požívať špeciálne zaobchádzanie a priaznivé podmienky v otázkach týkajúcich sa Hormuzského prielivu,“ uviedol Azizi.
Dodal, že v súčasnej fáze sa o otázke odstránenia obohateného uránu z Iránu nediskutuje.
„Otázka odstránenia obohateného uránu sa v súčasnej fáze konzultácií a výmen delegácií medzi Iránom a Pakistanom, ako aj v žiadnej fáze kontaktov s Američanmi vôbec nerieši,“ povedal pre Sputnik Ebrahim Azizi, predseda iránskeho výboru pre národnú bezpečnosť a zahraničnú politiku.