Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Hovorca iránskeho ministerstva zahraničných vecí odpovedá na otázku zahraničného novinára.

Novinár: „Prečo Irán neustupuje, keď je Amerika superveľmocou?“

Hovorca iránskeho ministerstva zahraničných vecí: „My sme tiež superveľmoc.“

Irán oznámil vytvorenie Úradu pre Perzský prieliv, nového právneho rámca, ktorý definitívne upevňuje suverénnu kontrolu Teheránu nad Hormuzským prielivom.

Podľa nových pokynov úradu:

1. Vstupné sa platí výlučne v národnej mene Iránu – rialy.

2. Je potrebné poskytovať finančné záruky prostredníctvom iránskeho bankového systému.

3. Krajiny, ktoré Iránu ublížili alebo prispeli k nemu v nedávnej vojne, sú povinné zaplatiť reparácie pred povolením. Lode štátov, ktoré uvalili sankcie alebo zablokovali iránske aktíva, majú zakázané prechádzať.

4. Vo všetkých dokumentoch by sa mal objavovať iba názov "Perzský záliv".

5. Nedodržanie pravidiel znamená konfiskáciu plavidla a pokutu vo výške 20 % z hodnoty nákladu.

6. Pohyb je povolený iba cez koridory definované Iránom, v prísnom súlade s pokynmi ozbrojených síl.

7. Prechod lodí izraelského režimu smerujúcich z alebo smerujúcich do prístavov okupovanej Palestíny (Haifa, Ašdod, Eilat) je úplne zakázaný.

Při požáru nákupního centra u Teheránu, který vypukl v úterý, zahynulo osm lidí a dalších 36 se zranilo. Podle agentury AP to ve středu ráno sdělila íránská státní televize. Podle agentury AP nejsou zatím náznaky, že by požár souvisel s válkou mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem.

Podle státní televize není zatím jasné, co požár vyvolalo. Z budovy ve městě Andíš podle televizních záběrů stoupal silný dým a na místě stále zasahovali hasiči.

Tento týden podle íránských médií vypukl požár také v nákupním centru v Mašhadu na severovýchodě Íránu.

PeterSly píše: 06 kvě 2026, 18:27 Podle Washington Post je po analýze satelitních snímků rozsah poškození amerických základen mnohem větší, než administrativa přiznává. Bylo napočítáno 228 poškozených budov.
https://www.washingtonpost.com/investig ... te-images/

Írán způsobil americkým vojenským zařízením na Blízkém východě podstatně větší škody, než americké úřady dříve veřejně přiznaly.

Informuje o tom deník The Washington Post s odvoláním na analýzu satelitních snímků.

Podle publikace bylo od konce února poškozeno nebo zničeno nejméně 228 zařízení a vybavení na 15 amerických základnách a vojenských zařízeních v regionu. Patří mezi ně hangáry, kasárna, sklady paliva, radary, komunikační a protivzdušné obranné systémy, letadla a infrastruktura základen.

WP píše, že některá zařízení byla natolik zranitelná vůči útokům, že USA odtud na začátku války stáhly většinu svého personálu.

WP prozkoumala více než 100 satelitních snímků zveřejněných íránskými médii a nenašla žádné známky padělání.

Mezi nejvíce poškozená zařízení noviny uvádějí velitelství 5. flotily USA v Bahrajnu a také základny Ali al-em, Camp Arifjan a Camp Buehring v Kuvajtu..

Na letecké základně Ali al-Salem byly poškozeny nebo zničeny palivové nádrže, systémy Patriot a radarové kryty. V Camp Buering byla zasažena elektrárna základny. V Camp Arifjan, kde sídlí regionální velitelství americké armády, satelitní snímky ukázaly zničení kasáren a technické infrastruktury.

Rusko předčilo Spojené státy v metodách vedení moderní války

Publikace také píše o úderech na základnu Al Udeid v Kataru, kde byla zasažena centra satelitní komunikace, a také na zařízení v Bahrajnu, kde byly poškozeny komunikační antény a zařízení ve velitelství 5. flotily.

Podle novin byly na základnách v Jordánsku a Spojených arabských emirátech poškozeny komponenty systému protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Na letecké základně Prince Sultan v Saúdské Arábii satelitní snímky ukázaly poškození letounu včasného varování a řízení E-3 Sentry a tankeru.

List Washington Post konkrétně zdůrazňuje, že útoky byly zaměřeny i na vojenská ubytovací zařízení. Snímky ukazují poškození ubytoven, tělocvičen, jídelen a obytných prostor.

„Íránské útoky byly přesné. Neexistují žádné náhodné krátery, které by naznačovaly, že střely nebyly zasaženy,“ řekl novinám bývalý plukovník americké námořní pěchoty Mark Kansian.

Několik amerických představitelů publikaci sdělilo, že některé základny v regionu se možná nikdy nevrátí k předchozí úrovni provozu.

Poškození velitelství 5. flotily USA v Bahrajnu bylo „rozsáhlé“ a jeho funkce byly dočasně přemístěny na Floridu, uvedl jeden zdroj.

Dříve se objevily záběry útoku Šahídu na bahrajnské ropné zařízení , kde raketa Patriot nesestřelila íránský dron a narazila do budovy po něm.

Američané také uvedli, že přesnost íránských raket zasahujících Izrael se výrazně zvýšila.

Západní média psala, že navzdory izraelským a americkým úderům si Írán udržel značnou část svého jaderného potenciálu, což posiluje jeho pozici v jednáních .

tiež to po sebe a google translatore nečítajú

V Ománskom zálive prudko stúplo napätie po tom, čo americká stíhačka zaútočila na iránsky tanker, ktorý sa pokúšal prelomiť námornú blokádu USA. Donald Trump zopakoval, že Spojené štáty plánujú získať iránsky obohatený urán a prepraviť ho na svoje územie.

Lietadlo amerického námorníctva v stredu „zneškodnilo“ iránsky ropný tanker v Ománskom zálive, ktorý sa pokúšal prelomiť námornú blokádu Spojených štátov, oznámilo na sociálnej sieti X Ústredné velenie americkej armády (CENTCOM).

Armáda USA tvrdí, že tanker M/T Hasna opakovane varovala. „Keď posádka neuposlúchla opakované varovania, americké sily vyradili z prevádzky kormidlo tankera niekoľkými ranami z 20 mm kanónu (stíhačky) F/A-18 Super Hornet amerického námorníctva, ktorý vzletel z lode USS Abraham Lincoln. Hasna sa do Iránu už neplaví,“ uviedlo veliteľstvo.

Americký prezident Donald Trump v stredu pohrozil Iránu obnovením ešte silnejších útokov v prípade, že nepristúpi na dohodu so Spojenými štátmi. Ak tak urobí, vojna sa podľa neho skončí a opäť sa otvorí Hormuzský prieliv.

Irán v reakcii uviedol, že najnovší americký návrh prehodnocuje a po „finalizácii svojich pohľadov“ kontaktuje Pakistan, ktorý vystupuje ako sprostredkovateľ rozhovorov s USA.

Americký prezident Donald Trump v stredu vyhlásil, že Spojené štáty získajú obohatený urán z Iránu, zatiaľ čo sa obe krajiny snažia dosiahnuť dohodu o ukončení vojny v Perzskom zálive.

„Dostaneme ho,“ povedal novinárom po odchode z Bieleho domu.

Jedným z hlavných cieľov Trumpa vo vojne proti Iránu je zaistiť, aby Teherán nevyvinul jadrovú zbraň, pripomína Reuters. Irán podľa odhadov disponuje viac než 408 kilogramami uránu obohateného až na 60 percent.

Trump trvá na tom, že iránske zásoby budú nakoniec prevezené na územie USA, hoci ministerstvo zahraničných vecí Teheránu takéto plány popieralo.

Prezident USA uviedol ešte v apríli na platforme Truth Social, že presun obohateného uránu nebude jednoduchý, keďže americké sily minulý rok zbombardovali a zničili iránske jadrové zariadenia. „Vykopanie (uránu) bude preto dlhý a náročný proces,“ skonštatoval.

TEHERÁN (Sputnik) – Irán rozšíri bojové operácie na nové bojiská, ak Spojené štáty a Izrael opäť začnú vojenskú agresiu proti Iránu, uviedol v nedeľu hovorca iránskej armády Mohammad Akraminia.
„Ak sa nepriateľ opäť prepočíta a začne agresiu proti Iránu, určite čelí novým neočakávaným metódam [vedenia vojny]. Tieto metódy zahŕňajú moderné a pokročilejšie vybavenie, nové metódy vedenia vojny a, čo je najdôležitejšie, nové bojiská. Inými slovami, vojna sa presunie na miesta, ktoré nepriateľ nemohol predvídať ani zohľadniť vo svojich plánoch,“ citovala Akraminia agentúra Tasnim.
Počas prímeria s USA Irán pracoval na posilnení svojich vojenských schopností, aktualizácii zoznamu cieľov, prispôsobení bojového výcviku novým podmienkam, oprave svojich obranných a útočných zbraní a vykonaní potrebného presunu síl, dodal hovorca.
Tiež v nedeľu veliteľstvo námorníctva Iránskych revolučných gárd (IRGC) varovalo Spojené štáty pred odvetnými údermi na ich lode a jedno z ich regionálnych vojenských centier.
„Na akúkoľvek agresiu proti iránskym ropným tankerom a obchodným lodiam bude nasledovať silný úder na jedno z amerických centier v regióne a na nepriateľské lode,“ uviedlo námorníctvo IRGC na X.
28. februára začali Spojené štáty a Izrael útočiť na ciele v Iráne. 7. apríla Washington a Teherán oznámili dvojtýždňové prímerie. Následné rokovania v Islamabade skončili bez výsledku, hoci nebolo hlásené žiadne obnovenie bojov, USA však začali blokádu iránskych prístavov. Sprostredkovatelia sa snažia zorganizovať nové kolo rokovaní.

Íránský návrh na ukončení konfliktu s USA zdůrazňuje nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí uvalených na Teherán, informovala podle agentury Reuters íránská agentura Tasním. Teherán svým protinávrhem reagoval na původní americký návrh mírové dohody.

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu svou odpověď na americký návrh na ukončení války. Podle agentury Reuters to uvedla dnes odpoledne íránská státní média. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem a Spojenými státy příměří.

Příměří, které začalo platit v dubnu, nemá jasné časové omezení. Americký prezident Donald Trump ale v uplynulých dnech dával najevo, že rozsáhlé údery by mohly znovu začít, pokud by jednání s Íránem nikam nevedla. Írán tvrdí, že by na to odpověděl vojenskou odvetou.

Střet mezi Íránem a Spojenými státy se mezitím přesunul na moře, do Hormuzského průlivu. Plavba na této námořní trase klíčové pro přepravu ropy a plynu je výrazně omezena.

Spojené štáty predstavujú najväčšiu hrozbu pre mier vo svete, vyhlásil v pondelok hovorca iránskeho ministerstva zahraničných vecí Esmail Baghaei.
„Táto rétorika nemení nič na skutočnosti, že USA sa dostali do pozície najväčšej hrozby pre medzinárodný mier a bezpečnosť,“ povedal Baghaei.

Ďalšie vyhlásenia
Irán udržiava neustálu komunikáciu s Čínou ako jedným zo svojich strategických partnerov a vplyvnou krajinou v Bezpečnostnej rade OSN
Čína si dobre uvedomuje naše pozície a vie, že vynútená vojna proti Islamskej republike Irán nie je len dočasným problémom, ale súčasťou globálneho procesu zameraného na zvýšenie jednostranného tlaku zo strany Spojených štátov, čo podkopáva medzinárodné normy
Bezpečnosť a stabilita v regióne západnej Ázie, najmä v Perzskom zálive a Ománskom mori, sú pre Čínu rovnako dôležité ako pre Irán
Hormuzský prieliv bol otvorený do 28. februára a problém spočíva v agresívnych krokoch USA a Izraela. Irán bude bojovať, ak to bude potrebné, a keď to bude považovať za vhodné, použije diplomatické prostriedky na ochranu práv iránskeho ľudu
Regionálni aktéri musia zabezpečiť regionálnu bezpečnosť. Bezpečnosť založená na prítomnosti cudzích síl v regióne len zvyšuje nestabilitu a v žiadnom prípade neprináša stabilitu do nášho regiónu

Celý proces se zastavil poté, co Washington zpřísnil podmínky, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.

Moskva, jak Putin tvrdí, již má s podobnými dohodami zkušenosti a je připravena je zopakovat. Problém však nastal, když Spojené státy změnily svůj postoj a požádaly o převod uranu k nim.

Rusko nabídlo cestu z jaderné slepé uličky
Putin uvedl, že Moskva dříve navrhla model, podle kterého by Rusko převzalo íránský obohacený uran . Podle jeho slov tento návrh původně přijaly USA, Írán a Izrael.

„Máme takovou zkušenost a jsme připraveni ji zopakovat. Zpočátku s tímto návrhem souhlasily USA, Írán a Izrael, ale pak Washington svůj postoj zpřísnil a požadoval, aby se jim uran vyvážel. Není bezdůvodné, že Teherán důvěřuje Moskvě v jaderné oblasti, ale situace na Blízkém východě se nyní dostala do slepé uličky,“ řekl Putin.
Ruský prezident poukázal na to, že Moskva je v nepříjemné diplomatické pozici. Rusko má dobré vztahy s Teheránem, ale i s dalšími státy Perského zálivu, a proto by jakákoli nová eskalace celý region dále zatížila.

Putin varoval před následky
Putin zhodnotil, že eskalace kolem Íránu zasáhne mnohem širší oblast než samotnou jadernou krizi. Důsledky by podle jeho slov nepocítil jen Teherán, ale i země, které jsou přímo či nepřímo zapojeny do regionálního napětí.

„V případě zhoršení této situace by trpěli všichni,“ řekl ruský prezident.

Moskva se tímto návrhem snaží prosadit jako prostředník, který stále může nabídnout cestu z krize. Putinův výrok však ukazuje, že prostor pro dohodu se rychle zužuje, zatímco Washington, Teherán a regionální aktéři zůstávají v odlišných pozicích.

Íránská jaderná zařízení jsou podle Trumpa tak hluboko, že se k nim nedostane ani samotný Teherán

Americký prezident Donald Trump uvedl, že mu Írán sdělil, že Spojené státy budou muset z jeho jaderných zařízení „vykopat jaderný prach“, protože jsou ukryta tak hluboko pod zemí, že se k nim samotný Teherán nedostane. Trump to řekl dnes v telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Trump rovněž zvažuje obnovení „Projektu Svoboda“, tentokrát však s širším zaměřením než pouze na doprovod lodí Hormuzským průlivem.

Podle Trumpa zatím není jasné, jak by Spojené státy případně do íránských zařízení pronikly, aby mohly přistoupit k odstranění materiálu. „To je věc dalších jednání,“ naznačil prezident. Zároveň však zopakoval, že Írán nikdy nesmí získat jadernou zbraň.

Trump rovněž prohlásil, že zvažuje obnovení krátkodobého „Projektu Svoboda“, tentokrát však s širším zaměřením než pouze na doprovod lodí Hormuzským průlivem. Definitivní rozhodnutí podle svých slov ještě neučinil. Iniciativu Trump poprvé oznámil minulý týden, krátce nato ji ale pozastavil kvůli mírovým rozhovorům s Teheránem. Později se ale objevily zprávy, že tak učinil na nátlak Saúdské Arábie, která odmítla poskytnout USA vzdušný prostor. Projekt měl původně zajistit ochranu lodní dopravy v oblasti strategicky důležitého Hormuzského průlivu.

Trumpovo vyjádření přichází poté, co v neděli ostře odmítl nejnovější íránský návrh na ukončení konfliktu. „Právě jsem si přečetl odpověď takzvaných íránských ‚zástupců‘. Nelíbí se mi – je to naprosto nepřijatelné!“ napsal na své sociální síti Truth Social. Podle dostupných informací íránská odpověď, předaná prostřednictvím pákistánských prostředníků, neobsahovala klíčové požadavky Washingtonu. Spojené státy chtějí především předběžné závazky týkající se budoucnosti íránského jaderného programu a zásob obohaceného uranu.

Íránské ministerstvo zahraničí však svůj návrh v pondělí hájilo a odmítlo, že by Teherán požadoval po USA jakékoli ústupky. Nejnovější íránský plán mimo jiné vyzývá Spojené státy k ukončení blokády íránských přístavů a ke zrušení sankcí vůči zemi. „Nežádali jsme žádné ústupky – jediná věc, kterou jsme požadovali, jsou legitimní práva Íránu,“ uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. „Americká strana stále trvá na svých jednostranných názorech a nepřiměřených požadavcích,“ dodal.

TEHERÁN (Sputnik) – Počet obetí v Iráne počas konfliktu s USA a Izraelom dosiahol 3 483, uviedol v stredu vedúci tlačového oddelenia iránskeho ministerstva zdravotníctva Hossein Kermanpour.
18. apríla Iránska nadácia mučeníkov a veteránov informovala, že počas bojov zahynulo 3 468 ľudí.
„Údaje, ktoré máme o mŕtvych, hovoria o 3 483 ľuďoch,“ citovala Kermanpoura iránska televízna stanica SNN.
Dodala, že počet ľudí zranených počas bojov bol najmenej 40 000.
28. februára Spojené štáty a Izrael podnikli útoky na ciele v Iráne, vrátane Teheránu, ktoré spôsobili škody a civilné obete. Irán reagoval útokmi na izraelské územie a americké vojenské zariadenia na Blízkom východe. 7. apríla Washington a Teherán oznámili dvojtýždňové prímerie. Následné rokovania v Islamabade skončili bez výsledku, nebolo hlásené žiadne obnovenie bojov, ale USA začali blokádu iránskych prístavov.

Irán bude rokovať so Spojenými štátmi, ak Washington splní päť podmienok, informovala agentúra Fars s odvolaním sa na zdroj.
Medzi podmienky patrí ukončenie vojny na všetkých frontoch, najmä v Libanone, zrušenie sankcií proti Iránu, odblokovanie iránskych aktív, náhrada škôd a uznanie iránskej suverenity nad Hormuzským prielivom, uvádza sa v utorkovej správe.
Teherán informoval Pakistan – sprostredkovateľa v dialógu Iránu s USA – že námorná blokáda posilnila názor Iránu, že USA nie je možné dôverovať.
28. februára Spojené štáty a Izrael podnikli útoky na iránskom území. Irán reagoval útokmi na izraelské územie a americké vojenské zariadenia na Blízkom východe. USA a Izrael tvrdili, že ich „preventívny“ útok bol nevyhnutný na odvrátenie vnímanej hrozby vyplývajúcej z iránskeho jadrového programu, čoskoro však dali jasne najavo, že chcú podnietiť zmenu režimu v Iráne.
7. apríla Washington a Teherán oznámili prímerie. Následné rokovania v Islamabade skončili bez prelomu. Nebolo hlásené žiadne obnovenie bojov, ale USA uvalili blokádu na iránske prístavy. Sprostredkovatelia v súčasnosti pracujú na zorganizovaní nového kola rokovaní.
4. mája americký prezident Donald Trump povedal, že hlavným cieľom Washingtonu naďalej zostáva zabezpečiť, aby Irán nezískal jadrové zbrane.

TEHERÁN (Sputnik) – Irán podal na arbitrážnom súde v Haagu žalobu proti Spojeným štátom americkým v súvislosti s agresiou voči Teheránu, informovala v utorok tlačová agentúra Mizan, ktorá je prepojená s iránskym súdnictvom.
Žaloba obsahovala najmä obvinenia z „vojenskej agresie USA proti iránskym jadrovým zariadeniam“, „uloženia ekonomických sankcií“ a „hrozieb použitia sily“, uvádza sa v správe.
Žaloba bola podaná vo februári až marci 2026 z dôvodu porušenia medzinárodných záväzkov USA počas vojenskej operácie USA proti Iránu v júni 2025, dodáva správa. Teherán údajne požiadal súd, aby od USA požadoval zastavenie priameho aj nepriameho zasahovania do vnútorných záležitostí Iránu, ako aj úplnú náhradu všetkých spôsobených škôd, dodáva správa.
Iránska vláda založila svoje obvinenia na Alžírskych dohodách z roku 1981, ktorými bol v Haagu zriadený tribunál pre nároky medzi Iránom a Spojenými štátmi na urovnávanie sporov a ktoré stanovili, že USA sa zdržia zasahovania do záležitostí Iránu.
28. februára Spojené štáty a Izrael podnikli útoky na iránskom území. Irán reagoval útokmi na izraelské územie a vojenské zariadenia USA na Blízkom východe. USA a Izrael tvrdili, že ich „preventívny“ útok bol nevyhnutný na odvrátenie vnímanej hrozby vyplývajúcej z iránskeho jadrového programu, ale čoskoro dali jasne najavo, že chcú dosiahnuť zmenu moci v Iráne.
7. apríla Washington a Teherán oznámili prímerie. Následné rokovania v Islamabade skončili bez zásadného pokroku. O obnovení bojov sa nehlásilo, USA však uvalili blokádu na iránske prístavy. Sprostredkovatelia v súčasnosti pracujú na zorganizovaní nového kola rokovaní.
4. mája americký prezident Donald Trump vyhlásil, že hlavným cieľom Washingtonu naďalej zostáva zabrániť tomu, aby Irán získal jadrové zbrane.

Podľa vyjadrení predstaviteľov Námorníctva Islamských revolučných gárd (IRGC) už tento strategický bod nepovažujú za úzky morský pás, ale za širokú zónu s podstatne väčším vojenským významom.

Irán zväčšil doterajšiu definíciu Hormuzského prielivu na „rozsiahlu operačnú oblasť“ oproti situácii pred vojnou na Blízkom východe, uviedol vysokopostavený predstaviteľ Revolučných gárd (IRGC). TASR o tom informuje na základe správy agentúry Reuters.

Hormuzský prieliv už preto nie je vnímaný ako úzky úsek mora, pretože jeho vojenský význam sa výrazne rozšírili, uviedol v utorok predstaviteľ IRGC, podľa štátnej agentúry Fars. „V minulosti bol Hormuzský prieliv definovaný ako obmedzená oblasť okolo ostrovov, ako Hormuz či Hengam, no dnes sa tento pohľad zmenil,“ vyhlásil predstaviteľ.

Pôvodne bol prieliv definovaný ako obmedzený priestor v okolí ostrovov Hormuz a Hengam. Nová definícia zahŕňa pásmo tiahnuce sa od prístavu Jask na východe (v Ománskom zálive) až po ostrov Siri na západe.

Iránske úrady bezprostredne nereagovali na žiadosť agentúry Reuters o komentár.

Touto vodnou cestou pred vojnou prechádzala pätina svetových dodávok ropy a skvapalneného zemného plynu a je zároveň bránou do Perzského zálivu a hlavnou námornou exportnou trasou pre krajiny ako Saudská Arábia, Irak a Katar.

Predstaviteľ IRGC uviedol, že prieliv je aktuálne vymedzený ako strategická zóna od mesta Džask na východe po ostrov Siri na západe. Ide tak už o druhé rozšírenie, ktoré Irán oznámil od začiatku konfliktu s USA a Izraelom.

Námorníctvo Revolučných gárd zverejnilo 4. mája mapu znázorňujúcu novú zónu kontroly, ktorá sa tiahne pozdĺž významného úseku pobrežia Ománskeho zálivu v Spojených arabských emirátoch (SAE). Išlo o oblasť od iránskej hory Mobarak a emirátu Fudžajra v SAE na východe po iránsky ostrov Kešm a emirát Umm al-Kuvajn v SAE na západe. Agentúra Reuters uvádza, že utorňajšie oznámenie podľa všetkého predstavuje ďalšie rozšírenie tejto oblasti.

Operačná zóna sa fakticky zväčšila približne desaťnásobne. Agentúry Fars a Tasním v utorok informovali, že šírka prielivu z pôvodných 20 až 30 míľ (32,1 km až 64,4 km) po novom dosahuje 200 až 300 míľ (321 km až 644 km). Rozšírená zóna má tvar polmesiaca, uviedla agentúra Tasním.

Táto zmena je vnímaná ako snaha Iránu trvalo zmeniť „pravidlá hry“ po skončení intenzívnych bojov s USA a Izraelom, pričom Teherán deklaruje, že bezpečnosť v tejto zóne bude odteraz pod jeho výhradným dohľadom.